Dopady klimatických změn na Čad

Mezinárodní komunita již všeobecně přijala skutečnost, že změna klimatu násobí existující napětí ve společnosti, která mohou za určitých podmínek přerůst až v konflikt. Nejvíce zranitelné jsou přitom nejchudší země, země s historií konfliktu a skupiny na okraji společnosti. Sociální a bezpečnostní tenze pak dále zhoršují dopady změn klimatu na zasažené společnosti.

Politika klimatické bezpečnosti je ve fázi utváření a významnou měrou se opírá o práci expertů a výzkumných institucí. Jejím významným prosazovatelem na mezinárodní úrovni je EU. I když sama přijímá v rámci svých politik řadu opatření k posilování odolnosti vůči změně klimatu v mezinárodních vztazích, uznává, že nezastupitelnou roli v tomto úsilí sehrává multilaterální systém OSN, zejména pak Rada bezpečnosti OSN.

Globální hlad a změna klimatu

Nejhorší situace stále panuje v subsaharské Africe, kde extrémního stupně dosáhl také Čad, Zambie a Madagaskar. Jen o něco lepší je situace v Jihovýchodní Asii. Za zhoršením situace stojí především konflikty, dopady klimatických změn a ekonomická krize, často však kombinace všech tří faktorů. V oblastech, které jsou zasaženy dlouhotrvajícím konfliktem, zvyšují klimatické změny ještě více napětí a prohlubují stávající problémy.

Právě ti nejchudší lidé budou jejími dopady v budoucnu nejvíce ohroženi. “Chudoba a hlad vede mimo jiné k devastaci životního prostředí. A právě i regiony, ve kterých trpí lidé hladem nejvíce, jsou navíc nejohroženější dopady klimatických změn.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

Průměrná povrchová teplota v celé Africe v roce 2024 byla přibližně o 0,86 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1991 až 2020. Nejvyšší teplotu zaznamenala severní Afrika (1,28 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020) a zároveň jde o subregion Afriky, který se otepluje nejrychleji.

Jižní Afrika zažila ničivé sucho zejména v Malawi, Zambii a Zimbabwe, kde bylo nejhorší za nejméně dvě desetiletí. Souhrnné výnosy obilovin v jižní Africe byly o šestnáct procent nižší než pětiletý průměr, v případě Zambie o 43 procent a Zimbabwe dokonce o padesát procent.

Mezi nejhůře postižené země záplavami v západní a střední Africe patřily Nigérie, Niger, Čad, Kamerun a Středoafrická republika.

Klimatická Bezpečnost a Rizika

Klimatická bezpečnostní rizika mají nicméně i schopnost se řetězit a prostupovat hranicemi, a to i na velké vzdálenosti. I přes mnoho nejistot ohledně dalšího vývoje změny klimatu vychází politika klimatické bezpečnosti z předpokladu, že změna klimatu je dynamickým procesem a je zapotřebí přijímat opatření k prevenci a reakci vůči jejím dopadům na mezinárodní bezpečnost.

Je přitom nutné zohledňovat nejen bezprostřední klimatická rizika, k nimž patří zejména přírodní katastrofy, ale i plíživá, dlouhodobá rizika, jako jsou např.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Dopady na Ekonomiku a Společnost

“Probíhající změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, např. měnící se klimatické podmínky zasáhnou turistický ruch. V ostatních odvětvích, která nejsou vystavena přímo klimatickým změnám, se vliv změny klimatu projeví především prostřednictvím nižší nabídky práce a poklesu produktivity práce.

WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environ­mentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí. Zejména ve slabých a zranitelných státech se špatně fungu­jícími institucemi a systémem vlády změna klimatu pravdě­podobně přesáhne místní schopnost adaptace na měnící se environmentální podmínky, a bude tedy posilovat trend k obecné nestabilitě, která již existuje v mnoha společnostech a regionech.

Častější extrémní jevy, jako bouře a záplavy, vystaví riziku průmyslové zóny, dopravní, zásobovací a výrobní infrastrukturu v pobřežních oblastech, což přinutí firmy k přemístě­ní nebo uzavření provozů. Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody: 1,1 miliardy lidí nemá v současnosti spolehlivý přístup k pitné vodě.

Regionální Ohniska

Společenské dopady změny klimatu se budou lišit v různých oblastech světa:

• Severní Afrika: Možnost politické krize a migračního tlaku se bude zvyšovat vlivem spolupůso­bení přibývajících epizod sucha a nedostatkem vody, vysokého populačního růstu, poklesu potenciá­lu zemědělství a slabé schopností politiky řešit problémy.
• Oblast Sahelu: Změna klimatu způsobí další environmentální stres a společenské krize (např. su­cha, neúrody, nedostatek pitné vody) v regionu již charakterizovaném slabými státy (např. Somál­sko, Čad), občanskými válkami (např.
• Jižní Afrika: Změna klimatu může dále oslabit ekonomické potenciály tohoto regionu, jehož země ve většině případů již náležejí k nejchudším na světě.
• Indie, Pákistán, Bangladéš: Dopady změny klimatu budou v tomto regionu obzvláště tvrdé.

Změny klimatu ovlivňují migraci

Změna klimatu podle celé řady rozsáhlých výzkumů ovlivňuje migrační vzorce v celé Africe, přičemž přírodní katastrofy nutí miliony lidí opouštět své domovy.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Za uplynulou dekádu byly hlavní příčinou migračních vln v Africe cyklóny. Cyklón Idai (2019), který vyhnal lidi z Mozambiku, Zimbabwe a Malawi, a cyklón Gati (2020) v Somálsku poukazují na zranitelnost kontinentu těmito meteorologickými vlivy.

Zpráva Světové banky odhaduje, že v roce 2050 by změna klimatu mohla způsobit vnitřní vysídlení 85 milionů Afričanů v subsaharské Africe, přičemž celosvětový počet migrujících Afričanů by mohl dosáhnout dvou set milionů.

Podle zprávy UNICEF žije každé třetí dítě na světě v oblastech s omezeným přístupem k vodě. Upozorňuje, že hrozba, kterou představují změny klimatu, situaci do roku 2050 ještě zhorší, protože se předpokládá, že s nedostatkem vody se bude potýkat o 35 milionů dětí více.

UNICEF poukazuje i na další hrozby, kterými jsou nemoci, znečištění ovzduší a extrémní povětrnostní jevy (povodně a sucha), které způsobují, že děti nejvíce trpí důsledky klimatické krize.

Výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová uvedla: "Důsledky změny klimatu jsou pro děti zničující. Podle zprávy je většina postižených dětí v regionech Blízkého východu, severní Afriky a jižní Asie, kde je málo vodních zdrojů, klesající hladina podzemních vod nebo nebezpečí sucha. V roce 2022 žilo 436 milionů dětí v oblastech, které se potýkají s extrémním nedostatkem vody. Mezi nejvíce postižené země patří Niger, Jordánsko, Burkina Faso, Jemen, Čad a Namibie, kde je ohroženo 8 z 10 dětí.

tags: #dopady #klimatických #změn #na #Čad

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad v ČR
• Jak se bránit inflaci v ČR
• Podnikatelský ekosystém: Definice a význam
• Jablonecko a klima
• Škola v přírodě – vzorový rozpis