Pór (Allium porrum) je oblíbená zelenina v kuchyních po celém světě, známá svou jemnou chutí, která připomíná cibuli, ale je mnohem jemnější. Pór je univerzální, používá se v polévkách, omáčkách, salátech a mnoha dalších pokrmech. Jeho pěstování není složité, a pokud se dodržují správné postupy, můžete získat bohatou úrodu.
Existují různé druhy pórku, které se liší vzhledem, chutí a odolností vůči mrazu:
Pěstování pórku není náročné, ale dodržování několika zásad vám pomůže dosáhnout nejlepších výsledků. Pórek lze pěstovat buď z přímých výsevů rovnou na určené stanoviště nebo z předpěstované sadby. Sadbu si můžeme předpěstovat sami ve skleníku, fóliovníku nebo přímo na záhonech, postup je snadný a získáme větší množství rostlin. S předpěstováním semen můžete začít už v zimních měsících. Přímý výsev je možný od dubna do května. Hloubka výsevu je 0,5 cm. Doba klíčení je 2 - 3 týdny.
Pokud se rozhodnete připravit sazenice, zasejte semínka do misek nebo malých květináčů naplněných lehkou, vzdušnou půdou. Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Sazeničky přijdou na záhon v polovině června. S výsevem letních odrůd pórku je vhodné začít co nejdříve. Do výsevního zařízení ho lze vysévat již v lednu. Pro klíčení je ideální teplota kolem 18 °C. Vyklíčené rostlinky jsou velmi drobné, nitkovité.
V průběhu dubna sazenice přesazujeme na venkovní stanoviště, které by mělo být dostatečně slunečné. Vhodné stanovištěPórek potřebuje slunné nebo lehce polo stinné místo, ideálně chráněné před silným větrem. Na venkovní záhon se vysazují v dubnu, kdy už nehrozí mrazíky. Výsadba se provádí do sponu 30 x 10 cm.
Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování
Při sazení pórku je důležité, aby byly sazenice vysazeny dostatečně hluboko. Sazenice vysazujeme do hloubky alespoň 10 cm, do rýh vzdálených od sebe 30 až 40 cm. Čím hlouběji zasadíte sazenici, tím delší a bělejší část stonku se vytvoří.
Jak pórek roste, je dobré ho postupně obsypávat zeminou nebo kompostem. Tento proces, známý jako „blanšírování,“ podporuje tvorbu delších bílých stonků, které jsou v kuchyni nejžádanější.
Pórek vyžaduje pravidelnou a dostatečnou zálivku a neškodí mu přihnojování plnými hnojivy (Cererit, NPK). Pórek je rostlina, která vyžaduje pravidelnou a dostatečnou závlahu, hlavně během sušších období. V horkých letních měsících je důležité udržovat dostatečnou vlhkost půdy, protože pórek nemá rád sucho. Pórek je náročný na živiny, proto je důležité ho pravidelně přihnojovat. Před výsadbou můžete do půdy zapracovat dobře vyzrálý kompost nebo organické hnojivo. Přidávání hnojiv bohatých na dusík je důležité pro rychlý a zdravý růst.
Pórek je náchylný na působení vrtalky pórové, která ničí bílou část rostliny. Pórek může být napaden různými škůdci, mezi nimiž jsou nejčastější pórový miner a cibulová plíseň. Je vhodné pravidelně sledovat stav rostlin a včas zasáhnout, pokud zaznamenáte poškození. Pokud zjistíte přítomnost škůdců, můžete použít přírodní prostředky, jako jsou neemový olej nebo mýdlový roztok.
Pórek lze sklízet podle potřeby, když stonky dosáhnou požadované velikosti. Většinou se sklízí od podzimu až do zimy. Pórek je poměrně odolný vůči mrazu a v mírných zimách může přežít na záhonu bez větší péče.
Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně
Pórek není příliš náročný na pěstování, ani nemá specifické požadavky na substrát. Bude se mu dařit v téměř jakékoliv půdě, která je dostatečně hluboká, lehká a dostatečně zásobená živinami. Ideální je neutrální pH. Vhodnou předplodinou jsou např. košťáloviny a to zejména květák. Po pórku můžete sázet mrkev, salát nebo špenát, které mají odlišné nároky na živiny. Na smíšených záhonech se k pórku hodí mrkev, okurky, celer, kedlubny, ředkve a ředkvičky a salát, mají podobné nároky na vláhu a chrání se navzájem před škůdci (např. mrkev odpuzuje vrtalku pórovou). Heřmánek nebo kopr mohou zlepšit růst pórku díky svým aromatickým vlastnostem.
Pórek nesázejte vedle jiné cibulovité zeleniny, tedy zejména cibule a česneku, protože mají podobné škůdce a mohou si konkurovat o živiny. Pórek se také moc nesnese s keříčkovými a tyčkovými fazolemi, hráškem a červenou řepou.
Pór se dělí na tři hlavní skupiny podle doby sklizně a odolnosti:
Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství
tags: #pórek #pěstování #stanoviště