Pokládáte si před začátkem každé sezony otázku, co dělat s travním odpadem, který vám po sekání trávníku zbude? Nevíte, co udělat s posekanou trávou? Pak pro vás máme odpověď, která vám ušetří mnoho starostí. Víte, že tento odpad má v sobě skrytý potenciál? A my vám dnes řekneme, jak ho využít. Tráva totiž není odpadem, kterého byste se měli za každou cenu zbavit. Její využití je poměrně pestré.
Jednou z možností je využít trávu do kompostu. Nemusíte mít strach vrstvit ji klidně i do výšky 10 cm. Tuto vrstvu vždy prokládejte hlínou či zbytkem ze sítování kompostu - najdete zde spoustu mikroorganismů.
Pokud je tráva posekaná nakrátko, začne při tlení dost výrazně hřát - v tomto okamžiku dojde ke zničení zárodků plevelů, chorob a škůdců. Zhruba za 3 měsíce od uložení do kompostu můžete provést jeho první přehození. Na podzim vám bude odměnou kvalitní kompost, který můžete využít kdekoliv na své zahradě.
Posekanou trávu můžete použít také při mulčování - to se vám bude hodit v případě, že máte užitkovou zahradu a chcete se vyhnout dlouhé mechanické likvidaci plevele u ovocných keřů, pod ovocnými stromy a dalšími rostlinami. Trávu můžete nastýlat také mezi řádky brambor. To se provádí tehdy, když už není možné brambory přihrnout kvůli výšce jejich natě.
Pokud využíváte posekanou trávu jako mulč, používejte pouze slabou vrstvu tohoto materiálu. Tráva se rozloží během pár měsíců, kdy můžete přírodní mulč zopakovat. Tento způsob mulčování je praktický - při rozkladu uvolňuje živiny, půda je navíc kyprá a nevysychá.
Čtěte také: Co s posekanou trávou a bioodpadem?
Jistě víte, že všeho moc škodí. I proto to s množstvím trávy nikdy, obzvlášť při mulčování, nepřehánějte. Jinak můžete udělat více škody než užitku. Tráva by v tomto případě nezetlela, ale začala by hnít. To poznáte spolehlivě podle zápachu. V horních vrstvách by se navíc ukrývali slimáci, kteří by vám po večerech hodovali na vaší zelenině.
Trávu můžete použít také jako zdroj živin na záhonech. Na podzim ji zaryjte na strany brázd, které jsou vytvořeny v půdě záhonů. Půdu ponechejte v hrubé brázdě do jara.
Pokud je tráva na vaší zahradě příliš dlouhá a je jí moc, můžete ji odvézt na statek s hospodářskými zvířaty. Případně jí můžete krmit své králíky či další zvířata.
Lidé posekají trávu před domem u chodníku, kupku tam nechají a někdo ji odveze. Tak tenhle nešvar je už v Litomyšli minulostí, i když se místní rozčilují. Jedna, dvě hromádky nebyl problém, ale pět desítek ale už ano. Likvidaci trávy, větví a dalšího zeleného odpadu řeší města v celém Pardubickém kraji.
„Posekám trávu na zahradě u domu a v pytli ji vyvezu na kompostárnu. Ne pro všechny obyvatele Litomyšle je ale tohle běžný postup. Řada lidí si u domu posekala, ale hromadu pak nechali ležet a čekali, až ji městské služby vyvezou. Přitom možností, jak se zbavit bioodpadu mají lidé ve městě hned několik. A kupy trávy na ulici mezi ně rozhodně nepatří.
Čtěte také: Optimalizace travního porostu na Sídlišti Skalka
V Litomyšli mohou lidé zelený odpad zavézt na kompostárnu nebo využívají speciální kontejnery, které jsou přímo na bioodpad určené. „Na jaře a na podzim děláme navíc svozy zdarma. Dáváme taky dotace na nákup kompostérů.
Každé město v Pardubickém kraji jde svojí cestou. Na kompostárnu vsadili také v nedaleké Příluce. Jinde se ale osvědčily hnědé popelnice na bioodpad. „Letos jsme v části města zahájili pilotní projekt svozu bioodpadu od rodinných domů. Příští rok rozšíříme svoz bio od rodinných domů na celé město, a to včetně všech městských částí okolo.
Mezi prvními městy v kraji, kde začali řešit likvidaci bioodpadu, bylo Vysoké Mýto. „Hnědé popelnice se nám osvědčily hlavně u rodinných domů. Lidé si mohou vybrat, zda chtějí kompostovat bioodpad na zahradě nebo ukládat do hnědé popelnice. Třídí opravdu zodpovědně. U bytovek je to ale horší, v popelnicích bývají i zbytky jídla a další odpad.
Veškeré bioodpady z hnědých popelnic a ze sběrných dvorů se ve Vysokém Mýtě zpracovávají už roky na kompostárně.
Město Litoměřice jako jedno z prvních měst uzavřelo tzv. Díky nové kompostárně na skládce u Třeboutic má město Litoměřice jako jedno z prvních v Česku uzavřen tzv. „Kompostováním vzniká z bioodpadu kvalitní hnojivo, které se dá využít zejména na zahrádce, ale klidně i v bytě do květináčů. V dnešní době tvoří bioodpad 40 - 60 % komunálního odpadu, který lze 100 % recyklovat. Jde tedy o všechen odpad biologického původu jako jsou například zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávové sedliny, spadané ovoce, listí, tráva nebo větve. Nepatří do něj maso, kosti, živočišné zbytky, olej z potravin nebo mléčné výrobky.
Čtěte také: Travní porosty ČR
Bioodpad je jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách kvalitně recyklovat na organické hnojivo. „Právě na tuto jedinečnost zapomínáme, když bioodpad jako součást směsného komunálního odpadu vyvážíme na skládky. Základní vlastností bioodpadu je vysoká vlhkost a v uzavřených nádobách začne okamžitě pracovat, tedy hnít, a to se projeví například nepříjemným zápachem.
Městská kompostárna se nachází již více než rok v areálu sběrného dvora technických služeb u Třeboutic.
Využít posekanou trávu k výrobě kompostu je praktické, ekologické a zároveň ekonomické. Místo zbytečného plnění popelnic tak získáte kvalitní organické hnojivo, které vaší zahradě prospěje.
tags: #posekana #trava #skladka #litomerice #informace