Přírodě blízké hospodaření na obecním významu

Změna v lesním hospodaření v okolí Hostína je nepřehlédnutelná. Někdo má obavu, někdo se zajímá, co se děje.

Od loňského roku mají lesy v blízkém okolí Hostína nového vlastníka. Lesy Klatovy s.r.o. spadají jako dceřiná společnost do majetku Českého fondu lesů, které jsou 100% vlastníkem.

Vedle lesa u Hostína s 602 ha vlastníme ještě ca 1050 ha u Klatov a 21 ha Votic. Dohromady tady vlastníme necelých 1673 ha. Vedení Lesů Klatovy sídlí v Praze a lesy spravují dvě polesí, a sice Polesí Klatovy a Polesí Hostín.

Lesy spadající pod Polesí Klatovy spravují dva hajní a adjunkt, Polesí Hostín pan Josef Procházka. Já, v roli odborného lesního hospodáře a lesního správce, metodicky vedu a dohlížím na způsob hospodaření v lesích, obchod se dřevem a podílím se na řízení firmy.

Změny v hospodaření a péče o lesy

Chceme se zaměřit na uplatnění přírodě blízkého hospodaření s maximálním využitím tvořivých sil přírody v principu Pro Silva. Tedy těžby bez holých ploch, pokud to nebude nezbytně nutné např. kvůli zpracování souší, napadané stromy kůrovci či poškozené větrem. Odborně se bavíme o tzv. nahodilé těžbě.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Těžba z počátku minulého roku tj. před převzetím ze strany naší firmy, po které vznikly holé plochy, byly na dlouhou dobu poslední holoseče. Naše těžby se budou orientovat na péči o jednotlivé stromy - výběrným principem.

To znamená péče o koruny cílových stromů, aby rostly v optimálním rozestupu s ohledem na jejich přírůst, ekologickou odolnost a vývoj přirozené obnovy, jenž je naším prostředkem k dosažení cíle, což jsou bohatě strukturované porosty. Takové porosty i lépe zadržují vodu, ochlazují okolí a tvoří lepší životní prostředí z pohledu zvěře, ptactva a hmyzu.

Vedle toho chceme ponechávat většinu klestu v lese jako hnojivo. Myslím tím potěžební zbytky, které pomístně podrtí půdní fréza, od které očekáváme lepší rozpuštění živin do půdy, aby byly lépe dostupné pro kořeny stromů (tím budeme zlepšovat kondici stromů, hlavně borovic).

Touto operací zlepšíme vláhovou bilanci půdy. Od tohoto postupu si slibujeme i ozdravění půdy a zlepšení její struktury.

Chceme uplatňovat postupy pěstování lesa na těch nejmodernějších znalostech, které díky svému působení na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze, stále chceme zdokonalovat. Aktuálně chceme stabilizovat porosty proti suchu a vývratům, jelikož vedle hrozby sucha budou častěji působit silnější a intenzivnější větry kvůli klimatické změně.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Za druhé bylo třeba postupně uvolnit přirozenou obnovu borovice a dubu a nastartovat ve vybraných porostech jejich přirozenou obnovu. Tím jsme zahájili tzv.

Očekávané změny a plány do budoucna

Chceme v Hostíně vypěstovat lesy, které z pohledu enviromentálního i ekonomického budou patřit k těm ukázkovým. V našem oboru se ekologické a ekonomické principy synergicky podporují.

Pokud bychom se přenesli do roku 2044 - 2054, lesy budou z větší části dubové, kde v některých částech budou růst třešně, jeřáby břeky či jedlé kaštany. V borových porostech bude růst na jednom místě více věkových stádií stromů.

Plánujeme a již vysazujeme. Na holé plochy se sázely listnáče, jako jsou duby, buky a zmiňované ušlechtilé listnáče. Dřeviny, jako je třešeň, břek, jedlý kaštan, vnášíme z ekologického, ekonomického, estetického i mysliveckého důvodu.

Uvědomujeme si potřebu zvěře žít v lese. Aby okusovala co nejmíň stromků, chceme zvýšit úživnost honitby. Tím jdeme i pěstování druhově pestrých a různě starých lesů na co nejmenší ploše.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Zvěř bude mít větší klid a pohodu si odpočinout a nažrat se. Víme, že místní lesy jsou hojně navštěvované. A naše zaváděné hospodaření by mělo zvýšit estetický stav místních lesů, zatraktivnit je. Vedle toho zlepší životní podmínky zvěři.

A nejedná se jen o čtyřnohé obyvatele lesů, ale i o hmyz a ptactvo, jelikož zmíněné cenné listnáče i oni ocení. Pro sovy a další létavé dravce a brouky chceme ponechávat na dožití a k úplnému zetlení tzv. biotopové stromy. Tedy stromy, které nemají velkou ekonomickou hodnotu, ekologickou ano.

Z tohoto důvodu tyto stromy nepokácíme a neprodáme. Byla by škoda, aby tyto stromy byly prohnány jen komínem.

Výzvy a specifika místních lesů

Osobně vidím tři. Nadstandardně vysoké početní stavy dančí zvěře. Naštěstí ta tolik lesům neškodí jako třeba srnčí a té je podstatně méně. Význam funkce vodoochranné a vzduchoochranné místních lesů, která je důležitá pro obyvatele v okolí. A pak to, že místní lesy jsou hojně rekreačně navštěvované.

Proto musíme celé naše hospodaření skloubit tak, a my to tak do jisté míry chceme, aby byli spokojeni i místní. Právě tady probíhá poměrně intenzivní těžba. Ano, na tu právě narážím.

Letos se to sešlo, a asi to bude standardem, že zima byla jen 2 týdny. Pak začalo pršet tak, že na Hostíni spadlo 300 % srážek z dlouhodobého průměru, ale už jsme měli pokáceno hodně stromů, které je nutné vyvézt.

Borovice se musí odvézt, dokud není teplo, protože pak začnou kvůli vysokému obsahu pryskyřice probíhat chemické procesy, jenž kmeny znehodnotí až o 70 % své hodnoty. Proto nás tlačí čas a musíme odvážet dříví i za tohoto počasí.

A to jsou důvody, proč jsou cesty rozblácené a místy jsou vyjeté koleje. Kdyby byla zima jak z obrázku pana Lady, tak by takové koleje a rozblácené cesty nevznikly. Věřte, že vše dáme do pořádku a že to je i naším cílem.

Efektivita využití dřeva

S ohledem, že z ČR se vyveze 50 % všech pokácených stromů v surovém stavu a min. dalších 25 % v řezivu, tak bych řekl, že není. Ale snažíme se to změnit. Já osobně se v tomto směru, díky aktivitám v minulosti, hodně angažuji.

Propagujeme, aby se stavělo více dřevostaveb. A nemyslím tím rodinné domy, ale vícepodlažní byty a kanceláře s výškou do 22 m. Hodně by nám pomohlo, kdyby stát, tedy veřejné stavby, jako jsou školy, školky, úřady, mosty apod., stavěl s větším podílem dřeva.

To by pomohlo nejen lesům, venkovu, ale samotným občanům. Jednak by neodcházelo ročně z ČR 60 až 80 mld. Kč, nebyla by poničená silniční infrastruktura od kamiónů se dřevem a hlavně bychom pracovali a žili ve zdravých stavbách, což je vědecky prokázané.

Dřevo je materiál budoucnosti a my, stát, se k němu stále chováme macešsky. Proto jsem rád, že první polovině tohoto roku se stane dřevo strategickou surovinou v rámci Surovinové politiky pro dřevo (nová strategie ČR, jejíž zpracování vychází z programového prohlášení Vlády ČR) a že se konečně otevře cesta ke změnám. Alespoň tomu pevně věřím.

Věříme, že stát přistoupí k tomu, že dřevostavby budou zvýhodňované v rámci dotací, že bude snížená daň na dřevostavby apod. Rázem by se ze dřeva stavělo víc. Jen pro vaši informaci průměrná těžba v ČR je 15 - 18 mil.m3. V době vrcholu kůrovcové kalamity se vytěžilo 35 mil.m3 jehličnanů.

No a na výstavbu dřevostaveb jde v průměru cca. 300 tis.m3.Tedy strašně málo, přičemž je zde obrovský potenciál. Podíl rodinných dřevostaveb na českém trhu je 16 %.

Lesy a místní obyvatelé

Místní jsou zvyklí do lesa chodit nejen rekreačně. Hostínsko je pověstné množstvím borůvčí a houbaři tu mají svůj ráj. Borůvka je vázáná na kyselé půdy, kde roste borovice. My s borovicí počítáme, takže nemějte strach o borůvky, nepřijdete o ně. Dokonce bych řekl, že pro houby a borůvky budeme vytvářet lepší podmínky.

Samozřejmě s ní počítáme a budeme rádi, když nám místní pomůžou s odbytem dříví, které je pro ně zajímavé, ale pro pilaře už méně nebo s odstraněním větví po těžbě.

Biodiverzita a ochrana přírody

Biodiverzita je rozmanitost života na všech jeho úrovních, od genů, přes druhy organismů, až po pestrost ekosystémů a ekologických vztahů (Kolář et al. 2012). Kromě vnitřní hodnoty života a jeho rozmanitosti je důležité, že biodiverzita je zjevně nepostradatelná pro existenci člověka (Gowdy 1997) a z více důvodů, včetně antropocentrických, je proto nezbytné ji chránit.

Lesy hostí až 80 % všech suchozemských druhů organismů (worldwildlife.org), a jsou tak klíčovým nositelem pevninské biodiverzity. Biodiverzita bývá zpravidla vnímána právě jako druhová bohatost (species richness) (Kolář et al. 2012).

Ochranou biodiverzity je uvažována primárně snaha o uchování druhů ohrožených vymřením a biotopů ohrožených zánikem, nikoli maximalizace početnosti druhů v daném společenstvu (Hunter 1999).

Pro lesy je uvedený fenomén vysoce aktuální (Schmiedinger et al. 2012*; Ripple et al. 2017) a ačkoli je tempo vymírání nejvyšší v tropech (Storch 2011), nevyhýbá se krize biodiverzity ani zbytku světa, včetně středoevropského prostoru a lesnicky rozvinutých zemí (Grove 2002; Spiecker 2003; Nic Lughadha et al. 2020).

Navzdory snahám o zlepšení situace jsou dosavadní kroky považovány za nedostatečné (Blicharska et al. 2011*), a je proto žádoucí aktualizovat vědecké poznatky o klíčových aspektech ochrany lesní biodiverzity a stále účinněji je implementovat do lesnické praxe.

Příčiny ohrožení lesní biodiverzity

Ve střední Evropě bývá za hlavní příčinu ohrožení biodiverzity považována náhrada porostů přirozené dřevinné skladby intenzivně pěstovanými stejnověkými monokulturami komerčních dřevin, zejména smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), těžených holosečným způsobem (např. Emmer et al. 1998; Koch, Skovsgaard 1999*; Spiecker 2003; Felton et al. 2010; Paillet et al. 2010; Fanta, Petřík 2021).

Dalšími podstatnými a hospodařením způsobenými faktory jsou nedostatek nejrůznějších forem odumřelé dřevní biomasy (mrtvého dřeva), starých a biotopových stromů (např. Bače, Svoboda 2016; Vítková et al. 2018; Zumr, Remeš 2020*; Zumr et al. 2021*), eliminace prostředí světlého lesa (např. Čížek et al. 2016) a odstraňování tzv. biologického dědictví přirozených disturbancí nahodilými těžbami (Grove 2002; Lindenmayer 2006).

Alternativy managementu na ochranu biodiverzity

Základní čtyři alternativy managementu cílícího na ochranu lesní biodiverzity definoval Götmark (2013):

• minimální intervence, umožňující kontinuální sukcesi a disturbance s vývojem starého (tzv. old-growth) lesa;
• tradiční management, vytvářející specifické lesní struktury podporující biodiverzitu (včetně druhů červeného seznamu), spojené s historickou kulturní krajinou;
• netradiční management, aktivně vytvářející tzv. old-growth charakteristiky v lesích (například tzv. ekologické lesnictví);
• druhový management, konkrétně specializovaný zejména na podporu ohrožených a indikátorových druhů.

Různé přístupy a nástroje ochrany biodiverzity se liší intenzitou managementu, a to od čistě segregativních (bezzásahových) až po čistě integrativní, podmíněné aktivním managementem. V krajinném měřítku bývá doporučována kombinace segregace a integrace (Kraus, Krumm 2013), přičemž optimální povaha a míra této kombinace je předmětem výzkumu a politických diskusí.

Klimatické změny a dřevinná skladba

Probíhající klimatické změny a jejich dopady, jež jsou převážně antropogenního původu (Hansen, Stone 2016), ovlivňují a ohrožují dochovanou biodiverzitu (Kolář et al. 2012). Za primární hrozbu bývá považováno oteplování a vysychání (Trnka et al. 2016*). Ohroženy jsou zejména ekosystémy izolované, reliktní či nalézající se na okrajích ekologických gradientů.

Dřevinná skladba je jednou ze základních charakteristik lesů, kterou je možné managementem významně ovlivňovat. Ve střední Evropě byla člověkem přirozená dřevinná skladba zásadně změněna ve prospěch komerčně výhodných druhů (smrk a borovice), s negativními dopady nejen na biodiverzitu, ale i stabilitu lesů (Hlásny et al. 2017b*). Přirozené smíšení porostů podporuje biodiverzitu a má důležitý vliv na složení společenstev (Leidinger et al. 2021*).

Zmíněná otázka aplikace introdukovaných cizokrajných dřevin ve střední Evropě, například douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii) či dubu červeného (Quercus rubra), je problematická (Kowarik, Schepker 1998*), tím spíše, že hodnocení rizik pěstování nepůvodních dřevin je v různých zemích Evropy odlišné (Bindewald et al. 2020*). Introdukci exotů a priori nelze považovat za vhodný nástroj na podporu biodiverzity (Hunter 1999; Kolář et al. 2012), neboť tyto druhy mohou působit negativní změny v autochtonních společenstvech.

Intenzita hospodaření a význam starého lesa

Intenzifikace lesního hospodaření je globálně významnou příčinou úbytku biodiverzity (Lange et al. 2011*). Při srovnání různých typů využití půdy ve střední Evropě vychází jako druhově nejchudší intenzivní zemědělství a lesnictví (Koellner, Scholz 2008*; Gregor et al. 2016*), což svědčí o kontextu celkové krize nakládání s krajinou (Dullinger et al. 2013).

Pro ochranu lesní biodiverzity, například početné skupiny terestrických brouků, je nutná ochrana zbývajících starých lesů, přírodě bližší hospodaření a prodloužení obmýtí (Lange et al. 2014*; Weithmann et al. 2020*). Studie z Maďarska srovnávající lesní květenu různých typů lesů v pásmu bučin ukázala, že vzácné rostliny s nízkou migrační schopností a časným kvetením nalézají biotop převážně ve starých lesích, nikoli v nově vzniklých a mladých lesích (Kelemen et al. 2014*).

Význam odumřelé stromové biomasy je pro biodiverzitu naprosto klíčový. Současné obhospodařované lesy Evropy obsahují mrtvého dřeva výrazný nedostatek (Hahn, Christensen 2005*...

Podpora přírodě blízké obnovy

My, níže podepsaní vědci a další odborníci vyjadřujeme podporu vyššímu zastoupení přírodě blízké (též ekologické) obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií. Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě.

Přírodě blízká obnova pracuje s přirozenou sukcesí (samovolným vývojem) nebo se sukcesí usměrňovanou, kdy vývoj korigujeme žádoucím směrem. Ochrana přírody se v tomto případě nevylučuje ani s extenzivním rekreačním využitím.

V roce 2008 vzniklo prohlášení tří stovek odborníků na podporu přírodě blízké obnovy, které podpořily nevládní organizace věnující se ochraně přírody i Těžební unie, která sdružuje české těžební firmy. Přestože vědci, nevládní organizace i těžební firmy byli v této otázce zajedno, narážely jejich snahy na řadu úskalí, především na zastaralou legislativu, stereotypy v rozhodování některých úřadů nebo zájmy rekultivačních firem.

Díky úsilí mnoha lidí a institucí se postupně daří problémy překonávat. Česká ekologie obnovy získala dobré jméno v zahraničí.

Přírodě blízká obnova naopak vede ke vzniku mozaiky stanovišť, z nichž mnohá v naší krajině zoufale chybějí a stávají se útočišti ohrožených druhů. Naším úkolem je najít rovnováhu mezi hospodářským využitím obnovené krajiny, volnočasovými aktivitami a ochranou přírody.

tags: #prirode #blizke #hospodareni #na #obecnim #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj kostela sv. Mikuláše
• Vše o uhlí
• Srovnání ekologických prostředků
• Dobrodružství a zábava v přírodě
• Inovace v recyklaci jízdenek