Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.
Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu
Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, při údržbě břehových porostů, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.
Pokud ve vašem okolí roste nějaký význačný strom (skupina, stromořadí), můžete zaslat podnět na vyhlášení takového stromu (skupiny, stromořadí) za památný. Písemný podnět je potřeba doručit na příslušný orgán ochrany přírody. Posuzována je mimořádná významnost takového stromu (skupiny, stromořadí).
Čtěte také: Realita a výzvy
Péče a odpovědnost za památné stromy náleží vždy vlastníkovi stromu, respektive vlastníkovi pozemku, na kterém památný strom roste. K ošetření památného stromu je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o udělení souhlasu.
Pro zabezpečení dlouhodobé a plnohodnotné existence dřevin a zejména stromů je zpravidla potřeba soustavné, komplexní a odborné péče. To platí obecně, byť s rozdílnou intenzitou - v závislosti na mnoha různých faktorech (lokalita, funkce vegetačního prvku, jehož je dřevina součástí, druh dřeviny…). Zcela nesporně je tomu potom v urbanizovaném prostředí sídel.
Jde přitom nejen o ochranu samotných stromů před negativními vnějšími vlivy, případně před negativními důsledky jejich vlastního vývoje, ale současně o zajištění ochrany dalších důležitých zájmů. K těm nejvýznamnějším patří (opět zejména v sídlech) ochrana života a zdraví osob a ochrana majetku, jednoduše bezpečnost.
Péče o stromy samozřejmě nezahrnuje pouze provádění jednotlivých zásahů (řezy a podobně); její nedílnou součástí je, spolu například s plánováním a organizováním péče, rovněž sledování stavu stromů, a to nejen jejich zdravotního stavu, požadavků na ošetření, ochranu a podobně, ale též z hlediska rizika pádu stromu v důsledku zlomu či vývratu nebo pádu jeho částí.
Z hlediska péče o stromy je nesporně nejvýznamnější ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, podle nějž „péče o dřeviny (rostoucí mimo les), zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků“, přičemž „dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením“. Jak je z uvedeného patrné, je platná právní úprava přes dílčí formulační odchylky zásadně jednotná v tom, že povinnost péče o určitou věc stíhá především jejího vlastníka.
Čtěte také: Více o ekologických cigaretových filtrech
Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, přičemž odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Ať již jde o porušení výše popsané specifické povinnosti péče o dřeviny rostoucí mimo les podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nebo o porušení obecné povinnosti předcházení hrozícím škodám, vzniká vlastníkovi pozemku, na němž strom roste, případně (také) jiným osobám (viz výše) povinnost nahradit majetkovou škodu, která snad z takového porušení povinnosti vzešla jiné osobě.
Bez ohledu na to, že povolení ke kácení může být vydáno jen na žádost vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou (příp. nájemce nebo jiného oprávněného uživatele se souhlasem vlastníka), je deliktně odpovědná ta osoba, která svým jednáním naplní znaky skutkové podstaty příslušného přestupku, tj. „pokácí bez povolení dřevinu (příp. skupinu dřevin) rostoucí mimo les“.
Strom je biotopem pro mnoho společenstev, centrem života - něco jako dům. Stromy se nesmějí kácet, pokud jsou na nich obsazená hnízda. Souvisí to s ochranou volně žijících ptáků. Kácení stromu - biotopu ohrožených druhů nebo ptáků v době hnízdění je možné pouze po vydání výjimky z ochrany ohrožených druhů nebo volně žijících ptáků.
Pro všechny níže uvedené zvláštní režimy kácení platí, že kácením stromů nesmí být dotčeny zvláštní zájmy chráněné podle zákona č. a) Kácení náletových dřevin na hrázích ve vodním zákoně je definováno jako povinnost vlastníka vodního díla. b) Údržba břehových porostů. Vodní zákon v § 47 odst. 2 písm. Vodní zákon dále dává v § 49 odst. 1 písm.) správcům vodních toků oprávnění pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle § 49 odst. 2 (šířka je určena podle významnosti vodního toku).
Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity a na jeho životaschopnost. Jedná se o procentuální stanovení objemu koruny odebrané nevhodným zásahem. Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění stromu zohledňujeme místo, na kterém se strom nachází, prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince, resp. místě.
Prvkem se zvýšeným biologickým potenciálem se rozumí místa na stromě (mikrohabitaty), která vykazují významně zvýšenou atraktivitu pro doprovodné organismy. Hodnotí se prvky, které se vymykají obecné základní ekologické hodnotě stromu jako biologického prvku a které představují evidentní zvýšení biologického potenciálu předmětného stromu.
tags: #poškozený #strom #ochrana #přírody #a #krajiny