Poslední konference o klimatu: Zprávy a analýzy

Konference OSN o změně klimatu jsou každoroční konference pořádané při Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), která vstoupila v platnost v roce 1994 a která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů. Přijata byla na 3. Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, označované jako "summit země, v roce 1992 v Riu de Janeiro. Zkratka COP (conference of the parties) znamená "konference smluvních stran" úmluvy.

Konference v Riu výrazně přispěla zejména k popularizaci myšlenky udržitelného rozvoje. Jejím výsledkem byl mimo jiné dokument nazvaný Agenda 21. Obsahoval dlouhodobé vize o tom, jak dospět k zachování rovnováhy mezi ekonomickými a sociálními potřebami lidstva na straně jedné a přírodními zdroji a ekosystémy Země na straně druhé. Ne všechna opatření se za uplynulé tři dekády podařilo naplnit.

Kjótský protokol a Pařížská dohoda

Závazné limity pro snižování emisí určil teprve Kjótský protokol snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt, který byl přijat v prosinci 1997 na konference OSN o změnách podnebí COP 3. Tento dokument určil závazné limity pro snižování emisí, ovšem neratifikovaly ho USA a k závazku snižování emisí se nepřipojily ani Čína nebo Indie.

Na prodloužení Kjótského protokolu nejméně o pět let se v roce 2011 shodli delegáti na konferenci v jihoafrickém Durbanu (COP 17) s tím, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí. Kanada po konferenci oznámila, že od Kjótského protokolu odstupuje. O rok později byla na konferenci o změnách klimatu v Dauhá (COP 18) platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020.

Dokument měl však od počátku řadu kritiků. Jedni mu vyčítali, že je vzhledem k vynaloženým nákladů neefektivní, jiní jej zase kritizovali jako málo ambiciózní. Protokol nakonec nahradila pařížská úmluva OSN o změně klimatu z roku 2015 (COP 21), která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle ní má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Čtěte také: Bioodpad a odpady v Nelahozevsi

Tuto smlouvu podepsalo 196 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.

Americký prezident Donald Trump Trump v září na Valném shromáždění OSN označil změnu klimatu za největší podvod na světě. Předtím také rozhodl, že Spojené státy znovu odstoupí od pařížské dohody o klimatu. Poprvé se tak rozhodl ve svém prvním funkčním období, následující administrativa prezidenta Joea Bidena se ale k dohodě opět připojila.

Konference COP29 a závazky EU

Na dosud poslední konferenci OSN COP29, která se konala loni v listopadu v Ázerbájdžánu, se státy po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizovaly jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, zástupci Británie, OSN nebo Evropské unie ji označily za krok vpřed. Nový cíl má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod 100 miliard dolarů ročně od roku 2020.

Členské státy EU tento týden schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Ministři životního prostředí také po více než osmnáctihodinovém jednání dosáhli shody na novém klimatické cíli EU pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina.

Příprava na COP30 v Brazílii

Letošní konference se bude konat ve městě Belém, ležícím uprostřed deštného pralesa. Konference COP30 by měla zhodnotit plnění pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, která nahradila Kjótský protokol a podle níž má být globální oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním obdobím. COP30 by měla rovněž jednat o finanční pomoci rozvojovým zemí s cílem zmírnit důsledky klimatických změn. Brazilské předsednictví COP spolu s Ázerbájdžánem, který pořádal klimatickou konferenci OSN před rokem, tento týden představilo takzvanou cestovní mapu Baku-Belém.

Čtěte také: Více o Greenpeace

Politickým barometrem signalizujícím ochotu světových lídrů k boji proti globálnímu oteplování by mohl být dvoudenní summit před klimatickou konferencí, který začal ve čtvrtek. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí. Šéf OSN Guterres ocenil, že stále více financí proudí do obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň kritizoval pokračující investice do fosilních paliv. Čínský vicepremiér Ting Süe-siang vyzval světové vůdce k odstranění obchodních bariér a k posílení mezinárodní spolupráce, aby bylo možné dosáhnout globálních udržitelných cílů. Čína je největším producentem takzvaných skleníkových plynů, které k oteplování planety přispívají, do roku 2035 chce ale své emise snížit až o deset procent. Velkým tématem summitu bude i brazilský program Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož cílem je získat 125 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč) na ochranu tropických pralesů.

Hodnocení COP28 v Dubaji

Klimatická konference COP28 se ve Spojených arabských emirátech probíhá od 30. listopadu do 12. prosince. Poněkud jiné a střízlivější hodnocení výsledků mezinárodní konference COP 28 v Dubaji se objevilo 12.1.2024 v Lidových novinách. Autor P. Nováček si všiml dvojakosti pozice představitelů států s nejvyššími hodnotami emisí skleníkových plynů a zároveň často také produkujících velké objemy fosilních paliv jako ropy či uhlí. Poukázal i na obtížnost splnění cílů v oblasti snižování emisí s tím, že velká aktivita zemí EU v oblasti snižování emisí může teoreticky sloužit jako dobrý příklad k následování, ale reálně k tomu zřejmě dojde jen ve velmi omezené míře.

Konečná dohoda klimatického summitu COP28 ze 13.12.2023

Dosažení dohody oznámil na začátku plenárního jednání klimatické konference COP28 v Dubaji její předseda Sultán Džábir. Zástupci téměř 200 zemí se shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv. Předsednictví konference zveřejnilo návrh finálního usnesení v noci na dnešek, na závěr dvoutýdenních jednání, která se protáhla o jeden den."Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech," uvedl Džábir a jeho slova podle listu provázel v plénu potlesk delegátů vestoje. Předseda konference označil klimatickou dohodu za "historický balík" opatření.

Dříve představený návrh dohody vyzýval k "odklonu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky". Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala dohodu z COP28 jako dobrou zprávu pro celý svět. "Svět se zavázal ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných energií a zdvojnásobení tempa zlepšování energetické účinnosti do roku 2030. To dodává silné obrátky odklonu od fosilních paliv," prohlásila. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra řekl, že závěry summitu jsou začátkem konce fosilních energií.

Čtěte také: Československé bankovky a Brunovský

Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.

Dnes představený text se nicméně odvrátil od termínu "konec fosilních paliv", podotkla už dříve AFP. Po něm volaly některé ambiciózní hlasy, ale zamítly ho ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií. Také podle agentury AP nešel návrh dohody tak daleko, že by usiloval o postupné vyřazení fosilních paliv, které žádalo přes sto zemí. Namísto toho vyzývá k odklonu od nich.

Český premiér Fiala na COP 28

Premiér Petr Fiala v sobotu 2.12.2023 obhajoval na klimatické konferenci COP28 v Dubaji rozvoj jaderné energetiky jako součást řešení klimatických problémů, která je podle něj čistá a také spolehlivá. Česká republika je podle něj rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně.

COP28 podle zástupce OSN pro klima

Globální teploty v posledních měsících překonaly nové rekordy. Letošní rok je dosud nejteplejší v historii, přičemž teplotní nárůst se nebezpečně blíží k hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. To je přitom limit, který se země dohodly dodržet. Stále je ale možné snížit emise skleníkových plynů natolik, aby se rozhodující hranice nepřekročila, uvedl Stiell. Další otálení je však podle něj nebezpečné.

"Každý rok malých krůčků, které jsme doposud dělali, znamená, že musíme dělat větší skoky s každým dalším rokem, pokud se chceme udržet v tomto závodě," řekl. "Vědecké poznatky jsou naprosto jasné," dodal.

Letošnímu zasedání klimatické konference COP28 bude předsedat saúdskoarabský ministr průmyslu a zároveň šéf státní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir. Ten se stal terčem ostré kritiky ze strany ekologických aktivistů za svou dvojí roli. "Není to první COP, který hostí země produkující fosilní paliva, a určitě nebude ani poslední. Každá země, i ta, která je velkým producentem ropy, má svou roli," řekl Stiell. "Je důležité, abychom uznali, že průmysl fosilních paliv musí být součástí řešení," dodal. Trvá však na tom, že tyto společnosti musí ukázat, že to s přechodem světa na bezuhlíkovou ekonomiku myslí vážně.

Jednou z klíčových otázek na konferenci COP28 bude zajištění financování záchrany a obnovy nejchudších a nejzranitelnějších komunit, když je postihne klimatická katastrofa. Na absenci tohoto financování ztrát a škod si dlouhodobě stěžují rozvojové země. Bohaté země se zatím nepřihlásily s příspěvky do fondu, který by to měl vyřešit. Stiell vyzval světové lídry, aby přišli s přísliby.

Vlády budou rovněž seznámeny s globálním hodnocením toho, jak malého pokroku bylo dosaženo v oblasti snižování emisí od Pařížské dohody z roku 2015. Dozví se také, jak daleko je svět od splnění pařížského cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, po jehož překročení vědci varují, že dopady klimatické krize se rychle stanou katastrofálními a nevratnými.

Předběžný stav globálního klimatu v roce 2023

Světová meteorologická organizace vydala report o předběžném stavu globálního klimatu v roce 2023 (k 1.12.2023) pro jednání COP28 v Dubaji. Důležitým předběžným závěrem (až do října) je , že globální průměrná teplota byla 1.40 ± 0.12 °C nad dlouhodobý průměr teploty v intervalu 1850-1900 let. Na základě dat až k říjnu je předběžně jisté, že rok 2023 bude nejteplejším rokem za 174 let pozorování teploty.

Jednání na klimatické konferenci COP30 pokračují rychlým tempem. Opět se jedná i o odklonu od fosilních paliv. Věci se hýbou a předseda třicáté klimatické konference André Corrêa do Lago se toho opravdu nebojí. Zkušení zmiňují, že „ten do Lago musí být sakra ale fakt dobrý diplomat“, nebo jsou ohromeni schopností, s níž brazilské předsednictví pevně a jistě řídí celý proces COP30.

Co se stalo? Předsednictví si na začátku COP vzalo čtyři klíčová a velmi citlivá i sporná témata, která procedurálně neměla v agendě, a „stranou“ je intenzivně projednávalo během prvního týdne se všemi státy během takzvaných předsednických konzultací. role obchodu v klimatických politikách ( mj. V neděli předsednictví publikovalo shrnutí ze všech konzultací pod několika tematickými hlavičkami, počínaje okruhem „Od jednání k realizaci: Pařížský politický cyklus v plném proudu“ po „reakci na naléhavou situaci“. Teze, vhledy a komentáře předsednictví nijak nehodnotilo. Jednalo se pouze o transparentní přehled pohledů na čtyři diskutované oblasti. A dnes? Dnes by měla být dokončena práce na Mutirão decision package, takže řada klíčových jednání skončí. Pozornost mnohých se upírá k tomu, jak bude v textu zachycen „odklon od fosilních paliv“, cíl přijatý na COP28.

Mutirão decision package zmiňuje například to, aby státy sdílely příklady úspěšného „spravedlivého a řádného přechodu k nízkouhlíkovým řešením“, nebo je vyzývá, aby na ministerské úrovni řešily rozdílné národní podmínky, cesty a přístupy s cílem podpořit země při vypracování spravedlivých a řádných plánů přechodu, včetně postupného překonání jejich závislosti na fosilních palivech a zastavení a zvrácení odlesňování.

Projednávají se desítky zajímavých a důležitých bodů, nejde psát o všech. Za zmínku ale stojí fakt, jak neuniká pozornosti například listu Financial Times nebo agentuře Reuters, že jen včera „více než 80 zemí podporovalo na konferenci COP 30 návrh harmonogramu na odklon od fosilních paliv“.

Zástupci téměř dvou set států se na konferenci OSN, která se koná v Brazílii od 10. do 21. listopadu 2025, mají soustředit hlavně na dvě otázky: jak posílit připravenost na důsledky klimatických změn a jak financovat spravedlivou ekonomickou transformaci od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Světové emise skleníkových plynů dosahují rekordních hodnot a podle nejnovějších odhadů OSN by se planeta mohla během tohoto století oteplit o 2,8 stupně Celsia ve srovnání s érou před průmyslovou revolucí.

Podle zprávy Světové meteorologické organizace o stavu klimatu se letošní rok zařadí jako druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření. Teploty stále rostou kvůli pokračujícímu spalování fosilních paliv a odlesňování. To vede k častějším a intenzivnějším extrémům počasí a změnám regionálního klimatu.

Banky stále financují projekty těžby fosilních paliv, velké korporace nadále a s velkými zisky spalují ropu, plyn i uhlí a ničí vzácné pralesní ekosystémy. Emise z luxusní spotřeby nejbohatších jsou vyšší než všech obyvatel planety a navíc dál rostou. V této situaci hostí brazilské město Belém od pondělí 10. listopadu výroční, třicátou Konferenci OSN o změně klimatu (COP30). Zástupci téměř dvou set států se soustředí hlavně na dvě otázky: jak posílit připravenost na důsledky klimatických změn a jak financovat spravedlivou ekonomickou transformaci od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.

Adaptace na změny klimatu

Hlavním tématem jednání v Belému budou opatření na přizpůsobení se změnám klimatu. „V důsledku dopadů změny klimatu umírají chudí a zranitelní lidé, trpí špatným zdravotním stavem a přicházejí o své živobytí,“ uvedla na tiskové konferenci při zveřejnění speciální zprávy o adaptaci na klimatickou změnu Inger Andersenová, ředitelka Environmentálního programu Organizace spojených národů. Podle Andersenové je ohrožena infrastruktura od mostů po rozvody energie, lidská obydlí a nemocnice, ale i zemědělská půda. „Náklady jsou vysoké a stále rostou, protože chybí razantní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování,“ vysvětluje Andersenová.

Mezi naší schopností přizpůsobit se a zrychlující se změnou klimatu podle zprávy OSN vězí propast. Současný trend oteplování bude kolem roku 2035 vyžadovat v chudších státech světa každoroční investice v řádu 365 miliard dolarů, zatímco v roce 2022 to bylo pouze 28 miliard a v roce 2023 jen 26 miliard. S pokračujícím spalováním fosilních paliv a zrychlující se klimatickou změnou může potřeba investic na adaptaci ještě růst. Mezivládní panel pro změnu klimatu navíc upozorňuje, že existuje hranice oteplení, na kterou se nelze přizpůsobit. Není přitom jasné, kdo má rostoucí prostředky na adaptaci zajistit.

Právě nejzranitelnější země, jako například Jamajka nebo Filipíny, nesou jen zanedbatelný podíl na emisích skleníkových plynů a tedy i za rozvrat klimatu. Zároveň na ně však dopadají extrémy počasí a změny klimatu nejsilněji. Za změny klimatu nesou hlavní díl odpovědnosti bohaté státy, které jsou ale váhavé při poskytování peněz. Navíc chtějí projekty na snižování emisí nebo zvyšování odolnosti v méně bohatých zemích financovat převážně prostřednictvím půjček, často od západních bank. Chudší a středně bohaté státy naopak preferují granty nebo půjčky s nízkým úrokem. Pozice Organizace spojených národů je jasná.

Problémy s plněním závazků

Ještě před oficiálním zahájením konference přišla první komplikace. Klíčovým prvkem mezinárodních klimatických jednání jsou pětileté závazky, které si každý stát stanovuje sám v rámci svého národního klimatického plánu. Právě do konference v Belému měly vlády odevzdat třetí kolo svých závazků. V termínu ale své plány předložilo jen šedesát států z téměř dvou set. Svůj závazek nebyla schopna splnit ani relativně ambiciózní Evropská unie, částečně kvůli torpédování jednání o evropském cíli snižování emisí ze strany českého ministra životního prostředí Petra Hladíka.

„Vlády měly tři pokusy splnit závazky z Pařížské dohody, ale pokaždé selhaly,“ uvedla Inger Andersenová. „Ačkoli národní klimatické plány přinesly určitý pokrok, zdaleka to nestačí. „Deset let po uzavření Pařížské dohody je svět teplejší než kdykoli předtím,“ shrnul situaci před konferencí v Belému Carlo Buontempo, ředitel klimatické služby evropské agentury Copernicus. Od se od té doby každý rok podle dat agentury Copernicus řadí mezi deset nejteplejších let v historii.

Příčiny neúspěchu a strukturální závislost

Proč se tedy nedaří ani po třiceti letech klimatických jednáních zvrátit růst emisí skleníkových plynů? Jednoduchá odpověď zní: stále spalujeme fosilní paliva - a jejich spotřeba stále roste. Největší fosilní korporace měly obrovské zisky během energetické krize, které nyní investují do nové infrastruktury. Velké banky jim navíc poskytují výhodné půjčky na výstavbu další fosilní infrastruktury.

Hlubší příčinu neschopnosti snížit emise ukazují data o investicích. Podle studie vedené Isakem Stoddardem z Univerzity v Uppsale z roku 2021 je tempo snižování emisí příliš pomalé na to, aby drželo krok s rostoucí ekonomikou a poptávkou po energii. Stoddardův tým rovněž upozorňuje, že klimatické politiky jsou roztříštěné, kompromisní a nedokážou vytvořit dostatečně silné ekonomické pobídky pro rychlou dekarbonizaci. Strukturální závislost světa na fosilních palivech a zájmy průmyslových hráčů navíc zpomalují přechod k nízkoemisní ekonomice.

Potřeba reformy mezinárodních klimatických jednání

Odklad řešení klimatické krize vyvolává rostoucí tlak na reformu mezinárodních klimatických jednání. „Klimatické konference se staly novým Davosem, kde miliardáři vystupují bez jakékoli kontroly nad svými aktivitami či výroky,“ varuje Jennifer Allanová z Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj pro portál Carbon Brief. Erika Lennonová z Centra pro mezinárodní environmentální právo pro portál Carbon Brief připomíná, že cíle klimatických konferencí jsou zásadně odlišné od cílů fosilního průmyslu. Přesto na tyto konference nadále přijíždějí tisíce lobbistů z fosilního sektoru, kteří jednání výrazně zpomalují, jak zdokumentoval deník Guardian.

„Smluvní strany by měly zavést pravidla pro střet zájmů, aby byla zajištěna transparentnost vlivu lobbistů fosilních firem a ti, kteří se pokoušejí nepatřičně ovlivňovat vyjednávání, mohli být vyloučeni,“ doporučuje Lennonová. Předsednictví konferencí by například mohlo odmítnout vydat jim akreditace.

tags: #poslední #konference #o #klimatu #zprávy

Oblíbené příspěvky:

• Co je spontánní ráz?
• Bible a vztah k přírodě
• Recenze inteligentních umyvadlových sifonů
• Řešení problémů s katalyzátorem
• Zemina Horní Počernice