Greenpeace: Poslední naděje pro planetu?


04.03.2026

Všichni známe organizaci Greenpeace především jako skupinu lidí, kteří se rozhodli určitým způsobem bojovat proti současné ekologické situaci ve světě. Je na každém z nás, aby posoudil, zda je tento způsob vhodný a do jaké míry. I když v jistých případech hraničí jednání některých členů Greenpeace s extremismem až s nerozumem, je hnutí Greenpeace jedno z mála, které se skutečně snaží pro přírodu něco dělat a slouží zároveň jako mediální informátor veřejnosti.

Toto hnutí se seskupilo údajně v roce 1971, kdy Spojené státy prováděly atmosférické testy atomových zbraní na jednom z ostrůvků v souostroví Aluety u západního pobřeží Aljašky. Tehdy zde žilo množství ohrožených druhů zvířat, například sokol stěhovavý a jiní. Navíc zde byla zaznamenána četná zemětřesení. Dvanáctičlenná skupina mužů pocházejících z Vancouveru se rozhodla testům atomových zbraní zabránit.

Myšlenka zeleného míru je velmi krásná, s tím jistě všichni souhlasíme, ovšem po bližším prozkoumání jednání tohoto hnutí narazíme na jisté nesrovnalosti. V žádném případě neodsuzuji všechny myšlenky Greenpeace, oceňuji například jejich nynější iniciativu v boji proti lovu velryb a také jejich přístup k veřejnosti a její informovanosti. Ovšem ani zde si nemůžeme být 100% jisti pravdivostí zveřejňovaných údajů.

Většina lidí cítí, že se s naším světem děje něco zlého, že škodíme přírodě a dokonce sami sobě, aniž si to přední vůdci zemí dostatečně uvědomují, a roste v nás cosi jako zlost a snaha něco změnit. Za současné neprůhledné a komerční legislativy našeho státu obyčejný člověk jen těžko něco zmůže. A proto, ač nesouhlasím se vším, co Greenpeace dělají, neodsuzuji jejich mnohdy prapodivné chování - jednání. Možná je jen zapotřebí spojit dohromady síly nás všech a najít společnou vhodnou cestu pramenící z vědeckých poznatků, rozumových zjištění a v neposlední řadě z našeho srdce.

Je velmi těžké rozlišit správnost jednání. Greenpeace prý čerpají z poslání indiánského kmene Cree, nebo také z kmene Opravdových lidí, které zní: "Teprve až otrávíte poslední řeku, pokácíte poslední strom a ulovíte poslední rybu, pochopíte, že peníze se nedají jíst."

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Zní: "Pozoruj, aniž bys soudil - odsuzoval." Jinými slovy, kdyby hnutí Greenpeace zvolilo poněkud méně razantní cestu a více spolupracovalo s těmi, které tolik odsuzují, snažilo se je pochopit a nalézt kompromis (pokud je možný), možná by se dočkalo většího uznání i úspěchů. Nemyslím nyní úspěchy jakožto takové, mám na mysli úspěch v ochraně o obnově životního prostředí.

Právní bitva a ochrana Bonaire

Nedávno se odehrálo něco výjimečného. Greenpeace dosáhl zásadního úspěchu v právní bitvě proti nizozemskému státu, která postavila ochranu obyvatel Bonaire před devastujícími dopady klimatických změn na první místo. Tento verdikt představuje víc než právní triumf.

Soud konstatoval, že Nizozemsko nedostatečně ochránilo obyvatele Bonaire před důsledky měnícího se klimatu. Tvrdá pravda zní následovně: bez adekvátních opatření stojí budoucnost Bonaire a jeho obyvatel na vážkách. Soudce se dovolal Evropské úmluvy o lidských právech a zjistil, že Nizozemsko porušilo lidská práva ostrovních obyvatel tím, že je včas a dostatečně nechránilo. Stát má nyní osmnáct měsíců na to, aby stanovil závazné a jasné cíle pro drastické snížení emisí skleníkových plynů.

S důrazem na udržitelná opatření a klimatickou adaptaci přichází také finanční rozměr této právní kauzy. Představte si náklady na přírodní katastrofy, ztrátu turistického ruchu a škody na životním prostředí. Když se podíváme na dlouhodobý horizont, investice do udržitelnosti nejsou jen nutné pro ochranu obyvatel, ale také pro ekonomickou stabilitu ostrova.

Tento soudní verdikt nutí nizozemskou vládu k sebereflexí ohledně její role v globální environmentální krizi. Jediný způsob, jak ochránit tuto zranitelnou komunitu, je jednat hned teď.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Ohlasy z komunity na rozhodnutí soudu jsou výmluvné. Nyní se otevírá obrovská příležitost pro spolupráci mezi vládou a obyvateli Bonaire. Implementací správných procesů mohou být obnoveny jak ekologické, tak sociální systémy. Vytvoření platformy pro dialog mezi zainteresovanými stranami je zásadní pro nalezení udržitelných řešení, která lze uplatnit nyní i v budoucnosti.

Vítězství Greenpeace v tomto soudním sporu nabízí nejen naději pro obyvatele Bonaire, ale také mocné poselství vládám po celém světě. Tento rozsudek může vybudovat most pro budoucí ekologické otázky na pořadu dne - nejen na Bonaire, ale i mezinárodně. Právní cesta může být složitá, ale dokáže také otevřít cestu k lepším plánům do budoucnosti. Náš svět si zaslouží být zdravý a obyvatelný, a obyvatelé Bonaire si to zaslouží stejně jako kdokoli jiný.

Protesty a aktivismus

Několik členů Greenpeace dnes ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí v pražských Vršovicích (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením ministerstva životního prostředí je ode dneška pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Organizace to uvedla v zaslaném prohlášení.

Podle Greenpeace jsou zájmy Motoristů v rozporu s posláním úřadu, jehož úkolem je chránit přírodu, vodu, půdu, klima a zdravé prostředí pro všechny.

Macinka novinářům po svém uvedení do úřadu řekl, že v Česku dnes skončila klimatická krize. V době jeho podvečerní tiskové konference tři protestující na lanech stále zůstávali. Macinka, který je ode dneška ministrem zahraničních věcí, povede MŽP dočasně.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Proti tomu, aby ministrem životního prostředí byl zástupce Motoristů, už dříve protestovali studenti na vysokých školách. Protestovali tím proti počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, vadí jim jejich útoky na neziskové organizace, média, vědce i ochránce přírody.

Osm lidí ve žlutých větrovkách ráno ze střechy spustilo transparent s nápisem Náš svět není vaše hračka. Stáli na kraji rovné střechy a drželi se za ruce. Dalších deset protestovalo před prodejnou s třímetrovou karikaturou Trumpa a Muska, kteří zapalují svět. Protestu před prodejnou se zúčastnila i herečka Antonie Formanová, vnučka režiséra Miloše Formana a spisovatele Jiřího Stránského.

Akce byla součástí globální kampaně Time to Resist, kterou vede Greenpeace v různých zemích. Tvrdí, že miliardáři a fosilní korporace útočí na životní prostředí, ale také na občanskou společnost. Amerického prezidenta a majitele Tesly podle nich zajímají jen peníze a moc.

Spolupráce s Sheba a obnova korálových útesů

Korálové útesy představují jeden z nejbohatších mořských ekosystémů. V posledních dekádách ale bohužel podléhají rychle postupující zkáze způsobené především klimatickými změnami. Odborníci upozorňují, že jestli se situaci nepodaří zvrátit, doplatí na to celý svět.

U malého indonéského ostrova Pulau Bontosua je čas od času možné spatřit potápěče mířícího ke dnu se speciální ocelovou konstrukcí připomínající pavučinu. Říká se jí útesová hvězda a slouží k obnově poničeného korálového útesu známého jako Salisi’ Besar. Ztratil schopnost zotavit se sám, protože byl dlouhodobě vystaven destruktivním rybolovným technikám, například výbušnému a kyanidovému rybolovu.

Na výzkumu, vývoji a zdokonalování útesových hvězd pracovali mořští vědci více než deset let. Připevňují se na ně živé fragmenty korálů, buďto nalezené mezi odumřelými „sousedy“, nebo vypěstované ve speciálních školkách. Jde jen o jednu z technik, kterou se lidé snaží uměle obnovovat zdevastované korálové útesy. A to z velmi pádného důvodu - světové korálové útesy jsou na bodu zlomu. Pokud nic neuděláme, můžeme tento životně důležitý ekosystém navždy ztratit.

Z celkových zhruba šesti tisíc zatím objevených druhů korálů jich ovšem řada žádné schránky netvoří, některé druhy zase žijí v hlubinách, kam se neprobojuje sluneční svit - je to zkrátka rozmanitý živočišný druh. Bavíme-li se ale o vymírání korálů a zkáze korálových útesů, je zpravidla řeč o teplovodních korálech s pevnými schránkami, ke kterým se turisté tak rádi potápějí se šnorchlem a fotoaparátem a v jejichž kulisách se ztratil populární pruhovaný Nemo.

„Od padesátých let 20. století přišel svět o polovinu ekosystémů korálových útesů. Mezivládní panel pro změnu klimatu předpovídá, že při oteplení o 1,5 °C nad předindustriální úroveň bychom mohli přijít až o 90 % světových korálových útesů. K takovému oteplení by přitom mohlo dojít již během šesti let,“ upozorňuje Jan Freidinger, vedoucí biodiverzitní kampaně ekologické organizace Greenpeace ČR. Na postupném vymírání korálů je podle něj vidět, že dopady změn klimatu nejsou otázkou budoucnosti, ale v mnoha oblastech už dnes každodenní realitou.

Korálové útesy jsou ale mnohem důležitějším ekosystémem, než by se pohledem od šnorchlu mohlo zdát. Zaujímají sice pouze 0,1 % oceánského dna naší planety, vytvářejí ale podmínky pro život nejméně čtvrtině všech známých mořských druhů. Poskytují domov, úkryt i potravu nespočtu druhů drobných ryb, chobotnicím, mořským plazům, korýšům. Ale i v životech mnohem větších tvorů, například žraloků a velryb, sehrávají nepostradatelnou roli.

„Korálové útesy patří mezi biologicky nejrozmanitější ekosystémy, malé ryby jsou pojídány středními rybami a ty jsou zase pojídány velkými. Celý mořský systém je propojen,“ přibližuje hlavní mořský vědec společnosti Mars Incorporated profesor David Smith, který se podílí na zmíněné obnově útesu Salisi’ Besar.

Na korálových útesech závisí živobytí asi půl miliardy lidí, nemluvě o tom, že jako přirozená bariéra také chrání pobřeží před ničivými bouřemi a záplavami. Jen pro USA činí dle Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) celková ekonomická hodnota korálových útesů více než 3,4 miliardy dolarů ročně - díky rybolovu, cestovnímu ruchu a ochraně pobřeží. Koráli hrají důležitou roli i ve farmaceutickém průmyslu. Daří se z nich získávat řadu látek, které můžou být v budoucnu použité například jako náhrada antibiotik proti rezistentním kmenům bakterií.

Úhlavním nepřítelem korálových útesů je změna klimatu. Má na ně dvojí smrtelný dopad. Vědci z Carnegie Institutu ve Washingtonu už skoro před deseti lety potvrdili, že růst korálů zpomaluje acidifikace, tedy okyselování oceánů.

„Koráli nejen přestávají růst, ale kvůli zvýšené teplotě se vybělují. Žijí v symbióze s řasou zooxantela, která jim dává výživu a barvu. S rostoucí teplotou vody v oceánech se koráli dostávají do stresu a řasy vypuzují, v důsledku čehož bělají a hynou. Jejich smrt znamená pomalý zánik celého ekosystému,“ vysvětluje Jan Freidinger.

První rozsáhlé zbělení korálů bylo zpozorováno v osmdesátých letech minulého století a v posledních dekádách nabývá tento jev na rozsahu, frekvenci i intenzitě. V letech 2014 až 2017 zasáhlo dosud největší zaznamenané celosvětové zbělení 38 % korálových útesů světa.

U jihozápadní části indonéského ostrova Sulawesi je malý ostrov Pulau Bontosua. Pod mořem v jeho okolí rostou 46 stop vysoká písmena skládající slovo HOPE, tedy naděje. Písmena jsou vyrobena z takzvaných útesových hvězd, konstrukcí speciálně vyvinutých pro obnovu poničených korálových útesů. Jedná se projekt značky krmiv pro kočky Sheba a její mateřské společnosti Mars Incorporated.

Útes Sheba Hope je tvořen 840 útesovými hvězdami a asi 13 000 fragmenty 42 různých druhů korálů a představuje pouze 2,4 % prací na obnovu korálů, které Sheba v této oblasti vede.

Vedle okyselování a oteplování oceánů, dochází také k mechanickému poškozování korálových útesů lidskou činností, například destruktivními formami rybolovu nebo těžbou na mořském dně. Koráli rostou obecně velmi pomalu, dnešní korálové útesy vznikaly staletí a z poškození se tudíž velmi pomalu zotavují.

Po celém světě ale řada mořských biologů a dalších odborníků vyvíjí metody, jak korálovým útesům s obnovou pomoci. Například roubováním živých kolonií na mrtvé korály. Vyvíjejí se ale i různé metody, jak korálový útes vyrobit uměle, například z PH neutrálního betonu, pomocí zmíněných útesových hvězd, jinde jde o keramické skládačky, které se tisknou na 3D tiskárnách.

Dalším krokem je tyto umělé útesy osídlit živými korály, kteří na nich budou dál růst, tvořit nové kolonie, obnovovat, co bylo zničeno, rozrůstat se. Umělému odchovu se daří. Při nastavení optimálních podmínek, kterých lze v laboratoři na rozdíl od mořského docílit snáz, se růst korálů zrychlí. Podle některých vědců až padesátkrát. Z fragmentů poničených korálů lze vypěstovat nové, životaschopné. A to ve velkém.

Technologie na obnovu útesů mají smysl a jsou důležitou součástí zvrácení škod, které už lidstvo napáchalo. Zároveň ale nesmí být považovány za samospásné řešení.

„Odborníci tvrdí, že na záchranu korálových útesů je ještě čas, ale bude třeba rychle řešit tři největší hrozby: znečištění ze souše, nadměrný rybolov, a především změnu klimatu,“ dodává Freidinger.

Kauza Turów

Jsem rád, že Greenpeace na Turów opět upozorňuje. EU. finanční kompenzace na stavbu vodovodů a žalobu stáhl. obnovitelní zdroje vytlačují uhlí. co s obřím dolem hned za českými hranicemi ve skutečnosti bude.

Osobní zodpovědnost a budoucnost

Existuje nějaký způsob, jak říkat závažné věci přesvědčivě? Jestli takový způsob existuje, tak já ho neznám. Jedno vím ale bezpečně. Lidi popuzuje, když se jim snažíš říct, že něco dělají špatně. důsledný, tak tě mají zase za fanatika.

Co děláš ty sám, je pro děti nejdůležitější. Rodičům vozíme kompost na zahrádku. Takovéhle drobné věci dělám... No, asi tak, jako tady u nás v divadle. Nedělám si žádné iluze.

Jsem přesvědčen, že už mění. začínali a porovnám to s tím, jak je veřejnost přijímá dnes... o peníze. nemají. Právě proto mohou být Greenpeace přesvědčiví. experty, mohou si dovolit odborné zpracování analýz. skupiny mají zase jiné výhody. Jsou často blíže lokálním problémům.

že někteří lidé spotřebnímu lákání odolají? táhne. žádný řád. Že vlastně není nic dobrého ani špatného. pravidla. Je docela možné, že to není jenom můj problém. té prázdnoty vlastně zažívá spousta lidí.

Všechen ten konzum a spotřeba. jako bývali i dříve. Války máme stejně, jako dříve. se hodně věcí změnilo. uvažují o tom, že by lidoopům přiřkli určitou právní subjektivitu. by už pouhou věcí. tím stoletím!

tags: #greenpeace #poslední #naděje #co #dělají

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]