Měkkýši jsou významnou skupinou bezobratlých živočichů. V průběhu své evoluce byly vždy důležitou součástí mořských, později i sladkovodních a suchozemských ekosystémů. V současnosti je známo asi 100 tis. druhů měkkýšů.
Měkkýši a jejich schránky lákali pozornost člověka již od počátků civilizace. Sloužili lidem jako potrava, zboží, platidlo či léky, jejich schránky byly využívány jako nástroje nebo ozdoby. Dnes však nelze opomenout ani jejich význam ve vědeckém výzkumu.
Vzhledem k tomu, že jsou velice málo pohybliví a jsou úzce vázaní na svůj životní prostor, který u těch nejmenších druhů může za jejich života zahrnovat pouhý jeden metr čtvereční plochy, jsou řazeni mezi významné ekologické indikátory. Tím nám mohou prozrazovat něco o přírodě a jejím stavu v nejmladší geologické minulosti. Prázdné schránky měkkýšů se navíc mohou zachovávat v nezpevněných čtvrtohorních sedimentech, které jsou víceméně vápnité (tzn., že obsahují uhličitan vápenatý v různé podobě).
Během posledního a nejkratšího geologického období, čtvrtohor (posledních přibližně 1,8 milionu let až do současnosti), nedošlo k žádnému výraznému vyhynutí a úbytku druhů měkkýšů. Druhová skladba a počet dnes žijících měkkýšů jsou tedy téměř stejné jako na samém počátku čtvrtohor i v celém jejich průběhu. Díky tomu o nich zjistíme neuvěřitelné množství podrobných informací.
Dnes přesně víme, že některé druhy obývají pouze vodní prostředí, další žijí na souši, některé nalezneme pouze na suchých a osluněných skalách, jiné zase v lese nebo lesostepi. Celkově tedy můžeme říci, že zastoupení určitých druhů měkkýšů věrohodně odráží teplotní, srážkové, vegetační či výškové poměry, v nichž dnes žijí.
Čtěte také: Úprava postavení FOD v ČR
Výsledky získané výzkumem současně žijících měkkýšů odborníkům velice usnadňují práci. Na jejich základě mohou poměrně podrobně odvodit, jak vypadala příroda v dobách minulých (samozřejmě, že mluvíme pouze o čtvrtohorách). A pokud, jak jsme si již řekli, jsou navíc tyto vrstvy vápnité, vždy obsahují i prázdné schránky měkkýšů. Tak bylo např. dokázáno, že některé suché a vyprahlé stepi ve středních Čechách nebo na jižní Moravě pokrýval v minulosti vlhký a hustý les a že současná step je, až na malé výjimky, jen dílem člověka, který původní les vymýtil a provozoval zde po dlouhá období pastevectví.
Kolik u nás žije měkkýšů?
Možná tomu nebudete věřit, ale na území naší republiky žije 234 druhů měkkýšů, z nichž 207 řadíme do třídy plžů (vodní a suchozemské) a 27 do třídy mlžů (pouze vodní). Nebo, z jiného pohledu, žije u nás 161 druhů suchozemských a 73 druhů vodních měkkýšů. Většina lidí zná jen několik nejnápadnějších zástupců, velký počet našich druhů je totiž menších než 5 mm, a tudíž jsou snadno přehlédnutelné. Pro jejich podrobnější pozorování je nutné použití zvětšovací lupy a důležitá je i znalost jejich životních návyků, neboť ne všude se lze s těmito trpaslíky setkat.
Systematika našich měkkýšů
V našich podmínkách žijí pouze zástupci dvou tříd, a sice třídy plži (Gastropoda) a mlži (Bivalvia).
Plži (Gastropoda)
Tělo plžů je typické protáhlým tvarem. Jako pohybové ústrojí slouží celá spodní část těla (chodidlo). Většina plžů vytváří ulitu, která je vlastně jejich opěrnou soustavou (vnější kostra) a zároveň chrání životně důležité orgány. Na rozdíl od lastur je to nepárový útvar, který se kolem pomyslné osy stáčí do spirály. Někteří zástupci plžů však o ulitu druhotně přišli (plzáci, slimáci, slimáčci ap.).
Naši plži se řadí do dvou podtříd. Předožábří plži (Prosobranchia) obývají (až na dva druhy) vodní prostředí a dýchají hřebínkovitým žábrem v plášťové dutině. V přírodě je poznáme podle trvale přirostlého víčka ke svrchní části nohy. Až na jednu čeleď jsou vždy odděleného pohlaví (gonochoristi).
Čtěte také: Výzvy v ochraně přírody Kuby
Mlži (Bivalvia)
Mlži mají párové lastury, které jsou na svrchní straně spojené vazem a zevnitř do sebe zapadají párovými zuby a lištami. Jejich hlavním pohybovým ústrojím je noha, která se v podobě tupého protáhlého svalu vysunuje mezi lastury.
Druhou velkou skupinou měkkýšů jsou mlži, kterých je až okolo 30 000 druhů, ale naprostá většina žije v mořích. Škeble rybničná má dvě lastury tvořené z vápence, chitinu a perleťoviny, ze kterých vysunuje nohu, zarývá ji do dna - a její pomocí se pohybuje. Potravu získává filtrováním vody a dýchá žábrami. Vyžaduje čistou vodu a je velmi citlivá na dusíkaté látky a chemikálie. Proto se škeble pokládají za ukazatele čili indikátory čistoty vody.
Perlorodka říční bývala v minulosti hojně rozšířena i u nás v chladných čistých lesních potokách s písčitým dnem, do kterého se zahrabává. Perly se v ní vyvíjejí tak, že vajíčka vypuštěná perlorodkou jsou ve vodě oplodněna spermiemi jiných jedinců a líhou se z nich mikroskopické larvy které žijí 1-2 měsíce na žábrách a kůži pstruhů. Poté klesnou na dno, kde se mění v maličké perlorodky.
Ze zrnka písku, které při tom často vniklo mezi lastury, se vyvine perla tak, že se zrnko postupně obaluje hmotou vylučovanou na vnitřní straně lastur. Perlorodky žijí velmi dlouho - až přes 100let - a tak se za tu dobu vyvine perla. V některých oblastech světa (např.
Mořské ústřice patří již od antického Říma mezi vyhlášené pochoutky. V Evropě se chovají hlavně dva druhy ústřic a to ústřice jedlá a ústřice obrovská - např. ve Francii a v Nizozemsku. Je to druh ústřice jedlá. Ve znečištěné vodě se mohou mezi lastury dostávat i bakterie, takže konzumace neupravených ústřic může být např.
Čtěte také: Člověk a příroda: Filozofické úvahy
Hlavonožci
Třetí velkou skupinou mořských měkkýšů jsou hlavonožci .Jsou to mořští dravci, kteří žijí v mořích a oceánech. Patří mezi ně loděnka (známá už z doby druhohor), inteligentní chobotnice, krakatice, sepie a další.
Příklad zajímavosti: Chobotnice mohou přijít o několik chapadel, která jim znovu dorostou. Pohybují se třemi způsoby, buď pomocí vlnění ploutevního lemu nebo chapadel nebo vytlačování vody ze sifonu. Tento tryskovitý pohyb umožňuje některým menším druhům vyskakovat nad hladinu. Dýchají žábrami.
V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavat. Jejich nervová soustava a smysly jsou nejdokonalejší ze všech bezobratlých živočichů, oči jsou dokonaleji vyvinuty než u savců. Využívají skalní jeskyně a staví si zřejmě i jednoduchá obydlí z nejrůznějších materiálů někdy i s vchodem, který mohou v případě hrozícího nebezpečí zatarasit.
Do svého obydlí si nosí nejrůznější lesklé předměty, podobně jako někteří ptáci. Možná se mohou učit napodobováním. V zajetí byly pozorovány, jak otevírají zašroubované láhve s potravou a řeší další podobně složité úkoly. Rozpoznají změny koncentrace látek ve vodě, umí rozlišovat různá tělesa podle tvaru atd.
tags: #mekkysů #postavení #v #přírodě
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]