Afrika je nejteplejším kontinentem a většinu jejího povrchu tvoří pouště, polopouště a suché stepi. Klima je charakterizováno intenzivním osluněním. Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu.
Důležitou roli hraje též různá šířka severní a jižní části kontinentu, nevýrazné orografické členění bez pásemných pohořích, poloha tlakových systémů a studené mořské proudy. Atypický tvar pevniny vytváří předpoklad pro rozdílné klima mezi jižní a severní částí.
Zeměpisné šířky Afriky ovládají nad oceány pasáty, které se nad pevninou vlivem sezónních změn teplotních poměrů mění v systém rovníkových monzunů. Zimní monzun na obou polokoulích odpovídá pasátu a přináší kontinentální vzduch k rovníku, v létě vane opačným směrem vlhký monzun od rovníku.
Jen na pobřeží Guinejského zálivu vanou po celý rok od oceánu jihozápadní větry vznikající jako jihozápadní pasáty jižní polokoule a pronikající do oblasti nižšího tlaku nad pevninou. Rovníkový vzdušný proud vstupující na pevninu je v nižších vrstvách ovzduší chladnější než kontinentální tropický vzduch, který je zvedán do výše. Vznikají tak intenzívní konvekční bouřky.
Rovníkový vzduch postupuje k severu v červnu a červenci, v srpnu a v září ho kontinentální tropický vzduch zatlačuje k jihu. Teplotní režim Afriky je charakterizován poměrně nevelkými změnami teploty mezi jednotlivými měsíci a mezi chladným a teplým obdobím. Naproti tomu denní průběh teploty je charakteristický velkými amplitudami.
Čtěte také: Mírné pouště: podrobný popis
Rozdělení srážek v podstatě závisí na cirkulačních poměrech. V Africe se nejvýrazněji projevuje základní zákonitost rozložení srážek v tropickém pásmu: množství srážek se symetricky zmenšuje na obě strany od rovníku do obratníkových šířek, kde dosahuje minimálních hodnot. Znovu se poněkud zvětšuje v subtropech.
Srážkové poměry Afriky jsou charakteristické velkou nerovnoměrností během roku, nepravidelností a značnými výkyvy v jednotlivých letech (zvláště v savanách, stepích a pouštích).
Pásmo rovníkových monzunů severní polokoule:
Pásmo rovníkových monzunů jižní polokoule:
Tropické (pasátové) pásmo severní polokoule:
Čtěte také: Fascinující pohled do nehostinné krajiny
Tropické (pasátové) pásmo jižní polokoule:
Subtropické pásmo:
Subtropické pásmo jižní polokoule: Atlantsko - indická oblast (V teplém období zde přinášejí srážky větry od východu a severovýchodu. Málo srážek je zde v zimě. Subtropické pásmo se rozkládá pouze na nejzašším severu a jihu.
Vlastní projev klimatu je založen na režimu základních fyzikálních a meteorologických procesů, které představují výměna tepla, oběh vody a všeobecná cirkulace atmosféry. Parametry oběžné dráhy Země kolem Slunce, tvar Země, sklon zemské osy, aspekty vyplývající z oběhů planety Země aj. představují primární faktory, které přímo ovlivňují hodnotu insolace, délku ročních období atd.
Člověk sám o sobě není geografický činitel klimatu, jeho vliv se projevuje prostřednictvím socioekonomických aktivit, které by však ve vazbě na krajinnou sféru již geograficky hodnocené být mohly. Výsledkem lidských aktivit je postupná změna hodnot některých meteorologických prvků, které je možno považovat za faktor utváření klimatu.
Čtěte také: Co je typické pro pouště mírného klimatu?
Severní Afrika měla vlhčí podnebí v období roku 2 000 př. Kr. Jezero Čad bylo rozlehlejší (oproti dnešním 12 000 km2), existovala jezera v etiopské části východoafrického riftu. Období mezi roky 6 000 až 4 500 př. n. l. bylo vlhkou periodou. 70. a 80. léta 20. století byla v Sahelu ve znamení výrazného období sucha, zatímco 50. - 70. léta se vyznačovala nadbytkem vláhy. Od 90. let 20. století se situace stabilizovala.
Jihoafrická republika se nachází na jižní polokouli, a tudíž zde můžeme očekávat opačné roční období, než je na polokouli severní. Převážná většina jihoafrického území leží v subtropickém pásmu. Při pobřeží je středomořské a ve vnitrozemí kontinentální suché podnebí, sever zasahuje do tropů.
Mezi západním a východním pobřežím jsou velké teplotní rozdíly, způsobené rozdílem teplot mezi zdejšími proudy. V západní oblasti země je suché teplé léto s teplotami okolo 25°C. V zimě je pak ochlazení na průměrných 8°C. Ve východní oblasti země je léto vlhčí a teplejší s teplotami až 35°C a v zimě 20°C. Ve vyšších polohách teploty klesnou až na bod mrazu.
Počasí se ovšem liší dle jednotlivých oblastí:
Nejtepleji je zde samozřejmě od listopadu do března, kdy teploty kolísají v rozsahu 20 - 36°C.
V tabulce jsou uvedeny průměrné teploty v Jižní Africe:
| Město | Max. teplota - prům. | Min. teplota - prům. |
|---|
Zeměpisná šířka ovlivňuje podmínky prostředí, například v souvislosti s množstvím dopadajícího slunečního záření. V různých podnebných pásech se vyskytují určité velké ekosystémy - biomy.
Pro biomy je typické složení vegetace (rostou zde určité rostliny, což ovlivňuje celkovou podobu krajiny) a výskyt dalších organismů.
Rozlehlé plochy, obvykle travnaté s roztroušenými stromy a keři (dřevin však ale může být i více). Typickým porostem jsou vysoké traviny, baobaby (Afrika), eukalypty (Austrálie), akácie. Jihovýchodní pasáty přinášejí hojné srážky na východní pobřeží Austrálie, Afriky, J Ameriky, severovýchodní pasát zase do karibské oblasti a na sever J Ameriky. V savanách se uplatňuje tzv. střídavé zemědělství, jelikož savanské půdy se rychle vyčerpávají.
Na konci suchého období se vypalují trávy, které mezitím vyrostly a popelem se pole hnojí. Po několika letech se musí pole opustit a nechat zarůst původní vegetací, poté je schopné být znovu využito.
Od tropického do mírného pásu se vyskytují pouště. Přes den stoupá teplota přes 50 stupňů, v noci může klesnout až pod bod mrazu. V suchých oblastech převažují výpary z půdy nad srážkami, což způsobuje zasolování půd. Existuje několik druhů pouští:
Sahara byla před 7000 lety pokryta vegetací - důkazem jsou vyschlá koryta řek, které se naplňují vodou za silných dešťů. Je největší pouštní oblatí na zemi. Žije zde 2 miliony lidí z nichž většinu tvoří kočovné kmeny nomádů.
Oázy vznikají buď podél řek (Nil, Niger) nebo jsou zásobeny vodou z artézských studní - ty čerpají vodu z nepropustných vrstev půdy, voda sem stekla z horských oblastí, kde jsou srážky četnější. Nejsušší pouští na světě je poušť Atacama na západním pobřeží jižní Ameriky.
tags: #pouště #tropického #klimatu #charakteristika