Ekologický stav povodí Bečvy: Zpráva o hodnocení

V rámci přípravy již 3. plánů povodí na období 2021-2027 bylo potřeba provést hodnocení stavu v útvarech povrchových vod z dat monitoringu vod realizovaných jednotlivými správci povodí a ČHMÚ. Toto hodnocení je významným podkladem pro zpracování všech úrovní plánů povodí a jednotlivým správcům povodí slouží jak k formulování opatření k dosažení dobrého stavu vod, tak jako podklad i v dalších oblastech výkonu vodohospodářských činností.

Hodnocení se provádí pro každý vodní útvar kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“. Rozhodným obdobím pro zpracování hodnocení stavu bylo období 2016-2018, v některých případech předchozí hodnocené období 2013-2015.

Hodnocení stavu útvaru povrchových vod se dělí na hodnocení chemického stavu a hodnocení ekologického stavu v přirozených útvarech povrchových vod a ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých útvarech povrchových vod.

Článek seznamuje se souhrnnými výsledky hodnocení chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ za období 2016-2018, které slouží jako podklad pro zpracování plánů povodí 3. plánovacího období (2021-2027) na všech jeho úrovních: plánů dílčích povodí, národních plánů a plánů mezinárodních povodí Labe, Dunaje a Odry. Hodnocení stavu bylo realizováno Výzkumným ústavem vodohospodářským, T. G. Masaryka, v. v. i., a Biologickým centrem Akademie věd ČR ve spolupráci s Hydrosoftem Veleslavín, s. r. o., Českým hydrometeorologickým ústavem a Povodím Vltavy, s. p.

Chemický stav povrchových vod

Chemický stav je podle Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES klasifikován jako „dobrý“ nebo „nedosažení dobrého stavu“.

Čtěte také: Dopad znečištění na ekosystémy Labe

Dobrý chemický stav byl dosažen ve 32,2 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a 36 % útvarů kategorie „jezero“.

Dobrým chemickým stavem bylo pro všech 1 118 útvarů povrchových vod klasifikováno 32,5 % z nich, přičemž 18,4 % útvarů nebylo klasifikováno, většinou z důvodu chybějících dat z monitoringu a v některých případech kvůli nedostatečnému počtu měření za rok, a jejich chemický stav byl označen jako „neznámý“.

Oproti výsledkům hodnocení chemického stavu povrchových vod pro 2. plánovací období (2010-2012) je nyní dobrým stavem hodnocen menší počet vodních útvarů (dříve 60,9 %).

Pokud v daném reprezentativním profilu nebyl monitorován žádný z ukazatelů chemického stavu, jeho stav nebyl v aktuálním hodnocení pro 3. plánovací období označen jako „dobrý“, ale z důvodu předběžné opatrnosti jako „neznámý“.

Jen menší počet vodních útvarů byl následně správci povodí na základě expertního posouzení označen jako „dobrý“ (v případě, že v hodnoceném útvaru povrchových vod neexistuje významný antropogenní vliv).

Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo

Ve 3. plánovacím období nebyly ještě hodnoceny tzv. nové prioritní látky, jejichž NEK nabyly účinnosti 22. prosince 2018.

K významnému zlepšení došlo v případě hodnocení rozpuštěného niklu a rozpuštěného olova, kdy byla poprvé hodnocena biodostupná koncentrace těchto kovů, která je vždy nižší než koncentrace rozpuštěné formy.

Nejproblematičtějším parametrem z hlediska překračování NEK jsou dlouhodobě rtuť a PBDE (v matrici biota) a polycyklické aromatické uhlovodíky v matrici voda (fluoranthen, benzo(a)pyren).

Posledně jmenovaný ukazatel je problematický také z hlediska obtížného dosažení dostatečně nízké meze stanovitelnosti laboratorními technikami ve vztahu k hodnotě NEK vyjádřené jako roční průměr.

Z nových prioritních látek nejsou dosahovány limity pro průměrnou roční koncentraci v žádném z klasifikovaných útvarů povrchových vod u cypermetrinu, PFOS a dichlorvosu, i zde jsou limitní hodnoty (NEK) velice nízké.

Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo

Ekologický stav/potenciál povrchových vod

Hodnocení ekologického stavu/potenciálu je dáno agregací dílčích hodnocení biologických složek fytoplankton, fytobentos, makrofyta, makrozoobentosu a ryby v kategorii „řeka“, v případě kategorie „jezero“ pouze fytoplankton, makrofyta a ryby, a dalších složek, mezi něž patří všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele, specifické znečišťující látky a hydromorfologie.

V případě útvarů kategorie „řeka“ se na nevyhovujícím stavu podílí nejvýrazněji všeobecné fyzikálně-chemické složky (91,9 %) a teprve následně biologické složky jako celek (73,4 %).

Obdobně je tomu v případě kategorie „jezero“.

Tento vysoký podíl nesplnění dobrého ekologického stavu/potenciálu je v případě řek dán použitím přísnějších typově specifických hodnot fyzikálně-chemických složek ekologického stavu.

Hodnocení útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ podle biologické složky makrozoobentosu, která je nejpoužívanější biologickou složkou, vychází následovně: 32,4 % ve středním stavu, 23,6 % v poškozeném stavu a 4,8 % ve zničeném stavu z klasifikovaných útvarů.

Celkem je v nevyhovujícím stavu 599 vodních útvarů kategorie „řeka“ z 982 klasifikovaných útvarů. Počet monitorovaných útvarů povrchových vod složkou makrozoobentos byl ve srovnání s 2. plánovacím obdobím významně navýšen.

Biologickou složkou fytobentos je nepříznivě (nevyhovující stav) hodnoceno 519 vodních útvarů kategorie „řeka“, což představuje 67,9 % z 764 klasifikovaných útvarů, pouze 1 % útvarů z nich je v poškozeném stavu a ve zničeném se nenachází ani jeden vodní útvar.

Ryby byly hodnoceny v celkem 309 vodních útvarech kategorie „řeka“.

Metodika hodnocení podle ryb byla v roce 2019 přepracována.

Plná polovina klasifikovaných vodních útvarů dobrému stavu nevyhověla (52,4 %). Na nepříznivém stavu se střední stav/potenciál podílí 22,3 %, poškozený stav/potenciál 19,7 % a zničený stav/potenciál 10,4 %.

V útvarech povrchových vod kategorie „jezero“ byl jedinou hodnocenou biologickou složkou fytoplankton. Ze 73 vodních útvarů této kategorie byl hodnocen ekologický potenciál v 53 nádržích. Pouze 10 z nich vykazuje dobrý a lepší potenciál. Převažuje zničený potenciál ve 24 nádržích.

Jak již bylo konstatováno v předcházejícím textu, celkový fosfor a průhlednost jsou nejvýznamnějšími faktory nesplnění požadavků pro dobrý potenciál.

Ze specifických znečišťujících látek k nejvíce problematickým parametrům náleží AOX, EDTA, metabolity alachloru a bisfenol A.

Průměrná míra překročení norem environmentální kvality (průměr) nařízení vlády č. 401/2015 Sb. se u těchto parametrů pohybuje v rozmezí od 1,5 až 3,7 (1,5 u AOX, 1,65 u bisfenolu A, 2,8 pro metabolity alachloru a 3,7 pro EDTA).

Dva projekty Povodí Moravy ve finále environmentální soutěže Adapterra Awards 2025

Hned dva projekty vybrala odborná porota mezi finalisty environmentální soutěže Adapterra Awards 2025. Projekt obnovy řeky Bečvy mezi obcemi Černotín, Ústí a Skalička a projekt navrácení řeky Svratky pod obcí Herálec zpět do historického koryta může ocenit i veřejnost hlasováním na webu soutěže.

Soutěž Adapterra Awards hledá inspirativní projekty, které pomáhají přizpůsobit města, domy a krajinu klimatické změně. V letošním roce posuzovala odborná porota 57 realizovaných projektů, z nichž vybrala nejlepších 18. Mezi ně patří i dva projekty Povodí Moravy - „Povodní prověřená obnova Bečvy“ a „Navrácení Svratky do historického koryta“.

Oba dva realizované projekty byly záhy po svém dokončení prověřeny povodní v září loňského roku.

„Dříve patřila řeka Bečva kvůli úzkému korytu z hlediska povodní k nejrizikovějším v Česku. To se však díky revitalizaci a navrácení přirozeného prostoru změnilo a při zářijové povodni bylo povodňové ohrožení obcí Černotín, Ústí a Skalička výrazně nižší. Ostrou zkouškou prošla také řeka Svratka v obci Herálec. Zvolené řešení ochrany obce na úroveň dvacetileté povodně, které kombinuje technické prvky v obci a přírodě blízká opatření pod obcí, se téměř na centimetry shodovalo s reálným průběhem povodně, která přišla vzápětí po dokončení stavby,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy David Fína.

Povodí Moravy se v soutěži uchází o ocenění v kategorii volná krajina. Které projekty odborná porota ocení se dozvíme 4. listopadu 2025 na celostátní konferenci věnované adaptacím na změnu klimatu. Do hodnocení se může zapojit každý. Veřejnost totiž může hlasovat v kategorii Cena sympatie. Hlasování probíhá na webu soutěže Adapterra Awards. Hlasovat je možné do 15. října.

Soutěž Adapterra Awards patří mezi adaptační projekty Nadace Partnerství, která pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Letos tak má Povodí Moravy opět možnost navázat na velice úspěšný projekt napojení odstavených ramen řeky Dyje, který v roce 2020 získal v soutěži Adpaterra Awards nejvyšší ocenění jak u odborné poroty, tak u veřejnosti.

Povodní prověřená obnova Bečvy

Úkolem projektu bylo uvolnit Bečvu ze sevření v minulosti provedených vodohospodářských úpravy a dát ji šanci navrátit se ke svým přirozeným procesům. Důsledkem revitalizace je lepší odolnost vůči povodňovým průtokům, a tudíž snížení povodňového ohrožení okolních obcí.

V rozšířeném korytě dosahují povodně nižší hladiny a případný rozliv do krajiny probíhá pozvolně, bez ničivé energie. Navíc nedochází ani k nadměrnému transportu splavenin do nižších částí toku, kde by mohly omezovat účinnost povodňové ochrany.

Výrazně je také sníženo riziko zimních povodní, které vznikaly nahromaděním ledových zátaras v úzkém říčním korytě. Široká říční niva efektivně ovlivňuje i celé mikroklima oblasti, a snižuje tak dopad období extrémních teplot.

Revitalizace řeky byla dokončena v roce 2022 a realizační náklady činily 386,9 mil. Kč. Financování zajistil Evropský fond pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.

Navrácení Svratky do historického koryta

Obec Herálec chrání před povodní nová opatření, která kombinují přírodě blízké úpravy v podobě rozvolnění řeky Svratky pod obcí a technická řešení přímo v obci. Realizovaná opatření řeší oba dva hydrologické extrémy - sucho i povodně.

Problémy spojené se suchem jsou řešeny v části provedené pod obcí Herálec. Na úseku toku v původní napřímené délce 1 550 metrů byly vytvořeny meandry, tůně a brody. Celková délka se prodloužila o 1 000 metrů, čímž bylo docíleno zpomalení odtoku vody krajinou a jejího přirozeného zadržení.

Úpravy provedené v části koryta vodního toku přímo v obci zajišťují ochranu před povodní a reagují i na problémy spojené se suchem. Nově postavené ochranné zídky zajišťují požadovanou míru protipovodňové ochrany obce (Q20). Mezi těmito zídkami se vine nově upravené koryto řeky Svratky, které má co nejpřirozenější charakter.

Projekt byl dokončen v roce 2023 a realizační náklady činily 56 mil. Kč. Financování zajistil Evropský fond pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a státní podnik Povodí Moravy.

Povodí Moravy realizuje mnoho dalších adaptačních projektů. Mezi dokončené revitalizace státního podniku patří například revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic, zmíněné napojení odstavených ramen Dyje či revitalizace vodohospodářského uzlu u Nedakonic.

Aktuálně státní podnik provádí například rozsáhlou revitalizaci řeky Rudoltičky u Lanškrouna a jejich dvou přítoků a v měsíci srpnu zahájí také napojení dalších dvou ramen řeky Dyje v pohraniční oblasti.

„Řekám vracíme původní charakter, realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Je ale důležité mít na paměti, že v osídlených oblastech není možné dělat stejná opatření jako v krajině. Podobné přírodě blízké úpravy jsou součástí komplexu opatření a musí být prováděny v souladu s opatřeními pro posílení vodních zdrojů.

Memorandum o obnově přirozeného charakteru řeky Bečvy

Ministerstva životního prostředí a zemědělství se společně s Olomouckým krajem, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Povodím Moravy dohodly, že je důležité navrátit řece Bečvě její přirozený charakter. Tato obnova pomůže k obnově říčního ekosystému, adaptaci na klimatickou změnu a dojde také k zadržování vody v krajině a ochraně okolní krajiny i obcí před povodněmi. Memorandum, které stvrzuje částečnou obnovu řeky, dnes podepsalo pět signatářů. Jedná se o první projekt tohoto typu na velké řece v České republice.

Přirozená obnova vodního toku pomůže nejen samotné řece, ale i okolní flóře a fauně, která na mnoha místech utrpěla kvůli necitlivým zásahům člověka.

„Umělé narovnávání říčních koryt, klimatická změna a s tím související sucha a odtékání vody z krajiny, to jsou problémy, které trápí nejen oblast kolem řeky Bečvy. S dalšími signatáři jsme se dohodli, že řeka Bečva si zaslouží svou ochranu a že je důležité obnovit její přirozený charakter. Tím podpoříme ekologickou stabilitu krajiny a tato oblast bude schopná se lépe adaptovat na změnu klimatu a s tím související sucho či povodně. Když bude mít řeka dostatek prostoru, nebude hrozit její rozlití do zabydlených oblastí a zároveň nebude voda z krajiny odtékat,” uvedl k ochraně řeky Bečvy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

O ochranu a obnovu řeky Bečvy se dlouhodobě zasazuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

„Řeka se stále více zahlubuje. Koryto s kamennými břehy regulovaného toku vede k rychlému odtoku i z okolní půdy a krajiny. Obnova přirozeného charakteru řeky, tam kde je to možné mimo zastavěná území, rozvolní a zpomalí odtok při suchu a umožní rozliv při povodních kde nevadí. Memorandum je prvním krokem pilotního záměru obnovy přírody pro velkou řeku u nás. Začneme tak naplňovat dohodnutý společný evropský cíl s využitím finančních prostředků evropských fondů.

tags: #povodí #Bečvy #ekologický #stav #zpráva

Oblíbené příspěvky:

• Jak ovlivňuje městský úřad život v Chotěboři
• Příroda a etymologie v Ottově slovníku
• Rekonstrukce domu s ohledem na ekologii
• Historie kamenných mostů
• Ekologická rizika malých letišť v ČR