Africký světadíl se rozkládá na západní i východní polokouli po obou stranách rovníku. Na jižní polokouli se nalézá plná třetina afrického kontinentu. Afrika je nejteplejším kontinentem, neboť je symetricky rozložena kolem rovníku.
Území Guinejského zálivu a povodí řeky Kongo se nachází v oblasti velmi teplého klimatu s vysokým množstvím srážek, kde jsou každodenní deště. Velkou část území zabírá tropický deštný les, na který navazují vlhké savany.
Afrika má ze všech světadílů nejmenší členitost pobřeží. V Indickém oceánu leží největší ostrov Madagaskar s rozlohou 586 tis. km². Tektonickými pohyby (v třetihorách) vznikly ve východní Africe příkopové propadliny, které v dnešní době z větší části vyplňují jezera, a sopečné kužele. Největší horou Afriky je vyhaslá sopka Kilimandžáro (5895 m).
V centrální Africe je rozlehlá Konžská pánev, v jižní Africe spadají příkře do Indického oceánu Dračí hory. Dalším významným geografický pojmem, který charakterizuje povrch Afriky, je poušť. Ve středu Afriky můžeme naleznout deštné pralesy, které postupně směrem k jihu nebo severu přecházejí v savany, stepi, polopouště až v pouště. Rozloha Afriky měří přes 30, 2 miliónů km², tj. více než 20% celkového povrchu souše.
Většina afrických řek je charakteristická nepravidelnými odtokovými poměry i tvary říční sítě. Vodní režim ovlivňují zejména rozdíly mezi srážkovými úhrny tropických vlhkých oblastí a suchými pouštěmi. Nejrozsáhlejší bezodtoké oblasti, které celkově zabírají skoro třetinu kontinentu, leží v prostoru Sahary, Čadské a Kalaharské pánve.
Čtěte také: Výzvy pro západoafrickou přírodu
Nil je jediný africký veletok, který odevzdává své vody Středozemnímu moři. Má rozsáhlé povodí 2 880 tis. km2, avšak od ústí Modrého Nilu a Atbary z Etiopské vysočiny jeho vod ubývá. Úbytek působí nedostatek přítoků a velký výpar v pouštích na jeho dolním a středním toku, kde jeho hladina silně kolísá.
Nejdelší africkou řekou je Nil, který má délku 6 671 km a je tak druhou nejdelší řekou světa. Naopak nejvodnatější řekou je Kongo, která má průměrný průtok 41 000 m3/s při ústí. Mezi významné řeky patří na západě tekoucí Niger (4 160 km), na jihu Zambezi (2 660 km) a Orange (1 860 km). Na řece Zambezi jsou světoznámé Viktoriiny vodopády.
Největší jezera Afriky nalezneme ve Velkých příkopových propadlinách. Největším je Viktoriino jezero o rozloze okolo 69 000 km2, jezero Tanganika je druhé nejhlubší jezero světa (hloubka přes 1 400 metrů) a má rozlohu 32 600 km2. Ve „středu“ Afriky leží bezodtokové Čadské jezero, které vysychá. Zmínit se musí též slaných jezerech na severu Afriky tzv. šotty či sebchy.
Při své poloze při rovníku a obou obratnících je Afrika nejteplejším světadílem. Základní klimatické rozdíly jsou podmíněny změnami v poměrech tlaku vzduchu nad pevninou a sousedními oceány.
Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu. Rovníkové pásmo se táhne v úzkém pruhu při pobřeží Guinejského zálivu a zasahuje až k velkým africkým jezerům. Počasí je vlhké a teplé, průměrná roční teplota dosahuje 25-26°C, srážky jsou nad 1000 mm. Na sever a jih leží pásmo rovníkových monzunů. Určuje počasí nad jednou třetinou kontinentu. Typickým rysem je střídání letního vlhkého a zimního suchého období.
Čtěte také: Klimatické pásy a podnebí
Na něj k severu i jihu navazuje tropické (pasátové) pásmo, které je suché a leží zde i africké polopouště a pouště. Posledním klimatickým pásmem je subtropické pásmo, které se rozkládá na nejzazším severu a jihu.
Tak jak se zvětšuje počet obyvatel afrického kontinentu, ubývá rozloha původních porostů, kde dosud volně žijí mnohé druhy živočichů. Člověk totiž postupně kácí lesy na palivo a půdu mění na pastviny pro domácí zvířectvo.
V deštných pralesích roste více druhů rostlin a žije i více druhů živočichů než kdekoliv jinde v Africe. Ve spleti nízkých větví a lián se pohybují rodiny goril a šimpanzů. Velkou část Afriky pokrývají travnaté savany, kde je málo stromů, ale dost jezer a řek s dostatkem vody. Ve velkých stádech se zde pase mnoho druhů antilop. Živočichové, kteří žijí v pouštích, jsou do dobře přizpůsobeni těmto extrémním podmínkám.
Přírodní podmínky v Africe jsou v přímé vazbě k podnebí. Severní polovinu Afriky zabírá poušť Sahara. Afrika je nejteplejším kontinentem a většinu jejího povrchu tvoří pouště, polopouště a suché stepi. Pod Saharou se rozprostírá pás savan, který pokračuje až k jižnímu cípu Afriky s výjimkou deštného pralesa v centrální části a okolí Guinejského zálivu.
Fauna Afriky je na rozdíl od jiných kontinentů stále velkolepá a může se chlubit největší hustotou volně žijících zvířat na světě. Nacházíme zde velké šelmy (lvy, hyeny, gepardy či levharty) i velké býložravce (slony, žirafy, velbloudy nebo velké druhy turovitých a koňovitých). Pralesy obývají lidoopy (šimpanzi a gorily).
Čtěte také: Extrémní chudoba a ohrožení dětí v Africe
Afrika je společně s Asií pokládána za kolébku lidstva. Uvádí se, že pozůstatkem lidských ras (kromě populací tří velkých ras, tvořící současné lidstvo) jsou např. I v Africe, zvláště v důsledku nízké vzdělanosti, je problémem překonání tradice mnoha dětných rodin. Důsledkem extrémně vysoké porodnosti- zvláště v subsaharské Africe- je současný přirozený přírůstek obyvatelstva 3%. Nekontrolovatelný populační růst komplikuje rozvoj hospodářství a vyhrocuje sociální situaci. Z Afriky pochází polovina všech uprchlíků současného světa.
Obyvatelstvo v oblasti Guinejského zálivu a povodí řeky Kongo je převážně negroidní rasy, většinou venkované, místy s vysokou negramotností. V mnoha zemích stále dochází k porušování lidských práv i novodobému otrokářství (především vůči dětem či ženám). Sever Nigérie a Kamerunu se potýká s teroristickou činností organizace známé jako Boko Haram.
Velmi rozdílné přírodní podmínky (a tím i hospodářské možnosti) výrazně ovlivňují rozmístění obyvatelstva. Velmi husté zalidnění je jen v oblastech, kde jsou dobré podmínky pro zemědělství. Nejhustěji osídlené jsou delty a dolní toky řek.
Hospodářství je víceméně orientované na těžbu a těžební průmysl. V oblasti jsou pěstovány tropické plodiny - proso, maniok, batáty a především na vývoz na plantážích pěstované banány, kakaovník, kávovník, palma či podzemnice olejná nebo kaučukovník. Z deštného pralesa se také získává kvalitní a drahé mahagonové či ebenové dřevo. Další sektory hospodářství jsou rozvinuty pouze ve velkých centrech (hl. města), či úplně chybí.
Ze surovin je nutno zmínit: ropu (Nigérie), diamanty (Libérie, Kongo). Těžba je však neefektivní a je provázena drancováním přírody. Na venkově je jediným zdrojem obživy zemědělství či chov dobytka.
Jednoduché plantážní zemědělství většiny afrických států (kromě JAR) způsobuje jejich hospodářskou závislost na pohybu cen příslušné komodity na světových trzích, pohyb cen je však ovlivňován také i přírodními podmínkami v produkčních oblastech. V řídce osídlených oblastech se pěstuje rýže, batáty, luštěniny, sóji, citrusů a banánů. Na plantážích se na export pěstují především kakaovník a palma kokosová a olejná. Ve sklizni kakaa zaujímá Afrika vedoucí postavení v celém světě (80% světového objemu).
Přesto, že má Afrika obrovské zdroje surovin a nadbytek levné pracovní síly, je kromě JAR průmysl rozvinut nedostatečně. Je zaměřen převážně na těžbu surovin, zpracování zemědělských produktů, produkci textilního a kožedělného průmyslu. Významnou částí exportu řady afrických států jsou produkty těžebního průmyslu.
V oblasti působí celá řada humanitární a neziskových organizací snažící se o zlepšení podmínek místní obyvatel a demokratizaci jednotlivých zemí.
Další státy - především zemědělské země s pomalu se rozvíjejícím průmyslem a hledající další cesty rozvoje, např. turistický ruch v Kamerunu, Gambie, Guinea, Togo, Benin, Sierra Leona, Pobřeží Slonoviny (zajímavostí je nejvyšší podíl produkce kakaa na světě), Guinea Bissau, Rovníková Guinea, Ghana , Kamerun (jedno z nejdeštivějších míst Afriky), Gabon, Republika Kongo, Středoafrická republika (žijí zde ve větší populaci gorily nížinné) a ostrovní Sv.
tags: #afrika #priroda #guinejský #záliv #povodí #řeky