Znečištění v povodí Labe: Zhodnocení zdrojů a dopad na ekosystémy

Povodí Labe je významnou oblastí, kde se dlouhodobě řeší problematika znečištění vodních toků a nádrží. Tato práce je zaměřena na zhodnocení kvality vody a antropogenního znečištění sedimentů ve starých ramenech Kozelská tůň a Vrť středního toku Labe.

Stará říční ramena jako indikátory znečištění

Stará říční ramena tvoří velmi významné ekosystémy. Stará říční ramena jsou významnými ekosystémy, ve kterých se může ukládat velké množství znečištěného materiálu. Nejen že mohou být domovem vzácných a chráněných druhů, ale zvyšují retenční potenciál krajiny, takže hrají velmi důležitou roli v protipovodňové ochraně. Kromě jejich ekologického významu představují zdroj informací o historickém znečištění, které se v povodí Labe od 2. poloviny 20. století s rozvojem průmyslu významně zvýšilo. Tato kontaminace může pocházet z průmyslových zdrojů znečištění především z 2. pol. 20. století. Fluviální jezera také dokladují změny trasy koryta řeky a přispívají ke zvýšení stability říčního ekosystému.

Od roku 1900 bylo Labe intenzivně regulováno a také vystavováno zhoršující se kvalitě životního prostředí kvůli nadužívání hnojiv, nedostatečnému čištění odpadních vod apod. Řeka je dlouhodobě vystavena znečišťování ze zemědělství, jelikož protéká intenzivně zemědělsky využívanou oblastí s pěstováním obilí, zeleniny a dalších plodin a průmyslovou výrobou včetně komunálního znečištění z výroby a sídel soustředěných v tomto regionu (Pardubice, Kolín, Neratovice).

Výzkum Kozelské tůně byl zvolen především kvůli poloze tohoto jezera, které se nachází v blízkosti areálu Spolana Neratovice, a. s., která v minulosti představovala jeden z největších zdrojů labského znečištění. Jedním z nich je Kozelská tůň. Toto jezero bylo pro tuto studii vybráno kvůli poloze u Spolany Neratovice, a. Práce se zaměřila na pravidelné odečty vodních stavů a měsíční analýzy chemických a fyzikálních parametrů kvality vody.

Charakteristika zkoumaných lokalit

Kozelská tůň se nachází na pravém břehu řeky Labe mezi 851,9 a 851,1 říčním km blízko obce Mlékojedy, která leží v okrese Neratovice. Toto fluviální jezero je spojeno s řekou úzkými kanály na 851,9 a 850,1 říčním km. Jak je vidět na mapě z III. vojenského mapování, v roce 1852 byl meandr ještě stále součástí řeky. Meandr byl pravděpodobně odstaven na začátku 20. století.

Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo

Jezero Vrť se nachází na levém břehu řeky Labe mezi 881,7 a 881,2 říčním km v obci Semice, která je situována v okrese Nymburk. Jezero je spojeno s Labem jen úzkým kanálem na 881,2 říčním km pod jezerem ve směru toku Labe. Jezero bylo odstaveno od Labe pravděpodobně ve 40. letech 20. století. V 50. letech bylo kompletně odstaveno bez povrchové komunikace s řekou. K opětovnému spojení došlo až v 90. letech 20. století.

Metodika výzkumu

Měření fyzikálně-chemických parametrů povrchové vody v Kozelské tůni proběhlo ve dvou různých částech jezera. Výsledná hodnota jednotlivých měsíčních koncentrací byla spočítána jako průměr z těchto dvou hodnot. V jezeře Vrť probíhalo vzorkování povrchové vody z jednoho odběrového místa. Měření proběhlo 9× za rok. V terénu byla multiparametrickou sondou HQ40D Hach-Lange měřena teplota vody, rozpuštěný kyslík ve vodě, pH a vodivost.

Povrchová voda byla odebrána z hloubky 10 cm pod hladinou, ze vzdálenosti cca 1 m od břehu. Další stanovované parametry jako chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), biochemická spotřeba kyslíku (BSK5), N-NH4, N-NO2, N-NO3, P-PO4, Cl, alkalita, Ca, Fe, Mn a tvrdost vody byly měřeny v laboratoři Ústavu pro životní prostředí na Univerzitě Karlově. Vzorky povrchové vody byly odebrány mezi 10 h a 14 h a dopraveny v chladicím boxu do laboratoře do 16 h stejného dne.

Jádra dnových sedimentů byla odebrána pístovým odběrákem Eijkelkamp ze člunu z místa cca 3 m od břehu a byla rozdělena do vrstev po 10 cm, které pak byly analyzovány odděleně. Jednotlivé vzorky byly uchovány ve vzduchotěsných sáčcích v chladicím boxu. Délka odebraných jader sedimentů činila 59 cm. V každém jezeře byl proveden jeden odběr. V sedimentech byly stanoveny koncentrace Ag, Al, As, Cd, Cr, Cu, Fe, Hg, Ni, Pb, Zn a Ti vždy z reprezentativního vzorku ze zhomogenizované 10 cm silné vrstvy. Homogenizace byla provedena v třecí misce za mokra, po rozdružení byla odebrána část vzorku na oddělení frakce 20 µm. Tato zrnitostní frakce byla zvolena z důvodu srovnatelnosti s dalšími výzkumy labských sedimentů. Produkt sítování byl následně usušen při laboratorní teplotě na vzduchu na Petriho miskách.

Koncentrace kovů a arsenu v sedimentech byly stanoveny ve výluhu lučavkou královskou. Navážka vzorku 0,5 g byla zalita 10 ml lučavky královské (2,5 ml HNO3 + 7,5 ml HCl) do tlakových nádobek Savilex, které přes noc stály uzavřené při laboratorní teplotě. Poté byly zahřívány 6 hodin při teplotě 105 °C, po vychladnutí byl roztok převeden do objemu 50 ml. Obsah rtuti byl stanoven atomovým absorpčním spektrometrem AMA-254 z pevných vzorků.

Čtěte také: Zpráva o stavu Bečvy

Výsledky a diskuze

Hodnoty pH povrchové vody v jezeře Vrť i Kozelské tůni představovaly neutrální nebo slabě alkalické prostředí (tabulka 2). Zejména v jezeře Vrť byly naměřeny vysoké hodnoty konduktivity během zimních a jarních měsíců, což mohlo korespondovat s vyššími koncentracemi Ca, Cl a N-NO3. Ke zvýšení konduktivity mohly přispět splachy látek z polí a posypu silnic během tání sněhu nebo vápnění jezer. Vyšší koncentrace chloridů a fosforečnanového fosforu můžou také indikovat znečištění odpadními vodami. V Kozelské tůni byl v létě pozorován vyšší obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, což mohlo být výsledkem vysoké populace fytoplanktonu v jezeře.

Kozelská tůň i jezero Vrť vykazovaly vysoké koncentrace N-NH4. V obou jezerech byl v březnu, dubnu a srpnu vyčerpán P-PO4 kvůli vysoké produktivitě fytoplanktonu. Naopak vysoké koncentrace P-PO4 byly zaznamenány během období „clear water“, kdy nízký obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě umožnil uvolnění P ze sedimentů po redukci železa v molekule FePO4.

V rámci klasifikace ČSN 757 221 byla povrchová voda zařazena do kategorie „silně znečištěná“ (IV. třída) v případě parametru BSK5 v Kozelské tůni (tabulka 1). Do kategorie „znečištěné vody“ (III. Nižší koncentrace téměř všech měřených prvků byly zaznamenány ve vzorcích z jezera Vrť, která byla od 50. do 90. let oddělena od Labe, a proto zde nedocházelo v takové míře k sedimentaci kontaminovaného materiálu. V tomto úseku Labe se rovněž nenachází významný zdroj znečištění, jako je tomu např. v oblasti Neratovic nebo Pardubic (Synthesia, a. s.).

Vyšší obsahy stanovovaných látek v Kozelské tůni pravděpodobně souvisely s její polohou v blízkosti Spolany Neratovice, a. s., a jejímu celkovému umístění v nivě a spojení s Labem, kdy za povodní dochází k zalití celé oblasti. Znečištění v Kozelské tůni mohlo být způsobeno transportem kontaminovaného materiálu při povodních z oblasti u Spolany Neratovice, a. s., i přes to, že jezero leží cca 2 km proti proudu od této chemické továrny. Tato hypotéza je založena na faktech z povodní, kdy byla celá oblast zaplavená. V roce 2002 bylo rovněž zaznamenáno vzdutí proti proudu Labe z rozvodněné Vltavy, jejíž soutok neleží daleko.

Tabulka 4 znázorňuje průměrné koncentrace měřených prvků v jádrech sedimentů zkoumaných jezer ve srovnání s výsledky starších výzkumů provedených v dalších ramenech ve Středním Polabí. Lze konstatovat, že podle použité klasifikace vykazovaly sedimenty ve srovnávaných labských starých ramenech vysokou zátěž stříbrem a kadmiem. Vyšší kontaminace sedimentů byla zjištěna především v lokalitách u významných průmyslových zdrojů znečištění a s intenzivnější komunikací s řekou, což by odpovídalo vyšším obsahům kovů v Kozelské tůni, která se nachází blízko Spolany Neratovice, a.

Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo

Kontaminace z bodového znečištění se od roku 1990 významně snížila, ale plošné zdroje znečištění, např. z orné půdy, představují stále problém. Díky tomu vykazují stará ramena často vyšší koncentrace N-NO3. Z hlediska zatížení sedimentů lze konstatovat, že většina starých labských ramen vykazovala vyšší zatížení sedimentů stříbrem a kadmiem. V některých jezerech, např. v Kozelské tůni, byl také naměřen vysoký obsah rtuti a olova. V Kozelské tůni byly kromě těchto prvků naměřeny vyšší koncentrace i arsenu a zinku.

Dalším významným faktorem byla významnost a vzdálenost od průmyslového zdroje znečištění. Kontaminace sedimentů starých ramen pochází ze starého antropogenního znečištění, které může být remobilizováno během povodní. Za takových situací mohou tyto staré zátěže představovat i sekundární zdroj znečištění. Za určitých hydrologických podmínek nebo při průmyslových haváriích se může změnit pH nebo redoxní potenciál, kdy se stabilní formy toxických prvků mohou stát opět rozpustnými a kontaminovat tak vodní prostředí. Tyto formy jsou snadněji využívány živými organismy a mohou se tak dostat do potravního řetězce. Při povodni mohou tyto toxické látky kontaminovat i přilehlé zemědělské oblasti.

Arnika identifikuje největší znečišťovatele Labe

Sdružení Arnika poprvé představuje největší znečišťovatele Labe a jeho přítoků. Použity byly údaje, které podniky každoročně samy hlásí do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (1). Z tohoto registru se může veřejnost dozvědět o emisích vypouštěných jednotlivými podniky, a to jak do ovzduší, tak například do vod. IRZ tedy ukazuje i na největší hříšníky, pokud jde o látky nebezpečné pro vodní organismy. „Integrovaný registr znečišťování je v současnosti jediným zdrojem aktuálních informací o znečištění našich vodních toků. Monitoring výskytu škodlivých látek ve vodních tocích se totiž díky nevyjasněným kompetencím mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí u nás již přes dva roky neprovádí,“ upozorňuje Ing. Jana Vitnerová, která vede kampaň Arniky „Člověk a voda“.

Arnika každoročně zpracovává na základě dat z IRZ žebříčky největších znečišťovatelů. Letos sledovala kromě jiného právě údaje o průmyslovém znečišťování vodních toků, tedy o látkách nebezpečných pro vodní organismy. „Zaměřili jsme se na Labe jako jednu z největších evropských řek pramenící na českém území. Ukázalo se, že průmyslové podniky v povodí Labe znamenají pro život ve vodě riziko hlavně kvůli emisím zinku, těžkých kovů a kyanidů,“ (2) uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady. Největší množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypustila Lovochemie následovaná Sokolovskou uhelnou (3).

Největší podíl na celkových emisích, vypuštěných do vod v povodí Labe dle IRZ má zinek. Více než polovinu z celkového množství (5 z 9,4 tuny) vypuštěného do vod v povodí Labe má na svědomí právě Lovochemie. Zinek přitom patří mezi látky toxické pro ryby (4). Jak vyplývá z posledních dostupných údajů monitoringu, podle parametrů Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) (5) byly hodnoty obsahu zinku na většině sledovaných míst v roce 2006 nevyhovující (6). Ještě rizikovější než zinek jsou těžké kovy jako kadmium, rtuť či olovo. Tyto látky ale přeci jen patří k dobře sledovaným, proto jejich emise nejsou tak vysoké. Těžké kovy se v tělech vodních organismů kumulují, i nízké hodnoty proto mají trvalý vliv na životní prostředí - viz například testy obsahu rtuti v tělech ryb (8).

„Toxické látky, které opustily české chemičky před dvaceti lety, dnes znamenají velké problémy v Hamburku. Sedimenty ze dna přístavu jsou dnes nebezpečným odpadem. Jeho bezpečná likvidace stojí správu přístavu 70 milionů eur ročně,“ upozorňuje Jana Vitnerová. Celkem se do vod v povodí Labe dostalo v roce 2009 více než 18 tun emisí nebezpečných látek. Jednalo se o zinek, arsen, měď, chrom, nikl, kyanidy, olovo, kadmium a rtuť (pořadí od nejčastěji se vyskytující látky k nejméně časté). „Labe ale nezatěžují jen průmyslové podniky. Problematické jsou i některé látky, které vypouštějí domácnosti, například zbytky léků, hormonální antikoncepce či látky používané v kosmetických a čistících prostředcích. “ uzavřela Ing. Jana Vitnerová z Arniky.

Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. V roce 2010 byla data zveřejněna již po šesté (prvním ohlašovacím rokem byl rok 2004). Podniky jsou povinny data nahlásit do konce března za předcházející rok, na konci září jsou pak data zpřístupněna veřejnosti.

Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)

Připomínáme si 30 let její činnosti v ochraně vod, povodňové ochraně, ochraně před havarijním znečištěním a v posledních letech i v ochraně před suchem a nedostatkem vody. „Mezinárodní komise pro ochranu Labe za dobu své třicetileté existence významně přispěla ke zlepšení kvality vody a ke zvýšení ochrany vod v celém mezinárodním povodí Labe. Třicet let činnosti MKOL se vyznačuje vynikající a úspěšnou česko-německou spoluprací. Snažíme směrovat členské státy MKOL k tomu, aby v rámci své administrativy využívaly výstupy a naše doporučení.

Jak říká Evropská vodní charta z roku 1968, hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí, ne politických a správních hranic, které voda nezná. A proto jako společný zdroj vyžaduje povodí mezinárodní spolupráci. V prvních letech byla práce MKOL zaměřena hlavně na snižování znečištění způsobeného komunálními a průmyslovými odpadními vodami, na zlepšení jakosti vody a ekologických poměrů, později přibyla i oblast ochrany před povodněmi. V rámci Mezinárodního programu měření Labe se od roku 1992 sleduje jakost vody. V současnosti měření probíhá na 15 měrných profilech, z nichž je 6 v ČR a 9 v Německu.

Koncentrace znečišťujících látek ve vodě klesají, i přesto jsou ale koncentrace těžkých kovů a organických látek, které se např. při povodních opět uvolňují, v sedimentech stále vysoké. Proto MKOL v roce 2014 zpracovala Koncepci pro nakládání se sedimenty. Dalším tématem jsou vysoké koncentrace dusíku a fosforu v povodí Labe. V roce 2018 MKOL schválila Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách. V příštích letech se tak MKOL zaměří na realizaci těchto strategických dokumentů.

Tématem ochrany před povodněmi se MKOL zabývá již od druhé poloviny 90. let. Již od roku 1991 jsou subjekty ležící na Labi včas informovány o místě, času a rozsahu havarijního znečištění vod v povodí řeky. To zajišťuje pětice centrál Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe. Od roku 2004 je do hlásného systému havárií začleněn také Poplachový model Labe, předpovídající havarijní šíření znečišťujících látek. Od roku 2016 patří k opatřením proti havarijnímu znečištění vod stabilní havarijní profil na českém území v blízkosti hranice s Německem. Profil umožňuje zachycení plovoucích znečišťujících látek, jako jsou např. ropné látky, které tak mohou být odstraněny z toku Labe ještě před rozšířením znečištění do Německa.

V prosinci 2020 by měly být zveřejněny návrhy Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe podle Rámcové směrnice o vodách a Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik podle Povodňové směrnice na období 2022-2027. Veřejnost bude mít následně možnost se k návrhům vyjádřit do 22. června 2021. Od 1. MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany (Česká republika a Spolková republika Německo).

Mapová aplikace pro zobrazení kvality vody a znečištění sedimentů

Mapová aplikace zobrazuje kvalitu vody a antropogenní znečištění sedimentů ve starých ramenech středního toku Labe. Koncentrace látek v povrchové vodě jezer byly převedeny na třídy kvality povrchové vody podle ČSN 757 221. Tato norma rozlišuje 5 tříd kvality vody (1 = neznečištěná voda, 5 = velmi silně znečištěná voda) s daným barevným rozlišením - viz.legenda. Aplikace také zobrazuje antropogenní znečištění jezerních sedimentů.

Koncentrace kovů a arsenu v sedimentech byly zjišťovány ve frakci 20 µm. K výluhu sedimentů byl použit rozklad lučavkou královskou. Koncentrace prvků v každé hloubkové vrstvě sedimentů byly převedeny na třídy Indexu geoakumulace, který vyjadřuje míru znečištění sedimentů danými prvky. Pro výpočet tohoto indexu byly použity pozaďové hodnoty podle Turekiana a Wedepohla (1961). Index geoakumulace má 7 tříd znečištění (0 = neznečištěný, 6 = extrémně znečištěný) s odpovídajícím barevným znázorněním - viz.legenda. Uživatel si může zvolit, jakou hloubkovou vrstvu analyzovaných sedimentů chce zobrazit. Pro zjištění detailnějších informací lze ve vedlejším okně zobrazit grafy s konkrétními koncentracemi jednotlivých prvků, jejich vývojem v analyzovaných hloubkových vrstvách sedimentů, popisem měřených parametrů a jejich vlivem na zdraví obyvatelstva.

Charakteristika dalších zkoumaných lokalit

NěmčicePodle nové evropské administrativní kilometráže platné od 1. 10. 2009 (ústí Labe do moře = 0 km) se zkoumané staré rameno nachází na levém břehu Labe mezi 979,3 a 978,7 říčním km, přibližně 5 km severně od Pardubic. Dnešní staré rameno je od řeky odděleno několikametrovou silnou hrází, která je při vysokých vodních stavech přelévána.

LžovicePodle nové evropské administrativní kilometráže platné od 1. 10. 2009 (ústí Labe do moře = 0 km) se lokalita nachází mezi 931,2 a 932,1 říčním km. Zkoumané staré rameno leží na pravém břehu řeky v blízkosti stejnojmenné vesnice přibližně 5 km západně od města Týnec nad Labem. Současné staré rameno je od Labe ve východní části odděleno jen několik desítek metrů silným valem, opačný konec je dodnes volně spojen s řekou. Vzhledem k poměrně nedávnému oddělení od koryta řeky je toto fluviální jezero značně hluboké.

Kluk (jezero Poděbrady)Podle nové evropské administrativní kilometráže platné od 1. 10. 2009 (ústí Labe do moře = 0 km) se lokalita nachází mezi 906,5 a 907,0 říční km. Slepé rameno u Poděbrad se leží na levém břehu řeky přibližně 2 km jihovýchodně od města. Vzhledem k obklopení lužním lesem reprezentuje toto staré rameno jezero, v jehož blízkosti se nenacházela zemědělská půda ani osídlení, které by mohly představovat určitý zdroj lokálního znečištění (hnojiva, splašková voda apod.). Jezero tak mohlo být kontaminována především znečištěním unášeným řekou, se kterou stále intenzivně komunikuje.

VáclavkaPodle nové evropské administrativní kilometráže platné od 1. 10. 2009 (ústí Labe do moře = 0 km) leží lokalita mezi 873,7 a 874,0 říčním km na pravém břehu Labe mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labe. V dnešní době je tůň Václavka již značně vzdálena od současného koryta řeky, s kterou komunikuje pouze podpovrchově.

ObřístvíPodle nové evropské administrativní kilometráže platné od 1. 10. 2009 (ústí Labe do moře = 0 km) se lokalita nachází na levém břehu Labe mezi říčními kilometry 843,2 a 843,9 přibližně 5 km jižně od Mělníka před soutokem s Vltavou. Dnes je starý meandr svým východním koncem od Labe oddělen betonovou hrází se stavidlem, ze kterého za normálních vodních stavů vytéká voda do řeky. Ze západu do centrální části jezera ústí potok Černavka odvodňující přilehlé pozemky.

Zhodnocení kvality vody

Ačkoliv byla od 90. let provedena řada opatření na bodových zdrojích znečištění, problematickými zůstávají stále zdroje plošné, proto tato jezera vykazovala také výrazně vyšší hodnoty dusičnanů a fosforu. Na rozdíl od tekoucí vody bylo ovšem ve starých ramenech zaznamenáno výraznější odčerpání nutrientů během vegetačního období, ale i vyšší nasycení vody kyslíkem během jarních měsíců. Naopak ta stará ramena, jejichž povrchová komunikace s Labem byla poměrně omezena, vykazovala vyšší hodnoty řady měřených parametrů a chemismus těchto jezer se vyznačoval i jistými specifiky odpovídajícími především lokálním zdrojům znečištění.

V jezerech Němčice, Václavka a Obříství byly tak zaznamenávány např. nejvyšší průměrné hodnoty vodivosti (III. - IV. třída jakosti vody), BSK5 (III. - IV. Jezero Václavka se vyznačovala řádově nižšími koncentracemi N-NO3, kdy zde byl tento biogenní prvek pravděpodobně zcela využit oživením jezera a vzhledem k dávnému oddělení od Labe a absenci lokálních zdrojů znečištění nebyl výrazně doplňován (Chalupová, 2011). Zejména v jezeře Vrť byly naměřeny vysoké hodnoty konduktivity během zimních a jarních měsíců, což mohlo korespondovat s vyššími koncentracemi Ca, Cl a N-NO3. V Kozelské tůni byl v létě pozorován vyšší obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, což mohlo být výsledkem vysoké populace fytoplanktonu v jezeře. V jezeře Vrť byl zaznamenán nižší obsah kyslíku od dubna do září 2017, což pravděpodobně korespondovalo s vyššími teplotami vody, kdy je rozpustnost kyslíku nižší a zvyšuje se intenzita rozkladných procesů, kdy je kyslík spotřebováván. Nižší koncentrace kyslíku byly také zaznamenány v období „clear water“ po úpadku fytoplanktonu, který byl doprovázen vysokými koncentracemi fosforečnanového fosforu ve vodě.

Zhodnocení znečištění sedimentů

Vzhledem k tomu, že jsou pozaďové koncentrace stanovovaných kovů a arzénu v sedimentech zkoumaném úseku Polabí nízké, vyšší obsah těchto prvků poukazoval na antropogenní průmyslové znečištění. Znečištění jezer tak odpovídalo především jejich vzdálenosti od významných zdrojů průmyslového znečištění, které byly představovány především podniky Pardubicka (Synthesia, a. s.), Neratovicka (Spolana, a. s.), ale také Kolína (Lučební závody Kolín, a. s., Draslovka LZ Kolín, a. s.), Hradce Králové (Foma Bohemia, spol. s. r. V jezeře u Lžovic byly v tomto profilu ve srovnání s dalšími zkoumanými starými rameny zjištěny nejvyšší koncentrace...

Tabulky

Tabulka 1. Průměrné koncentrace měřených prvků v jádrech sedimentů zkoumaných jezer ve srovnání s výsledky starších výzkumů provedených v dalších ramenech ve Středním Polabí.

tags: #povodi #labe #znečištění #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana před sesuvy
• Světová strategie ochrany přírody
• Zkušenosti s vyklízením garáží v Kroměříži
• Více o biodiverzitě v zemědělství
• Koziol Stolní Odpadkový Koš 0,9l