Povolená hnojiva v ekologickém zemědělství

17.03.2026

Termín „ekologické zemědělství“ či „biopotravina“ slýcháme z médií často a sami se s nimi běžně setkáváme mezi nákupními regály. Co však přesně znamená, když produkt takové označení nese? Jak správně poznat biopotraviny a jaké jsou jejich přednosti? Biopotravina je produktem ekologického zemědělství.

Ekologické zemědělství (někdy též biozemědělství, řidčeji organické zemědělství) je zemědělský systém zohledňující přirozené koloběhy látek a jejich závislosti. Vzniklo na počátku 20. století jako reakce na rychle se měnící zemědělské postupy. Ekologické zemědělství se stále rozvíjí, za podpory řady organizací. Zásadní je podpora biologická ochrana proti škůdcům, smíšené plodiny a podpora hmyzích predátorů.

Pravidla ekologické produkce

Produkovat ekologicky znamená dodržovat pravidla ekologického zemědělství. Tato pravidla vycházejí z obecných a specifických zásad a jejich cílem je podporovat ochranu životního prostředí, zachovat biologickou rozmanitost Evropy a budovat důvěru spotřebitelů v ekologické produkty. Příslušnými nařízeními se řídí všechny oblasti ekologické produkce. Pravidla vycházejí ze souboru hlavních zásad, jako jsou:

zákaz používání GMO
zákaz používání ionizujícího záření
omezené používání umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
zákaz používání hormonů a omezené používání antibiotik (pouze případy, kdy je to nezbytné pro zdraví zvířat)

To znamená, že ekologičtí výrobci musejí přijmout různé přístupy k zachování úrodnosti půdy a zdraví zvířat a rostlin, včetně:

střídání plodin
pěstování rostlin, které vážou dusík, a jiných plodin používaných jako zelené hnojivo v zájmu obnovy úrodnosti půdy
zákazu používání minerálních dusíkatých hnojiv
volby rezistentních odrůd a plemen a metod na podporu přirozené ochrany proti škodlivým organismům v zájmu omezení plevele a škůdců
podpory přirozené imunologické ochrany zvířat
nepřípustnosti nadměrné intenzity chovu (v zájmu zachování zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek)

Hnojení v ekologickém zemědělství

Ekologické normy jsou navrženy tak, aby umožňovaly používání přirozeně se vyskytujících látek a zároveň zakazovaly nebo přísně omezovaly syntetické látky. Povoleny jsou přirozeně se vyskytující pesticidy, jako je například pyrethrin, zatímco syntetická hnojiva a pesticidy jsou obecně zakázány. Mezi povolené syntetické látky patří síran měďnatý, elementární síra nebo ivermektin.

Čtěte také: Kyslík: povolené limity

V ekologické produkci platí obecný princip „co není povoleno je zakázáno“. V EZ nelze použít hnojiva a přípravky pro ochranu rostlin před škůdci, chorobami a plevely, které nejsou v ekologickém zemědělství povoleny. Cílem ekologické produkce je udržitelný systém řízení zemědělství, který respektuje přírodní systémy a zachovává a zlepšuje zdraví půdy, vody, rostlin a živočichů a rovnováhu mezi nimi.

V ekologickém zemědělství jsou povoleny pouze určitá hnojiva, která podporují zdraví půdy a splňují standardy organické certifikace. Organické zemědělství upřednostňuje úrodnost půdy a biodiverzitu. Pocházet z přírodních zdrojů. Zvyšovat organickou hmotu půdy a mikrobiální aktivitu. Vyhýbat se syntetickým chemikáliím a geneticky modifikovaným organismům (GMO). Prevence znečištění životního prostředí a kontaminace podzemních vod.

Povolené organické hnojiva

Rozložená organická hmota z rostlinných zbytků a kuchyňského odpadu. Nabízí pomalé uvolňování živin a zlepšuje strukturu půdy.
Živočišný odpad z organicky chovaných hospodářských zvířat. Musí být řádně kompostován, aby se předešlo kontaminaci a nerovnováze živin.
Rostliny jako jetel, vojtěška a hořčice se pěstují a poté zapraveny do půdy. Zvyšují obsah dusíku a přirozeně zlepšují úrodnost půdy.
Kostní moučka je bohatým zdrojem fosforu, nezbytného pro vývoj kořenů. Krevní moučka poskytuje dusík, což podporuje zdravý růst rostlin.
Hnojiva na bázi ryb obsahují dusík a mikroživiny. Extrakty z mořských řas dodávají esenciální stopové prvky a rostlinné hormony.
Fosfátová hornina je organickým zdrojem fosforu, nezbytného pro přenos energie v rostlinách. Sádrovec zlepšuje strukturu půdy a přidává vápník a síru.
Vápno pomáhá regulovat pH půdy a zabraňuje kyselosti. Dřevěný popel je přirozeným zdrojem draslíku, podporujícím metabolismus rostlin.

Zakázané hnojiva

Syntetická dusíková hnojiva (např. dusičnan amonný, močovina).
Hnojiva na bázi chemického fosforu a draslíku.
Kalové bahno, které může obsahovat těžké kovy a kontaminanty.
Jakýkoli produkt obsahující geneticky modifikované organismy (GMO).

Organické zemědělství zdůrazňuje přírodní obohacení půdy prostřednictvím udržitelných hnojivých metod. Používáním kompostu, hnoje, zeleného hnojení a minerálních doplňků mohou farmáři udržovat zdraví půdy a dodržovat požadavky na organickou certifikaci.

Legislativa a kontrola

V Evropské unii upravuje pravidla ekologického zemědělství mj. nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. V České republice definuje ekologické zemědělství a stanovuje kritéria pro označení produktů jako „produkt ekologického zemědělství“ zákon o ekologickém zemědělství č. Ekologické podniky mají za povinnost jejich produkci značit tím, že před název výrobku uvedou předponu BIO (např. BIO pšenice).

Každý nový zájemce, který produkuje, připravuje, skladuje nebo dováží ze třetí země nebo uvádí na trh produkty jako ekologické produkty nebo produkty z přechodného období (ekologický zemědělec, výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, dovozce, vývozce, ekologický pěstitel hub a sběrač volně rostoucích rostlin) se musí podrobit registraci na Ministerstvu zemědělství a mít uzavřenou smlouvu s kontrolní organizací (KEZ o.p.s., ABCERT AG, BIOKONT CZ, s.r.o., BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ, s. r.o.).

Čtěte také: Povolené přípravky pro révu

Na dodržování právních předpisů dohlížejí státem pověřené kontrolní organizace, které udílí certifikát, na jehož základě pak mohou tito výrobci označovat své produkty slovem bio. Kontrolní organizace kontrolují producenty biopotravin pravidelně i namátkově.

Vývoj ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství není pro lidstvo žádnou novinkou. Tradiční zemědělské postupy byly dodržovány a rozvíjeny po tisíce let. Výraznou změnu přinesla až průmyslová revoluce, se kterou přišlo také masivní využívání průmyslově vytvářených hnojiv a pesticidů. Dnešní ekologické zemědělství vychází, podle některých zdrojů, z biodynamického zemědělství. Po druhé světové válce začal systematický výzkum v oblasti ekologického zemědělství a postupně vznikala výzkumná střediska i obory v rámci vysokoškolského studia.

Ekologické zemědělství prodělalo během posledních několika desítek let dramatický rozvoj. Dnes je v Evropě i v ostatním světě uznávanou alternativou k intenzivnímu (konvenčnímu) zemědělství, které bylo ekologickými principy výrazně ovlivněno. Ekologické zemědělství je dobře zakotveno v legislativě a podporováno i výukou a výzkumnou činností na vysokých školách. Uplatňuje se v rozvojových i vyspělých zemích. Od roku 2001 do roku 2020 rostlo ročním tempem asi 8 %.

V roce 1990 bylo na celém světě ekologicky obhospodařováno přibližně 15,8 mil. ha a v roce 2020 už 75 mil. ha, což představuje nárůst asi 8 % ročně. Celkem je takto obhospodařováno asi 1,6 % celkové světové zemědělské půdy, v Evropské unii 14,9 mil. ha, což je asi 9,2 % zemědělské půdy. Největší rozloha ekologické půdy je v Austrálii (36 mil. ha), dále v Argentině (4,5 mil ha), Uruguay (2,7 mil. ha). Největší podíl z celkové zemědělské půdy je v Lichtenštejnsku (42 %), dále v Rakousku (27 %) a Estonsku (22 %).

K roku 2020 bylo v Evropě obhospodařováno 17,1 mil. ha, na kterých působilo asi 418 tisíc ekologických producentů. Největší obdělávaná plocha připadá na Francii (2,5 mil. ha), dále Španělsko (2,4 mil. ha) a Itálii (2,1 mil. ha).

Čtěte také: Hnojiva a kompost: Srovnání

Ekologické zemědělství v České republice

V České republice (ČR) byl rozvoj ekologického zemědělství umožněn až demokratickými změnami ve společnosti po roce 1989, státem je podporováno státem hned od roku 1990. Republika se nachází na špičce mezi novými zeměmi EU a řadí se na přední světové místo v rozsahu ploch zařazených do ekologického hospodaření. Zatímco v roce 1990 fungovaly tři ekologické farmy, obhospodařující celkem 480 hektarů, ke konci roku 2004 byl celkový počet ekologicky hospodařících zemědělců a podniků 836 a bylo zaregistrováno zhruba 263 tisíc hektarů ekologicky obhospodařované půdy. K 31. 12. 2020 hospodařilo ekologicky 4 665 ekostatků, a to na celkové výměře 543 tisíc ha, což představuje podíl 15 % z celkové výměry zemědělské půdy. Průměr v zemích v Evropě je 3 %, v Evropské unii asi 9 %. Podílem ČR zaujímá 9. (1990-2020, údaje vždy k 31.12.

Vývoj ekologického zemědělství v ČR (1990-2020)