Požáry skládek odpadu: Příčiny, prevence a rizika (Ostrava)

Široce využívaným způsobem odstraňování odpadů je skládkování. V roce 2015 bylo v ČR vyprodukováno 5,3 mil. tun komunálních odpadů. Z toho bylo 36 % využito materiálově a 11 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 47 % komunálních odpadů [1].

Vznik a vlastnosti skládkového plynu

Skládkový plyn vzniká samovolně anaerobním rozkladem biologicky rozložitelného odpadu působením bakterií. Množství vznikajícího plynu a jeho složení závisí na složení odpadu, jeho stáří, vlhkosti a stupni zhutnění. Dále na pH vodného prostředí ve skládce, na rychlosti zavážení odpadů a dalších faktorech [3].

Hlavními složkami skládkového plynu jsou metan (CH4) a oxid uhličitý (CO2). Vedle těchto plynů obsahuje skládkový plyn ještě dusík a někdy velmi vysoké koncentrace sulfanu. Měrná hmotnost skládkového plynu je silně závislá na procentuálním zastoupení jeho hlavních složek (CH4 a CO2) a v průběhu času se může měnit. V počátečních fázích rozkladu je vyšší než měrná hmotnost vzduchu v důsledku vysokého obsahu CO2.

Výbušnost a zápalnost skládkového plynu závisí na obsahu metanu ve směsi s inertními plyny a vzduchem. Výbuch je možný tehdy, pokud se koncentrace metanu ve vzduchu pohybuje v rozmezí, které je definováno dolní a horní mezí výbušnosti. Zápalná teplota metanu se vzduchem činí 540 °C [3].

Typické složení skládkového plynu

V tabulce č. 1 je uvedeno typické složení skládkového plynu.

Čtěte také: Jak se vyhnout požáru v bytě

Rizika spojená se skládkovým plynem

Z minulosti jsou známy případy výbuchu skládkového plynu v objektech v blízkosti skládek. V případě, že není vhodně odčerpáván, může skládkový plyn vrstvami uložených odpadů i vrstvami podloží skládky migrovat všemi směry, a to i do vzdálenosti několika set metrů od vlastní skládky.

K jednomu z těchto případů došlo v roce 1986 ve městě Loscoe, v anglickém hrabství Derbyshire, kdy byl výbuchem skládkového plynu zničen rodinný dům, a došlo k vážnému zranění tří osob. K prvním projevům migrace skládkového plynu docházelo v okolí skládky již o dva roky dříve, kdy na zahradách rodinných domů v okolí skládky začaly usychat stromy a tráva, nicméně tyto jevy nebyly vyhodnoceny jako důsledek vyvěrání skládkového plynu. Po výbuchu bylo přistoupeno k pravidelnému měření koncentrací metanu v domech sousedících se skládkou a byla učiněna opatření k odvádění skládkového plynu pomocí horizontálních a vertikálních šachet ve skládce a jeho likvidaci spalováním.

Odplyňování skládek

Účelem odplynění skládky je odvádět vznikající plněn tak, aby bylo zabráněno jejich nekontrolovatelné migraci po okolí a aby bylo zabráněno možnému výbuchu nebo vznícení plynu na tělese skládky i v jeho okolí.

• Pro skládky třídy I není nutno navrhovat odplyňovací systém.
• Pro skládky třídy II musí být navržen pasivní odplyňovací systém.
• Pro skládky třídy III musí být navržen odplyňovací systém, který může být aktivní nebo pasivní. Odplyňovací systém pasivní u skládek třídy III je totožný jako třídy II.

Aktivní odplyňovací systém je určen pro potřeby energetického využívání skládkového plynu nebo pro jeho nucené spalování.

Pro energetické využití skládkového plynu jsou využívány kogenerační jednotky, tvořené spalovacím motorem, generátorem, či kompresorem a příslušenstvím pro přívod, úpravu a regulaci tlaku plynu. Tyto kogenerační jednotky mohou být kontejnerového typu, kdy vlastní kontejner je rozdělen na část čerpací se zařízením pro přívod, odlučování kondenzátu a regulaci skládkového plynu, motorovou část a část ovládací, ve které je zpravidla umístěn rozvaděč s prvky pro distribuci elektrické energie a ovládacími prvky kogenerační jednotky.

Čtěte také: Požáry skládek odpadu

S možným výskytem výbušné atmosféry je možno počítat zejména v části čerpací z důvodu výskytu velkého množství armatur, které zpravidla nejsou v trvale technicky těsném provedení ve smyslu přílohy B, ČSN EN 1127-1 ed.2 [4], tedy v provedení vylučujícím možnost výskytu výbušné atmosféry v jejich okolí.

Prevence výbuchů a požárů

K výbuchu skládkového plynu může dojít v případě, přijde-li výbušná plynná atmosféra do styku s dostatečně účinným iniciačním zdrojem. V prostoru skládek a jejich okolí je nutno při stavbě zařízení a budov zohlednit možné nahromadění, či silné vyvěrání skládkového plynu ze stavebních objektů, jako jsou potrubní vedení a kabelové kanály, sběrače průsakových vod, jámy, šachty, studny, vrty a sondy úrovně hladiny podzemních vod, či vodní drenáže pod skládkou a v jejím okolí.

Místa, která jsou ohrožená výbuchem, musí být vyznačena. Průsakové vody ze skládek je nutno jímat do nepropustných bezodtokých jímek a následně zneškodňovat. Před vstupem do plynem ohrožených prostorů musí být provedeno měření stávající atmosféry přístroji v nevýbušném provedení. Při překročení kteréhokoliv z těchto kritérií v průběhu práce osob se okamžitě musí zahájit evakuace pracoviště. Ve zvláště zdůvodněných případech je, za nepřetržité analýzy ovzduší, možná práce osob v dýchacích přístrojích.

Zóny s nebezpečím výbuchu

V případě, že v jednotlivých objektech skládky odpadů nelze vyloučit vznik výbušné atmosféry, je nutno, dle § 4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb., zpracovat písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem.

určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány požadavky přílohy č. 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

Čtěte také: Zásah hasičů Košťálov

• Zóna 0: Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená směsí s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.
• Zóna 1: Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy pravděpodobný.

Mezi nejčastější nedostatky patří chybějící protokoly o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed.3, definující požadavky na provedení elektroinstalací v jednotlivých objektech skládky. Často se lze setkat i s případy, kdy protokol zpracovaný je, nicméně neobsahuje informace o zařazení jednotlivých prostorů s nebezpečím výbuchu do zón.

V případě, že jsou na skládkách odpadů ukládány materiály, které podléhají biologickému rozkladu, je nutno posoudit možnost vzniku výbušné atmosféry jak v objektech v areálu vlastní skládky, tak v objektech v okolí skládky, kde k výskytu výbušné atmosféry může dojít v důsledku migrace skládkového plynu. Objekty s možností výskytu skládkového plynu musí být na základě pravděpodobnosti výskytu výbušné atmosféry zařazeny do příslušných zón.

V článku byly uvedeny základní požadavky pro snížení rizika výbuchu skládkového plynu, uvedené v ČSN 83 8034, mezi které patří vhodné provedení zařízení do prostorů s nebezpečím výbuchu, či vybavení prostorů systémy detekce hořlavých plynů.

Požáry skládek v Moravskoslezském kraji

Požár štěpky na skládce u Litvínova. Nejnověji hasiči museli vyjet v noci na úterý k požáru štěpky na skládce odpadu Celio nedaleko Litvínova na Mostecku. V 8:06 ho lokalizovali. Vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř možných. Do zásahu se zapojilo přes dvacet jednotek.

Štěpka hořela na skládce také na konci října. Tehdy hasiči zásah ukončili po 24 hodinách. Do hašení se zapojilo 16 jednotek, k rozhrabávání několik metrů vysoké hromady štěpky hasiči využili bagr provozovatele skládky. Kvůli zajištění dostatku vody zřídili dálkovou dopravu vody a čerpací stanoviště. Tehdy hasiči rovněž odebrali vzorky. Na základě výsledků laboratorních rozborů zjistili přítomnost několika nebezpečných látek, jako je naftalen, toluen a další.

Hasiči společně s policisty pátrají po příčinách nedělního požáru skládky v Ostravě-Hrušově. Podle ředitele společnosti OZO, která se o skládku stará, je nepravděpodobné, že by oheň vznikl samovznícením. Dobrou zprávou je, že prý nebylo zasaženo životní prostředí.

Jak jsme vás už v neděli informovali, v Ostravské čtvrti Hrušov, začala o půl třetí odpoledne hořet skládka společnosti OZO. Oheň se rozhořel na ploše 20x30 metrů, kde byly uskladněny balíky s plasty se žlutých kontejnerů, které se nedaly upotřebit jinak, než v energetice. OZO je už 10 let prodává jako palivo do cementáren. Ředitel zároveň odmítl, že by mohlo dojít ke samovznícení. Spíše prý skládku někdo buď z nedbalosti nebo úmyslně zapálil.

Požárů skládek odpadů přibývá. Loni hasiči vyjížděli ke 499 událostem, letos bylo výjezdů do konce září 380. Ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí proto v červenci zahájili kontroly.

„Za čtyři měsíce jsme zkontrolovali 83 skládek, celkové pochybení jsme zjistili u 36 objektů,“ uvedl mluvčí Generálního ředitelství HZS ČR Václav Peltan.

Zatím bylo uděleno jedenáct pokut v celkové výši 96 tisíc korun. „Nejčastější pochybení byla nedodržování dokumentace, nedodržování požárně-technologických zabezpečení a například i nedodržení průjezdných vzdáleností,“ upřesnil Peltan.

„Zjistili jsme i případy, kdy byla na střeše budovy instalována fotovoltaická elektrárna, ale provozovatel ji nezahrnul do požárně bezpečnostní dokumentace objektu,“ doplnil generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.

Doporučení a prevence vzniku požárů v domácnostech během Vánoc

Vánoční svátky jsou symbolem rodinné pohody, štěstí a radosti. Každoročně ale znamenají také větší riziko požárů v domácnostech, a tím pádem více práce pro hasiče a záchranáře. Zvláště v předvánočním shonu, při vaření, pečení a přípravách se snadno zapomene na bezpečnostní pravidla, která je potřeba dodržovat, když máme doma například hořící svíčky. A právě v období adventu a samotných Vánoc je zapalujeme nejčastěji.

V období Vánoc hoří nejčastěji v domácnostech, dále pak odpady, kontejnery a skládky odpadu, ale také dopravní prostředky. V loňském roce bylo během třech vánočních svátků evidováno 130 požárů, z toho 60 v domácnostech se škodou 5,5 mil. Kč.

• Adventní věnce plněné pilinami a bez nehořlavých podložek jsou určeny pouze k dekoraci a svíčky na nich bychom nikdy neměli zapalovat.
• Hořící svíčky a prskavky jsou otevřeným ohněm, a proto bychom je v domácnosti nikdy neměli nechávat bez dozoru. Při odchodu z místnosti je nutné všechny řádně uhasit.
• Hořící svíčku vždy umísťujeme na stabilní nehořlavou podložku. Svíčka musí stát v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů (jako jsou záclony a potahy), nesmí se umísťovat do průvanu nebo do polic ve skříňkách.
• Světelné řetězy a jiné elektrické vánoční dekorace nakupujte v kamenných obchodech a vždy si ověřte, zda byly certifikovány pro český trh. Vždy dodržujte návod k jejich použití.
• Pokud dojde k požáru, je nutné zachovat klid. Jestliže je to možné, snažte se požár uhasit nebo zabránit jeho dalšímu šíření. Využijeme k tomu hasicí přístroj případně hydrant na chodbě apod. Elektrické přístroje je nutné před hašením vypojit z elektřiny.
• Každý požár, i uhašený vlastními silami, je nutno bezodkladně nahlásit hasičům a do příjezdu vyšetřovatele požárů nic neuklízet. Za neohlášení požáru hrozí občanům pokuta až do výše 25 000 Kč.

Reference

1. Ministerstvo životního prostředí: Souhrnná data o odpadovém hospodářství ČR v letech 2009-2015.
2. ČSN 83 8034: Skládkování odpadů - Odplynění skládek.
3. ČSN EN 1127-1 ed.2.: Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika.
4. ČSN 33 2000-5-51 ed.3: Elektrické instalace nízkého napětí -- Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy.
5. ČSN EN 60079-10-1, ed.2: Výbušné atmosféry - Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry.
6. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
7. Nařízení vlády č. 116/2016 Sb. o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh.
8. Internetové stránky landfill-gas.com: Notorious Landfill Gas Explosions During the 1980s in the UK and the US [cit. 4. srpna 2017].

tags: #požár #skládky #odpadu #Ostrava #příčina #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Vysvětlení pohybu elektronu a emise fotonu
• Skládací sáčky na odpadky: Test a hodnocení
• Emisní podmínky pro vozidla
• Kompost a mulčovací kůra
• Španělské přírodní krásy