Kauza ničení starých lesů v České republice a aktivity Greenpeace

Hnutí Greenpeace vyjádřilo nesouhlas s postojem České republiky ke starým českým lesům. Podle organizace dochází k jejich výrazné a nevratné devastaci.

Petici na záchranu tohoto přírodního klenotu předali ve čtvrtek členové Greenpeace zástupcům Ministerstva zemědělství.

V České republice je v současné době 9 procent lesů starších 120 let. Polovina z těchto starých lesů je v majetku státu, jsou spravovány prostřednictvím firmy Lesy České republiky.

„Les je krásný za jakýchkoliv okolností. Ještě složitější je to v otázce starých lesních porostů,“ doplňuje ho Nikol Krejčová, vedoucí kampaně za záchranu starých lesů. „Staré lesy, a to mluvíme často o stáří přesahujícím až 200 nebo 250 let, si stačily za dlouhé roky života vybudovat řadu nenapodobitelných přírodních vazeb.

V běžném lesním hospodaření se ale listnaté stromy dožívají kolem 300 let, rozhodující jsou však jejich životní podmínky. Naproti tomu hospodářské odrůdy jehličnanů se takové délky života nedožívají. Mnohem nižší dobu dožití mají také stromy s měkkým dřevem, například břízy. Ovocné stromy se nedožívají víc než 50 let. Třešně, jabloně vydrží zpravidla ještě méně.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

„Tyto staré lesy pamatují ještě vládu Františka Josefa I. Pokud je vykácíme, nedožijeme se jejich plné obnovy,“ připomíná Nikol Krejčová a pokračuje: „Nechme je dožít, budou se postupně sami obnovovat a kouzlo krásných bučin bude zachováno.

Podle hnutí Greenpeace stát zatím nevyslyšel připomínky ekologických organizací ani hlasy místních samospráv dotčených obcí, kde dochází k těžbě. Ministerstvo zemědělství nevzalo v úvahu ani petici, kterou na záchranu starých českých lesů podepsalo na deset tisíc občanů naší země.

V současné době proto Greenpeace přistoupilo k další podpisové akci nazvané Nekácejte. Ta má tentokrát internetovou podobu a organizátoři pod ní chtějí získat 35 tisíc podpisů. Petice požaduje, aby Ministerstvo zemědělství nařídilo státní firmě Lesy ČR, aby přestala s kácením a nešetrným managementem ve zbývajících starých lesích, aby došlo k zákonným úpravám a k vytvoření nového způsobu a systému hospodaření v těchto lokalitách. Greenpeace si uvědomuje, že stát musí ukázat snahu v první řadě u státního majetku.

Podle této ekologické organizace dochází k masivnímu kácení hlavně ve dvou oblastech země. „Jde o podhůří Karpatského oblouku,“ popisuje lokalitu Lukáš Hrábek. „Karpaty jsou vůbec dnes v hledáčku těžařů. Toto pohoří už potřebuje celoevropskou podporu a ochranu. Neobejde se bez ní. Ještě palčivější problém ale nastává v Krušných horách. Tady se Greenpeace pustilo do boje s majiteli lesů hned na čtyřech místech. Ve dvou případech bojují ekologové proti Lesům ČR. Jde o lokalitu u Litvínova a u Telnice v blízkosti Ústí nad Labem.

Nepříliš férové praktiky popisuje obyvatel Horního Jiřetína a spolupracovník hnutí Greenpeace ČR Martin Rožek: „Nejde o nic jiného, než o nelegální kácení. Firma Lesy ČR sice požádá na patřičných úřadech o umožnění těžby dřeva, ale rozhodně ve firmě nečekají, až povolení dostanou.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Když se vykácí všechno a nezbyde nic, vzniká z biologického pohledu vlastně poušť nebo polopoušť. Zmizí řada bylin, keřů, rostlin a živočichů. Přetrhají se léty budované enviromentální vztahy. Přijdou deště a voda spláchne všechnu zeminu do údolí. Vydrancované místo obsadí nálety a možná nám to na první pohled nepřijde, ale dojde i ke změně klimatu v daném místě,“ připomíná Martin Rožek situaci, která v současnosti trápí Mariánské údolí u Horního Jiřetína.

Přitom právě Mariánské údolí zažilo v nedávné historii přírodní kolaps. V roce 1890 došlo k vykácení tehdejších lesních porostů. Okolí Jezeří je pověstné svými bukovými porosty. Dnes těží v Mariánském údolí dřevo firma Royal Pine. Jde o německou společnost, která vznikla před jedenácti lety.

Pro těžařské firmy je jednodušší vytěžit bezezbytku určitou část lesa. Je tedy mnohem ekonomičtější s motorovou pilou brát jeden strom za druhým. Na místo pak může najet těžká technika, která všechny kmeny odveze na supertěžkých nákladních vozech. Nezanedbatelný je dopad této techniky, která svými koly zcela zlikviduje lesní krajinu včetně podhoubí. Na místě se pak vysází nový les. Ideální je podle ekologů takzvané částečné vytěžování. Tady se pokácí jen některé stromy, dosadí se novými. Les zažívá přirozenou obnovu, objevují se v něm stromy různého stáří. Tento způsob ale nevyhovuje těžařům.

O velkou likvidaci bukových lesů jde i v okolí zámku Jezeří. „Tady hospodaří a vlastní lesy firma I. H. Farm,“ připomíná Nikol Krejčová. „Jde o firmu Olgy Grillové, nevlastní dcery uhlobarona Pavla Tykače. Nemohou už těžit uhlí, tak likvidují lesy nad těžební jámou.“

Podle Krejčové je však jejich chování nepochopitelné, protože staré stromy ztrácejí na ekonomické hodnotě, protože kmeny mají často dutiny a dřevo už není tak kvalitní.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Nutno ale dodat, že tady je situace trochu jiná. Proti těžbě u Jezeří se už v minulosti zvedla vlna nevole. „Na základě tlaku podepsal tehdy vlastník lesa s Ústeckým krajem smlouvu o ochraně a vyhlásil bezzásahové území na třetině zmiňované plochy. Nebylo to v takovém rozsahu, jak jsme požadovali my v Greenpeace.

Dále Krejčová připomíná, že bližší podrobnosti dohody nebyly oznámeny. Když dojde k sepsání podobné dohody s majiteli lesů, tak jí vždy doprovází finanční náhrady ze strany státu. „Dá se to pochopit u soukromých vlastníků lesa,“ diví se Krejčová.

Nerozvážným kácením starých lesů se vytrácí z naší krajiny biodiverzita, tedy rozličnost naší krajiny. Ta je však nezbytná pro přežití většiny rostlinných i živočišných druhů, a to včetně člověka. I proto se konala loni na podzim v kanadském Montrealu konference o biodiverzitě. Tam se velká část států světa, včetně České republiky, zavázala, že do roku 2030 budou na svých územích chránit 30 procent rozlohy moří a souší.

V praxi naší republiky by to znamenalo, že třicet procent našeho území by mělo do roku 2030 pod přírodní či kulturní ochranou. V našich podmínkách jde o zřízení chráněných krajinných oblastí, přírodních památek, přírodních rezervací, krajinných parků, kulturních památek, archeologických lokalit. Deset procent našeho území pak bude pod takzvanou bezzásahovou ochranou. Znamenalo by to, že půjde o národní přírodní parky, národní přírodní a kulturní památky a národní přírodní rezervace. Je to k nevíře, ale ani kyselé deště nezničily reprezentativní ukázku původních středoevropských listnatých lesů, tak jak jí nabízí NPR Jezerka.

Na kácení, které proběhlo na začátku letošního roku, před měsícem upozornila organizace Greenpeace, kdy společně s Horním Jiřetínem podala podnět na Českou inspekci životního prostředí. Firma neměla patřičná povolení ke kácení, a podle Greenpeace a Horního Jiřetína tak porušila lesní zákon a kácela ilegálně. Ochranáři proto také podali podnět pro zastavení obchodování s nelegálně získaným dřevem ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje.

Firma Royal Pine si o kácení sice v loňském roce zažádala, ale nečekala na verdikt úřadů. Krajský úřad Ústeckého kraje přitom následně vydal 20. února nesouhlasné stanovisko k navrhovanému kácení, ovšem v té době porosty, v nichž kácení odmítl, již neexistovaly. Místní lesy jsou podle lesních záznamů starší než 170 let, ve skutečnosti se však věk některých z nich může pohybovat i přes 200 let. S kácením nesouhlasily v proběhlém řízení Horní Jiřetín, Greenpeace a Česká společnost pro ochranu netopýrů. Firma svým jednáním podle Greenpeace s velkou pravděpodobností úmyslně porušila zákon a Krajský úřad ji v tom nezabránil, ani zatím nepodnikl kroky k jejímu potrestání. U Mariánského Údolí přitom podle zjištění ekolog probíhalo kácení dlouhodobě a z některých původních porostů téměř nic nezbývá.

„Obáváme, že než odpovědné úřady, krajský úřad, Inspekce životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí zasáhnou, cenné staré krušnohorské bučinou budou vykáceny. Vlastníky nezastaví evidentně ani nutnost požádat si o povoleni a počkat na rozhodnutí úřadu. Neberou ohled na přírodu ani místní obyvatele a ničí tak životní prostředí nás všech,“ říká koordinátorka Greenpeace za záchranu starých lesů Nikol Krejčová. Podle ní je také skandální, že si společnost dovolila vykácet staré bučiny bez povolení a úřady tomuto konání nijak nezasáhly.

Právě starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt během řízení upozornil krajský úřad i na fakt, že v lokalitě probíhá těžba. „Vzácná příroda Krušných hor si konečně zaslouží zajistit ochranu. Bohužel místo ní jsme stále svědky dalšího a dalšího kácení a nevratného ničení místních lesů. Po vyčerpání všech ostatních možností tak podáváme toto trestní oznámení, neboť vlastník vytěžil dřevo nejspíše bez povolení, a přesto se zatím nic neděje.”

Ve zmiňované oblasti byl dokládan výskyt vzácných druhů, jako jsou lejsek černohlavý, holub doupňák, krkavec velký, datel černý, nebo kovařík Crepidophorus mutilatus, kriticky ohrožený druh, který je významným indikátorem přirozenosti lesa. Díky starým stromům se jedná také o velmi cenný biotop pro řadu dalších živočichů, především pro netopýry, jako jsou například netopýr velkouchý, netopýr Brandtův, netopýr řasnatý či netopýr ušatý.

Kauza kácení u Mariánského Údolí připomíná nedávné nelegální kácení, které provedly Lesy České republiky u Litvínova v porostech starších 200 let.

Greenpeace již několik let upozorňuje na změnu struktury stanovišť a ničení bukových lesů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Na konci dubna spustila ekologická organizace kampaň za ochranu lesů starších 120 let a předala své požadavky na Ministerstvu zemědělství.

Kauza Turów a její dopady

Na jaře tohoto roku došlo navzdory negativnímu českému stanovisku k rozšíření těžby na dole Turów, která ohrožuje životy obyvatel okolních obcí a porušuje evropské i polské předpisy. V případu se od počátku angažuje organizace Greenpeace, jejíž kroky vítají i čeští a zahraniční europoslanci. Nikol Krejčová je vedoucí kampaně proti rozšiřování dolu Turów v organizaci Greenpeace.

Polsko nemělo záměr těžby povolit v takové podobě, jak to udělalo. Probíhal proces EIA (tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pozn. red.), v němž česká vláda vydala negativní stanovisko k záměru. Ale polská strana jej nereflektovala, místo toho vydala kladné stanovisko a následně povolení k těžbě. To je podle nás nezákonné. Navíc v celém procesu dochází k porušování evropské legislativy (tj. rámcová směrnice o vodě, směrnice o EIA, směrnice o strategickém vyhodnocování vlivů na životní prostřední, směrnice o svobodném přístupu k informacím a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí pozn.

Investor dlouho tajil, co zamýšlí s dolem a až na poslední chvíli - ani ne rok před vypršením povolení k těžbě - podal záměr do procesu EIA. Pak tlačil na rychlé projednání. V současnosti je to tak, že firma PGE pořád tvrdí, že bude těžit až do roku 2044. Povolení má však jen na šest let, do roku 2026. Před několika týdny nicméně řekli, že přesunou veškeré své podniky do jiné státní firmy či agentury, a to už příští rok. Chtějí totiž jít cestou transformace energetiky a obnovitelných zdrojů. Přesto, vzhledem k tomu, že chtějí těžit až do roku 2044, nebude moci region požádat o finance z Fondu pro spravedlivou transformaci.

Těžba uhlí je čím dál tím více nevýhodná, samy podniky ji ukončují dříve. Bylo by tak v zájmu regionu si toto vyjasnit.

Dle studie Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) je Turów sedmou nejjedovatější elektrárnou v celé Evropské unii. Dohodou s Polskem, která slibuje dalších dvaadvacet let těžby v povrchovém lomu, nám politici zajistili také stejně dlouhou dobu s místní elektrárnou a jejími negativními dopady na naše zdraví.

Česko podalo na konci září podnět k Evropské komisi. Může podat žalobu, a to už v lednu, po uplynutí tří měsíců. My si myslíme, že by jí podat měla, a to co nejdříve, protože k porušování předpisů stále dochází.

Očekáváme, že by mohlo dojít k vydání předběžného opatření, které by těžbu zastavilo. Stejně se to stalo v Bělověžském pralese, kde bylo zastavení nezákonného kácení vynuceno hrozbou vysokých pokut.

Celá problematika Turówa ukazuje na to, že Polsko nerespektuje opatření nutná k zastavení prohlubování klimatické změny.

EU má také cíle pro snižování emisí a není možné, aby Polsko těžilo do posledního dne bez ohledu na společné cíle.

„Situace se nijak bohužel nezměnila. Dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné. Evropský soudní dvůr vydal letos v květnu rozhodnutí o předběžném opatření ve formě pozastavení těžby, které ale Polská republika nerespektovala a v těžbě společnost PGE pokračovala dál. Polsku proto soud za nedodržení zmíněného opatření uložil penále ve výši 500 tisíc eur denně. Ani to zatím Polsko Evropské komisi neplatí.

Vyšší pokutu chce také organizace Greenpeace. „Polsko stále ignoruje negativní dopady dolu Turów i rozhodnutí Soudního dvoru EU. Sankce vyměřené soudem již činí přes 900 milionů korun. Doufáme, že Petiční výbor Evropského parlamentu projedná petici znovu v blízké budoucnosti a vyzve Soudní dvůr Evropské unie k navýšení sankcí za nedodržování rozhodnutí soudu,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. Dodala, že kauza Turów je podle ní už natolik důležitá pro celé fungování Evropské unie a jejích základních hodnot, že by se jí měl na svém zasedání věnovat celý Evropský parlament.

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly v úterý Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Nikol Krejčová z Greenpeace ve středu opakovaně zkritizovala česko-polskou smlouvu jako slabou a nedostatečnou. Uvedla, že negativní dopady těžby v dole Turow se kompenzovat nedají a z Česka jejím vlivem stále mizí voda.

Právnička Petra Kalenská z expertní organizace Frank Bold uvedla, že podpisem dohody Česká republika souhlasila s nelegální těžbou. „Firma PGE od února do září 2022 těžila, aniž by měla zhodnocení dopadů těžby na životní prostředí, což je v naprostém rozporu s evropským právem. K porušení práva nicméně došlo i v několika dalších případech. Česká vláda se ale už nemohla těmto ústrkům bránit, jinak by porušila dohodu. Je to absurdní,“ míní Kalenská.

tags: #nikol #krejcirova #greenpeace #kauza

Oblíbené příspěvky:

• Metody a technologie úpravy vody
• Aristotelský Organon
• Co stojí za výbuchy
• Tipy pro ekologické mytí nádobí
• Jak studenti zvládli test z ekologie lesa?