Půda je nenahraditelný přírodní zdroj, bez něhož se naše existence neobejde. Na půdu je však třeba také nahlížet jako na zdroj obtížně obnovitelný, který potřebuje ochranu. Každý vlastník má možnost svou půdu před nevhodným užíváním chránit.
Vlastník pozemku však může mít na pachtýře vyšší nárok, než je jen základní ochrana půdy - a to požadavek hospodařit dle zásad ekologického zemědělství. Podmínky pro takovou činnost upravuje především zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. O ten se lze při uzavírání smlouvy opřít a požadovat po pachtýři, aby byl registrován v systému ekologického zemědělství podle citovaného zákona a dodržoval při své činnosti všechny zásady potřebné k získání registrace.
Dále může pachtýř výslovně požadovat dodržování (poněkud komplikovaně nazvaného) nařízení vlády č. 48/2017 Sb. o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor (tzv. „DZES“, tedy „dobrý zemědělský a environmentální stav“). Je-li návrh pachtovní smlouvy momentálně v jednání, má vlastník pozemku možnost jednoduše vyžadovat doplnění příslušných ujednání.
S pachtýřem lze vstoupit bez dalšího v jednání a zkusit s ním nové podmínky pachtu ihned projednat. Ne všichni zemědělci jsou ovšem ekologickému zemědělství nakloněni a požadavek tak nemusí být akceptován.
Smlouva byla uzavřena buď na dobu neurčitou a lze ji tedy vypovědět (výpovědní doba činí dle zákona 12 měsíců, nicméně smlouva může obsahovat výpovědní dobu odlišnou), anebo byla uzavřena na dobu určitou a končí tak jejím uplynutím.
Čtěte také: Ekologické stavby rodinných domů: výběr pozemku
I když se ale vlastník nerozhodne přenechat svou půdu k hospodaření výhradně ekologickým zemědělcům, je důležité na základní péči o svůj majetek nerezignovat a zavázat zemědělce k dobrému hospodaření (byť přísné podmínky ekologického zemědělství nebudou naplněny) a dát rovněž najevo, že hodnotu své půdy skutečně zná a při jejím zhoršení bude požadována kompenzace.
Relevantní informace o konkrétním pozemku a kvalitě jeho půdy se zjišťuje tzv. Návod, jak postupovat při hodnocení výchozího stavu půdy a jejího stavu po ukončení pachtu, dává Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., který vydal „Metodiku půdního průzkumu zemědělských pozemků určenou pro pachtovní smlouvy“ dostupnou i on-line.
Co dělat v případě, že pachtýř porušuje své povinnosti a s půdou nakládá nešetrně? Obsahuje-li smlouva konkrétní ujednání o požadovaném způsobu hospodaření (například plnění podmínek ekologického zemědělství), na které zároveň navazuje možnost smlouvu v případě porušení vypovědět, je situace jednoduchá.
Jestliže však smlouva možnost ukončení neobsahuje, je třeba postupovat podpůrně dle zákona: podle ust. § 2228 občanského zákoníku lze smlouvu vypovědět i bez výpovědní doby v případě, že je pozemek užíván tak, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo hrozí jeho zničení, dle ust. § 2232 obč. zák. lze smlouvu stejně tak vypovědět v případě, že pachtýř zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti, čímž vlastníkovi způsobuje značnou újmu.
Před ukončením smlouvy je však nutné stav objektivně zjistit, nepostačí pouhá domněnka, že zemědělec své povinnosti neplní. K prokázání porušení smlouvy pak může sloužit právě pedologický průzkum anebo obdobný postup, který lze předem projednat s odborníkem - pedologem.
Čtěte také: Legislativa skládek v ČR
Vlastnictví půdy se nemusí omezit pouze na každoroční inkaso několika stovek či tisíců korun za neznámý kus pole kdesi za vesnicí. Aby však její vlastník po mnoha letech nezájmu nesplakal, že z původně úrodného kusu země je mrtvá pláň, je třeba se o půdu starat a dohlížet, aby s ní bylo zacházeno šetrně.
Počátkem roku 2004 vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolu-práci s Ministerstvem zemědělství ČR publikaci ,,Agroenvironmentální programy České Republiky - programy na ochranu a obnovu život-ního prostředí v zemědělství´´. V uvedené publikaci jsou podrobně popsány veškeré možnosti čerpání dotací na ekologické zemědělství.
Nebudeme zde rozvádět veškeré dotační tituly na ekologické zemědělství, ale pouze ty které svým způsobem zásadně napomáhají zlepšování životních podmínek pro zvěř.
Navrhovaná výše plateb je 1920 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 2820 Kč/ha
Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny - definice pozemků
Navrhovaná výše plateb je 3130 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 5130 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 2890 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 4330 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 12 100 Kč/ha. Částka se vztahuje pouze na plochu trvale podmáčených a rašelinných míst louky.
Navrhovaná výše plateb je 5180 Kč/ha (v I. zóně NP a CHKO je možno navýšit o další 2380 Kč/ha)
Navrhovaná výše plateb je 5550 Kč/ha (v I. zóně NP a CHKO je možno navýšit o další 2750 Kč/ha)
Navrhovaná výše plateb je 7265 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 9440 Kč/ha (pouze zatravněné pásy)
Navrhovaná výše plateb je 4580 Kč/ha
Navrhovaná výše plateb je 10 630 Kč/ha
O účast na opatření může žádat soukromě hospodařící rolník nebo firma podnikající v zemědělské prvovýrobě a některé vysoké školy.
Platba bude mít formu příspěvku na hektar zemědělské půdy. Platby se každoročně opakují ve stejné výši pod dobu trvání závazku zemědělce, tj. pět let a znamenají příjem, který nepodléhá změnám na trhu ani nepřízni počasí. Dotaci hradí EU a ČR (80% a 20%).
Zemědělci jsou hrazeny služby společnosti, které poskytuje tím, že chrání přírodu a krajinu, vodu a půdu nad rámec běžné zemědělské praxe a požadavky právních předpisů. Platby jsou stanoveny tak, že pokrývají náklad, který je s účastí na opatření spojen (např. výsev travní směsi při zatravňování), ztrátu příjmů vyvolanou účastí na opatření (např. ztráta příjmů z orné půdy, která byla zatravněna po dobu pěti let).
Rizika spojená se vstupem do opatření jsou nepřiznání dotací v případě nesplnění všech nezbytných podmínek, nebo v horším případě vrácení vyplacených prostředků a to i zpětně za několik let kdy byly přiznány.
Další aspekty které je nutné vzít v úvahu je dlouhodobost účasti (min. 5let) a plnění právních předpisů a Zásad správné zemědělské praxe. Mezi další faktory patří i výhledová strategie a kombinace podopatření, která vedou k maximálnímu prospěchu ze zemědělské půdy.
O odbornou radu s podáním žádosti je možné se obrátit na zemědělské agentury spojené s pozemkovými úřady, nebo na odborná pracoviště ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny, Správy chráněných krajinných oblastí, Správa národních parků a krajské úřady).
Žádosti se podávají Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu prostřednictvím zemědělské agentury - pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství ČR.
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č.
Žádost o zařazení doručí žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok, a to do 15. května prvního roku závazku podle odstavce 4 písm.
Žadatel může v průběhu trvání závazku požádat o snížení výměry dílu půdního bloku nebo o vyřazení dílu půdního bloku zařazeného do navazujícího opatření ekologické zemědělství podle § 2 odst.
Žádost o poskytnutí dotace v rámci navazujícího opatření ekologické zemědělství (dále jen „žádost o dotaci“) doručí žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok v rámci jednotné žádosti5), a to do 15.
Žadatel v žádosti o dotaci na příslušný kalendářní rok uvede u každého dílu půdního bloku druh zemědělské kultury, na který požaduje dotaci a který je zároveň veden ke dni doručení žádosti o dotaci v evidenci využití půdy.
Podmínky pro získání dotace:
Pokud žadatel prokáže, že v průběhu trvání závazku došlo ke snížení výměry zemědělské půdy zařazené do navazujícího opatření ekologické zemědělství z důvodů uvedených v § 4 odst. 4 písm. a) až e), dotace se poskytne na příslušnou výměru zemědělské půdy, která je předmětem změny, v poměrné výši odpovídající délce období, po kterou ji žadatel měl vedenou v evidenci využití půdy, nebo období, které končí dnem, kdy nastala skutečnost podle § 4 odst. 4 písm. c).
Jestliže se nabyvatel písemně zavázal v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek tohoto navazujícího opatření na nabyté výměře zemědělské půdy podle odstavce 1 nebo 2 a došlo-li v průběhu období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do tohoto navazujícího opatření, ke snížení zařazené výměry zemědělské půdy podle § 4, s výjimkou snížení z důvodů podle § 4 odst. 4 písm.
Dojde-li v průběhu období, v němž je zjištěno nesplnění podmínky vedoucí k uplatnění postupu uvedeného v části třetí tohoto nařízení, k převodu závazku v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 nebo 2, postup podle části třetí tohoto nařízení se uplatní v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace nabyvateli jen na část výměry zemědělské půdy získanou od původního žadatele.
Podmínky pro žadatele:
Od zdaňovacího období roku 2025 dochází k rozšíření osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 2. zákona o dani z nemovitých věcí v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí za předpokladu, že má k 1. 1.
Na zdaňovací období roku 2025 se to může týkat pouze těch krajinných prvků, které budou v evidenci ekologicky významných prvků uvedeny do 31. 12. 2024 (tj. před 1. 1. 2025).
Po zaevidování ekologicky významného prvku je dále nutné podat do 31. ledna 2025 daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025 a v něm uplatnit osvobození v rozsahu ekologicky významného prvku. Rozsah ekologicky významného prvku lze zjistit ve Veřejném registru půdy - LPIS v záložce Podklad pro osvobození - Podklad pro osvobození daně z nemovitých věcí vytvořením příslušného podkladu pro osvobození.
Od zdaňovacího období roku 2025 dochází ke zrušení osvobození pozemků v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání [§ 4 odst. 1 písm. k) bodu 3.
V případě, že má poplatník tyto pozemky zařazeny do skupiny nevyužitelných ostatních ploch, tj. V případě, že má poplatník v katastru nemovitostí pozemky evidované s jiným druhem pozemku či jiným způsobem využití, ale bude chtít uplatnit výše uvedenou sazbu daně, je nutné, aby provedl příslušné změny v katastru nemovitostí do 31. 12. 2024, neboť pro zařazení pozemku do příslušné skupiny, která je rozhodná pro stanovení sazby daně, se v daném případě vychází z druhu pozemku a jeho způsobu využití evidovaného k 1.
Pokud dojde do 31. 12. 2024 ke změně druhu pozemku nebo jeho způsobu využití s dopadem na změnu sazby daně, je nutné podat daňové přiznání do 31.
Nadaci Pro půdu jsme založili mimojiné i proto, aby se právě v takových případech pokusila pomoci. Naše pomoc může spočívat v zakoupení půdy z prostředků nadace a poté v pronajmutí půdy zemědělci za společně dohodnutých podmínek, nebo v propojení zájemců o ekologické hospodaření s vlastníky půdy.
Naším posláním je přispívat ke zdravé, živé a úrodné půdě, umožňovat přístup k půdě drobným zemědělcům a chránit půdu před degradací a spekulací. Hospodařte na nadačním nebo se přihlaste k odběru novinek Nadace Pro půdu.
tags: #pozemky #ekologicke #zemedelstve #podmínky