Druhy znečištění ovzduší a jejich dopad na zdraví a životní prostředí

Znečištění ovzduší představuje celosvětové zdravotní riziko, které v roce 2016 způsobilo přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Špatná kvalita ovzduší představuje celosvětové zdravotní riziko, které v roce 2016 způsobilo přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy.

Atmosférický aerosol je všudypřítomnou složkou atmosféry Země. Atmosférický aerosol může být přirozeného i antropogenního původu. Částice atmosférického aerosolu se usazují především v dýchacích cestách. Účinek těchto částic na lidský organismus závisí na době expozice (délce vystavení organismu jejich působení).

Zdroje a druhy znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší představují emise způsobené člověkem, které se uvolňují do atmosféry. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

1. Stavebnictví

Vzhledem k tomu, že stavební průmysl významně přispívá ke znečištění ovzduší, mají organizace v tomto odvětví společnou odpovědnost za omezení množství, které produkují. Používání vozidel a různých stavebních zařízení a strojů - nákladní auta, buldozery, bagry, sklápěcí vozy, centrální generátory apod. Vzhledem k rozmachu stavebnictví způsobují některé stroje a zařízení dlouhodobé znečištění. Protože mnoho z nich pracuje na dieselový pohon, uvolňují do ovzduší znečišťující látky, např. Terénní úpravy a demolice budov. Vzhledem k tomu, že u většiny stavebních projektů je nutné provést terénní úpravy, případně demolici starého objektu, musí být tento proces proveden tak, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. Chemikálie. Je pravděpodobné, že na staveništích budete používat nebezpečné chemikálie. Ty mohou zahrnovat barvy, lepidla, oleje, ředidla a plasty, které produkují škodlivé výpary.

2. Polétavý prach (PM10)

Velké množství stavebního prachu z cementu, betonu, siliky a dřeva jsou souhrnně klasifikovány jako polétavý prach (označováno také jako PM 10). Jedná se o částice s průměrem menším nebo rovným 10 µm (mikrometrů), které jsou pouhým okem neviditelné. Výfukové plyny vznětových motorů různých zařízení a vozidel též významně přispívají k tvorbě polétavého prachu na staveništích. Studie ukazují, že polétavý prach může proniknout hluboko do plic těch, kteří ho vdechují.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Částice PM2,5 mají průměr 2,5 μm nebo méně (nikoli celoplošně) a jsou schopny volného pohybu v atmosféře. Pevné částice často obsahují popílek, saze a horniny. Částice se testují i na obsah polyaromatických uhlovodíků (PAH), polychlorovaných bifenylů (PCB), pesticidů (jako např. DDT) a těžkých kovů, protože tyto látky se snadno váží právě na tyto pevné částice obsažené v ovzduší, vodě a půdě.

3. Další znečišťující látky

• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý: Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
• Přízemní ozon: Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší.
• Oxid siřičitý: Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.
• Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Dopady znečištění ovzduší

Mnozí přední světoví odborníci tvrdí, že polétavý prach (PM 10) působí na zdraví člověka velmi negativně. Z dlouhodobého hlediska to pro zaměstnance pracující na stavbách představuje zvýšené riziko zdravotních komplikací. Ve skutečnosti se 56 % případů onemocnění rakovinou z povolání projevuje u mužů, kteří pracují ve stavebnictví. To zahrnuje mesothelioma, druh rakoviny, který se vyvíjí na sliznici plic a hrudníku a jehož jedinou známou příčinou je expozice azbestu. Časté vystavení prachu a jemným vláknům, jako je oxid křemičitý a azbest, jakož i výpary a plyny emitované vozidly a stroji, vysvětluje, proč je rakovina plic obzvláště běžná u stavebních dělníků.

Lidé žijící v blízkosti staveniště jsou též částečně vystaveni nepříznivým účinkům znečištění ovzduší. Přestože místní obyvatelé nebudou v tak těsné blízkosti znečišťujících látek, jako jsou pracovníci, mohou se setkat s dopady špatné kvality ovzduší dlouho po dokončení projektu. PM 10 a další látky znečišťující ovzduší se do okolí šíří větrem a mohou se usazovat.

Znečištění ovzduší zabije ročně zhruba sedm milionů lidí po celém světě. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Čtěte také: Zdroje prachu v Uherském Hradišti

Prevence a snižování znečištění ovzduší

• Nikdy nespalujte odpadní materiály, protože to způsobuje kouř, který do atmosféry uvolňuje jedovaté plyny, jako je oxid uhelnatý.
• Zaveďte hybridní technologie namísto dieselových spalovacích motorů.
• Používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) může být životně důležité.
• Správné používání a péče o respirátor.

Jednotlivé státy by měly postupovat tak, aby snížily závislost na automobilech, změnily lesnické přístupy a odstoupily od fosilních paliv.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Legislativa a normy

Ochranu ovzduší řeší zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, účinný od 1. 9. 2012. Zákon č. zapracovává předpisy EU a stanovuje intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením a výpočtem, obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob výpočtu emisních stropů, technické podmínky provozu stacionárních zdrojů atd.

Čtěte také: Životní prostředí a cihelny

tags: #prach #znečištění #ovzduší #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Problém znečištění ovzduší v Karviné
• Srovnání košů na tříděný odpad SCONTO, IKEA, Tesco
• Dopady světelného znečištění
• Protagonisté v článku "S Jakubem v přírodě"
• Dopad kalifornského zákona na zemědělství