Ekologičtí znečišťovatelé Sokolovska a nástroje ekologické politiky v ČR

Jako sedmý svazek naší edice jsme se rozhodli vydat sborník příspěvků ze semináře, který se konal v Kosově Hoře v červnu 1995. Účastníci semináře referovali o nových výsledcích svých prací, a původně jsme ani nepočítali s tím, že vznikne nějaká publikace. Nicméně, ukázalo se, že by bylo užitečné tyto příspěvky soustředit a vydat. Výsledkem je tento svazek, který představuje určitý průřez současným uvažováním v oboru ekonomie životního prostředí.

Z obecného pohledu stále není vyjasněno zaměření státních podpor, zejména ve vztahu ke státní ekologické politice, která doposud nebyla současnou vládou přijata. Tendence ke zvyšování finančních prostředků určených na ochranu životního prostředí bez bližšího upřesnění jejich použití a přínosu je zřejmá. Při hodnocení výdajů ze státního rozpočtu je třeba počítat s tím, že doposud jde o tzv. výdaje na ekologii a pitnou vodu.

Celkově vykazované výdaje za rok 1994 představují částku 9 983,5 mil. Kč. Pokud odečteme výdaje, které bezprostředně nesouvisí s ochranou životního prostředí, dospějeme k částce 4 878,6 mil. Kč. Pokud budeme uvažovat pouze o výdajích na ochranu životního prostředí (bez výdajů na pitnou vodu), dostaneme se k částce 6 506,6 mil. Kč.

Nejvýznamnější položkou výdajů státního rozpočtu jsou podpory vodohospodářských staveb (34,8 % celkových výdajů na ekologii a pitnou vodu). Podpora výstavby čistíren u největších bodových zdrojů znečištění - dřívějších krajských měst jako Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem - je významným přínosem. Je třeba si uvědomit, že jedna polovina těchto výdajů souvisí s ochranou životního prostředí a druhá polovina souvisí se zajišťováním pitné vody pro obyvatelstvo. Jedná se především o přívody vody k Severočeskému a Severomoravskému kraji (Louny, Liberec, napojení Jablonce, Litoměřice, Ústí nad Labem, Havířov, Třinec, Frýdek-Místek).

Po roce 1990 se přechází postupně na výhradní podporu zásobování pitnou vodou. Podpora čistíren odpadních vod se předpokládá pouze u větších staveb o rozpočtových nákladech nad cca 100 mil. Kč. Ostatní čistírny odpadních vod by měly být podporovány z centra prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Zatímco však čistírny nad 100 mil. Kč mají v podstatě zajištěnou pozici, u těch do 100 mil. Kč je situace složitější, protože se současně se žádostí o podporu posuzuje dopad stavby na občany, tj. snížení znečištění k jednotce rozpočtových nákladů.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Další významnou položkou výdajů ze státního rozpočtu jsou podpory do nejpostiženějších oblastí (17,5 % celkových výdajů na ekologii a pitnou vodu). Jedná se o tzv. ekomiliardu, tj. částku ve výši 1 080 mil. Kč. Současně se jedná o dotace na ekologická opatření v severních Čechách, tzv. pohřebné, jehož rozpočet dosáhl v letošním roce 350 mil. Kč. Na jedné straně existuje snaha o co nejefektivnější využití těchto prostředků a na druhé straně tlak na snižování těchto výdajů ze strany ministerstva financí jako nedostatečně zdůvodněných. Tyto prostředky jsou určeny především na zlepšení kvality ovzduší. V tomto smyslu bylo použití prostředků z centra doporučováno a také je v praxi dodržováno.

Podle mých poznatků by byly zapotřebí k dosažení zásadního obratu ve změně vytápění lokálních topenišť za stávající výše finančních prostředků ještě 2-3 roky. Okresní úřad v Ústí nad Labem počítá se změnou zaměření (resp. s 2. prioritou) na čistírny odpadních vod. Je otázka, zda se má dotace zaměřena pouze na zlepšení ovzduší, tj. ještě zmíněné 2-3 roky, nebo zda má pokračovat i ve zlepšování dalších složek životního prostředí a jak dlouho. Je zapotřebí provést podrobnou analýzu ve smyslu uvedených poznámek a stanovit podrobnější pravidla.

Dále stojí za zmínku ekologická opatření MPO, kde se zejména jedná o odprášení koksárenských provozů na Ostravsku. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje investiční prostředky průmyslovým podnikům, kde došlo při restrikci výdajů státního rozpočtu v počátku období transformace k omezení a ponechaly se pouze ekologické akce, na které se poskytuje nevratná finanční výpomoc. Přitom je známo, že ministerstvo životního prostředí ve svém rozpočtu nemá finanční prostředky na dotace ochrany životního prostředí. Pokyny pro čerpání dotace vytváří Fond národního majetku.

Z ostatních nástrojů ekologické politiky mají v období transformace významné postavení zejména státní podpory. Podíl dotací ze státního rozpočtu na zdrojích financování dosáhl celkem 44,2 % a 39,0 %. Celkové výdaje státu na ekologii a pitnou vodu v mld. Kč v letech 1993 a 1994 činily 10,4 a 10,0, zatímco podíl dotací na ochranu životního prostředí v mld. Kč dosáhl v těchto letech 52,9 % a 51,8 %.

V roce 1995 se očekávají celkové státní podpory ve výši 18,1 mld. Kč. Je třeba se zaměřit na správné zaměření podpor a efektivnost jejich využití. Stále existuje tendence ke zvyšování finančních prostředků určených na ochranu životního prostředí bez bližšího upřesnění jejich použití a přínosu.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Výdaje státního rozpočtu na ekologii a pitnou vodu (v mil. Kč)

I. Plynofikace, centrální zásobování teplem, vytápění elektřinou aj.

Rychlost nápravy životního prostředí ČR, těžce poškozeného v minulých desetiletích, lze hodnotit velmi kladně. Nesmíme ale ohrozit dosavadní úspěšný ekonomický, sociální a zpětně i ekologický rozvoj celé země.

II. Nedostatky současné ekologické legislativy

Věnujme se nyní analýze finančních nástrojů a státních podpor v oblasti ochrany životního prostředí. Je třeba si všímat nedostatků ekologické legislativy a napravit je. Pokud byly ekologické zákony a normy od roku 1993 novelizovány, pak to byly vesměs nepříliš podstatné dílčí úpravy.

Hlavní nedostatky současných zákonů o ochraně ovzduší, o ochraně vod (včetně nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb.) spočívají v následujícím:

1. Plošné (ovzduší, voda, odpady), nikoli prioritně, podle ekologické naléhavosti a ekonomické efektivnosti.
2. • Odpady - 5 let (do poloviny roku 1996).

3. Poplatky za znečištění odpadní vody a za uložení odpadů jsou stanoveny neracionálně, v rozporu s prioritami hlavních složek životního prostředí - ovzduší, voda, odpady.

   • Poplatky za uložení odpadů jsou nejvyšší, vyšší než jsou průměrné náklady na zřízení zabezpečených skládek, resp. kolikanásobně vyšší, než jsou náklady na zřízení skládek ve výhodných podmínkách.
   • Poplatky za znečištění ovzduší jsou naopak nejnižší, ve výši několika málo procent nákladů na nápravná opatření.
   • Poplatky za znečištění odpadní vody - přibližně na úrovni výrobních nákladů středně velkých čistíren odpadních vod.

Ochrana ovzduší: Emise SO₂, NO_X a polétavý prach jsou v ČR min. dvakrát přísnější než v sousedním Rakousku nebo SRN. Nelze pokládat za ekologicky a ekonomicky efektivní např. centralizované nebo i měst Doksy a Jablunkov a desítky dalších. Je nutné se zaměřit na omezování škodlivých imisí v centrech velkých měst s vysokou lidnatostí. Jen tak lze dosáhnout toho, aby byly takové akce plošně podporovány ze státních prostředků až 80% dotacemi či půjčkami.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Ochrana vod: Směrnice Rady ES č. 91/271/EHS, jejímž cílem se požaduje eliminace dusíku již pro zdroje se znečištěním nad 500 EO, a to i v ekologicky méně citlivých oblastech. Investiční náklady na jednoho ekvivalentního obyvatele jsou asi 5000 Kč/EO, u malých ČOV kolem 25 000 Kč/EO. Četné komunální i průmyslové ČOV jsou předimenzovány až o 50 %.

Odpady: V ČR se podle oficiálních údajů ministerstva životního prostředí produkuje ročně asi 180 mil. tun odpadů, z toho asi 80 mil. tun odpadů zařazených do kategorií "nebezpečné" a "zvláštní". Z těchto 80 mil. tun odpadů bylo uloženo v roce 1993 na zabezpečených skládkách asi 8,1 mil. tun, spáleno ve spalovnách max. 0,4 mil. tun a recyklováno zhruba 2,5 mil. tun. Rozdíl - 69 mil. tun ročně se ukládá neznámo kam, pravděpodobně na "černé skládky".

Osobně pokládám současný způsob udělování finančních podpor ze Státního fondu životního prostředí za způsob, který vede k ohromnému plýtvání s veřejnými prostředky.

Podlehli jsme přáním a zapomněli počítat a předvídat. Jedno procento HDP dnes reprezentuje částku asi 10 miliard Kč, dvě procenta částku 20 miliard Kč. I to by byl zároveň světový rekord. Bude nezbytné omezit finanční prostředky na obnovu památek a čistotu měst a obcí, investiční výstavby ce...

tags: #ekologicky #znecistovatel #sokolovsko

Oblíbené příspěvky:

• Dopad saprobity na životní prostředí
• Pytle na odpad v Českém Krumlově
• Tajemství Bretaně
• Solární panely a životní prostředí
• Postupy likvidace ekologických zátěží