Přátelé přírody a Krušné hory: Historie a současnost

Krušné hory, malebná oblast s bohatou historií a krásnou přírodou, jsou neodmyslitelně spjaty s turistikou a ochranou přírody. Jednou z organizací, která se významně zasloužila o rozvoj turistiky a ochranu přírodních krás v této oblasti, jsou Přátelé přírody.

Počátky hnutí Přátelé přírody

Rozhodující slovo k založení hnutí Přátel přírody stálo ve Vídeňských dělnických novinách, a sice v pátek 22. března, v sobotu 23. března a v neděli 24. března 1895. V březnu 1895 učitel Georg Schmiedl a jeho přítel Franz Katz uveřejnili ve vídeňských Dělnických novinách výzvu k založení turistické skupiny. Přihlásilo se asi 30 zájemců.

Georga Schmiedla, reformátora životního stylu, během jedné z procházek Vídeňským lesem, které podnikal se svým přítelem, kupcem Simonem Katzem, napadlo založit turistickou skupinu. Svojí výzvou chtěl přivést lidi ke společnému vandrování, ke vzájemnému poučení a podnětné výměně názorů.

O necelého půl roku později, 16. září 1895, byl založen turistický spolek Přátelé přírody. Jako první předseda spolku působil Alois Rohrauer, a to až do své smrti roku 1923. Mezi spoluzakladatele patřily známé osobnosti rakouského dělnického hnutí, např. Anton Kreuzer a Leopold Happisch, pozdější významný dlouholetý propagátor spolku, který byl současně autorem jeho názvu. Znak Přátel přírody tvoří dvě ruce spojené k přátelskému pozdravu na pozadí kytice z alpských květin a je orámován mottem Ruku v ruce po horách i nížinách.

Hnutí Přátel přírody si kladlo za cíl povznést náplň skrovného volného času pracujících a vyvést je z hostinců do přírody. Tento boj za volný čas a svobodu nebyl vůbec jednoduchý. Počáteční nepochopení vedlo k výsměchu dokonce i z vlastních řad dělnického hnutí a Přátelé přírody byli považováni za škůdce dělnického hnutí a fanatické alpinisty.

Čtěte také: Pobočky a ochrana přírody

Rozvoj hnutí v Českých zemích

Záhy po založení spolku ve Vídni se hnutí Přátel přírody silně rozvinulo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. První spolek Přátel přírody na území dnešního Česka byl založen v Trnovanech u Teplic roku 1897 (hned po Štýru je to druhý nejstarší mimovídeňský spolek Přátel přírody).

Roku 1921 se v Praze konala schůze zástupců místních spolků ČSR, kterou byl založen turistický spolek Přátelé přírody v ČSR. Nový spolek, jehož oficiální název zněl turistický spolek Přátelé přírody, sídlil v Ústí nad Labem a jeho spolkovým orgánem se stal zpravodaj Berg frei. Hnutí Přátel přírody bylo rozděleno do šesti sudetských žup: Západní Čechy, Severovýchodní Čechy, Morava, Severní Morava, Slezsko, Východní Slovensko a Západní Slovensko. Do nich patřilo přes sto místních skupin a až do Hitlerova zákazu měly na 5400 členů.

Chaty Přátel přírody v Krušných horách

Také v německojazyčných oblastech ČSR přikročily místní skupiny ke zřízení domů Přátel přírody. Byli to chudí, ale velkým idealismem prodchnutí lidé, kteří neděli za nedělí a za slunce i deště nosili trámy a cihly, stavěli a sbíjeli, hloubili studny, zařizovali místnosti a přinášeli dříví na otop. Nikdo nerozkazoval, každý přiložil ruku k dílu, jako by stavěl svůj vlastní dům, ženy byly stejně nápomocny jako muži.

Domy vznikly na Předním Cínovci, v Nakléřově, Rennersdorfu, na Komáří hůrce a následně v dlouhé řadě od hřebenu Krušných hor přes Lužické a Jizerské hory až do Jeseníků. Pražská skupina si zbudovala svůj dům v Želízech, moravská v Podyjí, slovenské skupiny v Karpatech. Chaty byly většinou jednoduché, přesto ale opečovávané jako malé klenoty; některé byly výborně vybavené (domy na Královce nebo na Lenzenbergu směrem ke Sněžce).

Kniha ing. Jana Havelky CHATY Klubu československých turistů (1929-1938) popisuje 3 krušnohorské chaty: Chatu na Bouřňáku, hotýlek Sfinx na Měděnci a horský hotel na Lesné (Ládunku).

Čtěte také: Zpráva o ochraně přírody

V Časopisu turistů 1936 se dočteme: Chata na Ládunku ve výši 911 m zbudovaná Svazem dělnických turistů adaptací zakoupeného stavení, leží v Krušných horách na silnici z Horské Nové Vsi (Gebirgsneudorf) u Hory Sv. Kateřiny do Ládunku.

Dlouholetý člen odboru v Litvínově František Jeník se narodil v Louce u Litvínova 12. 6. 1926, zemřel v Mostě 9. 12. 2014. Sběratel pohlednic poskytl snímek z roku 1937. Na rubu: "chata SČDT 1937".

Horský hotel Lesná aneb příběh druhého „krále východních Krušných hor“ Antonína Herzána

Nejlépe ho charakterizoval v r. 2008 Petr Mikšíček, autor knihy a webových stránek Znovuobjevené Krušnohoří: Antonín Herzán se v r. 2000 ujal úkolu zvelebit nevýrazný hotel a učinit jej mnohem kvalitnějším. Po osmi letech práce lze říci, že kvalita hotelu dohnala potenciál a krásy okolních hor a vzniklo zde tak ve středních a východních Krušných horách unikátní místo pro pobyt.

Jinak pan Herzán se snaží rekonstruovat i původní osídlení Lesné. Vystavět zde chce kapličku - kopii té původní a také tradiční krušnohorský dům, který by hostil expozici o životě horalů na přelomu 19. a 20. Rádi doplníme: Kapli svého jmenovce skutečně postavil. V r. 2011 proběhlo svěcení za přítomnosti dvou kapel a ca 300 hostů. Diecézní biskup Mons. Mgr. Jan Baxant a osm dalších kněží kapli vysvětili.

Rok 1950: „Dnešním dnem byla změna jména obce (osady) Ladung v Horách na úřední jméno Lesná.

Čtěte také: Přátelé přírody v Libereckém kraji: Historie a aktivity

Majitel horského hotelu na Lesné Antonín Herzán obdržel 25. 6. 2008 od stavebního úřadu v Litvínově stavební povolení pro stavbu zvonice a Krušnohorského lidového domu. Antonín Herzán se snaží vrátit na Lesnou turistickou slávu této 900 m vysoko položené osady.

Krušnohorská rašeliniště

Krušné hory jsou po Šumavě nejbohatší oblastí na rašeliniště v naší republice. Na české straně Krušných hor zaujímají plochu přibližně 4 000 ha. Začínají v nadmořské výšce 700 m. Nejrozsáhlejší jsou na plochých místech hřebenové náhorní paroviny, na nepropustných vrstvách nebo na místech s nedostatečným odtokem vody. Jejich význam spočívá především v tom, že udržují zásoby spodní vody.

Drobnější rašelinná ložiska se nacházejí téměř v celém pásu Krušných hor, mohutnější vrchoviště se rozkládají na horských hřebenech, svazích, v sedlech či úžlabinách a jsou soustředěna do čtyř oblastí:

• Severně od Kraslic a severozápadně od Nejdku v okolí obcí Rolava, Jelení, Carlsfeld (SRN) a pokračuje severozápadním směrem k pramenům Zwikauer Mulde.
• Od Horní Blatné, Perninku a Abertam k Božímu Daru.
• Mezi Načetínem a Jelení horou u zaniklé obce Přísečnice.
• V oblasti Moldava - Cínovec.

Rašeliniště byla v minulosti považována za neplodnou, nevyužitelnou plochu (zamokření, neprostupnost, pokroucené dřevo). Od 17. století využívali rašelinu k topení nejchudší obyvatelé hor. Dnes patří rašeliniště k nejcennějším biotopům v Krušných horách. Prakticky všechna jsou zahrnuta do evropské sítě chráněných území NATURA 2000.

Současnost a budoucnost

Po pádu totalitních komunistických režimů východního bloku se předsednictvo Mezinárodních Přátel přírody (NFI) začalo zajímat o možnosti obnovy spolku v zemích, v nichž spolek do druhé světové války působil. Dne 18. října 1991 se konala zakládající valná hromada v zasedací síni Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou, účastni byli i zástupci zahraničních skupin Naturfreunde.

Dne 16. února 1994 totiž již zmíněné Čs. turistické sdružení Přátelé přírody spolu se sdružením dětí a mládeže Duha založily občanské sdružení Přátelé přírody České republiky. Vznikla tak organizace o zhruba 5000 členech. V říjnu 2015 spolek přijímá kratší název Přátelé přírody z. s.

Přátelé přírody Česko, z. s. je národní nezisková organizace, jejíž místní skupiny a členové působí v několika regionech republiky. Naše organizace je součástí mezinárodního hnutí Friends of Nature (Naturfreunde Internationale) a v celé ČR sdružuje přibližně 600 členů.

tags: #pratele #prirody #krusnych #hor #historie

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a nevýhody ekologicky šetrných výrobků
• Principy televizního signálu
• Ochrana přírody v červnu
• Ekologická likvidace kosmetiky
• Podrobnosti o provozním řádu