Pravidla pro ekologickou produkci v České republice

Problematiku ekologické produkce a označování ekologických produktů upravují v současné době na úrovni Evropské unie nařízení Rady (ES) č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu a nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.

Tato nařízení byla adaptována do národní právní úpravy, konkrétně do zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a to zákonem č. 344/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dne 30. 5. 2018 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, které původně mělo být přímo použitelné ve všech členských státech od 1. 1. 2021 (dále jen "nové nařízení"). Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1693 ze dne 11. listopadu 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o jeho datum použitelnosti a některá další data v uvedeném nařízení, bylo jeho nabytí účinnosti posunuto na 1. 1. 2022.

Nové nařízení upravuje jak pravidla rostlinné a živočišné výroby včetně produkce řas a živočichů z akvakultury, tak pravidla produkce zpracovaných potravin či krmiv a také podmínky pro certifikaci, označování a kontrolu bioprodukce. Nové nařízení zároveň zmocňuje Evropskou komisi k přijetí většího počtu prováděcích nařízení, upravujících ekologickou produkci, a to zejména produkční pravidla pro chov zvířat, pravidla pro provádění kontrol a odběr vzorků kontrolními orgány a subjekty a pravidla pro označování a certifikaci bioprodukce. Dosud byla přijata pouze část prováděcích nařízení a nařízení v přenesené pravomoci. Pro provádění kontrol dodržování pravidel ekologické produkce je přímo použitelným předpisem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, o úředních kontrolách.

Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákona č. 247/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním cílem novely bylo adaptovat povinnosti a požadavky stanovené pro členský stát a příslušné orgány v novém nařízení do národního právního předpisu.

Čtěte také: Životní prostředí a zákony v Česku

Cíle novely zákona č. 242/2000 Sb.:

• Adaptovat zákon na nové nařízení (požadavek na vytvoření elektronické databáze zvířat, úprava délky platnosti certifikátů na bioprodukty v návaznosti na četnost kontrol, úprava okruhu subjektů, majících povinnost registrace do systému ekologického zemědělství).
• Adaptovat zákon na nařízení o úředních kontrolách.
• Reagovat na poznatky z aplikační praxe (problematika rušení registrací v systému ekologického zemědělství).
• Upravit skutkové podstaty přestupků fyzických osob, právnických osob, podnikajících fyzických osob a pověřených osob s ohledem na nové nařízení i praktické poznatky.

Nové nařízení předpokládá shromažďování údajů o dostupnosti na trhu v případě ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a ekologicky chovaných zvířat či mladých jedinců pocházejících z akvakultury. Současná právní úprava v zákoně o ekologickém zemědělství počítá pouze s existencí elektronické databáze osiv a rozmnožovacího materiálu rostlin, jejímž správcem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je zároveň příslušným orgánem pro udělování výjimek pro použití rozmnožovacího materiálu nezískaného z ekologického zemědělství. Změnou je stanoven právní rámec pro zřízení databáze, která by umožnila osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství na dobrovolném základě a bezplatně nabízet ekologicky chovaná zvířata, a to uvedením počtu, jež je k dispozici, a rozdělením podle pohlaví, plemene, věku apod.

Předchozí právní úprava předpokládala vydávání certifikátu na bioprodukci ze strany kontrolního subjektu nejdéle na 15 měsíců, a to v návaznosti na provádění každoročních kontrol dodržování pravidel ekologické produkce. Nové nařízení umožňuje, za splnění určitých podmínek, prodloužení doby mezi dvěma fyzickými kontrolami na 24 měsíců. Z tohoto důvodu se navrhlo prodloužení platnosti certifikátu z 15 na 26 měsíců.

Předchozí právní úprava dávala členským státům možnost vyloučení určitých subjektů z povinnosti registrovat se v systému ekologického zemědělství. Jednalo se o přímý prodej konečnému spotřebiteli. Zákon o ekologickém zemědělství tyto subjekty definoval jako "maloobchodní prodejce, kteří pouze prodávají již balený a označený bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt konečnému spotřebiteli...". Výklad tohoto ustanovení působil v praxi problémy, zejména v oblasti internetových obchodů, tzv. e-shopů. Nové nařízení tyto subjekty z povinnosti registrace vyjímá přímo.

Z nového nařízení a z nařízení o úředních kontrolách i praktických poznatků vyplynula nutnost úpravy skutkových podstat některých přestupků, přidání skutkové podstaty přestupku, kterého se dopustí subjekt uvádějící bioprodukty do oběhu, aniž by byl registrován v systému ekologického zemědělství, a zvýšení horní hranice pokuty za přestupky, jimiž dochází ke klamání spotřebitele. Nově bylo třeba rovněž upravit skutkové podstaty přestupků pověřených osob, tedy kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, a to s ohledem na povinnosti vyplývající z nařízení o úředních kontrolách.

Čtěte také: Pravidla třídění odpadu

Vybraná ustanovení novely s komentářem

§ 1 Předmět úpravy: Dochází k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje v praxi již užívaným termínem "certifikát".

§ 2: Ustanovení upravující příslušnost je doplněno v tom smyslu, že ve všech případech, kdy je v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 uvedeno "členský stát", má v České republice kompetenci Ministerstvo zemědělství.

§ 3 Vymezení pojmů: Úprava je provedena v souvislosti s čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, který zařazuje osivo a další rozmnožovací materiál rostlin do kategorie bioproduktů, zatímco podle dosud platné právní úpravy spadal do kategorie ostatní bioprodukt.

Ve znění § 3 odst. 1 písm. d) až f) se zpřesňuje terminologie, kdy se současný termín "podnikatel" nahrazuje termínem "zemědělec", a to z důvodu odlišení osob evidovaných podle zákona o zemědělství, které skutečně hospodaří na ekofarmách, od ostatních osob, kterými jsou výrobci, obchodníci, dovozci, vývozci. Zároveň se tak terminologie dostává do souladu s definicí "zemědělce" podle čl. 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

Definice "ekofarmy" se podle § 3 odst. 1 písm. g) doplňuje o vodní plochy, které v předchozí úpravě nebyly obsaženy. Toto doplnění souvisí s definicí "produkční jednotky" podle čl. 3 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a má za cíl zahrnout plochy určené pro ekologickou produkci řas a živočichů z akvakultury do stejného rámce.

Čtěte také: Pravidla šachu pro začátečníky

§ 6 Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství: Text § 6 odst. 1 byl přeformulován tak, aby bylo zcela zřejmé, že mimo předpisy Evropské unie není možné v ekologickém zemědělství podnikat. Ustanovení § 6 odst. 2 je adaptací čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, které vymezuje osoby osvobozené od povinnosti registrace do systému ekologického zemědělství a povinnosti mít certifikát.

Předchozí právní úprava dávala členským státům možnost vyloučení určitých subjektů z povinnosti registrovat se v systému ekologického zemědělství. Jednalo se o přímý prodej konečnému spotřebiteli. Zákon o ekologickém zemědělství tyto subjekty definoval jako "maloobchodní prodejce, kteří pouze prodávají již balený a označený bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt konečnému spotřebiteli...". Výklad tohoto ustanovení působil v praxi problémy, zejména v oblasti internetových obchodů, tzv. e-shopů. Nové nařízení tyto subjekty z povinnosti registrace vyjímá přímo.

V ustanovení § 6 odst. 3 došlo k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje v praxi již užívaným termínem "certifikát". V ustanovení § 6 odst. 6 písm. b) došlo k upřesnění v návaznosti na doplnění definice "ekofarmy" o vodní plochy (§ 3 odst. 1 písm. g).

V ustanovení § 6 odst. 8 se zpřesňuje terminologie, kdy se původní termín "podnikatel" nahradil termínem "zemědělec", a to z důvodu odlišení osob evidovaných podle zákona o zemědělství, které skutečně hospodaří na ekofarmách, od ostatních osob, kterými jsou výrobci, obchodníci, dovozci, vývozci. Zároveň se také terminologie uvádí do souladu s definicí "zemědělce" podle čl. 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

Dosavadní úprava obsahovala zmocnění ke stanovení vzoru žádosti o registraci v prováděcím právním předpisu, což bylo provedeno přílohou č. 1 k vyhlášce č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Vzhledem k obecnému rozšíření přístupu k internetu mezi zemědělci bude tento vzor zveřejňován na internetových stránkách ministerstva. Do vzoru žádosti o registraci žadatel vyplní údaje, stanovené v § 6 zákona č. 242/2000 Sb. Rozsah povinně sdělovaných údajů je tedy stanoven právním předpisem a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019 se právní úpravy netýká.

§ 7 Změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy: V § 7 odst. 1 bylo slovo "ministerstvo" nahrazeno slovem "pověřená osoba". V současné době je praxe taková, že ekologický zemědělec tyto změny hlásí kontrolní organizaci a tyto změny jsou pak provedeny v systému.

§ 8 Zrušení a zánik registrace: V § 8 odst. 2 písm. a) jednak dochází k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje termínem "certifikát" a dále se v souvislosti s čl. 38 odst. 2, tedy s ohledem na možnost snížení četnosti kontrol, prodlužuje doba, ve které musí ekologický zemědělec získat alespoň jeden certifikát, aby nedošlo ke zrušení jeho registrace v systému.

V § 8 odst. 2 písm. b) jednak dochází k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje termínem "certifikát", a dále se v souvislosti s čl. 38 odst. 2, tedy s ohledem na možnost snížení četnosti kontrol, prodlužuje doba, ve které výrobce biopotravin, výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin musí získat alespoň jeden certifikát, aby nedošlo ke zrušení jeho registrace v systému.

Do § 8 se doplnil odst. 4, který upřesňuje termíny, ve kterých dochází ke zrušení registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství v systému. Toto ustanovení bylo zařazeno s ohledem na praktické a systémové požadavky.

§ 9 Výjimky z pravidel ekologického hospodaření: Předchozí formulace v zákoně byla obecná a bylo třeba ji konkretizovat.

Omezení a zákazy v ekologickém zemědělství

V ekologické produkci platí obecný princip „co není povoleno je zakázáno“. Používání umělých hnojiv a chemických pesticidů je v ekologickém zemědělství zakázáno.

V EZ nelze použít hnojiva a přípravky pro ochranu rostlin před škůdci, chorobami a plevely, které nejsou v ekologickém zemědělství povoleny. Povolené přípravky na ochranu rostlin a hnojiva jsou jmenované v Prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/1165.

Hydroponická produkce je v ekologické produkci zakázána. Zpracování probíhá, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů.

Využívání vnějších vstupů je omezeno na minimum. Pokud jsou vnější vstupy nutné, omezí se na vstupy z ekologické produkce, přírodní látky a látky z nich odvozené a minerální hnojiva s nízkou rozpustností. Použití syntetických chemických látek je přísně omezeno na výjimečné případy.

Kontrola a certifikace

Na dodržování právních předpisů dohlížejí státem pověřené kontrolní organizace, které udílí certifikát, na jehož základě pak mohou tito výrobci označovat své produkty slovem bio. Kontrolní organizace kontrolují producenty biopotravin pravidelně i namátkově.

Každý nový zájemce, který produkuje, připravuje, skladuje nebo dováží ze třetí země nebo uvádí na trh produkty jako ekologické produkty nebo produkty z přechodného období (ekologický zemědělec, výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, dovozce, vývozce, ekologický pěstitel hub a sběrač volně rostoucích rostlin) se musí podrobit registraci na Ministerstvu zemědělství a mít uzavřenou smlouvu s kontrolní organizací (KEZ o.p.s., ABCERT AG, BIOKONT CZ, s.r.o., BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ, s.

Povinnost registrace se nevztahuje na veřejné stravování. Veřejné stravování certifikují kontrolní a certifikační organizace v rámci svých soukromých standardů. Povinnost registrace se dále obecně nevztahuje na produkty, které nejsou zemědělského původu nebo nejsou potravinami či krmivem (např.

Dále se povinnost registrace nevztahuje na maloobchody, které pouze prodávají balenou a označenou biopotravinu konečnému spotřebiteli.

Osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba v souladu s ČSN EN 45011 na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 15 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a předpisů Evropských společenství1).

Označování biopotravin

Výrazy odkazující na ekologickou produkci (bio, eko, organic…) mohou být použity v obchodním názvu potraviny pouze v případě, že produkt byl získán v souladu s nařízením stanovenými pravidly a za podmínky, kdy alespoň 95 % hmotnostních složek zemědělského původu je ekologického původu. Mimo uvedení označení v názvu je třeba uvést ve složení produktu, které složky jsou ekologického původu.

Balené biopotraviny vyprodukované, kontrolované a certifikované v ČR tak musí na obale obsahovat: české biologo tzv. Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny.

Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6. ledna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Grafický znak loga EU (společenství) označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné.

Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny.

Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné. Pokud je použito, musí být evropské logo vždy na obalu doprovázeno číselným kódem kontrolní organizace a informací o místě původu surovin.

Obal bioproduktu a ostatního bioproduktu původem z ČR (nebo recertifikovaném v ČR) musí obsahovat číslo (kód) kontrolní organizace a biozebru. Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro všechny bioprodukty (tj. potraviny, suroviny, krmiva, osiva apod.). Národní logo se použije vždy u biopotravin, bioproduktů certifikovaných v ČR, současně s logem evropským. U dovezených potravin se použije v případě, že byly českou kontrolní organizací recertifikovány.

Kontaminanty v biopotravinách

Pro přítomnost kontaminantů v biopotravinách nejsou stanoveny žádné zvláštní limity. Pro biopotraviny tedy platí limity jako pro běžné potraviny, které jsou stanoveny EU nařízením č.

Dodržování zákazu používání pesticidů se pravidelně kontroluje, mimo jiné i laboratorními rozbory prodávaných biopotravin. V úvahu se přitom bere i možnost nahodilé, nezáměrné kontaminace pesticidy z okolního prostředí. Proto se za nevyhovující považují až nálezy, které i po zohlednění nejistoty měření překračují koncentraci 0,01 mg/kg.

tags: #pravidla #pro #ekologickou #produkci #v #České

Oblíbené příspěvky:

• Studie Deloitte o fotovoltaice
• Dvojité koše pro třídění
• Složení a Použití Krtka
• Definice ekologického dluhu v ČR
• Podpora obnovitelných zdrojů