Právo ochrany přírody a krajiny: Historický a současný pohled

Listiny obsahující městská privilegia měly pro své držitele zásadní důležitost nejen jako doklad o udělené výsadě, ale i jako případný důkazní materiál při nejrůznějších sporech a soudních jednáních. Proto byly tyto písemnosti pečlivě střeženy a stávaly se základem městských archivů.

Nejstarším z nich je listina z 1296, kterou král Václav II. (1271-1305) udělil právo vykonávat rychtářský úřad ve městě Mikuláši Klaricovi a jeho dědicům. Z let 1327-1333 pocházejí 4 listiny krále Jana Lucemburského (1296-1346), týkající se práv a pozemků českobudějovického špitálu s kostelem svatého Václava.

Středověká privilegia a jejich význam

Významná privilegia udělil 1351 městu Karel IV. (1316-1378). Podle Karlovy listiny byli kupci jedoucí z Freistadtu dál do Čech povinni jet přes České Budějovice a po tři dny zde vyložit své zboží. Českobudějovičtí měšťané získali právo zajmout své dlužníky ve městě a držet je až do zaplacení, avšak sami neměli být jinde viněni ani souzeni, pouze před vlastním českobudějovickým rychtářem. Měšťané byli rovněž osvobozeni od placení mýta v řadě jihočeských měst a městeček.

Významné pro hospodářský rozvoj města bylo zejm. Karlem IV. udělené právo mílové, které zakazovalo provozovat řemeslnické činnosti a vést krčmy v okruhu jedné míle od města a prakticky tak likvidovalo konkurenci v širším okolí. Roku 1372 udělil Karel IV. měšťanům a občanům Českých Budějovic ještě právo svobodně nakládat se svým majetkem po dobu života a určil pravidla pro majetkové vypořádání v případě smrti.

Karlova privilegia týkající se výsadního postavení Českých Budějovic na obchodní cestě z Rakouska do Prahy rozšířil i Václav IV. (1361-1419). Roku 1393 určil, že všichni kupci jedoucí z Mühlau mají jet pouze přes České Budějovice, stejně tak jako kupci vezoucí své zboží mezi Jindřichovým Hradcem a Pískem. Povinnou cestu přes České Budějovice měli podle další Václavovy listiny z 1410 též kupci vezoucí sůl a jiné zboží z Lince a Lanfeldu. Tyto výsady se později stávaly častým předmětem sporů mezi městem a Rožmberky, neboť preferování Českých Budějovic po stránce hospodářské a obchodní výrazně poškozovalo rožmberská města.

Čtěte také: České Právo a Příroda

Důležitá byla privilegia udělená městu na konání výročních trhů (1351, 1455, 1610 a 1749). Pro posílení prestiže města mělo velký význam privilegium krále Ladislava Pohrobka (1440-1457) z 1457, podle kterého směli Budějovičtí pečetit vydávané písemnosti s použitím červeného vosku. Ze stejného roku je i další Ladislavovo privilegium, kterým povolil městu zakládání rybníků na městských pozemcích.

Postavení Českých Budějovic uvnitř Českého království upevnilo privilegium Ferdinanda I. (1503-1564) z 1547, kterým panovník přiznal městu první místo na sněmech hned po městech pražských a po Plzni. Z výsad a práv udělených městu habsburskými panovníky jsou nejvýznamnější privilegia týkající se Českých Budějovic jako horního města a upravující práva a povinnosti při dolování: listiny Ferdinanda I. z 1547 a 1558, Ferdinanda II. (1578-1637) z 1620 a Ferdinanda III. Samostatnou skupinou m. p. jsou privilegia znaková, tedy listiny týkající se městského znaku.

Současné výzvy a ochrana přírody

V České republice dochází k masivní degradaci půdy. A závažnost problému rychle narůstá. „Denně nám ubývá 12-15 ha půdy,“ uvádí pedolog Bořivoj Šarapatka. Zemědělská půda se ochuzuje o ornici - nejúrodnější část, která umožňuje pěstování plodin. O problému se podle odborníků mluví zhruba 20 let. A řešení, která je potřeba provést, jsou známá. Jen jsou nedosažitelná.

Česku se nedaří plnit opatření pro zlepšení kvality ovzduší a hrozí nesplnění stanovených limitů škodlivin ve vzduchu do roku 2020. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát také podle kontrolorů nesleduje, zda projekty zlepšení ovzduší dotované ze státních peněz skutečně pomohly ke zvýšení kvality vzduchu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v tiskovém prohlášení popírá, že by hrozilo nesplnění limitů škodlivin a že je kontrola dotací nedostatečná.

Limity pro oxid dusičitý (NO2) a drobný polétavý prach není podle německé ministryně životního prostředí možné zmírňovat. Je totiž jasně dokázané, jak negativní dopad tyto látky mají na zdraví lidí.

Čtěte také: Články z Ekologie a Právo

Česká republika předloží Evropské komisi návrh Národního klimaticko-energetického plánu do konce ledna, ačkoli zatím nejsou vypořádány všechny připomínky. Při příchodu na včerejší jednání vlády to novinářům řekla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). Materiál se zabývá například energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Podle Novákové musí ohledně plánu pokračovat celospolečenská diskuse, neboť materiál se týká budoucnosti české energetiky.

Evropská komise se zajímá o navýšení podpory tuzemským zdrojům kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), takzvaným kogeneracím. Uvedl to mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. ERÚ v prosinci oznámil, že na základě nového cenového rozhodnutí dostanou zdroje KVET v roce 2019 asi o 900 milionů korun vyšší podporu než úřad plánoval v cenovém rozhodnutí z konce září. Odůvodnil to mimo jiné růstem cen primárních paliv.

Evropská unie schválila záměr, aby se sójové boby dovážené ze Spojených států mohly v unii využívat ve výrobě biopaliv. Cílem tohoto kroku je podpořit dovoz, zlepšit napjaté obchodní vztahy s USA a dostát závěrům loňské obchodní dohody.

Ochrana zvířat a biodiverzity

Jediná kožešinová farma v Pardubickém kraji ve Vítějevsi na Svitavsku svou činnost končí. Musí se podřídit zákazu chovu zvířat pro kožešiny, který schválili poslanci v roce 2017 z etických důvodů a kvůli tomu, že intenzivní chov neodpovídá přirozeným potřebám divokých zvířat. Informoval o tom ředitel Krajské veterinární správy v Pardubicích Josef Boháč. Majitelé farmy si stěžují, že kompenzace, kterou jim slíbil stát, bude velmi nízká.

Skoro 400 zvláště chráněných druhů brouků našla policie u dvaapadesátiletého muže z Hradce Králové. Muž na sebe policisty upozornil tím, že ohrožený hmyz nabízel k prodeji na internetu.

Čtěte také: Emise peněz v České republice

Odpadové hospodářství a udržitelný rozvoj

Za minulý rok Pražané proti roku 2017 vyprodukovali více odpadu. Loni svozové firmy odvezly z kontejnerů a popelnic 321.183 tun odpadu, o rok dříve to bylo 304.325 tun. Přestože lidé loni vytřídili nejvíce odpadu od roku 2005, konkrétně 56.949 tun, stále to bylo pouze 18 procent odpadu. Informovala o tom společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje v hlavním městě svoz odpadu.

V Pardubicích roste množství vytříděného biodpadu. Loni lidé odevzdali téměř 3000 tun, v roce 2015 necelých 1300 tun.

Globální problémy a aktivismus

Greta Thunbergová si servítky nebere. V osmi letech poprvé slyšela o změně klimatu. V 16 letech je asi nejznámější aktivistkou za ochranu klimatu na světě. Na světových konferencích se setkává se světovými lídry a rockovými hvězdami. Její věk hraje podstatnou roli v jejím poselství. Je totiž zástupkyní generace, jejíž budoucnost dnes tvoříme. A nevykládejte jí o naději a pozitivním přístupu - to ji velmi pravděpodobně neumlčí.

tags: #pravo #ochrany #prirody #a #krajiny #stejskal

Oblíbené příspěvky:

• Rozmanitost přírody – učebnice
• Rozměry WC mísy se spodním odpadem
• Kyselina mravenčí a odpady
• Jarní kvetoucí keře
• Odvoz odpadu v ČR – povinnosti