Pražská příroda: Zajímavosti o potocích a revitalizacích s Jiřím Karneckim

Praha se může pochlubit rozsáhlou sítí vodních toků. Územím Prahy protéká kromě Vltavy a Berounky ještě 360 km drobných vodních toků, z čehož 249 km má ve správě hl. m. Praha, 76 km Zemědělská vodohospodářská správa, 24 státní podnik Povodí Vltavy, 6 km státní podnik Povodí Labe a 5 km státní podnik Lesy ČR.

Mezi nejvýznamnější pražské potoky patří:

• Rokytka (37,5 km celkem, 30,3 km na území Prahy)
• Botič (34,5 km)
• Litovicko-Šárecký potok (23,48 km)
• Dalejský potok (14,3 km)
• Kunratický potok (13,3 km)

Historicky nejvýznamnější je potůček Brusnice.

Na území Prahy se dále nachází kolem 290 ha vodních ploch, z čehož je 182 rybníků o ploše 180 ha, 3 přehradní nádrže o ploše 57 ha a 37 retenčních nádrží o ploše 29 ha. Hlavní město Praha spravuje v současnosti 47 rybníků, 4 vodní díla a 33 retenční nádrže. Provoz a údržbu vodních toků zabezpečují pro hlavní město převážně Lesy hl.m.

Revitalizace pražských potoků

Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP a Lesy hl. města Prahy realizují od roku 2003 projekt s názvem Obnova a revitalizace pražských nádrží. Do konce roku 2009 bylo v rámci projektu opraveno, odbahněno nebo vybudováno 27 nádrží.

Čtěte také: Příroda v Praze

Proč se vlastně pouštět do revitalizací potoků?

Pražské potoky upravujeme do přírodě blízké podoby jednak pro nás pro lidi, a jednak pro přírodu. Je pro to hned několik pádných důvodů. Revitalizace toků vede k lepšímu zadržení vody v krajině, a to je důležité i tady ve městě. Zaprvé proto, že rozvolněný tok v široké nivě zadrží mnohonásobně více vody při povodních, než napřímený tok v betonovém korytě.

Za druhé odpar vody z široké nivy ochlazuje v létě rozpálený městský vzduch. Za třetí tím vytváříme rozmanité přírodní prostředí. Zvyšuje se tím také estetická a rekreační hodnota území, a to je ve městě zvlášť důležité.

Ve slově revitalizace je slyšet, že se něco vrací zpět, napravuje se předešlý zásah. Proč se kdysi vodní toky narovnávaly a zatrubňovaly? Napřimování začalo už před staletími, kdy voda začala být využívána jako hnací síla pro mlýny a hamry a kdy se stavěly náhony. Snaha usměrnit tok směřovala i k tomu, aby voda neohrožovala lidská sídla. Největší rozmach těchto prací však přišel koncem 20. století.

Hlavní důvody narovnávání a zatrubňování vodních toků byly meliorace, kterými se získávalo více plochy pro zemědělskou produkci. Motivací byl hlad po půdě. Tohle ale není specifikum České republiky a postkomunistických zemí. Napřimování a kanalizování vodních toků probíhalo napříč celým světem. Některé z těchto zásahů dokonce nebyly potřeba nikdy, byly úplně zbytečné už v době svého vzniku. Například zaklenutí Šáreckého potoka přes celou Ruzyň nemělo žádný logický důvod.

Čtěte také: Pražský groš: Historický přehled

Prahou protéká 100 potoků o délce téměř 364 km. Ve správě města je jich 319 km, plus dalších 6 km za jeho hranicemi. K tomu se přidává dalších 24 km náhonů, odtoků a paralelních koryt potoků.

Příklady revitalizací

• Litovicko-Šárecký potok: Byla zahájena poslední etapa otevření Litovicko-Šáreckého potoka v Ruzyni. V rámci úpravy bude odstraněno betonové zakrytí koryta, potok se otevře a jeho břehy budou stabilizovány železobetonovými zdmi s kamenným obkladem. Dno potoka se změní v přírodní s kamennými prahy. Revitalizace Litovicko-Šáreckého potoka zvýší nejen kapacitu koryta, a to až o 1/3, ale i ekologické a samočistící funkce vodního toku.
• Rokytka: V rámci toku říčky Rokytky došlo v Hloubětíně k nahrazení regulovaného vybetonovaného koryta přirozenějším meandrujícím tokem s možností rozlivu do louky.
• Krutecký potok: V první části jsme odstranili betonové žlabovky a koryto mezi lesní pěšinou a silnicí mírně zvlnili. V druhé části jsme změnili trasu tak, aby Krutecký potok opět meandroval údolnicí. Uprostřed území byl na potoce vybudován malý mokřad s tůní o ploše cca 90 m² a maximální hloubce 0,5 m.
• Čimický potok: V roce 2007 bylo pročištěno 1 400 m již zcela zaneseného a místy i zmizelého původního koryta potoka.

Snahou je navrátit potokům jejich přirozený charakter, to znamená udělat koryta podstatně mělčí a širší, aby v nich voda proudila pomaleji. Nové koryto se klikatí, meandruje. Tím se prodlouží jeho délka, zmenší se spád, voda se zpomalí. V meandrujícím potoce jsou mělké úseky, kterým říkáme brodové, a v obloucích jsou tůně, kde je potok hlubší. Bezprostředně na vodní tok navazuje niva - území, do kterého se potok rozlévá, ovlivňuje ho jak podzemní, tak povrchovou vodou.

Zatímco v zatrubněném potoce není žádný život, tady se vytvoří biotop rybám, drobným bezobratlým a mokřadní vegetaci. To všechno potom zlepšuje samočisticí schopnost vody, zvyšuje se její kvalita a projeví se to i dále po toku.

Dá se to na nějakém z pražských potoků vyčíslit? Naposledy jsme toto přesně spočítali na Říčanském potoce na revitalizaci pod Lítožnicí, kde je nyní dvaapůlkrát více vody než v původním napřímeném korytě. Potok se zde prodloužil o celých 300 m, délka nového koryta je 1075 m. Součástí úprav tohoto potoka byla výstavba několika tůní, kde se opět podařilo zadržet obrovské množství vody - 2 169 kubíků. A obnovila se funkce potoční nivy.

Vodní ptáky jako je ledňáček, volavka a některé běžné vodní druhy, které nemají kde lovit. Pro ledňáčka se snažíme dělat i kolmé stěny, aby měl hnízdní možnosti. Nové prostředí přiláká i hodně obojživelníků. Skokan skřehotavý má vyloženě rád čerstvě revitalizované vodní toky, které ještě nejsou zarostlé.

Čtěte také: Trh bezpilotních prostředků s Primoco UAV

Co je podle vás nejpovedenější revitalizace v Praze? Taková komplexní krásná revitalizace je pod Lítožnickým rybníkem, kde jsme upravovali Rokytku a Říčanský potok. Když půjdete podél Rokytky z Hloubětína do Běchovic, uvidíte tam takovou učebnici revitalizací, všechny možné druhy. Pak je velice pěkné otevření Šáreckého potoka v Ruzyni. Mezi zástavbou se postupně otevírá a vrací se na povrch.

Ve městě je problém, že kamkoli kopnete, narazíte na nějaké skládky nebo navážky. Spoustu odpadků, které byly vedle kontejnerů, odnesl vítr do vodního koryta, kde se zachytily do vegetace.

Praha má relativně velké množství pozemků podél vodních toků ve svém vlastnictví, takže první revitalizace, které jsme dělali, byly čistě na pozemcích města. Až následně se začalo přistupovat i k odkupům a směnám, ale to hrozně dlouho trvá. Pozemky se nemusí pokaždé vykupovat, dá se to řešit i jinými způsoby, ale souhlas vlastníka je nezbytný.

Je spousta způsobů, jak potok navrhnout. Existují šablony, jak by se daný tok choval v určitých podmínkách, podle sklonu a typu údolí. Nebo se podíváte do historických podkladů, a pokud je tam koryto vidět, dá se navrhnout podle historických map. A pak jsou projektanti, kteří to dokážou nakreslit na základě zkušeností citem.

Co funguje nejlépe vám? Nám funguje nejlépe navrhovat to od ruky a použít princip inteligentního bagristy. Nakreslit se dá cokoli, ale nejdůležitější osoba je ten, kdo to fakticky staví. I krásný projekt se dá zkazit, a i ze špatného projektu se na stavbě dá bagrem udělat dobrá realizace. Ještě je důležité, aby se uměl pohybovat v podmáčeném terénu. Tam se musí bagrovat na první dobrou…

Jako jedni z prvních jsme třeba začali používat balvanitou rovnaninu, která se dříve využívala jenom na horské bystřiny. Tehdy si všichni říkali, proč aplikovat horskou alpskou úpravu do nížinného toku? My jsme se toho nebáli a zjistili jsme, že balvanitá rovnanina umožňuje zpřírodnění i jinak těžko zpřírodnitelného potoka. Konkrétně například na Rokytce v Hloubětíně nebo na potocích, které jsou velmi zatěžované dešťovými vodami.

Přírodní revitalizace na okraji Prahy mohou být relativně levné, pokud máme i pozemky, kam se dá ukládat vykopaná zemina. Ale otevírání Šáreckého potoka mezi zástavbou je věc drahá. Je tam obrovské množství betonu, dříve se na něm nešetřilo.

Potřebujeme zrevitalizovat Kunratický potok, který je dlouhodobě ve velmi špatném stavu. Další rozpracované projekty máme na Rokytce v Praze 9 nebo na Dalejském potoce v Prokopském údolí. Nejdelší zatrubněný potok je Motolský, ten má skoro 4 km zatrubnění.

Říčanský potok patří mezi větší pražské potoky v povodí dolní Vltavy. V rámci revitalizace budou z koryta potoka odstraněny všechny pozůstatky starých opevnění, břehy se zpozvolní a pata se zastabilizuje těžkou balvanitou rovnaninou, která zajistí pevnost koryta. Vzhledem k tomu, že úpravy si vyžádají i kácení dřevin, bude po dokončení revitalizace provedena rozsáhlá dosadba nových stromů.

Rokytka protéká řadou chráněných území a leží na ní několik rybníků. Potok i jeho okolí prošlo v minulosti velkými změnami. V korytě Rokytky bylo dokonce přírodní koupaliště. V tomto úseku bylo možné využít pouze pozemek stávajícího koryta potoka. V horní části úpravy, kde koryto nebylo opevněno a břehy byly značně podemlety, byla provedena stabilizace břehů pomocí velkých balvanů. Celkově bylo takto upraveno 600 m koryta.

V rámci revitalizace tohoto 450 m dlouhého úseku Rokytky bylo provedeno odstranění zbytků již nefunkčního Jermářova jezu a doprovodných betonových konstrukcí a výškový rozdíl koryta nad a pod jezem byl vyřešen balvanitým skluzem. Cílem bylo vytvořit přírodě blízké, klikatící se a mělké koryto, takové, jak asi vypadalo před regulací.

I pod vrchem Smetanka dostála Rokytka výrazných proměn. Revitalizace v této 530 m dlouhé části Rokytky spočívala v odtěžení skládek, rozšíření a rozčlenění koryta a vytvoření ekologické bermy. Díky revitalizačním opatřením se Rokytka v této části stala znovu součástí městské rekreační zeleně. Na mnoha místech se dá velmi pohodlně sestoupit až přímo k vodní hladině.

Akce na Rokytce jsou součástí rozsáhlého celopražského projektu „Potoky pro Život“ v rámci kterého jsou postupně revitalizovány a upravovány pražské potoky. Od roku 2005 bylo na území Prahy zrevitalizováno více jak 12,3 km potoků a vyhloubeno 14 000 m2 tůní.

Revitalizace suchého poldru Čihadla obnovila přírodě blízká, meandrující koryta potoků v povodí Rokytky. Jeho povodí leží na jižním svahu Šáreckého údolí mezi koupalištěm Džbán a Vltavou. V rámci revitalizace jsme vybudovali mostky a informační tabule s tematikou revitalizací a ochrany přírody. Nová koryta potoků byla osázena mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby. Své místo tu našly i keřové skupiny složené pouze z druhů našich domácích dřevin, jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. Z ekologického hlediska je důležité, aby úpravy toků byly prováděny tak, aby potoky poskytovaly základní životní prostor pro vodní faunu a flóru s vytvořením přirozených a přírodě blízkých nivních a potočních biotopů.

Mezi technické cíle patří zejména zajištění stability a bezpečnosti koryt vodních toků při zvýšených průtocích a minimalizace škod při průchodu velkých vod. S tím souvisí i rozšiřování koryt formou ekologických berem pro řízený rozliv povodňových průtoků. Z hlediska kulturně společenského je podstatné využití vodních toků jako zelených koridorů města a zapojení revitalizovaného území do celoměstského systému zeleně s vysokým rekreačním potenciálem. Při revitalizacích je kladen důraz na to, aby okolí potoků mělo vysokou estetickou a pobytovou hodnotu a lidé si mohli na vodu sáhnout. Nezbytné je vytváření informačního systému o prováděných akcích.

Vokovický rybník patří mezi pražské historické rybníky a je zakreslen již na mapách z roku 1848. Cílem revitalizace je celková rekonstrukce vodohospodářských objektů a zpřírodnění rybníka. Nábřežní zdi budou zbourány, břehy budou zpozvolněny a opevněny balvanitou rovnaninou.

Správa vodních toků v Praze - kontakty

Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP, oddělení péče o zeleň: Jungmannova 35/29, 110 01 Praha 1

Zástupci investora: Ing., Ing. m.

Projektant: Ing. Jiří Karnecki vystudoval obor krajinné inženýrství na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 2002 pracuje na Magistrátu hl. m. Prahy jako specialista vodních toků. Je garantem projektů „Obnova a revitalizace pražských nádrží“ a „Potoky pro život“.

tags: #prazska #priroda #karneccki #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Proč se věci nevyrábějí, aby vydržely?
• Jizerské hory: Klimatické pásmo
• Ekologická kosmetika
• Životní prostředí: Nejnovější zprávy
• Tipy pro školu v přírodě s dětmi z MŠ