Živnosti, recyklace a druhy odpadů v České republice

Založení živnostenského listu a společnosti pro výkon živnosti a činnosti Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) Vám můžeme zajistit bez větších problémů.

Živnostenské oprávnění pro nakládání s odpady

Náplň živnosti Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) spadá pod tzv. volnou živnost. Tato činnost spadá pod živnost volnou, jejíž oficiální název zní: Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona.

Zajištění společnosti pro tuto činnost v Praze trvá včetně zápisu do obchodního rejstříku obvykle tak 1-2 týdny. Mimo Prahu je možné takovou společnost zajistit i rychleji cca během 7-10 dní. S případným přímým zápisem společnosti do obchodního rejstříku je možné zajistit takovou firmu cca během 3-7 dní.

Pokud pro obor Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) potřebujete společnost ještě rychleji, je možné od nás koupit už hotovou společnost ve formě ready-made společnosti. Aktuálně je spíše větším problémem následné získání registrace společnosti k DPH.

Činnosti spojené se shromažďováním, soustřeďováním, sběrem, výkupem, tříděním, přepravou, skladováním, úpravou, využíváním a odstraňováním odpadu, s výjimkou nebezpečných odpadů.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Podmínky pro provozování živnosti

Provozování živnosti je podmíněno dosažením věku 18 let a neexistencí překážek provozování živnosti. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo od právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.

Živnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu.

Fyzická nebo právnická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 7 odst. 4), nemůže po dobu trvání tohoto zákazu tuto živnost provozovat. Jedná-li se o živnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnosti volné zůstává nedotčeno.

Neexistence překážky provozování živnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních právnických osob též doklady podle § 46 odst. 2 písm. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu 25b ).

Živnost nemůže provozovat:

Čtěte také: Česká republika a PM

• fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst.
• fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst.
• právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst.
• právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst.

Osoba uvedená v odstavci 6 písm. a) a b) může ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Třídění odpadu

Na těchto stránkách naleznete stručný přehled o tom, co a jak třídit. Podrobnější informace zjistíte na Vašem obecním úřadě či u svozové firmy, která u Vás zajišťuje tříděný sběr. V jednotlivých regionech se podmínky mírně liší. Na webovských stránkách "Kam patří" naleznete abecedního průvodce, co s jednotlivými odpady dělat. Na webu "Kam s ním" naleznete místo nejbližšího kontejneru či sběrného místa.

Sběr papíru

Pro sběr papíru se používají především modré kontejnery. Do nich můžeme vyhodit noviny, časopisy, knihy (nutno odstranit pevnou vazbu), reklamní letáky, sešity a kancelářský papír a papírové obaly (sáčky, krabice a obaly z lepenky). Krabice složte, ať se nevozí vzduch! Obaly z papíru mají pod recyklačním trojúhelníkem zkratku PAP nebo číslice 20 až 39. Nejčastěji se setkáte s čísly 20 (vlnitá lepenka), 21 (hladká lepenka), 22 (papír), 23 (karton).

Z časopisů a dokumentů nemusíme odstraňovat kancelářské svorky. Ty jsou při zpracování odstraněny po tzv. rozvláknění, při kterém se z papíru stane hladká kaše. Kovové části jsou ze dna odstraněny pomocí magnetu.

Do nádob na papír nikdy nevhazujeme mastný či jinak znečištěný papír, papír voskový, papír, potažený hliníkem či plastem, papír uhlový, papír lepený (účtenky), fotografie a bublinkové obálky.

Čtěte také: Nástroje pro klima ČR

Sběr plastů

Pro plasty jsou určeny převážně žluté kontejnery. Vhazujeme do nich sešlápnuté PET lahve, sáčky, fólie, kelímky a další obaly z plastu a polystyrenu. Dobře recyklovat jdou především PET láhve, duté obaly od drogerie (HDPE) a čisté fólie. Ostatní druhy plastů využijí jen někde (například v Pardubickém kraji, kde společnost Transform Lázně Bohdaneč vyrábí produkty ze směsných plastů využijí i kelímky od jogurtů).

Nerecyklovatelné plasty se využívají na výrobu alternativních paliv. Možná vás překvapí, že z lahví nemusíme strhávat etikety a není potřeba je vymývat, např. kelímky od jogurtů. Stačí, když je důkladně vyškrabete. To platí i pro obaly od kosmetických výrobků, např.

Do kontejnerů na plasty nepatří výrobky z PVC (označuje se číslicí 3 či písmenem V). Do plastu nepatří ani mastné a špinavé obaly, obaly od různých barev, olejů a chemikálií.

Sběr skla

Čisté sklo bez kovových a plastových víček patří do bílých a zelených kontejnerů. Neplatí přitom, že je lepší skleněné nádoby do kontejnerů prudce vhodit. NE! Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla a drátěná skla, nádoby od různých chemikálií.

Nápojové kartony

Mezi nápojové kartony patří obaly od džusů, mléka, rajského protlaku, hotových omáček či vína. Je třeba je vymýt a smáčknout. Sbírají se buď samostatně do oranžových nádob nebo společně s plasty či papírem (pokud to je na sběrných nádobách vyznačeno). Některé obce na tyto obaly zavedly oranžové pytle.

Kovové odpady

Kovové obaly se sbírají do šedých kontejnerů (plechovky, víčka, hliníková fólie). Neobalové kovy se sbírají ve sběrných dvorech, případně se vykupují. Hliníkovým obalů se doporučujeme vyhýbat. Výroba hliníku je energeticky velmi náročná těžba, zpracování bauxitu má mnoho negativ. Tenkostěnné fólie se v ČR běžně netřídí a zpracovat je umí jen několik provozů. Pokud už nějaký hliníkový odpad vznikne, je samozřejmě dobré ho recyklovat. Hliník od železa rozeznáte magnetem (není magnetický).

Bioodpad

Kuchyňský odpad, tedy slupky, zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina, čajové sáčky, zvadlé květiny, skořápky, zbytky jídel (s tím opatrně, mohou lákat hlodavce a být zdrojem zápachu) i zahradní odpad, tedy trávu, seno, slámu, podrcené větve, piliny, listí, hnůj lze kompostovat. Druhou možností je bioodpady sbírat. Ke sběru bioodpadu se používají hnědé kontejnery.

Do kontejneru na bioodpad nepatří masné a mléčné výrobky a zbytky jídel z těchto výrobků. Dřevem lze samozřejmě topit (nikoli dřevotřískou či chemicky ošetřeným dřevem). Aby při jeho spalování nevznikaly nebezpečné látky (tzv. Dalším způsobem, jak dřevo využít, je nadrtit ho a přidat do kompostu. Některé obce mají obecní drtič větví a obecní sběrné místo, kde mohou lidé tento bioodpad odkládat.

Objemné odpady

Mezi objemné odpady patří vyřazený nábytek, koberce, lina, zrcadla, ale také lyže či sáňky. Mnoho obcí je sváží pomocí velkých kontejnerů. Objemné odpady se nesmí dávat vedle kontejnerů na ulici. Objemné odpady je nutno třídit. Minimálně lze využít kovy, dřevo (příručka vykupovaného dřeva a dřevodřísky z Kronospanu) a některé plasty.

Nebezpečné odpady

Mezi nebezpečné odpady patří zbytky barev, ředitel, lepidel, fotochemikálie, nepoužité pesticidy atd. Na většině výrobků (nebo na jejich obalech) je v současné době uvedeno, jakým způsobem s ním má být nakládáno poté, co se stane odpadem. Jejich sběr musí ze zákona zajistit každá obec. Nepoužité léky je třeba odevzdat v lékárně. Nepatří do směsného odpadu, je nutno je likvidovat ve spalovnách nebezpečného odpadu. Velké problémy působí léky v odpadních vodách, neboť čistírny odpadních vod nejsou některé látky schopny zachytit a tak ovlivňují např. chování ryb. Již několik let jsou obce povinny zajistit sběr použitých rostlinných olejů.

Elektroodpad a světelné zdroje

Pro elektroodpad a světelné zdroje platí tzv. povinnost zpětného odběru. Společnosti, které zpětný odběr zajišťují, mají v současnosti uzavřenou smlouvu s obcí. Menší elektrospotřebiče a světelné zdroje se sbírají do speciálních E-boxů, větší obce mají pro elektroodpad nainstalovány červené kontejnery. Velké spotřebiče lze odevzdat na sběrném dvoře. Staré elektrospotřebiče a světelné zdroje lze také odevzdat v příslušných obchodech. Velké spotřebiče si obvykle necháváme dovézt až domů. Není nic snazšího, než v této chvíli odevzdat spotřebič starý. Zpětný odběr elektroodpadu se týká pouze úplných spotřebičů.

Baterie a akumulátory

Baterie a akumulátory se sbírají obdobným způsobem jako elektroodpad. Odevzdat je můžete ve sběrném dvoře, na některých úřadech a školách, sbírají je jejich prodejci a speciální otvor je pro ně určen u červených kontejnerů. Doporučujeme Vám pořídit si dobíjecí baterie a akumulátory, vyjde to levněji a je to i příznivější pro životní prostředí.

Pneumatiky

Pneumatiky nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Pokud má obec sběrný dvůr, většinou tam pneumatiky můžete odevzdat, někde bez poplatku, někde za poplatek. Pneumatiky je možné zdarma vrátit tam, kde jste si ji koupili nebo na místo, které prodejce označí jako místo zpětného odběru. Je možné odevzdat je také v autorizovaných servisech.

Stavební odpady

Stavební odpady nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Za jejich likvidaci si zodpovídá občan sám a musí si ji uhradit z vlastní peněženky. Pozor, odpad musí být předán firmě, která má na příjem tohoto odpadu akreditaci! Stavební odpady je dobré řádně roztřídit na jednotlivé druhy. Díky tomu snížíte poplatky za jejich likvidaci.

Autovraky

Podle zákona o odpadech je autovrakem každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem. Autovraku se lze zbavit pouze předáním osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků. Důležité: K žádosti o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel je vždy potřeba doložit „Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků“.

Zákon o odpadech

Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Co není odpadem

Za odpad se nepovažují:

• mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, která jsou odstraněna v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
• látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny podle čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
• věci, které vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání této věci, ale není vedlejším produktem podle § 8 odst.

V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.

Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

Krajský úřad stanoví prováděcím právním předpisem:

1. kritéria pro posouzení splnění podmínek pro vedlejší produkt podle odstavce 1 písm. a)
2. povolený postup zpracování materiálu podle odstavce 1 písm. b)
3. způsob ověření splnění kritérií podle odstavce 1 písm. b)
4. náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. c)

Konec stavu odpadu

Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst.

Odpad přestane být odpadem v okamžiku, kdy příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst.

Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce 4, a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č., musí zajistit:

1. požadavky na vzorkování a zkoušení nebo jiný způsob ověření splnění požadavků podle odstavce 1 písm. g)
2. náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm. h)

Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst.

Povolení podle odstavce 1 je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 21 odst.

Žadatel připojí k žádosti podle odstavce 1 vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh, a závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik.

Definice pojmů

• využitím odpadu činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem; způsoby využití odpadu jsou uvedeny v příloze č.
• odstraněním odpadu činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby odstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č.
• zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst.
• zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst.
• malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst.
• potravinovým odpadem potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
• soustřeďování odpadu na místech určených obcí podle § 59 odst.

Kompostování

Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem.

Povinnosti osob nakládajících s odpady

Každý je povinen odpad:

1. přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst.
2. na místo určené obcí podle § 59 odst.

Na jednotky požární ochrany a právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou jinými právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou odstavce 1 písm. b) za podmínek podle § 16 odst.

Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná nebo taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech může obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovit lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady delší.

Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 5 písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena.

Původce odpadu je povinen:

• prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. c)
• v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm.

Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Prováděcí právní předpis stanoví:

tags: #zivnosti #recyklace #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Česká a světová ekologie
• Definice a vzájemné ovlivňování
• Více o srdci
• Metody obnovy
• Odpad Luka nad Jihlavou – ceník