Přehled zoologických a ekologických pojmů

18.04.2026

Rozhodl jsem se spojit několik přírodovědeckých oborů, abych zvláštní, odborné výrazy přiblížil vám, milovníkům přírody. Bez některých se nelze v přírodovědě obejít a k biologii tudíž patří). Do slovníčku budu postupně přidávat jednotlivá hesla dle jejich používání v tématech týdne.

Myslivecká mluva, jak se někdy tradičně poněkud zvláštnímu jazyku myslivců a lesníků říká, tak často obohacuje aktivní slovník přírodovědců, lidí, kteří mají rádi přírodu a zvířata či zvěř. Bylo by to prostorově náročnější mít zvlášť ekologické, botanické, či myslivecké pojmy a tak bude vše řazeno abecedně v jednom velkém slovníku.

Základní pojmy

Agregace: Nakupení organismů, akumulace, na ohraničeném místě bez vzájemných vztahů.
Allochtonní výskyt: Výskyt organismu na nepůvodní místě, kde by správně neměl být, u nás např. nutrie, psík mývalovitý, norek americký, netýkavka žláznatá, akát, zlatobýl kanadský...
Amfibický: Žijící ve vodě i na souši, většinou se uvádí např. u obojživelníků, vážek, komárů.
Aréna: Obvykle zápasiště pernaté zvěře.
Arborikolní: Živočichové a rostliny žijící na stromech.
Aspekt: Vzhled společenstva, charakteristický vzhled, který modeluje příroda (tažní ptáci na hnízdišti, kvetení rostlin, opad listí, sníh v zimě, to jak příroda vypadá typicky v daném období atd.

Zimní aspekt, hiemální: (XI.-III.)
Předjarní, praevernální: (III.-IV)
Jarní, vernální: (V.-poč. VI.)
Letní, aestivální: (střed VI. střed VII.)
Pozdně letní, serotiální: (střed VII.-střed IX.)
Podzimní, autumnální:

Autumnální aspekt: Podzimní vzhled přírody, kalendářně ohraničený cca září -pol. listopad.
Biotop: Stanoviště, sídliště, místo, v němž žije společenstvo organismů. B. ovlivňují podmínky podnebí a podmínky půdní i vlivy organismů.

B. jsou terestrické (pozemní), vodní (akvatické), lesní (smrčiny, doubravy, listnatý les, smíšený les, lužní les), luční, polní, skalní, kamenných sutí...

Domestikace: "Zdomácnění" divokých zvířat, zušlechťování domácích zvířat člověkem z původních divokých druhů k hospodářskému užitku.

Zvíře, které je domestikováno, "musí" splňovat několik podmínek. Nesmí být potravní specialista, musí mít silný stádový či smečkový pud (lépe se ovládají člověkem).

Ekologie: Nauka o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím (E. Haeckel, 1869). Nauka o struktuře a formě přírody (Odum, 1963).
Ekoton: Hraniční území mezi dvěma či více biotopy.
Estivace: Letní spánek, snížení životních projevů během suchého a teplého léta (u hlodavců, poloopic, pouštních plazů).
Fenologie: Součást ekologie, nauka o závislosti životních projevů rostlin a živočichů na změnách počasí, ročního období a prostředí.

Studuje jednotlivé fenologické fáze (fenofáze), jejich začátek, trvání i konec ve vztahu ke konkrétnímu datu.
Zjednodušeně: sleduje se např. období rašení, první květy v přírodě, počátek olistění...

Fytofagie: Živí se rostlinnou potravou v živém stavu nebo na rostlinách cizopasí.

býložravci (herbivoři, herbivorní druhy), fytoepisiti)
rostlinní cizopasníci (fytoparaziti).

Kanibalismus: Vzájemné požírání jedinců vlastního druhu.
Kainismus: Požírání jedinců navzájem, časté u dravců, kdy zpravidla starší a silnější mládě zabije mládě slabší, většinou u velkých dravců.
Kaňkování: Samice šelem lasicovitých, psovitých kočkovitých v době páření kaňkují.
Klektáky: Krátké kly (špičáky divočáků, zbraně), kňourů v horní čelisti, od klektati.
Kleptoparazitismus: Zlodějské získávání potravy. Jsou druhy živočichů, které se živí tím, že co mohou, to ukradnou někomu jinému.

Fregatky, ptáci z řádu veslonohých, se takto živí až z 80 procent. Sledují ostatní ptáky a létají za ním tak dlouho a otravují, až jim opeřenec raději kořist přenechá. Podobně se chovají i naši rackové.

Klimax: Vrcholné stádium sukcese rostlinného společenstva, mají největší biodiverzitu, nebo-li druhovou rozmanitost, nejvíc potravních vazeb, proto i největší stabilitu a produkci. O klimaxu se nejčastěji hovoří v souvislosti s lesy.
Krepuskulární aktivita: Soumračná aktivita živočichů.
Kronismus: Požírání vlastních mláďat.
Monofágie, univorie: Velmi úzká potravní specializace, živočich využívá jen určitý druh potravy.
Nekrofágie: Živí se již mrtvými živočichy.
Oligofágie: O trochu větší potravní spektrum.
Parazit: Cizopasník, napadený jedinec parazita přežije, jejich napadení je sice pro hostitele škodlivé a nepříjemné, ale napadení přežije.

Např. klíště, střečci (Diptrea), veš, blecha.
Rozeznáváme ektoparazita - žije na povrchu těla (klíště) a endoparazita, žije uvnitř těla (tasemnice).
Vytváří se těsné spojení mezi parazitem a hostitelem. U rostlin máme pojem fytoparaziti. Ektoparaziti u rostlin jsou mšice, červci, endoparaziti minující hmyz - hmyz tvoří miny (podkopěnky, hyponomy) - larvy takových druhů živočichů vyžírají v listech chodbičky aniž by byly porušeny povrchové epitely listu, tj,"spodní a vrchní deska" listu.
Často pak vidíme uvnitř listu zakroucené chodbičky a někdy i trus v tunelu, které tam endoparazit zanechal. Znáte jírovec maďal (kaštan) a kíněnku Cameraria ohridela?

Parazitoid: Hostitel napadení parazitoidem nepřežije, což je základní a důležittý rozdíl mezi parazitem a parazitoidem.

Nachází se u hmyzu, havně u Diptera a Hymenoptera. Typický příklad je lumčík žlutonohý ( Apanteles glomeratus) a bělásek zelný ( Pieris brassicae). Lumčík naklade do těla housenky vajíčka a pak se larvy živí tělní tekutinou housenky.

Pobytové značky zvířat: Tím rozumíme stopy, které zvíře po sobě v terénu zanechá.

Nejznámější jsou stopy v blátě, sněhu, písku, otisky kopyt, tlapek a pařátů. Dále jsou to hnízda ptáků, hnízda hmyzu a savců, okousané větve, požerky např. lýkožroutů. Trus a vývržky. Zbytky po ulovené kořisti masožravců. Zbytky po konzumaci rostlinné potravy.

Polyfágie, multivorie: Potrava je složena z četných druhů živočichů či rostlin.
Reintrodukce, repatriace: Znovuzavádění, znovunavracení živočichů a rostlin ze záchranných chovů zpět do přírody.
Sociální: Společenský, sociální hmyz, včely, vosy, mravenci, termiti. Vrcholným stupněm sociálního chování je eusociální chování.
Soliterní: Jednotlivě žijící.
Stenofágní formy živočichů: Jen na určitý druh potravy, euryfágní formy živočichů.
Sukcese: Vývoj a změny ve složení společentvech v ekosystému. Začíná např.
Šoulačka: Šoulat, chodit po lese, po honitbě za účelem kontoly revíru či být na lovu.
Teritorium: Území, které si jedinec, tlupa, rodina, skupina hájí proti cizím říslušníkům vlastního druhu.
Újeď: Mysl., usmrcená zvěř předkládaná k přilákání škodné zvěře, dnes i jako přikrmování vzácných živočichů v tuhých zimách.
Vernální aspekt: Jarní vzhled nějakého společenstva.
-vorní, -fágní: Koncovky znamenající -živící se.

Např. zoofágní, živí se jinými živočichy, fytofágní, živí se rostlinnou potravou, apivorní, loví včely, fruktivorní, požírá ovoce, koprofágní, živící se trusem, radicivorní, živící se kořeny, oddenky rostlin (larvy chroustů - ponravy, larvy kovaříků - drátovci, mnohé larvy much...

Zoocenóza, fytocenóza: Společenstvo živočišné, společenstvo rostlinné, cenóza, společenstvo organismů.
Zoofagie: Živí se těly jiných živočichů, které požírají celé, po částech nebo některé jejich orgány.
Zvěř: Zvířata myslivecky obhospodařovaná.
Zvíře: Jakékoliv divoké zvíře, tvor, zpravidla z tříd plazů, obojživelníků, ptáků a savců.

Osobnosti

Pavel ŠVEC (1974): Hlavní vedoucí a zakladatel myšlenky přírodovědných kroužků v ZOO PRAHA, velký nadšenec do přírody, člen ČSO, chovatel v ZOO PRAHA, autodidakt všeho druhu, malíř, hlavně krajin, květin a hmyzu, vše dělá s nadšením a láskou.
Klára VESELÁ (1988): Učila rok v čakovické škole obor Chovatel cizokrajných zvířat odbornou praxi v ZOO PRAHA, rok vedla pchk s Pavlem Švecem, aby se "do toho dostala", nyní v zoo dělá na chovech u OPO (oddělení programu a obsahu, dříve mnohem srozumitelnější VVO, výchovně vzdělávací oddělení, to je vzdělávací oddělení, výborně se zhostila naplnění druhého slova v názvu kroužku - chovatelský... a...
Bc. Tereza LAIFROVÁ (1989): Studentka VŠ ČZU v Praze, FAPPZ, zájmové chovy a IVP, v rámci celoživotního vzdělávání Učitelství odborných předmětů SOU a učilišť, dodělává si Pedagogické minimum, má velice ráda práci s malými dětmi, na pchk v ZOO PRAHA chodí od založení, aby získala zkušenosti, poznala strasti a slasti práce s dětmi, vydatně nám (mně) pomáhá s administrativou a při výpravách, hromadných akcí, děti jí milují a ona je, má zkušenosti s chovem domácích zvířat, členka ČSO.

Deník pozorovatele přírody

Deník nám slouží k tomu, abychom do něho uvedli zajímavé a podstatné záznamy z výpravy, z vycházky, z procházky s rodiči. Ne vše nám v hlavě zůstane, stále platilo, platí a platit bude - co je psáno, to je dáno. Já se inspiroval ke psaní svých deníků Burianovým filmem Cesta do pravěku a také kdysi v ornitologickém kroužku.

Datum: Ve formě dd-mm-rr. Např. 19.
Čas: Od - do jsme venku, v kolik jev pozorujeme. Např.
Počasí: Buď vypsat slovy, nebo užít meteorologických značek. Ty jsou možná lepší. Uváděj i teploty vzduchu. Např.
Lokalita: Kde živočicha či rostlinu pozorujeme. Uvedeme i nejbližší pomístní název, ves či město. Zjistíš to podle mapy. Např.
Itinerář: Cestovní deník z výletu, procházky, výpravy. Např.

Forma psaní: Záleží na tobě. Buď si zvolíš slohové provedení nebo v bodech. Důležité věci podtrhni, vybarvi. Např: Orlovec říční krouží nad pískovnou Vlíněves. Pozoruji ho na lovu. Létá lehce nad hladinou jezera, občas se snese k hladině, pak se třepotá na místě jako poštolka a vrhá se do vody. Je to kouzelný pohled. Chytil rybu, asi kapra...13:25 - 13:50 hod.

Ostatní náležitosti deníku: Také záleží na pisateli deníku. Pak je deník o mnoho zajímavější a v budoucnu vás vtáhne do historie...To je počtení! :)). Dobré je vypsat si jízdní řád, otevírací doby hradů, zámků, skanzenů, museí, zoologických či botanických zahrad. Zajímavosti z dokumentárního filmu, třeba o něm nám popovídáš na PCHK. Můžeš nakreslit i mapu kudy na výpravě jdeš. Zajímavosti z místa. Zajímavost z okolí. Usnadní vám to plánování dalšího výletu. Zoologické, botanické, historické. Cizí slovo. Výrok, třeba z knihy. Např. Navštívil jsem PP Na Oboře. Jedná se o zbytky pastvin a... najdeš si v mapě i na internetu vše co o té přírodní památce píší, co tam roste a žije... Tím se něco i naučíš. Např. lokalita je..., Např. vlak jede v 16:30, při jednosměrná vycházce.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Čím psát: Čímkoliv, nakonec zjistíte, že obyčejná tužka je nejlepší :)). Ořezat se dá nožíkem a píše dál... Mnoho zábavy s deníkem. Je to váš přítel, vaše hlava - váš obraz přírodovědce.

Plánování výpravy

Naplánuji výpravu. Sám pro sebe nebo i rodičům. Tatí, mamí, můžeme jít tam a tam...
Dobrý pohodlný batoh. Měl by mít bederní pás, nenápadnou barvu. V jedné kapse mít připravenou reflexní pásku v případě pochodu za tmy. Dá se hned připevnit v případě potřeby na batoh či oblečení. Pozor!
Zabalím se... a co si zabalím do batohu na jednodenní terénní poznávací výpravu : vhodné oblečení nenápadných barev ( zimní bunda je v létě nesmysl stejně jako pláštěnka v zimě v minus dvaceti)). Oblečení pohodlné a takové, že když se ušpiní a rozbije, tak to nemá moc vadit. Dobré pohodlné boty. Ve zcela nových botech si zkazíte vycházku. Svačinu, pití. V zimě horký čaj. Energetickou tyčinku, kousek čokolády. Krabičku KPZ. Dezinfekci. Kapesní nůž. Lupa. Dalekohled. Atlas rostlin, brouků, ptáků, motýlů- samozřejmě ne vše, ale vezmeme to, co nás zajímá. Mapa. Nejlépe KČT 1:50 000, nebo ještě lepší 1:25:000. pokud jedu na kole, je dobrá 1:70 000 (tak snadno z ní nevyjedeš :))). Zápisník a psací či kreslící pomůcky. Menší finanční obnos. Fotoaparát. Telefon. Igelitové pytlíky či tašky.
Nadšení a radost z pobytu venku. Naplánuj vše do detailů. Ne vždy to vyjde, ale pak tě nic nevyvede z míry. Jsi připraven! Ovšem - něco mimo plán, to je dobrodružství!

Záznamy o chovaných zvířatech

Druh zvířete - je důležité zapsat přesně druh zvířete. Uvedeme rodové i druhové jméno, to znamená, např. želva stepní, protože pokud by jste měli napsáno pouze želva , tak z toho nikdo nepozná o jaký druh se přesně jedná.
Zapište i „osobní“ jméno zvířete, pokud ho má či jeho označení, např. číselné nebo písmenem. Je důležité svá zvířata umět rozeznávat, pokud jich máte víc. Když máte jednu andulku tak je to jedno, zkrátka andulka Mařka, ale když jich máte dvacet, už je od sebe nerozeznáte. Proto se ptáci označují třeba barevnými kroužky, které se dávají na pařátky -běháky. Každý správný chovatel by měl vědět jak své svěřence mezi sebou rozeznávat.
Datum pořízení a datum narození zvířete. Jméno chovatele, od kterého zvíře mám.
Krmení - můžete si zapisovat co jste zvířeti podali za krmení, kolik jste mu toho dali během dne, zda krmení jedlo nebo ho odmítalo.
Pokusy - myslí se tím nenásilné!!!! Třeba zkusit zda králík dává přednost růžové misce před bílou ačkoli je v obou stejné krmení . Co se pokusů týká tak fantasii se meze nekladou a je důležité zapsat si průběh pokusu a výsledek!
Vzhled chovatelského zařízení, teplota, vlhkost - do deníku si můžete kreslit jak jste obohatili své chovatelské zařízení , v čem je to nové lepší atd .
Je důležité rozmyslet si, za jakým účelem deník chcete vést ….

Toto je pouze orientační návod jak může Váš deník vypadat a co může obsahovat. Jinak bude vypadat deník chovatele hmyzu a jinak chovatele koní. Je jen na Vás jakou cestou se vydáte, ale vězte, že každý opravdový chovatel, který to s chovem zvířat myslí vážně, si vede svůj osobitý deník. Do deníku můžete kreslit, vkládat fotografie, cokoli Vás jen napadne. Fantasii se meze nekladou...

Přírodovědně-chovatelské kroužky v ZOO Praha

Pražská zoologická zahrada otevřela v roce 2010 přírodovědně-chovatelské kroužky (PCHK) pro děti a mládež. V letošním školním roce 2014/2015 pokračují již 5. ročníkem. Mají oslovit hlavně ty děti, které mají přírodovědné sklony, které milují přírodu, pohyb v přírodě a dovedou se nadchnout pro vše krásné, co nám příroda dává.

Programy: Výuka probíhá venku i v klubovně, záleží na počasí a obsahu schůzky. V přírodovědné části probíráme jednotlivé skupiny zvířat, jejich biotopy, vyprávíme si o jednotlivých přírodních prostředích jako je les, louka, sladké vody, pouště apod. Hovoříme i jednotlivých ročních obdobíc...

Doporučená literatura

Begon, Michael, Harper, J. L., Townsend, C.: Soudobé shrnutí ekologie obsahuje syntetický pohled, v němž mizí mezioborové hranice mezi rostlinami a živočichy. Věcný rejstřík s 2 500 hesly, rejstřík organismů s 2 700 hesly, bibliografické citace, výkladový slovník ekologických pojmů s anglickým ekvivalentem.
Autor na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé "nadstandardní" typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.
Publikace je určena všem mladým zájemcům o entomologii a sběratelům brouků. Úvodní textová část obsahuje návod, jak zakládat sbírku brouků, metody chytání a sběru brouků a přehled zákonem chráněných brouků, dále je zde zpracována systematika a anatomie brouků.
Kniha pro všechny, kteří mají prvního psa. Přináší rady pro správný chov.

Čtěte také: Česká republika a PM

Čtěte také: Nástroje pro klima ČR

tags: #přehled #zoologických #a #ekologických #pojmů #slovník