V této kapitole je užívání vod hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a zvlášť pro vody podzemní.
Všechny vlivy uvedené v této kapitole mohou být potenciálně významné. jejich stanovení dle Metodiky určení významnosti vlivů (VRV, květen 2018), je pak uveden v kapitole II.1.2.
Povrchovými vodami jsou podle dikce zákona č. znění pozdějších předpisů, vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu.
Vlivy uvedené v této kapitole mohou nepříznivě ovlivnit jakost povrchových vod.
Regulace vodních toků a morfologické změny koryt vodních toků
Příčné překážky, vodní nádrže, úpravy (regulace) vodních toků a jejich údržba, podpora zemědělské produkce (např. zavlažování) a podpora produkce ryb (např. Ovlivnění hydrologického režimu vodních toků vodními díly a povolenými užíváními vody, kterými dochází např. ke změnám hydrologického, teplotního a splaveninového režimu vodních toků.
Čtěte také: Ohrožení Oroville: Analýza
Bodové zdroje znečištění
Vypouštění odpadních vod do vod povrchových - řek a potoků - z bodových zdrojů znečištění, tj. vody. zpracovatelský a jiný), ze zemědělství a vypouštění ostatní (důlní vody, energetika, rybníkářství a jiné).
Legislativní rámec pro povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří zákon č. znění pozdějších předpisů, a především nařízení vlády č. a o citlivých oblastech, dále pak vyhláška MZe č. a o údajích pro vodní bilanci, a vyhláška č. která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance (Evidence uživatelů vod). povrchových. včetně prioritních a nebezpečných látek.
91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. zemědělství č.j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8.
Komunální zdroje jsou největším producentem odpadních vod. látkami, z tohoto důvodu jsou pro stav povrchových vod velmi významné. (CHSKCr), celkového fosforu a případně amonných iontů (živin), které jsou zásadním zdrojem znečištění vod.
Z pohledu objemu vypouštěných vod je také významná skupina vypouštění „ostatní“. se jedná hlavně o vypouštění chladících vod z elektráren a tepláren. vypouštěna.
Čtěte také: Studie o dopadech přehrady na Labi
Komunální zdroje znečištění
Z nejvýznamnějších komunálních bodových zdrojů znečištění bylo v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu v roce 2015 vypuštěno celkem 78,7 mil.
Průmyslové zdroje znečištění
Tyto průmyslové bodové zdroje znečištění v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu v roce 2015 vypustily celkem 5,8 mil. m3 vody ze zpracovatelského průmyslu a 43,0 mil.
Průmyslové odpadní vody v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nedosahují vysokých objemů.
Zemědělské zdroje znečištění
V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu se nevyskytuje žádný zdroj vypouštění ze zemědělství, který splňuje kritéria pro zařazení do skupiny vybraných evidovaných vod ze zemědělství, tj. do skupiny vybraných evidovaných vod ze zemědělství, tj. až 2018. a přítoků Váhu nedošlo.
Bodové zdroje znečištění představují významný vliv na povrchové vody. zemědělské, ostatní a havarijní znečištění. zemědělství č.j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8.
Čtěte také: Více o odpadkových koších a okolí přehrady
Plošné znečištění
Plošné znečištění představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod. oblastí, vymezených podle Směrnice Rady 91/676/EHS - tzv.
Zemědělství v současné době představuje nejvýznamnější zdroj znečištění. v IRZ. projeví v okolí velkých měst a hlavních dopravních tras, resp.
Plošné znečištění z lesní půdy se vyskytuje zejména v horských oblastech s minimem orné půdy. prostředky na ochranu dřevin a likvidaci škůdců.
Zemědělstvím díky množství a ploše, na kterou jsou látky aplikovány, méně rizikový. zemědělství.
Odběry povrchové vody
Odběry povrchové vody ovlivňují v tocích a jeho časové rozdělení. odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. bilanci.
Legislativní rámec pro sestavování vodní bilance a pro evidenci odběrů tvoří vyhláška MZe č. 431/2001 Sb. vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a vyhláška MZe č. měsíci.
evidováno 99 uživatelů povrchové vody. povodí Moravy a přítoků Váhu 97,893 mil. Metodického pokynu Ministerstva zemědělství č.j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. množství povrchové vody přesáhlo 500 tisíc m3 za hodnocený rok.
Přibližně 13,6 mil. m3 povrchové vody. cca 2 mil. 2015 podle Metodického pokynu Ministerstva zemědělství č.j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. odebrané množství povrchové vody přesáhlo 500 tisíc m3 za hodnocený rok.
odebráno asi 78,7 mil.
Hydrologické ovlivnění
Hydrologické ovlivnění je způsobeno lidskými činnostmi, které se projevují ovlivněním přirozeného průtoku. Jejich celkový objem činí 42,16 mil. m3.
Kritériem pro určení významné akumulace vody jako významného vlivu je celkový akumulovaný objem větší než 1 mil.
Vodárenskými nádržemi podle vyhlášky č. tak jeho vodohospodářskou bilanci.
Jiné vlivy
Malá voda (Mlýnský potok) je samostatný gravitační převod vody s odběrem z řeky Moravy, od jezu Řimice a se zaústěním zpět do Moravy v Hynkově.
Střední Morava (Mlýnský potok)je samostatný gravitační převod vody s odběrem z řeky Moravy od jezu Hynkov a se zaústěním zpět do Moravy v Olomouci-Nových Sadech.
Třetí voda je gravitační převod vody s odběrem z řeky Oskavy od jezu Zamykalka na území obce Pňovice se zaústěním do Benkovského potoka také na území obce Pňovice.
Kobylník je gravitační převod vody s odběrem z řeky Oskavy od jezu Včelínek na území obce Pňovice se zaústěním do Benkovského potoka na území obce Štěpánov.
Boleloucký náhon je samostatný gravitační převod vody s odběrem z pravého břehu řeky Moravy na jezu Bolelouc (u Dubu nad Moravou) a se zaústěním do řeky Blaty v Tovačově.
Malá Bečva je samostatný gravitační převod vody s odběrem z řeky Bečvy na jezu Troubky a se zaústěním do Moštěnky u Plešovce nad Kroměříží.
Plavební kanál Spytihněv-Uherské Hradiště je samostatný gravitační převod vody se začátkem od jezu Spytihněv na řece Moravě a se zaústěním zpět do Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Jedná se o jednu z částí trasy tzv.
Odlehčovací rameno Moravy, Vnorovy-Uherský Ostroh je samostatný gravitační převod z Moravy od jezu Uherský Ostroh do Moravy ve Vnorovech.
Plavební kanál Petrov-Veselí nad Moravou (Baťův kanál) je samostatný gravitační převod se začátkem na Moravě ve Vnorovech a se zaústěním do Radějovky v Petrově.
Převod vody přes elektrárnu Hodonín (Teplý járek) je přečerpávací a gravitační převod z Městského ramene Hodonín do elektrárny (chladící voda) a potom přes Kopanice-kanál Moravy č.
Doprava a rekreace
Doprava a rekreace mají vliv na jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl. plavidel se spalovacími motory. únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových. č. ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec (tzv. Baťův kanál). V současnosti je zde ve vhodných úsecích provozována rekreační plavba. zatím neprovozuje. 53,8 km. Asi 26 km jeho trasy vede řekou Moravou, zbytek umělými kanálovými úseky. Od r. Mezi dopravně významné využitelné vodní cesty je dle zákona č. Plavba je provozována rovněž na vybraných vodních nádržích, které jsou zařazeny mezi vodní cesty účelové. je uveden ve vyhlášce Ministerstva dopravy č.
Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech. a břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů. (průplav D-O-L), která se dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu bezprostředně a významně týká. v minulosti vypracována řada podkladových prací a studií a bylo navrženo mnoho variantních řešení trasy. vodní cesty D-O-L mají mnoho stoupenců i odpůrců, situace v pohledu na průplav D-O-L se neustále mění a vyvíjí. Aktuální informace lze získat např. o.p.s.
Obecné nakládání s povrchovými vodami
Každý může v souladu s ustanovením § 6 odst. vlastní nebezpečí nakládat s povrchovými vodami, tedy mj. např. veřejném zájmu omezeno, například na vodárenských nádržích. ve vodním díle (např. vodní nádrži, rybníku), které je ve vlastnictví jiné osoby. chráněné zájmy jiných (ustanovení § 6 odst.
Lov ryb není obecným nakládáním s povrchovými vodami a je upraven zákonem č. znění. jejich potravy. organizmů a poškozování jejich životních podmínek (ustanovení § 12 odst. 9 zákona č. u kterých je kontrolována kvalita vody. U nás jsou dva typy takových kontrolovaných vodních ploch. volné přírodě“ nebo o povrchové vody využívané ke koupání, tzv. "koupací oblasti“.
případů provozuje soukromý subjekt (provozovatel), který v rámci poskytování služeb vybírá vstupné. orgánu ochrany veřejného zdraví, udržování čistoty ploch na koupališti, sběr odpadků, provoz WC a další činnosti. koupací oblasti většinou nemají provozovatele a sledování jakosti vod kontrolují krajské hygienické stanice.
Více viz kapitola I.2.3.3. Užívání vod k chovu ryb v rybnících - rybníkářství je jednou z významných částí českého zemědělství. i po stránce kvalitativní. prostředky používané ke krmení ryb. Řadu těchto látek lze hodnotit jako látky závadné vodám. k chovu ryb upravuje § 39 vodního zákona. Na základě ustanovení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství a prováděcí vyhlášky č. po stránce rybochovné obhospodařují organizace Moravského rybářského svazu, z.s. svazu, z.s. nadmořských výškách. pokryté vrstvou sedimentů. pod velkými městskými aglomeracemi. druhy ryb (střevle, mřenka aj.). kyslík, spíše oligotrofního charakteru. prudce tekoucí vodu, tvrdé dno s překážkami a úkryty, jsou mělčí a méně prostorné. rybolov soukromými subjekty (na tzv.
Podle registru dobývacích prostorů vedeného Českým báňským úřadem podle okresů (stav k 10. 1. Bukovicích, Dolní Libině, Mladoňově, na Kozím vrchu u Loštic a v Zábřehu na Moravě. na Přerovsku, na Olomoucku v Měrotíně pro Vápenku Vitoul, s r.o. a Polešovicích a na Olomoucku v Březcích, Grygově a Náklu.
Vliv vodních elektráren
Vliv vodních elektráren na environmentální podmínky je dvojí. způsobuje vytvoření příčné překážky a vzdutí vodního toku.
Vodohospodářská bilance
Vodohospodářská bilance hodnotí (vodních tocích) s požadavky na užívání vody. environmentálních cílů. v hodnoceném bilančním profilu, a to při započtení všech vlivů hospodaření s vodou ve výše ležícím povodí. Sestavení vodohospodářské bilance vyplývá ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a navazující vyhlášky č. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. minimální rozsah výstupů a způsob zpřístupnění veřejnosti. stavu a výhledového stavu. vyjadřovací činnost správce povodí podle § 54 vodního zákona. jednou za šest let (vždy v období přípravy nových plánů povodí) - v roce 2019 byla zpracována Povodím Moravy, s.p. daný časový interval a stanoví profily bilančně napjaté a pasivní. požadavky na zachování minimálního zůstatkového průtoku MZP (příp. průtoky, zjištěnými měřením v kontrolních profilech. tj. odběry a vypouštění vody i vliv manipulací na nádržích. vodních zdrojů, stavy BS3 a BS4 znamenají napjaté bilanční stavy a stav BS5 pasivní stav vodních zdrojů. kritériem je bilanční stav BS5, tj. bilance dostupná data) se neporovnávají se zdroji v témže roce, ale s dlouhodobými minimy. ve kterých vyšel bilanční stav BS5 tři roky za sebou. ovlivněnými simulovaným hospodařením s vodou v delším výpočtovém období. nádržích v delším výpočtovém období. na vodu i trendy ekonomického vývoje.
Za období 2002-2017 byl napjatý stav alespoň jednou zaznamenán u 17 bilančních profilů (z 18). nejproblematičtější se ukazuje profil Klopotovice na vodním toku Blata, kde došlo k dosažení BS5 dokonce 35×. BS5 v období 2002-2017. vodohospodářskou bilanci. V rámci dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu má nejhorší zabezpečenost (87 %). klimatických vlivů se zde zřejmě uplatňuje i metodika stanovení vodohospodářské bilance, tj. prostřednictvím podzemních vod ovlivňuje i Blatu. srovnání s předchozími léty zřejmě zůstane zachován stav z předchozích let.
Další problémový bilanční profil Bezměrov leží na řece Hané, v prostoru mezi Kojetínem a Kroměříží. hydrologických údajů se zde neprovádí, údaje o průtocích se odvozují z profilu Vyškov. na vodním toku Malá Haná a tedy logicky ovlivňuje průtoky v bilančních profilech Vyškov a Bezměrov. vodohospodářské bilance v souvislosti s hodnotami ostatních parametrů (za stejné období), jako jsou např.
Hodnocení významnosti vlivů
Základem pro vymezení vlivů relevantních v ČR je stav hodnocených ukazatelů spolu se znalostí lidských činností. odběry a převody vody, hydromorfologické změny a ostatní vlivy. a dostupnost dat. chemického stavu či potenciálu povrchových vod. střední, nízký a zanedbatelný.
Bodové zdroje znečištění
komor, stará kontaminovaná místa a skládky, vypouštění důlních vod a chov ryb v rybnících. s jednoznačnou lokalizací v terénu. Podle Metodiky určení významnosti vlivů (VRV, květen 2018) byl pro jednotlivé ukazatele stanoven tzv. odtok (PLO) pro daný vodní útvar. daného vodního útvaru. bilance dle vyhlášky MZe č. a celkový fosfor (Pcelk). kterých je odpadní voda odváděna především jednotnou kanalizací. znečišťování) a Evidence uživatelů vod (EUV). s úniky do vody nebo přenosy v odpadních vodách. bezodkladná realizace nápravného opatření. související s těžbou a dobýváním. a dokrmování (obilí, speciální krmné směsi) produkčních rybníků.
Plošné znečištění
výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. zemědělství, lesnictví, atmosférickou depozici a dopravu. pro potřeby sestavení vodní bilance dle vyhlášky MZe č. Vody odtékající ze zastavěných urbanizovaných území mají při dešti cca prvních 15 minut charakter splaškových vod. rostlin. aplikace těchto hnojiv a pomocných látek. subjekty, a ačkoliv není veřejná, je podmínkou pro získání dotací. probíhá od roku 2010 ve spolupráci s ČSÚ. Údaje jsou k dispozici za okresy, kraje a celou ČR. vodohospodářský T. G. útvaru. mimoerozní a erozní. půdy ve vodním útvaru. nadmořské výšky, specifického odtoku a plochy povodí. Vznikla mapa (geografická vrstva) rizikovosti, která byly p...
tags: #přehrada #luhačovice #znečištění #příčiny
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]