Znečištění přehrady Rozkoš: Problémy s kvalitou vody a snahy o řešení

Majitelé některých tábořišť na přehradě Rozkoš na Náchodsku bojují pravidelně se sinicemi ve vodě, i když tam zrovna žádné nejsou. Když pak hygienici oznámí znečištění, lidé zanevřou na celou přehradu, i když ve druhé části bývá voda mnohem kvalitnější. Jenže rozdělení Rozkoše na dvě části si hodně turistů vůbec neuvědomuje. A pokud se objeví problém na severu, mají strach přijet i na jih, i když tam voda zrovna může být průzračná.

Rozdělení přehrady Rozkoš a kvalita vody

Největší východočeská přehrada Rozkoš je hrází rozdělena na dvě části - menší severní a rozlehlejší jižní část. Že se kvalita vody liší, je dobře vidět z leteckých záběrů. Na jižní nádrži je v současnosti třikrát větší průhlednost než na severní. Paradoxně je ovšem historicky k rekreaci vyčleněna severní strana a jenom tam se proto pravidelně měří kvalita vody.

„Je to část, která je mělčí a je zatížena všemi splavenými živinami a velmi trpí zakvétáním,“ uvedl Václav Jirásek, mluvčí Povodí Labe, s. p.

Aktuální stav kvality vody v severní části Rozkoše hygienici oznámí ve čtvrtek.

Problém s fosforem a plánované odkanalizování obcí

Královéhradecký kraj podpoří projekt, který počítá s odkanalizováním a napojením levobřežních obcí Vysokov a Provodov-Šonov na čistírnu v Novém Městě nad Metují. „Je identifikován jeden zásadní problém a tím je vnos fosforu do onoho vodního díla. Zdrojem je levobřežní část vodního díla, kde jsou obce Vysokov a Provodov-Šonov," popisuje krajský radní pro oblast životního prostředí Karel Klíma z KDU-ČSL stávající situaci.

Čtěte také: Ohrožení Oroville: Analýza

Právě fosfor totiž čistírny odpadních vod - jako například ta v obci Provodov-Šonov - nedokáží úplně odstranit.

Kanalizace a čistírna v obci je zhruba v polovině své životnosti a nezávislý starosta Josef Kulek velmi dobře ví, že situaci je potřeba řešit. „Jednáme o tom opravdu už nějakých šest až osm let. Ale zatím jsme se nedobrali žádného výsledku, protože jsme neměli žádné závazné stanovisko o financování stavby. zatím to vše padalo na obec Provodov-Šonov."

Financování projektu a budoucí vývoj

Celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky milionů. „Předpokládáme, že bychom se s projektovou přípravou společné části měli pohybovat na částce zhruba 1 milion korun. A to je jen ta menší část celé investice, obce pak bude čekat ještě výstavba samotné nové kanalizace, napojené na novoměstskou čistírnu - a tam už se náklady počítají ve stovkách miliónů korun," říká Karel Klíma.

Radní Karel Klíma proto věří i v pomoc ministerstva zemědělství. „Byl schválen plán povodí Horního Labe, jehož součástí jsou aktivity k narovnání toho špatného stavu vod v některých částech. V tomto případě je to záležitost ministerstva zemědělství a předpokládám, že se s ním dohodneme na společném financování této části."

Projektová dokumentace by mohla být hotová zhruba za rok, samotná výstavba přivaděče by měla následovat vzápětí. Hotovo by podle Karla Klímy mohlo být do čtyř let.

Čtěte také: Studie o dopadech přehrady na Labi

Jestli se ale po následném odkanalizování obcí Vysokov a Provodov-Šonov kvalita vody v Rozkoši zásadně změní není vůbec jisté, tvrdí starosta Josef Kulek. „Myslím si, že nejsme hlavní znečišťovatel co se týká fosforu. Protože při jarním tání do údolní nádrže nateče tolik fosforu, že my ho tam takové množství nedostaneme ani za deset, možná ani za padesát let.

Čtěte také: Více o odpadkových koších a okolí přehrady

tags: #přehrada #Rozkoš #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Pomoc v ohrožení: Domácí násilí
• Hodnocení dopadů životního cyklu
• Jak opravit prosakující zahradní kohoutek
• Řešení problémů s katalyzátorem
• Praktické odpadkové koše