Klima na pracovišti významně ovlivňuje život každého pracovníka, ovlivňuje kvalitu jeho práce, pracovní nasazení, ochotu rozvíjet i ochraňovat lidské společenství. Je již zřejmé, že bez příznivého klimatu nelze očekávat zvyšování školní efektivity. Školní klima má mimo jiné vliv na sociální chování žáků, ale také na jejich motivaci k výkonu, na průběh učení i na učební výsledky.
Školní klima může být vnímáno prostřednictvím pocitů z vřelosti, zájmu a dobrých vztahů, nebo naopak ze spěchu, neklidu, netrpělivosti, nebo dokonce odmítavých postojů a lhostejnosti, které produkují pracovníci školy, zejména učitelé. Dobré školní klima však prospívá nejen žákům, ale působí rovněž na psychické rozpoložení učitelů a vedení školy, na jejich pracovní spokojenost.
Osobnostní vlastnosti učitelů jsou pro kvalitní klima velmi důležité, stejně tak jako schopnost a ochota spolupracovat. Je náročné pro dvě učitelky spolupracovat ve třídě se zhruba 25 dětmi. Měla by být mezi nimi shoda v nahlížení na volbu přístupů výchovných i vzdělávacích, aby si rozuměly a dokázaly na sebe navazovat a doplňovat se. V celkové péči o děti i ve výchovně vzdělávacím procesu je silně přítomen osobní vklad učitelek.
Sem profesně patří i schopnost a faktické provádění pedagogické reflexe a sebereflexe, tedy schopnost vědomě zpětně nahlížet na vlastní práci a umět vyčleňovat podklady pro další pracovní témata a metody. Také může takto "nastavený" učitel práci provádět mechanicky a stereotypně bez ohledu na děti. To následně může ovlivňovat motivaci kolegů a může být zdrojem vzniku nepříznivého klimatu.
Pracovní skupina v MŠ je většinou malá, obvykle mívá 6 - 8 členů. Ale v každé pracovní skupině se objevují různé typy jednotlivců, které vedou až k přijetí určité role ve skupinovém dění.
Čtěte také: Vliv Vltavské kaskády na ekosystém
Na prvním místě je uváděna role vůdce (nazvaná „alfa“), který podporuje a iniciuje skupinu k aktivitě a výkonu. Je schopný, má odvahu, je ostatními respektován a nerad se podřizuje.
Další rolí je expert („beta“), který je pro skupinu přínosný pro své schopnosti a znalosti. Posuzuje věci neutrálně, rád nachází různá řešení, má kritický přístup k řešení problémů.
Role „gama“ je charakterizována přizpůsobivostí člena, který je méně aktivní a většinou se identifikuje s vůdcem skupiny (a to kterýmkoliv).
Poslední rolí je „omega“, tedy člen, který se pro své odlišné postoje a názory dostává mimo pracovní skupinu. Někdy se na základě svého postavení ve skupině situuje do role protivníka, což skupinu provokuje. Především členové typu „gama“ se vzájemně spojují proti němu.
Pozice ředitele mateřské školy má kromě mnoha dalších odpovědných úkolů i funkci personálně slučující a řídící. Kvalitu klimatu ovlivňuje také uznání práce mateřské školy veřejností, především rodiči. Pokud je na učitelky MŠ ze strany rodičů nahlíženo pouze jako na ty, které zajišťují hlídání dětí, pak toto při delším trvání může ovlivnit motivaci učitelek k práci.
Čtěte také: Tetřívci a sekundární stanoviště
Negativně se na klimatu školy také podílí neefektivní a nekvalitní komunikace. Ta může být způsobena udržováním tradiční hierarchie toku informací shora dolů, což dovoluje jejich pozměňování a upravování, či zadržování. Důsledkem může být také nevědomé subjektivizování, tedy vyzdvihování toho, co zajímá nejvíce osobu, která informace přenáší. Jedná se o takový typ komunikace, kdy jsou všichni informováni najednou a mohou se ptát, což vytváří prostor pro větší spokojenost a uznání všech, kdo pracovní tým tvoří.
Energie, kterou v sobě obsahuje motivace, aktivuje člověka k výkonu a úzce souvisí s potřebou seberealizace. Její aktuální podoba je důležitá pro okamžitý výkon a uspokojení. Kdo je motivovaný, je ochotný překonávat překážky, více se dozvídat o své práci a má větší chuť spolupracovat druhými.
Dlouhodobější nebo radikální potlačování motivace z vnějšku, např. nedůvěra ve schopnosti učitelky ze strany vedení, nedostatek práv k jednání a řešení věcí školy, nemožnost utvořit si vlastní specificky zaměřený třídní program nebo potlačování autonomie školního či třídního rozhodování (ve sloučených školkách) vede po čase k demotivaci. Ta silně narušuje jak vztah k práci jedince, tak k nejbližším spolupracovníkům.
Problém může vzniknout ze sporů ve vztazích, z nemožnosti najít dohodu při odlišných pohledech na pracovní situace nebo při hledání řešení. V mateřské škole nastávají problémy při neshodách vztahujících se k práci na školním programu a úkolech, které se k němu vztahují, nebo tam, kde je zvnějšku omezováno fungování školy. Řešit problémy je často obtížné, a tak se stává, že se neřeší a jedná se, jako by neexistovaly. To se negativně promítá do ostatních oblastí a poškozuje motivaci a pracovní nasazení.
Stres je chápán jako zátěž, která ale nemusí mít negativní důsledky. Na základě určité míry stresu jsme aktivizováni a vyrovnáváme se s proměnlivostí životních situací. Práce učitele vyvolává mnoho stresu, který vzniká z průběžných nepředvídaných situací v chování dětí, rodičů a nadřízených pracovníků. V každodenních situacích jsou to např. Přijímat rodiče/učitele jako dobré, i když přístup k výchově může být jiný, než náš.
Čtěte také: Tvorba ekologicky hodnotného biotopu
Spolupracovat s celou školní komunitou znamená udržovat dobré vzájemné poznání, úctu a soudržnost. Na každém pracovišti, i v mateřské škole, jsou pro kvalitní práci velmi podstatné mezilidské vztahy. Ty se odvíjejí jednak od charakterů všech osob, které se ve škole sešly, ale také od názorů na styl práce.
Na kvalitu školního klimatu má vliv jistota, či nejistota ekonomického zajištění, tedy zaplacení potřebného počtu pracovníků. Také rodiče jsou součástí kvality školního klimatu, zvláště tehdy, když se o práci ve školkách zajímají, dovedou ji uznat a jsou pro její pracovníky oporou. Tím nepřímo, ale výrazně podporují motivaci svého dítěte vzdělávat se a být součástí lidské společnosti.
Pro jeho pochopení proto doporučuji vyjít z prostředí školy. Mezi prostředím a klimatem je totiž velmi úzký vztah a mnoho souvislostí. Nemůžeme například očekávat, že v nepřátelském, utiskujícím a výhružném prostředí se bude rozvíjet pocit bezpečí a důvěry, že se zde bude vychovávat v duchu spravedlnosti, snášenlivosti a tolerance. Nebo, že dobré vztahy samy o sobě nastolí u žáků vyšší učební úsilí, pozvednou jejich sebedůvěru a zaktivizují participační chování.
Z toho vyplývá, že při zjišťování školního klimatu by se měly zohledňovat názory různých skupin respondentů např. učitelů, žáků, rodičů, vedení školy, provozních zaměstnanců, školních inspektorů. Jen tak se můžeme dočkat objektivních zjištění, která nejsou sama o sobě vždy zaručená.
Funkčně orientovaný klimatický typ je charakteristický špatnými vztahy mezi učiteli a žáky (nepatrná osobní blízkost, malá tolerance, nízká sociální angažovanost a nedůvěra žáků k učitelům). Žáci si stěžují na nepatrnou možnost zapojit se do diskuse, na tvrdou disciplínu a tlak na výkon. Rovněž vykazují výrazně špatné třídní společenství s malou tolerancí mezi žáky, vysokým konkurenčním bojem a malou kohezí ve třídě. Objevuje se u nich průměrná nechuť ke škole, avšak větší strach ze školy. Vzájemný vztah mezi učiteli je však pozitivní. Učitelé se ale málo sociálně angažují a prožívají více stresu. Kontakt mezi učiteli a ředitelem je průměrný.
Distanční klimatický typ se projevuje negativními vztahy mezi učiteli a žáky (malá možnost žáků podílet se na spoluurčování aktivit, extrémně nízký disciplinární tlak, velké požadavky na výkon, nepatrná podpora žáků učiteli). Vztahy mezi spolužáky jsou ovšem na dobré úrovni. Tento klimatický typ je tedy charakteristický osobní distancí mezi učiteli a žáky při vysoké soudržnosti uvnitř třídy. U žáků se projevuje velká nechuť ke škole a k učení. Nemají ze školy vůbec radost. Zřetelná je nízká motivace. Do školy se však nebojí chodit. Vztah ředitel - učitelé a vzájemné vztahy mezi učiteli jsou hodnocené negativně. Učitelé jsou opět málo sociálně angažovaní a hodně trpí stresovými situacemi.
Osobnostně orientovaný klimatický typ je velmi příznivý. Projevuje se zde tolerance k žákům, podpora a pomoc žákům, sociální angažovanost pro jejich individuální potřeby. Učitelé jen minimálně vyvolávají stresové situace. Pozitivně se hodnotí vztahy žáků k učitelům i vzájemné vztahy mezi žáky. Třídní společenství označují žáci jako nadprůměrně dobré. Pěkné jsou také vztahy mezi učiteli a učiteli a ředitelem. Požadavky na výkon se spojují s přesvědčením, že bez tlaku na výkon by docházelo k frustraci. Mladí lidé potřebují přece překonávat překážky a respektovat požadavky. Výkony žáků jsou zde potom vyšší. Objevuje se u nich sice strach ze školy, a také nechuť ke škole, ale jen na velmi nízké úrovni. Většinou prožívají žáci ve škole radost a zájem o učení s velmi vysokou motivací. Hodnocení žáků inklinuje k průměrným a nadprůměrným hodnotám. "Nedostatečná" se objevuje zřídka. V tomto klimatu vnímají učitelé možnost svobodného rozvoje. Jsou spokojeni se zaměstnáním, i když jsou na ně kladeny vysoké kvalitativní nároky. Osobnostně orientovaný klimatický typ se může stát vzorem hodným následování. Nejen ten ovšem můžeme považovat za žádoucí.
Pozitivní školní klima by mělo podle žáků:
Učitelé se domnívají, že škola s příznivým klimatem by měla být pracovištěm, kde učitel rád pracuje a může prožít pocit sounáležitosti s ostatními učiteli, úspěch v oboru, seberealizaci, samostatnost a svobodu v práci, uznání a spravedlivé hodnocení.
Rodiče od pozitivního školního klimatu očekávají kompetentnost a vstřícnost učitelů, spravedlivé zacházení s dětmi, vhodnou motivaci k učení, individuální podporu každému dítěti, cílevědomou práci školy v kognitivní i emocionální oblasti.
Poskytování poradenských služeb ve škole zabezpečuje ředitel/ka školy prostřednictvím školního poradenského pracoviště (dále jen ŠPP). Každá základní škola je povinna zpracovat a uskutečňovat program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činnosti členů ŠPP, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování. Tuto povinnost určuje vyhláška č.
Když je dobře nastavené fungování školního poradenského pracoviště, zejména spolupráce mezi jednotlivými členy ŠPP a aktivní spolupráce s učiteli, vytváří ŠPP velmi pevnou záchytnou síť uvnitř školy. Ta nabízí efektivní a účinnou podporu (nejen) vícejazyčným dětem.
tags: #prekazky #vytvareni #prizniveho #klimatu #ve #skole