Překročení limitu znečištění a únosného zatížení území – definice

11.03.2026

Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 12. 2011 (dále jen „návrh“) se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy - Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje vydaných usnesením zastupitelstva Jihomoravského kraje ze dne 22. 9. 2011 (dále jen „ZÚR“). Navrhovatelé brojili primárně proti vymezení koridorů staveb páteřní silniční infrastruktury ve vydaných zásadách územního rozvoje, tj. především proti vymezení koridorů pro záměr rychlostní silnice R43, pro záměry tzv. jihozápadní, jižní a jihovýchodní tangenty města Brna, pro záměr rychlostní silnice R52 Pohořelice-Mikulov, pro dílčí úseky záměru rychlostní silnice R55 a pro záměr silnice I/38 Blížkovice (hranice kraje) - Znojmo - Hatě - hranice ČR/Rakousko.

Základní koncepce plánovaného rozvoje páteřní silniční infrastruktury Jihomoravského kraje (dále též „JMK“) je podle navrhovatelů jako celek nevhodná. Nadto k jejímu vymezení v ZÚR došlo v přímém rozporu se závaznými požadavky právních předpisů.

Navrhovatelé v návrhu specifikovali několik okruhů důvodů, které by podle jejich mínění měly vést ke zrušení napadeného opatření obecné povahy:

D) chybné posouzení variant koridorů jednotlivých staveb dopravní silniční infrastruktury,
G) nesprávné posouzení souladu návrhu ZÚR s Politikou územního rozvoje (dále jen „PÚR“),
J) rozpor vydání ZÚR s principem proporcionality.

K návrhu podal odpůrce obsáhlé vyjádření ze dne 18. 1. 2012 (dále jen „vyjádření odpůrce“), v němž podrobně reagoval na jednotlivé námitky. Návrh označil za zčásti věcně nesprávný, dílem značně či záměrně nepřesný, ve zbytku nepravdivý, a tudíž jako celek nedůvodný.

Nejvyšší správní soud opatření obecné povahy - Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje ze dne 22. 9.

Čtěte také: Překročení limitů znečištění v Česku

Imisní limity a kvalita ovzduší

Imisní limity jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší. Jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší.

K posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění se používají zóny a aglomerace, přičemž seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí provádí posuzování úrovně znečištění stacionárním měřením, výpočtem nebo jejich kombinací.

Provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší zjišťují úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.

Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí. Jednorázové měření emisí zajišťuje provozovatel prostřednictvím autorizované osoby.

Národní program snižování emisí a programy zlepšování kvality ovzduší

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“), který schvaluje vláda.

Čtěte také: Doba jízdy a její překročení

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit nebo není dosažen národní cíl snížení expozice. Program zlepšování kvality ovzduší zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady, jinými příslušnými správními orgány, příslušným krajem a příslušnými obcemi.

Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší, ústřední správní úřady, jiné správní orgány, obce a kraje. Obce a kraje schválí a zveřejní svůj časový plán provádění opatření v návaznosti a v souladu s tímto programem.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k zákonu o ochraně ovzduší.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu.

Územní plánování a ochrana životního prostředí

Míra podrobnosti, se kterou je vymezována dopravní a technická infrastruktura, se v jednotlivých nástrojích územního plánování liší od míry podrobnosti vymezení ostatních regulovaných prvků. Specifická míra vymezení dopravní a technické infrastruktury se projevuje již na úrovni politiky územního rozvoje, kdy je dopravní a technická infrastruktura vymezena skrze plochy a koridory a tyto záměry jsou tak podrobeny vyšší míře podrobnosti oproti ostatním regulovaným prvkům.

Čtěte také: Znečištění ovzduší způsobené dopravou v Praze

Pořizovatel zásad územního rozvoje je povinen převzít do zadání a na jeho podkladě zpracovaného návrhu zásad územního rozvoje záměry obsažené v platné politice územního rozvoje.

Šíře plochy či koridoru v územně plánovacích nástrojích by měla být kompromisem mezi požadavkem přesného vymezení, který minimalizuje počet osob potenciálně dotčených na právech, a požadavkem ponechání dostatečného prostoru, který v nižších stupních územně plánovacích nástrojů umožňuje variantní řešení a upřesnění daného záměru.

Při výběru výsledné varianty záměru podle § 37 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006 je krajský úřad povinen respektovat základní cíle a úkoly územního plánování, tj. směřovat k udržitelnému rozvoji území spočívajícím ve vyváženém vztahu tří základních pilířů: příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území.