Přesnídávka v plastu recyklace: Fakta a mýty o obalech a životním prostředí

Třídíte odpad rádi a už docela dlouho, takže při vyhazování odpadků zkušeně míříte do potřebného kontejneru. Jenže, ouha, čas od času se objeví kousek, který vám zamotá hlavu. Ať už je to víčko od jogurtu, tuba od deodorantu nebo obal od bonboniéry. Právě nad těmito odpadky vyvstává klasická otázka - kam s ním?

Dobrá zpráva je, že pomocníkem při rozhodování, zda věc, kterou se právě chystáte vyhodit, patří do tříděného odpadu, nebo ne, bývají pokyny na obalu. Kde vidíte symbol šipek, máte jasno. Kromě samotné recyklace etiketa obvykle upozorňuje i na typ odpadu, o který se jedná. Jenže co když značka recyklace není čitelná a vy jste i tak na pochybách?

Nejen na obalech potravin, kosmetiky, ale také na textilních výrobcích můžeme vidět označení například „100% recyklovaná bavlna“ nebo „recyklovatelný“. Pokud je obal nebo výrobek recyklovaný, byl vyroben z již jednou použité suroviny. Označení „recyklovatelný“ nám sděluje, že lze obal nebo výrobek recyklovat. Opravdu je každý obal, na kterém je napsáno “recyklovatelný”, vždy znovu materiálově využit?

Začínáme poznávat svět a tříděním odpadu nás nikdo zatěžovat nemusí, ale barvičky se můžeme učit během našich projížděk a prvních procházek i na kontejnerech v ulicích. Nedá se však říct, že bychom žádný odpad neprodukovali.

Typickým odpadem v tomto období jsou jednorázové dětské plenky, které mohou obsahovat recyklované části - jako je rozvodná vrstva z vláken vyrobených z PET lahví, Použité plenky však rozhodně třídit nemůžeme. Dalším odpadem mohou být obaly od příkrmů, které obsahují sušené mléko. Pro zachování maximální trvanlivosti jsou navíc baleny v kombinovaných sáčcích s kovovým nástřikem. Ty nemá smysl třídit, protože jsou velmi špatně zpracovatelné, na rozdíl od vrchních papírových krabic. Dobře lze třídit a znovu materiálově využít skleničky od přesnídávek, včetně hliníkových víček.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Dříve to byly ovocné přesnídávky ve skle, dnes volí mnoho dospělých jako rychlou svačinku pro své děti ovocné kapsičky. Ovocné kapsičky nejsou sice příliš ekologicky zabalené, jednoduše recyklovat lze v podstatě pouze víčko, zato jsou velmi praktické. Není k nim třeba lžička a vybrat si lze z nepřeberného množství druhů.

Pokud je u vás spotřeba kapsiček vysoká, můžete je nahradit těmi, které se dají naplnit opakovaně. Oblíbená pochoutka mnohých mazlíčků, takže se prodávají ve velkém. A jejich správné třídění je tedy důležité. Tyhle malé krabičky ale dokážou zamotat hlavu nejednomu vyznavači recyklace. Jsou měkké, tedy budí dojem plastu, ale vypadají jako kov. A právě druhá varianta je správně, jak ostatně napovídá i označení 41 ALU.

Plast není vždy nejhorší volbou

Plast není pro přírodu pokaždé to nejhorší, ukazuje nová studie. Například plastové obaly mléčných výrobků zatěžují životní prostředí méně než obaly z nevratného skla, papíru, hliníku nebo neoddělitelné kombinace těchto materiálů. Mléčná "přesnídávková" kapsička tak za sebou v rámci svého životního cyklu nechává 311 gramů CO2 na litr baleného produktu - oproti plastovému kelímku s 49 gramy CO2 je to zhruba šestinásobek.

Studie VŠCHT sice porovnávala plast s jednorázovým sklem, ovšem ne s tím vratným. "Zde, domnívám se, by výsledky mohly být zajímavé. Obdobné to může být u mléčných výrobků. Čili závěr ze stude není, že nejlepší obal na mléčné výrobky je plast. Závěr je, že z posuzovaných obalů kombinovaný obal, hliník, plast s papírem a plast je nejlepší plast.

Takzvaná LCA analýza porovnává dopady na životní prostředí u jednotlivých materiálů během celého jejich životního cyklu - tedy od výroby až po případnou recyklaci. Větší dopad na přírodu má oproti plastu podle vědců například i hliníková plechovka, nápojový karton nebo takzvaná kapsička.

Čtěte také: Recyklace plastového odpadu z výroby

Studie zpracovaná pro Plastikářský klastr se zaměřila na segment obalů pro mlékárenské výrobky. Přinesla několik zajímavých poznatků. Například jogurt ve 150mililitrovém plastovém kelímku z polypropylenu, tedy nejpoužívanějšího druhu plastu, za svůj život vyprodukuje 10 gramů CO2. To je čtyřikrát méně než stejné množství jogurtu ve skle, sklenička za sebou zanechá 44 gramů CO2.

Nejzeleněji se čistě plastový obal tváří i přesto, že studie počítá s tím, že se zrecykluje, případně energeticky využije pouze 29 procent polypropylenu. Naopak u skla odborníci kalkulovali s 95procentním materiálovým využitím použitých obalů.

Významnější environmentální dopady v kategorii ‘klimatická změna’ má oproti plastovým obalům na mléčné výrobky také plechovka, nápojový karton nebo tzv. kapsička. U výsledků vztažených na 1 litr zabaleného produktu je třeba zdůraznit, že tato funkční jednotka má vliv na vzájemné srovnání různých velikostí obalů. Ty schopné pojmout větší množství obsahu jsou k přírodě šetrnější. To ve výsledcích ovlivňuje např. uhlíkovou stopu 70ml “kapsičky”.

Výsledkem LCA analýzy je porovnání environmentálních dopadů jednotlivých druhů balení mléčných výrobků v rámci jejich celého životního cyklu (tzv. od kolébky po hrob). To zahrnuje výrobu obalu včetně produkce materiálu, jeho dopravy a výrobního procesu, dopravu k zákazníkovi i odstranění obalu vč. příp.

LCA analýza (z angl. Life Cycle Assessment) umožňuje potenciální environmentální dopady výrobků vyjádřit přepočtem emisí do jednotlivých složek prostředí na tzv. výsledky indikátorů kategorií dopadu.

Čtěte také: Inovativní recyklace plastů

Pro srovnání plastových kelímků na jogurt s papírovými alternativami posloužily obaly o objemu 350-400 ml. Polypropylenový kelímek s potiskem vykazuje stejnou uhlíkovou stopu jako “papírový” kelímek, a tak se může jevit papírová varianta díky její výrobě z obnovitelných zdrojů jako ekologičtější. Téměř žádný z porovnávaných vzorků se v konečném důsledku neobešel bez plastu. Jednoznačně nejnižší množství CO2 ale vykázaly jednodruhové plastové obaly resp.

Zajímavým faktem je také skutečnost, že varianta kelímku s přebalem z virgin materiálu má nižší uhlíkovou stopu (21 g CO2 ekv.) než varianta s přebalem z recyklovaného papíru (23 g CO2 ekv.). Recyklace totiž vždy vyžaduje další vstupy do životního cyklu produktu (energie apod.), které mají dopad na životní prostředí. To samozřejmě neznamená, že by recyklace, která především šetří primární materiály a přispívá k naplňování cílů cirkulární ekonomiky, neměla smysl.

Významnější environmentální dopady v kategorii ‘klimatická změna’ má oproti plastovým obalům na mléčné výrobky také plechovka, nápojový karton nebo tzv. kapsička.

Například litrové balení z čistého polypropylenu vytvoří za svůj život 49 gramů CO2, tedy stejně jako pět menších kelímků s celkovým objemem 750 mililitrů.

Ta je přitom nejméně ekologickým obalem. V celém životním cyklu za sebou zanechává 311 gramů CO2 na litr baleného produktu, což je šestinásobek oproti plastovému kelímku.

Do kapsiček se plní také Pribináček společnosti Savencia (dříve TPK), mnohem častěji se však používají pro dětské přesnídávky a pyré. Důležité je také říct, že žádný obal na trhu není zcela ekologický.

V současné době všechny typy obalů pro mlékárenské využití obsahují v menší či větší míře plasty. Dokonce i hliník, který je u těchto obalů uvnitř potažen tenkou vrstvou polyethylenu, aby nedocházelo k interakci kyselého výrobku s kovem. To je případ plechovky i víčka u skleničky.

Vedle kelímku z čistého polypropylenu by měl nejnižší uhlíkovou stopu také obal z papíru. V tom si však dnes máslo, jogurt ani mléko nekoupíte.

„Na trhu momentálně neexistuje funkční obalové řešení mléčných výrobků výhradně z papíru,“ upozorňuje ředitel Plastikářského klastru David Hausner na případy výrobků na trhu, které se tváří, že mají papírový obal, jenomže obsahují neoddělitelnou polyethylenovou laminaci a nejdou recyklovat. Papírové obaly pro mlékárenské využití se v současnosti nedají vyrobit bez takzvané mikrolaminace.

Častěji se papír na plastových kelímcích vyskytuje u jogurtů ve formě takzvaných rukávků, které se dají bez problémů sundat a samostatně třídit. Po polypropylenových obalech je to jeden z nejekologičtějších obalů, uvádí studie.

Více než dvojnásobnou uhlíkovou stopu (125 gramů CO2 na litr) oproti polypropylenovému obalu má plechovka. Do hliníku se v segmentu mléčných výrobků plní například některé druhy ledové kávy. Lépe dopadl nápojový karton, stále má však horší skóre (76 gramů CO2 na litr) než plastový obal i obal s kombinací plastu a papíru.

Tipy pro správné třídění

Je důležité si uvědomit, že celá 1/5 odpadu by mohla být využita k výrobě kompostu (kvalitního hnojiva), nebo k výrobě tepla, které může být použito např. k vytápění domu či ohřevu vody.

Obaly s mikrolaminací (coated paper) jsou označeny C/PAP. Paradoxně je z grafu patrné, že takovéto kelímky mají nízkou uhlíkovou stopu. Hausner to vysvětluje použitím recyklovaného papíru a dodává, že papír je však při recyklaci znehodnocen tenkou vrstvou polyethylenu a na třídící lince jsou s tím problémy. V případě nápojových kartonů je podle něj lepší volbou Tetrapack s oddělitelnou hliníkovou vrstvou.

Nové výrobky podobných vlastností: z recyklovaného hliníku hliníkový ešus či příbor, z mědi např.

Z PET láhví se díky recyklaci vyrábí tzv. regranulát či vločky. Regranulát se používá k výrobě nových PETek, fólií či blistrů, vločky se používají k výrobě technických a textilních vláken. Z technických vláken se vyrábí např. pleny či koberce, textilie či výplně do aut. Z textilních vláken se vyrábí např. fleecové bundy či spacáky. Ze směsných plastů se vyrábí např.

Tak například proto, že lze recyklovat 5 - 7 krát. Díky jeho třídění šetříme stromy, které bychom museli pokácet, abychom získali primární surovinu potřebnou pro výrobu nových papírových produktů. Každým procesem recyklace přichází recyklovaný papír o svou kvalitu. Nejkvalitnější papír bývá používán např. při výrobě nápojových kartonů, malířských a kancelářských papírů. Po recyklaci bývá tento papír použit např. k výrobě méně kvalitních papírů, následně k výrobě lepenky (krabic), poté např.

Přidáním „recyklovaných střepů“ můžeme nahradit až 65 % sklářských písků a 90 % energie. Nové skleněné výrobky všeho druhu, specifikem je ale umělecké sklo, kam se střepy tříděného skla většinou nepřidávají. Určitě stojí za zmínku, že z hlediska dalšího zpracování je nejhodnotnější čiré sklo, ze kterého lze opět vyrobit sklo čiré, ale můžeme z něj vyrobit i sklo barevné. Naproti tomu ze skla barevného již čiré vyrobit nelze.

Recyklace je vhodná právě i kvůli odbornému oddělení a zpracování těchto vrstev z různých druhů materiálů.

Vždy to bude mít smysl!

Opalovací mléka a krémy jsou dnes k dostání v celé plejádě obalů. Na obalu najdeme třídicí trojúhelník s číslem 1 a zkratku PET. Jde tedy o jeden z nejrozšířenějších plastových obalových materiálů - PET aka polyethylentereftalát. A to nám stačí, abychom věděli, že tento obal, samosebou že dokonale prázdný, patří do žlutého kontejneru na plasty. Opalovák, který má na lahvičce symbol PET 1, patří prázdný do plastů.

Ovocná přesnídávka je skvělou letní svačinkou pro děti i dospělé. Ale co pak s jejím prázdným obalem?

Na etiketě téhle dobroty rozhodně nechybí recyklační symbol - číslo 70, zkratka GL (podle anglického slova „glass“ označujícího sklo) a recyklační trojúhelník se šipkami.

Pro zajímavost: pokud jsou recyklační šipky plné, znamená to, že je obal určen k recyklaci. Obrysové šipky nám říkají, že se jedná o obal určený k recyklaci, který je navíc již vyroben s podílem recyklovaného materiálu.

Značení GL 70 nám tedy říká, že jde o čiré sklo, které třídíme nejlépe do bílého, příp. do zeleného kontejneru. Skleničku není třeba před vytříděním vymývat, stačí obsah pořádně vyškrábat lžičkou. Nevadí ani etikety a víčka!

Alobalová fólie, známá také jako staniol, je praktickým obalovým materiálem, který používáme převážně v kuchyni. Nejčastěji do ní balíme svačiny, někdo ji používá na přikrytí jídla, aby zůstalo čerstvé a neokoralo. Je to multifunkční materiál, který má navíc tu výhodu, že ho lze pohodlně vytřídit do šedého kontejneru na kovy.

A jak si ověřit, že je to hliník? Na alobalu recyklační symbol není, ale samosebou, že také jeden má! Jaký? 41 ALU.

A co s prázdným obalem? Jde o nápojový karton, který označuje recyklační symbol C/PAP. Tato zkratka znamená, že je obal kombinovaný, tedy složený ze dvou (či více) materiálů a jedním z nich je papír. Právě papír je hlavní surovinou, která se v rámci recyklačního procesu nápojáčů využívá, jde totiž o velmi kvalitní papírová vlákna. A kamže tedy tento obal třídíme? Krabicové víno se prodává v nápojových kartonech - ty třídíme do oranžově značených kontejnerů a předtím je vždy sešlápneme, plastová víčka můžeme nechat!

Další rady poskytne abecední online průvodce správným tříděním odpadu Kam patří.

Tabulka: Jak třídit vybrané obaly

Domácí využití odpadového materiálu

A PROTO PŘICHÁZÍ NA ŘADU DOMÁCÍ VYUŽITÍ ODPADOVÉHO MATERIÁLU, kdy ještě předtím než hodíte obaly do směsného kontejneru, MŮŽETE JEJ VYUŽÍT PRO ROZVOJ KREATIVITY SVÉ I SVÝCH DĚTÍ. Ať už vám budou doma nějakou dobu sloužit jako ozdoba, dekorace nebo užitečný předmět …nebo jen popustíte uzdu fantazii, tvorbě, užijete si s dětmi tvořivé TADY a TEĎ.

Tip na využití: Pokud skleničky zbavíte etiket, omyjete a hezky ozdobíte, můžete je použít třeba jako svícínky! Pokud jich máte hodně, udělejte si z nich třeba romantickou cestu od zahradního altánku domů, až půjdete odpočívat. Nebo je využijte na noční bojovka. Hodí se i jako kořenky.

Tip na využití: Plastové odměrky se skvěle hodí do dětské kuchyňky nebo na pískoviště. Malé bábovičky bude chtít dělat každý. Nedojedené zbytky tyčinek můžete bez obav odnést třeba na kompost.

tags: #presnidavka #v #plastu #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje separátor odpadu
• Kontejnery na odpad Mníšek pod Brdy
• Czechoslovakia Under Threat: 1938
• Grafické symboly recyklace
• Rozsudek NSS k závazným stanoviskům