Tipy na přespání v přírodě v Jeseníkách

S rostoucím počtem lidí rostou i nároky na to, abychom se k přírodě chovali co nejlépe, aby po nás zůstala stále stejně krásná i pro budoucí generace. Ať už za to můžou restrikce pohybu v době covidové pandemie nebo vzrůstající popularita dálkového trailu Stezka Českem kopírující hranice naší republiky, stále více a více lidí vyráží hledat klid do naší krásné české přírody.

Nocování vs. Táboření

Když jde o přespávání v přírodě, zákon o ochraně přírody a krajiny pracuje se dvěma termíny, které v něm však nejsou zcela jasně a jednoznačně definovány. Těmito termíny jsou “táboření” a “nocování”.

• Nocování: „Přenocování pod širým nebem, bez použití přístřešku, rozdělání ohně a bez zanechání jakýchkoliv známek přenocování.” Nocováním se myslí jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. V praxi to znamená, že si večer po setmění rozložíš na zem karimatku, nepostavíš si nad sebou žádný stan, tarp nebo jiný přístřešek, nepověsíš hamaku, nebudeš rozdělávat oheň a nezůstanou po tobě žádné odpadky.
• Táboření: „Přenocování s využitím přístřešku, především stanu, a další doprovodné aktivity, jako je např. vaření, vykonávání hygienických potřeb a a podobně.“ Za táboření se považuje soubor činností spojených s pobytem (jednotlivce nebo skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený s možností přenocování. Táboření zahrnuje další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava jídla, umývání nádobí, tvorba odpadu atd. Jde zejména o přespávání v přírodě v nějakém přístřešku - především stanu ⛺️. Existence přístřešku avšak není zásadní podmínkou pro naplnění definice táboření. V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují.

Nocování v lese (nebo volné krajině)

Zároveň bychom měli dodat, že jde i o nocování na soukromém pozemku, protože téměř každý kousek krajiny v Česku někomu patří. Máme garantovaný volný pohyb krajinou bez ohledu na to, kdo je jejím vlastníkem. Výjimkou jsou samozřejmě zastavěné pozemky, zahrady, sady nebo výběhy hospodářských zvířat.

Pokud byste na takovém místě chtěli spát, je nejlepší kontaktovat vlastníka pozemku a domluvit se s ním. V lese se můžete pohybovat téměř kdekoliv a to na základě běžného práva vstupovat do lesa (užívání lesa). Tady zákon o táboření č. 289/1195 Sb. aplikovat nelze.

V lese můžete sbírat lesní plody, houby a dokonce odnášet dřevo (do 7 cm v průměru, musí být suché, bez kůry a na zemi ležící). Dejte si ale pozor na rozdělávání ohně - otevřený oheň nesmí být v blízkosti lesa (50 m).

Čtěte také: Šumava - ráj pro milovníky přírody

Nocování v CHKO (Chráněné krajinné oblasti)

I v Chráněné krajinné oblasti je možná v klidu strávit noc. Vše upravuje zákon č. 114/1192 Sb. o ochraně přírody a krajiny - ten explicitně zakazuje táboření a rozdělávání ohně, ale nocování pod širým nebem (pod převisem...) problematické není. Zásadní je nezanechat po sobě a po svém pobytu žádné stopy.

Z diskuzí s ochránci přírody v podstatě vyplývá, že do důsledku ani nejde o to, jestli spíte pod širákem nebo si natáhnete mezi dva stromy nebo přes trekové hůlky tarp (nebo jiný přístřešek). Jde o to nerušit, neporušovat další pravidla pobytu v přírodě a ráno se brzy sbalit a zanechat místo nocování naprosto nedotčené.

Nocování v Národním parku a Přírodní rezervaci

Přírodní rezervace (NPR - které jsou často součástí CHKO) a Národní parky se ovšem řídí ještě přísnějšími pravidly. Jde totiž o území s nejvyšším zájmem ochrany přírody a jde o místa, kde si musí každý uvědomovat, že je na návštěvě a ochrana přírody tu má jasnou prioritu.

Pohybovat se můžete pouze po značených cestách, což jednoznačně diskvalifikuje jakékoliv nocování byť jen 10 metrů od cesty v lese. Každý Národní park má povinnost vyhlašovat vlastní návštěvní řád. Ten bývá nejspecifičtější a například v NP České Švýcarsko je celoplošně zakázáno i nocování.

Na druhou stranu, v Šumavském NP existují dedikovaná nouzová nocoviště, která tak umožňují návštěvníkům v parku přespat na konkrétním místě. V Krkonoších je pak na skoro každém kroku dostupná nějaká chata. Pozor, útulny, které najdete na hřebenech nejsou primárně určeny k přespávání, ale jako ochrana při zhoršeném počasí.

Čtěte také: Spaní pod širákem v Česku

Shrnutí pravidel pro nocování

Pro lepší orientaci přinášíme shrnutí pravidel pro nocování v různých typech chráněných území:

• NÁRODNÍ PARKY: V první zóně Národního parku se můžete pohybovat pouze po značených turistických trasách. Nocování je prakticky možné jen na nich (a v některých oblastech je zakázáno úplně). Plnohodnotné nocování je možné pouze na oficiálních nocovištích.
• CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST (CHKO): Nocování "pod širákem" (nebo třeba tarpem) je možné téměř kdekoliv, pokud po vás nezůstane ani zlomená větvička. Odpadky odnést, výměšky zakopat!
• PŘÍRODNÍ REZERVACE & OPLOCENÉ SOUKROMÉ POZEMKY: Vynechejte ze svých plánů.
• VOLNÁ KRAJINA: Můžete nocovat kdekoliv, pokud to nezakazuje místní vyhláška, jako například zákazy vstupu do lesa z důvodů těžby, honů a podobně.

Další tipy a doporučení

• Respektujte přírodu: Nerozdělávejte oheň, nedělejte hluk, nevyhazujte odpadky, nekácejte stromy, neničte rostliny.
• Informujte se: Zjistěte si pravidla pro stanování v konkrétním regionu.
• Buďte vidět: Pro vlastní bezpečnost je lepší být viděn, mít reflexní prvky a chodit po setmění s čelovkou.
• Komunikujte: Pokud vás někdo zkontroluje, chovejte se slušně a vysvětlete, že jste informovaní a přírodu nepoškozujete.

Tipy na trasy v Jeseníkách

Naučná stezka Rejvíz - Velká kotlina

Středně náročná trasa, která je zároveň krásnou naučnou stezkou. Začíná u Malé Morávky, po modré turistické značce vás zavede až na Ovčárnu pod Pradědem. Běžnou turistickou chůzí dojdete k cíli bezmála za čtyři hodiny. Na všech zastávkách se dočtete podrobné informace o zdejší unikátní přírodě. Naučná stezka prochází středem rezervace a mimo značenou cestu je vstup přísně zakázán. Trasu můžete absolvovat pouze v letních měsících, v zimě zde hrozí velké lavinové nebezpečí. Putování končí na Ovčárně (1305 m. n. m.), odkud se necháte pohodlně odvést autobusem do Karlovy Studánky a odtud zpět do Malé Morávky.

Skřítek - Praděd

Vydejte si k vrcholu Praděd zajímavou cestou od Skřítku. Od našeho hotelu přijeďte k parkovišti Skřítek (25,5 km autem). Odtud se vydejte na Jelení studánku (1311 m n. m.), kde najdete pramen Podolského potoka a zastřešený kamenný útulek. Běžte dále přes Vysokou holi (1464 m n. m.), druhou nejvyšší horu ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Od Studánky budete za necelé 2 hodiny už na Pradědu. Cílem tůry je parkoviště Ovčárna s občerstvením, z něhož se se dostanete zpět na Skřítek ke svému autu. Spojení do Malé Morávky je mírně komplikovanější, vede přes Karlovu Studánku a Rýmařov, ale bezpečně vás dopraví.

Vodopády Bílé Opavy

Trasa, kterou zvládnou i děti. Půjdete kaňonem říčky Bílá Opava, horní částí jejího toku pod úbočím Pradědu. Je součástí Národní přírodní rezervace Praděd a zároveň nejpůsobivějším místem Jeseníků. V nejhořejším úseku najdete peřeje, kaskády a vodopád. Nejvyšší má výšku téměř 8 m. Trasa naučné stezky prochází kolem vodopádů Bílé Opavy s tabulemi informujícími o zdejších pozoruhodnostech. Cesta kolem vodopádů je obtížněji přístupná, překonává se kaňon po několika lávkách a po žebřících. V obtížnějších místech jsou instalovány řetězy pro přidržování.

Okruh Skřítek - Zelené kameny - Alfrédova chata

Začněte zase na Skřítku (od našeho resortu 25,5 km autem) a zamiřte k výškovému bodu Zelené kameny (1179 m n. m.). Od Skřítku sem dorazíte po 3,8 km. Uchvátí vás rozpadlé balvany a bloky vytvářející rozsáhlé kamenné moře prorostlé žlutozeleným lišejníkem. Po dalších 4,5 km dojdete k bývalé lovecké chatě, kterou v 19. století nechal postavit hrabě Albrecht Karl Harrach. Nyní zde najdete jen její základ, ale příjemně se osvěžíte chutným místním občerstvením.

Čtěte také: Bezpečné a pohodlné přespání v divočině

Další zajímavosti v Jeseníkách

• Venušiny misky (Smolný vrch): Unikátní žulové skalní prohlubně připomínající obří mísy, nacházející se na vrcholu Smolného vrchu u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.
• Arcibiskupský lom (u Vápenné): Zatopený lom na severním úpatí Žulového vrchu, jižně od osady Zelená hora.
• Velká kotlina (Velký kotel): Ledovcový kar v Hrubém Jeseníku, známý svou bohatou flórou. Přístupný po naučné stezce z Karlova pod Pradědem.
• Zámek Jánský Vrch - Javorník: Barokní sídlo vratislavských biskupů s knihovnou, sbírkami dýmek a výhledem z věže.
• Zámek Velké Losiny: Renesanční zámek s arkádami, sídlo šlechtického rodu Žerotínů.
• Jeskyně Na Špičáku: Patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě, první zmínka pochází již z roku 1430.

Lyžařské areály

• Lyžařský areál Miroslav (Lipová-lázně): Rodinný areál v lázeňské obci Lipová-lázně, vhodný pro začátečníky i pokročilé.
• Lyžařský areál Lázeňský vrch (Lipová-lázně): Menší vlek přímo v obci Lipová-lázně, ideální pro začátečníky, děti a místní lyžování bez čekání.

Běžecké trasy

• Areál s několika upravovanými běžeckými trasami různé obtížnosti, vhodný pro začátečníky i pokročilé.
• Náročná trasa začínající v Ramzové, vedoucí přes Černavu a Šerák s možností občerstvení na Chatě Jiřího.
• Středně náročný okruh (10 km) vedoucí z Horní Lipové k Lesnímu baru a zpět.
• Hřebenová trasa propojující Jeseníky, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Vede přes Ramzovou, Paprsek, Červenohorské sedlo až na Praděd a Skřítek. Celková délka přes 100 km.

tags: #přespání #v #přírodě #jeseníky #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace autovraků v Hořovicích
• WC dopojovací tvarovky v OBI
• Odolnost a pružnost ekosystémů
• Kompost pro zahradu
• Aktivity pro mladší školáky v přírodě