Základy, principy a postupy v ochraně přírody

Ochrana přírody je pojem, za nějž jsme v dnešní době zvyklí vydávat ledacos. Při jeho použití se nám může evokovat řada významových rovin, hnutím Brontosaurus počínaje a extrémistickými představiteli některých “ekologických” hnutí konče.

Kniha pojednává o principech ochrany přírodního dědictví našeho ekosystému na základě jasné definice jeho hodnoty - za základní míru je považována tzv. biodiverzita, tedy veškeré bohatství organických forem, a základním cílem je tuto pestrost zachovávat.

V úvodu publikace je čtenář seznámen se zdůvodněním základní koncepce, vymezením základních pojmů a je mu rovněž zdůrazněn mezioborový charakter tohoto pojetí. Obsahem Kapitoly 1 jsou tak vědecká východiska, filosofické roviny, základní pojmy např.

Další části publikace se již blíže zabývají základními tématy, souvisejícími s biodiverzitou - od popisu principů jejího ohrožení se dostáváme k metodice ochrany na různých ekologických úrovních, od druhů přes populace ke společenstvím. Kapitoly zahrnují popisy velké řady přirozených jevů, metodiky výzkumu a monitorování i postupy při aktivní ochraně.

V první řadě je publikace velmi “moderně” napsána - zahrnuje skutečnou syntézu potřebných vědomostí na nejširší mezioborové úrovni, neboť tato je u tak komplexní problematiky nezbytná.

Čtěte také: Krajinná ekologie: úvod

Dále jsou zde velmi dobře a zřetelně vymezovány pojmy či koncepce, takže po přečtení je vyloučena např. v našich krajích tradiční záměna ekologie s ochranou přírody či environmentalistikou.

Za velmi dobré rovněž považuji paralelní uvádění anglických odborných termínů u českých ekvivalentů, neboť tento přístup vylučuje nedorozumění při konfrontaci s cizojazyčnou literaturou.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že kniha obsahuje nejaktuálnější pojetí jak hlavní problematiky, tak dílčích speciálních problematik.

Pokud vám problematika přírodního bohatství není lhostejná, považuji tuto knihu za nezbytné čtení a zdůrazňuji, že je velmi dobře napsána pro nejširší čtenářskou obec.

Plány péče a metodické pokyny

Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu (viz § 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění - dále jen „zákon“).

Čtěte také: Krajinná ekologie – Kadlecova cvičení

Plán péče se zpracovává pro zvláště chráněná území těchto kategorií: chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP).

Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby.

Podrobnosti o obsahu plánů péče pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území uvádí vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) č. 45/2018 Sb.

Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v § 38 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí.

Čtěte také: Ekologické zajímavosti

Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje protokolem, ve kterém je mj. obsaženo vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) se dělí na rozbory (popis území a analýza jeho stavu) a návrhy (někdy označované také jako „vlastní plán péče“, tedy vytýčení cílů a návrh opatření a zásad).

Obě tyto části sestávají z textu a příloh.

Plány péče o CHKO se zpracovávají na období zpravidla 10 let.

Plány péče o CHKO schvaluje Ministerstvo životního prostředí a jsou závazné pro AOPK ČR, která by měla realizovat navržená opatření v období platnosti.

Studie preventivního hodnocení krajinného rázu chráněné krajinné oblasti obsahuje popis hodnot a znaků krajinného rázu, navrhuje cíle a podmínky jeho ochrany.

Studie jsou odborným podkladem pro plán péče i pro rozhodování o změnách v území. Studie jsou k dispozici i ostatním orgánům státní správy a dále také např. zpracovatelům územních plánů, je možné do nich nahlédnout na místně příslušném pracovišti AOPK ČR. Studie AOPK ČR pořizuje od konce 90.

Koncepce práce s návštěvnickou veřejností (KPNV) se zpracovávají od roku 2017. Hodnotí dílčí plochy v CHKO z hlediska zranitelnosti a negativních projevů návštěvnosti. Stanovují hlavní i dílčí sdělení a způsoby jejich interpretace. Určují péči o návštěvnickou infrastrukturu a další záležitosti týkající se návštěvnosti.

Zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) zajišťují orgány ochrany přírody příslušné k vyhlášení zvláště chráněného území.

Zpracování plánů péče o NPR a NPP zajišťuje tedy Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR (s výjimkou NPR a NPP ležících na území národních parků, kde MŽP pověřuje jejich zpracováním správy národních parků).

AOPK ČR ročně zpracovává průměrně 80 plánů péče o MZCHÚ.

Souhrn doporučených opatření (SDO) je odborný a koncepční dokument popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Podává informaci o aktuálním stavu těchto předmětů ochrany a důvodech jejich ohrožení.

SDO se zpracovávají pro evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovací dokumentace (plány péče, lesní hospodářské osnovy, lesní hospodářské plány atp.) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.

SDO jsou projednávány s dotčenými subjekty nad rámec požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, a postup projednávání se neřídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Cílem projednávání je nalézt takový způsob obhospodařování pozemků, se kterým bude souhlasit vlastník pozemku a současně bude zajištěno naplnění povinnosti státu, tj.

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, je ke zpracování SDO příslušné Ministerstvo životního prostředí. To pověřilo zpracováním SDO Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR pro všechny EVL a PO nacházející se na území České republiky.

Platí, že v případech úplného překryvu PO se zvláště chráněným územím (ZCHÚ) nevznikají většinou samostatné SDO, ale potřebná opatření se zapracují do plánů péče o tato ZCHÚ.

Naproti tomu SDO pro EVL se zpracovávají vždy.

tags: #zaklady #principy #a #postupy #v #ochrane

Oblíbené příspěvky:

• Opatření pro snížení odpadu
• Definice obecného ohrožení z nedbalosti
• Klimatické změny v ČR a ve světě
• Odpovědnost nezletilých za komunální odpad
• Nejlepší čistič odpadů