Zákon o ochraně přírody a krajiny: Přestupky a pokuty v České republice

Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech.

Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí.

Jak jste například naložili s letošním spadaným listím na zahradě? Odvezli jste ho do sběrného dvora, nebo spálili v ohništi na zahradě? Není třeba mít obavy, ani v jednom z uvedených případů jste se nedopustili přestupku, tedy za předpokladu, že jste nespalovali listí v mokrém stavu.

Pálíte mokré listí? To byste neměli. Lepší je listí dát na kompost. Za to by vám totiž dle zákona o ochraně ovzduší hrozila pokuta až do výše 50.000 Kč. Stejná výše pokuty může hrozit vám či vašemu sousedovi, jsou-li v kotli spalována jiná paliva, než jaká byla určená výrobcem.

Vydali jste se pro vánoční stromek do lesa, který není váš? Přestupek s pokutou až 15.000 Kč. Dalšího typicky sezónního přestupku se dopustíte tehdy, posbíráte-li v lese jmelí bez příslušného povolení vlastníka lesa.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Pokud si jej však vyžádáte, o přestupek se nejedná a vy před vánoci ušetříte až 5.000 Kč (co všechno je v lesích zakázáno, najdete v paragrafu 20 lesního zákona). Tyto finance můžete z části použít například na koupi vánočního stromku.

Pokud byste preferovali použití vlastního stromku ze zahrady, můžete jej pokácet beztrestně a bez povolení, ale jen tehdy, jestliže dřevina dosahuje obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí (ošetřuje to zákon o ochraně přírody a krajiny a o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 189/2013 Sb).

Při větším obvodu kmene je nutné nejdříve zažádat obecní úřad o povolení a následně můžete kácet strom pouze v období tzv. vegetačního klidu, tj. přibližně od začátku listopadu do konce března. Bez příslušného povolení ke kácení vám bude hrozit pokuta až do výše 20.000 Kč.

Mezi další nejčastější provinění patří přestupky na úseku ochrany přírody, lesa, zemědělského půdního fondu či ochrany před znečišťováním. Je například zakázáno chovat zvlášť chráněné živočichy bez povolení (pokuta až do výše 10.000 Kč), rušit klid a ticho v lese nebo třeba jezdit zde na kole, saních či lyžích mimo značené trasy (v obou případech pokuta až do výše 5.000 Kč).

Máte-li doma nepotřebné či nefunkční elektrozařízení, nevyplatí se vám je ukládat na černou skládku či do „klasického“ komunálního odpadu, jelikož sankcí za takový přestupek je dle zákona o odpadech pokuta až do výše 20.000 Kč.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Je zapotřebí mít na paměti, že jakéhokoliv přestupku se může dopustit pouze běžná fyzická osoba. Neznamená to však automaticky, že je možné zbavit se odpovědnosti, spáchá-li výše uvedené jednání někdo jiný.

Dopustí-li se totiž výše uvedeného fyzická osoba-podnikatel či právnická osoba, nazývá se provinění správním deliktem a výše pokuty je pro ně mnohdy vícenásobná.

V případech, kdy již proti vaší osobě bylo přestupkové řízení zahájeno, je třeba počítat s tím, že kromě sankce vám v případě uznání viny bude rovněž uložena povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku, a to paušální částkou ve výši 1000 Kč.

Složka ochrany přírody České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vznikla v roce 1992, původně ve vazbě na legislativní zabezpečení ochrany přírody a krajiny, přijaté v tomtéž roce. V současné době ovšem vykonává inspekce na úseku ochrany přírody státní dozor už na základě šesti složkových zákonů:

• zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů,
• zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) je přispět k udržení a k obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

ČIŽP v oblasti ochrany přírody dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny jejich adresáty. Její dozorčí působnost se vztahuje i na orgány státní správy. Zjišťuje případy ohrožení a poškození přírody, jejich příčiny a odpovědné osoby a je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Za porušení povinností při ochraně přírody je oprávněna ukládat pokuty právnickým i fyzickým osobám.

V obecné rovině se inspekce v rámci svých kompetencí daných zákonem o ochraně přírody a krajiny zaměřuje zejména na ochranu mimolesní zeleně před poškozováním a nepovoleným kácením, ochranu významných krajinných prvků a krajinného rázu. V územní ochraně se kontroluje stav a dodržování základních a speciálních podmínek ochrany zvláště chráněných území, což jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Druhová ochrana podle zákona č. 114/1992 Sb. se týká především zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a jejich biotopů. Zvláštní ustanovení zákona jsou věnována i ochraně památných stromů a evropsky významných lokalit.

V ochraně podle zákona č. 100/2004 Sb. inspekce kontroluje zejména podmínky dovozu a vývozu ohrožených druhů živočichů a rostlin. Pro efektivní naplňování povinností byla ze zákona zřízena pohotovostní služba CITES (mezinárodní úmluva CITES), v rámci které inspekce poskytuje odbornou součinnost především celním orgánům. V této oblasti je ČIŽP rovněž široce zapojena do mezinárodní spolupráce, včetně účasti na expertní podskupině pro druhovou ochranu při generálním sekretariátu Interpolu. Inspekce může zabavit nelegálně získané exempláře CITES, včetně exemplářů neživých a výrobků z nich, a ukládá pokuty za přestupky.

Podle zákona č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (GMO) inspekce kontroluje z hlediska ochrany životního prostředí dodržování právních předpisů a podmínek stanovených rozhodnutími MŽP, které se týkají nakládání s GMO, včetně dovozu a vývozu. Dozorová činnost ČIŽP nad dodržováním zákona o GMO reflektuje dynamický vývoj biotechnologií ve světě a soulad s právními předpisy EU. Právnickým i fyzickým osobám, které jsou původci závad, inspekce ukládá opatření k nápravě i pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona. ČIŽP na úseku GMO může ukládat pokuty, které jsou v porovnání s ostatními složkovými zákony velmi vysoké.

V rámci kompetencí svěřených zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.) kontroluje inspekce znečištění zemědělské půdy vybranými rizikovými látkami a rizikovými prvky, vnášení nepovolených látek a přípravků a používání kalů a sedimentů na půdách náležejících k ZPF. Při zjištění nedostatků ukládá opatření k nápravě závadného stavu a za přestupky ve shora uvedených oblastech vyměřuje pokuty. Finanční sankce mohou být s ohledem na význam ZPF jako nenahraditelného bohatství a zdroje života velmi vysoké. Inspekce dále ze své kontrolní činnosti pořizuje informace, které předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.

Podle zákona o provozování zoologických zahrad (č. 162/2003 Sb.) vydá inspekce, v případě provozování zoologické zahrady bez licence (licenci vydává MŽP), rozhodnutí o uzavření zoologické zahrady. Za přestupky může inspekce podle tohoto zákona ukládat pokuty, případně může rozhodnutím uložit provozovateli odstranění některých nedostatků.

Nejnovějším právním předpisem, podle kterého oddělení ochrany přírody a lesa ČIŽP vykonává dozorovou činnost, je zákon o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (č. 93/2018 Sb.). Tento nový zákon byl přijat na základě mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a také na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014. Celkem 194 signatářských zemí se dohodlo na plnění tří základních cílů: ochraně biologické rozmanitosti, jejím udržitelném využívání a spravedlivém a rovnocenném rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Česká republika disponuje značným bohatstvím genetických zdrojů, což je dáno jednak její geografickou polohou a také kulturně historickým vývojem. Aplikace Nagojského protokolu tak může přesahovat do ostatních složkových zákonů, zejména na úseku ochrany přírody, CITES a nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Podle zákona č. 93/2018 Sb. Inspekce ve spolupráci s MŽP kontroluje především jeho dodržování ze stran uživatelů a zda sbírky zařazené do registru genetických zdrojů splňují stanovená kritéria.

Přestupky fyzických osob dle § 87 zákona o ochraně přírody a krajiny

§ 87 zákona o ochraně přírody a krajiny definuje přestupky, kterých se může dopustit fyzická osoba. Za tyto přestupky lze uložit pokutu:

• do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
• do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
• do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
• Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.

Příklady přestupků dle § 87:

• Nedovolené měnění či rušení dochovaného stavu přírody ve zvláště chráněném území.
• Nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů.
• Poškození nebo bez povolení pokácení dřeviny rostoucí mimo les.
• Úmyslné rozšíření do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody.
• Poškození nebo zničení památného stromu nebo zvláště chráněného území či jeho části.
• Narušení krajinného rázu nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2.

Počátkem srpna 2016 byl ve Sbírce předpisů ČR publikován zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Dlouho očekávaná obecná úprava správního trestání je tedy platná; účinnosti nabude ke dni 1. 7. 2017. Zákonodárce stanovil delší legisvakanční dobu, neboť bude třeba, aby se veřejná správa na účinnost tohoto zákona důkladně připravila. Cílem článku je seznámit zaměstnance orgánů ochrany přírody se základními principy nové právní úpravy.

Dosavadní právní úprava

Správní trestání, které je neoddělitelnou součástí výkonu veřejné správy - včetně státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny -, má dlouhodobě zcela nedostatečnou právní úpravu. Odpovědnost za přestupky, tj. za zaviněné protiprávní jednání fyzických osob, je upravena v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon kromě obecné hmotněprávní úpravy odpovědnosti za přestupek obsahuje i část zvláštní, kde je stanovena řada skutkových podstat přestupků. Kromě toho jsou skutkové podstaty přestupků a sankce za ně stanoveny i řadou zvláštních zákonů na jednotlivých úsecích státní správy. Na úseku ochrany přírody a krajiny je takovým předpisem ustanovení § 87 zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK). Přestupkový zákon má dále část procesní, která upravuje procesní instituty vyvolané zvláštní povahou správně trestní odpovědnosti; v procesních otázkách, které výslovně přestupkovým zákonem upraveny nejsou, se použije správní řád.

Pokud se týká jiných správních deliktů, tvoří ji skupina velmi různorodých protiprávních činů, od protiprávních činů fyzických osob, které nejsou výslovně za přestupky označeny, až po protiprávní jednání právnických osob. Zpravidla zvláštní zákony na roveň deliktům právnických osob kladou i delikty fyzických osob při podnikání. Pro oblast státní správy ochrany přírody se jedná o protiprávní jednání právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti, jak je upraveno v § 88 ZOPK. Pokud se týká těchto jiných správních deliktů, zcela v právním řádu schází obecná hmotněprávní úprava, tedy zejména vymezení pojmu samotného správního deliktu, stanovení podmínek k založení odpovědnosti, neexistuje úprava okolností vylučujících protiprávnost, jednotná úprava hledisek pro ukládání sankcí, jednotná úprava lhůt pro zánik odpovědnosti apod. Zároveň též schází zvláštní úprava procesní; správní orgány postupují v řízeních o uložení sankce za jiný správní delikt podle správního řádu, který však neobsahuje nutná specifická ustanovení pro sankční řízení.

Toto vše byly důvody pro přijetí obecné právní úpravy správního práva trestního, jak byla přijata zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nový zákon obsahuje část hmotněprávní a část procesní. Část zvláštní, obsahující jednotlivé skutkové podstaty přestupků, je nově upravena zákonem č.

Nové vymezení pojmu přestupek

Nový zákon o přestupcích sjednocuje v jedné kodifikaci odpovědnost fyzických osob, právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikání, přičemž všechna protiprávní jednání označuje jako přestupky. Přestupek definuje jako společensky škodlivý protiprávní čin, který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Fyzická osoba je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku. I nadále je za přestupek odpovědný pouze ten, kdo v době jeho spáchání dovršil věk patnáct let, zákon však zavádí pro některé případy (jestliže je předpokladem založení odpovědnosti, že fyzická osoba má mít zvláštní vlastnosti, způsobilost nebo postavení) zcela nový institut, a to odpovědnost zákonného zástupce nebo opatrovníka fyzické osoby.

Právnická osoba je pachatelem přestupku, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby přičitatelným právnické osobě, tj. fyzické osoby, která plní úkoly právnické osoby nebo kterou právnická osoba používá při své činnosti anebo jedná ku prospěchu či zájmu právnické osoby. Půjde zejména o jednání statutárního orgánu, člena či zaměstnance, ale i jiné fyzické osoby, kterou právnická osoba k činnosti použila. K založení odpovědnosti právnické osoby není třeba, aby byla zjištěna konkrétní fyzická osoba, jejíž protiprávní jednání je právnické osobě přičitatelné.

Podnikající fyzická osoba je pachatelem přestupku, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a fyzická osoba podnikající svým jednáním porušila právní povinnost, která je stanovena podnikajícím fyzickým osobám anebo fyzickým osobám. Podnikající fyzická osoba je pachatelem v případě, kdy protiprávně jedná sama, ale také tehdy, když k naplnění znaků přestupku došlo jednáním jiné fyzické osoby, které je přičitatelné podnikateli (např. jednáním zaměstnance). Odpovědnost právnických osob a fyzických osob podnikajících je objektivní (tj. nezkoumá se zavinění), odpovědnost však není absolutní, neboť zákon stanoví liberační důvod, tj. možnost zproštění odpovědnosti v případě, že právnická osoba anebo fyzická osoba podnikající prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Nemůže se však zprostit odpovědnosti, jestliže nevykonávala povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností fyzické osoby, jejíž jednání je odpovědnému subjektu přičitatelné.

Jak je zřejmé, tak nová právní úprava odpovědnosti za přestupky kontinuálně navazuje na dosavadní pojetí správních deliktů. K založení odpovědnosti fyzické osoby je třeba zkoumat subjektivní vztah této osoby k protiprávnímu jednání a jeho následkům (zavinění), kdežto odpovědnost právnických osob je objektivní.

Procesní ustanovení

V části třetí zákon upravuje řízení o přestupcích, a to shodně pro osoby fyzické, právnické i fyzické podnikající. Jde o speciální úpravu oproti správnímu řádu; ve věcech, které tento zákon neupravuje, budou správní orgány postupovat podle správního řádu.

Účastníkem řízení je obviněný a dále poškozený, pokud uplatňuje nárok na náhradu škody, a event. vlastník zabírané věci. Pokud se týká obviněného, zákon zdůrazňuje zásadu presumpce neviny, což znamená, že pokud není pravomocným rozhodnutím vyslovena vina, je na obviněného třeba hledět jako na nevinného. Současně je zdůrazněna zásada, že v pochybnostech, které již nelze dalším dokazováním odstranit, je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného (zásada in dubio pro reo).

Zákon nově stanoví, že správní orgán je bezodkladně povinen vyrozumět o zahájeném řízení a o termínu ústního jednání osobu, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se pachatel obohatil. Tato osoba musí být poučena o možnosti uplatnit v řízení nárok na náhradu škody či nárok na vydání bezdůvodného obohacení a o lhůtě, v jaké tak může učinit. Osoba se stává poškozeným (tj. poškozeným jakožto účastník řízení) až uplatněním takového nároku. Protože útoky proti zájmům chráněným zákonem o ochraně přírody a krajiny zpravidla nevedou ke vzniku majetkové škody třetích osob, budou se orgány ochrany přírody s poškozeným v řízení o přestupku setkávat spíše výjimečně.

Zákon výslovně zakotvuje zásadu ne bis in idem, když stanoví, že nikoho nelze obvinit za přestupek ohledně totožného skutku, jestliže již o tomto skutku probíhá řízení trestní či přestupkové a nikoho nelze z přestupku obvinit, jestliže v jiném řízení již bylo pravomocně rozhodnuto. Překážka věci rozhodnuté se týká jak rozhodnutí v řízení o přestupku, tak i rozhodnutí, která byla vydána orgány činnými v trestním řízení.

Pro přestupkové řízení dále platí, že správní orgán je povinen zahájit řízení o každém přestupku, který zjistí, a v tomto řízení postupovat z moci úřední (zásada legality a oficiality). Ústní jednání je na rozdíl od současné úpravy v přestupkovém zákoně fakultativní; správní orgán ústní jednání nařídí, pokud o to požádá obviněný, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv, zejména jeho práva na obhajobu. Samozřejmě správní orgán ústní jednání nařídí také tehdy, je-li to třeba pro zjištění stavu věci. Lze provést výslech obviněného, obviněný má však právo k věci nevypovídat a správní orgán ho nemůže k výpovědi žádným způsobem nutit (zásada nemo tenetur).

V části třetí zákona jsou též upraveny zvláštní druhy řízení, jako je společné řízení, řízení o náhradě škody a vydání bezdůvodného obohacení, příkazní řízení a možnost uložení pokuty příkazem na místě, což nahrazuje současné blokové řízení.

Jaké dopady má nová úprava na činnost orgánů ochrany přírody?

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2017. Na přestupky, jejichž skutkové podstaty a sankce jsou stanoveny v § 87 ZOPK, se od toho dne hledí jako na přestupky podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na jiné správní delikty, tj. na protiprávní jednání právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 ZOPK, se od tohoto dne rovněž hledí jako na přestupky podle nové právní úpravy. Souhrnné ustanovení v § 112 odst. 1 nového zákona tak nahradí nedostatek formálního znaku přestupku, totiž to, že protiprávní jednání není výslovně zákonem za přestupek označeno.

Ze zásady zákazu retroaktivity vyplývá, že nová právní úprava (kromě možných avšak zcela ojedinělých výjimek) se bude vztahovat až na přestupky spáchané za účinnosti nové právní úpravy, tj. na přestupky spáchané nejdříve dne 1. 7. 2017. Sankční řízení, která již byla zahájená ke dni účinnosti zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy. Pro rozhodovací praxi to znamená, že orgány ochrany přírody budou po nějaký čas ještě postupovat podle dosavadní neúplné právní úpravy, avšak současně budou přestupky spáchané po 1. 7. 2017 již řešit podle nového zákona.

Judikatura

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 02.12.2025, č.j.:

Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody ke schválení lesního hospodářského plánu (LHP) podle § 4 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1 téhož zákona, má platnost a účinky pouze pro proces schvalování tohoto plánu jako celku. Existence schváleného LHP nezbavuje orgán ochrany přírody povinnosti vydat v navazujícím řízení o souhlasu s konkrétní těžbou (§ 45c odst. 2 téhož zákona) nové samostatné a odůvodněné stanovisko podle § 45i odst.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26.09.2025, č.j.:

Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 8 odst. 4 téhož zákona povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, je nezbytné postupovat podle § 8 odst.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26.09.2025, č.j.:

Žalobce se mýlil v tom, že k provedení předmětných těžebních zásahů nepotřeboval souhlas ze strany orgánu ochrany přírody, jelikož z § 45c odst. 2 ZOPK ani jiného právního předpisu tento závěr nevyplývá. Naopak zákon je v této věci striktní a hovoří o tom, že je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, neplatí-li pro danou lokalitu přísnější režim ochrany přírody. Žalobce byl ostatně o nutnosti předchozího souhlasu vyrozuměn i ve sdělení Krajského úřadu Ústeckého kraje (KÚÚK) ze dne 26. 10.

tags: #zákon #o #ochraně #přírody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Rozdíly v ekologické a environmentální výchově
• Fascinující svět přírody
• Likvidace dešťových odpadů
• Lodní doprava v Praze
• Dopady klimatických změn v Číně