Dopad prezidentských voleb na globální změnu klimatu

Čerstvě zvolený americký prezident Donald Trump poskytl už první rozhovory, známa jsou také první jména jeho ministrů. Nad konkrétní politikou realitního magnáta, jenž se na konci ledna stane plnohodnotnou hlavou USA, však znalci stále debatují. V oblasti politiky tlumení klimatických změn a ochrany stability klimatu se přitom vcelku shodně předpovídá, že změny oproti přístupu Obamovy administrativy budou hraničit s absolutním obratem. A to je z pohledu pozorovatele, jenž věří vědeckým důkazům o příčinách a důsledcích globálního oteplování, velice špatná zpráva.

Trumpův postoj ke klimatickým změnám

Donald Trump se profiloval v průběhu kampaně coby přesvědčený popírač klimatických změn jako takových. Proslul především jeho tweet, že globální oteplování je hoaxem vymyšleným Číňany k podlomení konkurenceschopnosti amerického průmyslu. Podobnými výroky zpochybňoval Trump dopady lidské činnosti na klima opakovaně a důrazně, a tak je velice nepravděpodobné, že svoje vidění nyní nějak zásadně upraví. Nastupující prezident USA sice v kampani proslul náhlými změnami názorů, v tomto případě však Trumpově vidění problému zcela odpovídají i slíbená konkrétní opatření.

Odstoupení od Pařížské dohody

Z mezinárodního hlediska se jeví v Trupových klimatických plánech nejzávažnějším úmysl vypovědět Pařížskou klimatickou dohodu, která vstoupila v platnost jen čtyři dny před volbami. K odstoupení od Pařížské klimatické dohody se Trump zavázal v průběhu kampaně vysloveně a počítá s ním i oficiální republikánský program. Dosáhnout by jej nový prezident mohl teoreticky již rok od své inaugurace do úřadu, tedy 20. ledna 2018.

Sama Pařížská dohoda má sice čtyřletou výpovědní lhůtu a Trumpova vláda by tedy nemusela stihnout ji vypovědět. Podle právních expertů by však mohla využít právní kličku a odstoupit od širší obecné Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Ta má totiž výpovědní lhůtu jen roční a Pařížská dohoda je formálně její součástí. Pozorovatelé též upozorňují, že se Trump může rozhodnout ještě pro třetí cestu - prostě se Pařížskou dohodou neřídit. Ve svém faktickém jádru totiž úmluva není závazná.

Ústředním předmětem jejího plnění jsou emisní cíle jednotlivých států a ty jsou dobrovolné. Dohoda není vybavena žádným sankčním mechanismem, který by měl státy přímět je naplňovat. „I kdyby USA nevypověděly Pařížskou dohodu formálně, odmítnout snižovat emise doma by se rovnalo de facto rozhodnutí z mezinárodní klimatické politiky odejít. Spojené státy jsou přitom jednou z největších světových ekonomik a čtyři roky neomezených emisí mohou znamenat zásadní rozdíl,“ napsal již krátce po volbách profesor Joachim Schellnhuber z prestižního Postupimského institutu.

Čtěte také: Spor o ministra životního prostředí

Personální obsazení klíčových pozic

O podobě klimatické politiky Trumpovy administrativy říkají mnohé i jména, která se objevují v souvislosti s obsazením klíčových ministerstev a federálních agentur. Ministerstvo energetiky měl dle prvních povolebních informací vést Michael McKenna, lobbista, jehož společnost MRW dlouhodobě pracuje pro velké fosilní korporace jako Koch Industries. Ropný magnát Forrest Lucas měl zase dostat na starosti ministerstvo vnitra, které v USA dohlíží na využívání přírodních zdrojů. Reformu vlivné Agentury ochrany životního prostředí (EPA), což je americký ekvivalent ministerstva životního prostředí, by měl dle povolebních dohod řídit Myron Ebell, prominentní popírač změn klimatu z konzervativního Competetive Enterprise Institute. Ostatně už i jen to, že si Trump vybral za poradce právě Ebella, dle shody pozorovatelů ukazuje, že úmyslem nového prezidenta je radikálně přehodnotit dosavadní politiku ochrany klimatu.

Zrušení Obamových opatření

V uvažování nad Trumpovými předvolebními sliby je třeba mít na paměti, že Obamova vláda se musela od ledna 2011 potýkat s republikánskou většinou ve Sněmovně reprezentatntů. Proto většinu svých politik týkajících se snižování emisí opírala ne o zákony, ale právě o regulace vydávané prostřednictvím EPA. Trumpova administrativa plánovala zrušit Obamům Plán přechodu na čistou energii, přičemž tento pilíř Obamovy klimatické politiky chce odvolat bez náhrady. Plán měl postupně snížit emise z tepelných elektráren prostřednictvím emisních standardů stanovovaných EPA, jež měly přinutit část uhelných elektráren buď zavřít, nebo přejít na plyn. Trump před volbami zdůrazňoval, že realizace plánu by stála přes sedm miliard dolarů ročně.

Kritikové však upozorňují, že podle propočtů by naopak předešel výrazně vyšším škodám na zdraví a klimatu. Trumpova administrativa plánovala zrušit „zbytečné regulace, které ničí pracovní místa“. V praxi se má jednat o odvolání množství pravidel na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Podle relativní shody analytiků je typické, že podobně jako v případě Plánu přechodu na čistou energii se Trump ve své rétorice zaměřuje na náklady regulací a opomíjí jejich přínos. Konkrétně se jedná mimo jiné o limity pro znečištění ovzduší ozonem a pravidla pro ochranu vodních zdrojů. Obojím se má ulehčit fosilnímu průmyslu.

Opětovně zvednout se má rovněž limit pro znečištění vzduchu rtutí, jehož zpřísnění bylo v minulých letech bezprostřední příčinou uzavření mnoha uhelných elektráren. Trumpova administrativa plánovala povolit těžbu fosilních paliv na veřejných pozemcích. „Budeme podporovat těžbu uhlí. Budeme podporovat bezpečné hydraulické frakování. Budeme povolovat těžbu fosilních paliv na federální půdě tam, kde to bude vhodné. Otevřeme také k těžbě nová naleziště v příbřežních vodách,“ píše v Trumpově předvolebním programu doslova.

Trump plánoval urychlit výstavbu „energetické infrastruktury“. Zde Trump konkrétně plánuje dobudovat například ropovod Keystone XL, který Obamova vláda pod tlakem veřejnosti nakonec zamítla, i ropovod Dakota Access, proti němuž se bouří dakotští Siouxové.

Čtěte také: Ochrana klimatu v EP volbách

Reakce ekologických organizací

Ekologické organizace si při hodnoceních Trumpových klima-plánů neberou už od voleb žádné servítky - mluví doslova o potenciálně obří katastrofě. Dle prvních povolebních analýz ekologů by měly americké emise oxidu uhličitého při uplatňování Trumpova programu za čtyři roky nikoliv klesat pomaleji, ale ještě se zvýšit, a to až o šestnáct procent. Ekologové tudíž slibují Trumpovi energicky odporovat.

„Následující čtyři roky budou nelehké, s nepřátelskými vládami už jsme se ale museli potýkat v minulosti. Po úspěšných zápasech proti ropovodu Keystone, za zákaz frakování a uzavírání starých uhelných elektráren je ekologické hnutí silnější, než kdy dříve. Využijme této nové energie, spojme se dohromady a využijme každé přijatelné strategie k boji proti nenávisti, chamtivosti a ničení přírody,“ uvádí tematické prohlášení amerických Přátel Země.

Možné dopady a limity Trumpovy politiky

Trumpova politika může způsobit, že emise Spojených států znovu porostou. Část komentátorů ekologických rubrik amerických liberálních médií nicméně upozorňuje, že ani Trumpova politika nebude všemocná - v americké ekonomice už započaly některé ekologii-příznivé trendy, které se už jen těžko podaří zvrátit úplně. Příkladem může být pokles těžby a využívání uhlí, který je dán do určité míry i situací na trhu s energiemi. Daňové úlevy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů zase dle expertních odhadů zůstanou v platnosti dostatečně dlouho na to, aby se slunce a vítr staly konkurenceschopnými bez nich.

„Washingtonu se přikládá příliš velká váha v tom, jak se energetika vyvíjí. Většina snížení emisí v posledních osmi letech měla s politikou vlády málo společného,“ soudí například Ethan Zindler, analytik z Bloomberg New Energy Finance. Jiní analytikové pak ještě podobně upozorňují, že podstatnou část snižování emisí v USA je třeba přičíst na vrub samostatným „klimatickým programům zdola“ států a měst. Ty by dle jejich soudu mohl Trumpův přístup naopak vyprovokovat k o to odvážnějším krokům. Reálná americká klima-politika příštích let tak nemusí nakonec být zase tolik temná, jak se zdá z prvních povolebních indicií a Trumpových předvolebních slibů.

Bidenův plán boje proti klimatickým změnám

Pár dní po amerických prezidentských volbách se za vítěze na základě sčítání hlasů prohlásil demokratický kandidát Joe Biden. To demokrat a s nejvyšší pravděpodobností budoucí americký prezident Joe Biden plánuje na boj proti změně klimatu s cílem nulových emisí do roku 2050 vydat dva biliony dolarů. Bidenův plán zahrnuje přechod na čisté zdroje energie, zlepšení infrastruktury nabíjecích stanic pro elektromobily a chytré zemědělství. Historicky vyprodukovaly Spojené státy více skleníkových plynů než kterákoli jiná země.

Čtěte také: Liberálně ekologická strana: Evropské volby

Joe Biden před volbou řekl, že se jako prezident bude snažit, aby se USA do Pařížské dohody opět zapojily. Toto rozhodnutí ale bude muset být nejprve schváleno sněmovnou a senátem. Biden také uvedl, že přejde od ropného průmyslu k čistým energetickým zdrojům. Jeho klimatický plán zahrnuje podporu investic s cílem dosáhnout nulových emisí a sta procent čisté energie do roku 2050. Demokratický kandidát během své prezidentské kampaně odmítal příspěvky od ropných společností, což komentátoři vykládali jako znamení seriózního přístupu v této otázce.

Biden je proti Trumpovým revizím ESA a slibuje lepší financování ochrany přírody. Bidenův klimatický plán zahrnuje vybudování 500 000 dobíjecích stanic podél hlavních amerických silnic. Globální solidarita v oblasti změny klimatu je důležitá a USA mají v této oblasti klíčovou roli. Země má velký vliv na soukromé finanční instituce, které se rozhodují, zda investovat do průmyslových odvětví poškozujících životní prostředí. Co prezident Spojených států udělá v příštích čtyřech letech, bude mít vliv na to, zda bude svět schopen zabránit ekologické katastrofě.

Dopady Trumpovy administrativy na vědeckou infrastrukturu

Od té doby jeho administrativa agresivně oslabila důležité emisní standardy pro elektrárny a automobily, pozastavila projekty výstavby větrných elektráren na moři a zpřístupnila miliony akrů chráněné půdy pro těžbu fosilních paliv. Mimo to prodloužila životnost uhelných elektráren a zrušila klíčové iniciativy zákona na snižování inflace. Do listopadu loňského roku dosáhla hodnota zrušených projektů v oblasti čisté energetiky 32 miliard dolarů a sektor přišel o 40 tisíc pracovních míst.

Rušením výzkumných programů, uzavíráním agentur a institucí a hromadným propouštěním odborníků Trumpova administrativa podkopává klimatologii způsoby, které budou brzdit americkou konkurenceschopnost po generace, domnívá se Colónová. Spojené státy nyní v podstatě likvidují vlastní schopnost řešit klimatické změny a přenechávají svou vůdčí roli v této oblasti konkurentům, jako je Čína. V roce 2025 bylo v USA zrušeno více než 3800 výzkumných projektů za 3 miliardy dolarů. Každý zrušený grant přitom představuje ztrátu let pečlivé práce a důležitých průlomových objevů.

Pod vlivem zájmů společností činných v sektoru fosilních paliv není tento útok na vědu nikde cílenější než v klimatologii. Trumpova administrativa už propustila klimatology z federálních agentur a vymazala klimatická data z vládních webových stránek. Trumpova administrativa také pohrozila uzavřením federálních úřadů pro výzkum atmosféry a regionálních center pro adaptaci na klimatické změny.

Klima nestability a politického vměšování vede mladé lidi, kteří se zavázali ke kariéře v klimatologii, k úplnému přehodnocení své životní cesty. A zatímco Spojené státy vyhánějí své nejbystřejší mozky do zahraničí, Čína zdvojnásobuje investice do výzkumu a usiluje o průmyslovou transformaci, která dominuje globálním trhům s elektromobily a výrobě čistých technologií.

Odpor vůči Trumpově politice

Přestože Trumpova administrativa narušuje americkou kapacitu na boj se změnou klimatu, univerzity a regionální samosprávy po celé zemi se odmítají vzdát pokroku. Některé školy se zapojily do soudních sporů o zrušení škrtů ve financování a investovaly část svých nadačních fondů do výzkumných programů. Klimatické koalice státních vlád a akademických institucí oznámily cíl snížit emise skleníkových plynů o 24 procent oproti úrovni z roku 2025.

Škody, které Trump způsobuje americké klimatologii, budou mít dopad na celé generace. Ztracené objevy, ignorovaný lidský talent a ztracený prim na poli klimatu se jen tak rychle nevrátí. Odpor amerických států, měst a univerzit však ukazuje, že americký pokrok v klimatologii je odolný a bude záležet na lidech, aby tuto dynamiku udrželi, dokud se federální politika nepřizpůsobí realitě.

Postoj Čechů k evropským volbám a klimatické změně

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Před volbami do Evropského parlamentu je prioritní obrana a bezpečnost EU pro 45 procent Čechů, průmyslová a energetická nezávislost pro 40 procent a migrace a azyl pro 33 procent Čechů, vyplývá z průzkumu Eurobarometr. Oproti tomu v unijním průměru se nejvíce - tedy 33 procent - voličů zajímá o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, 32 procent o podporu veřejného zdraví a shodně 31 procent z nich považuje za důležité podporu hospodářství a vytváření nových pracovních míst a posílení obrany a bezpečnosti EU.

Nejvíce se čeští a evropští voliči rozchází v pohledu na energetickou a průmyslovou nezávislost, celkem se jedná o rozdíl 23 procentních bodů. Dále se liší jejich přístup o sedmnáct procentních bodů k opatřením proti změnám klimatu a o šestnáct procentních bodů k podpoře veřejného zdraví.

Srovnání priorit českých a evropských voličů

Zájem o evropské volby v České republice vzrostl oproti roku 2019 o 22 procentních bodů, Česko nicméně s osmatřiceti procenty stále vykazuje nejnižší hodnotu z celé Unie, kde zájem v průměru dosahuje šedesáti procent. Češi mají pocit, že jejich hlas v EU nemá váhu. Tento názor zastává šedesát procent oslovených, 35 procent se domnívá opak a pět procent neví.

tags: #prezidentské #volby #dopad #globální #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Vzdělávání v odpadovém hospodářství
• Význam Matrice Krajiny
• Silvestrovské ubytování v přírodě
• Ochrana opylovačů v Česku
• Údržba odpadových šachet v ČR