Život morčat ve volné přírodě a chov

Pro nastavení co nejlepších podmínek chovu je důležité pochopit, jak zvířata žijí a fungují ve své domovině. Díky tomu se dá vytvořit optimální prostředí, ve kterém budou zvířata spokojená a bez stresu. Přirozené stanoviště a potravní nabídka, sociální organizace nebo ekologie, nejen tím se zabývá obor behaviorální biologie a tím se také budeme zabývat v tomto článku.

Rozšíření a přirozené prostředí

Morče divoké (Cavia aperea) se vyskytuje v Brazílii, Paraguay, Bolívii, severní Argentině a v Peru po obou stranách And. Délka jeho těla se pohybuje okolo 20 - 30 cm. Je to společenský živočich, tvoří malé skupinky okolo 10 jedinců. Geograficky je morče rozšířeno do poměrně veliké nadmořské výšky, v Peru se vyskytuje v horách až do 4000 m n. m. Žije na křovinatých a travnatých plochách.

Divoká morčata žijí na většině území Jižní Ameriky s výjimkou amazonského deštného pralesa. Jejich domovinou jsou travnaté pláně s přechodem do skalnatých Andských biotopů, kde nejčastěji ráno a navečer spásají vegetaci. Oblast jejich rozšíření, a s ní také adaptabilita vůči prostředí, je velmi široká. Morčata lze nalézt jak u moře, tak i v oblastech s nadmořskou výškou 4000 metrů. Zde jsou velké výkyvy teplot, na které musí zvířata reagovat. Přes den dokáží snášet teploty do 22 °C a v noci vydrží i poklesy na -7 °C, což je obdivuhodné rozpětí.

Ačkoliv to nejsou zvířata, která by si kopala nory, je běžné, že nory po ostatních zvířatech obývají. Mimo jiné jim mohou sloužit jako úkryt před predátory.

Sociální život morčat

Morčata ve volné přírodě žijí buď v párech nebo menších skupinách, ve kterých je jeden samec a několik samic se svými mláďaty. Když mláďata odrostou, tvoří potom své vlastní rodiny. Samice rodí mláďata s vyvinutými smysly i osrstěním. Jsou schopna již třetí den po narození začít přijímat pevnou stravu a od 14 dnů po porodu by mohla být nezávislá na matčině mléku. Ovšem samice mláďata většinou neodstaví dřív než za 3-4 týdny. Takto časně samostatná mláďata jsou adaptací na časté přesuny celé skupiny za potravou.

Čtěte také: Více o životě křečků

Morče jako domácí mazlíček

Morče domácí (Cavia porcellus) je velmi oblíbeným, relativně nenáročným domácím mazlíčkem. Již před 5000 lety chovali staří Inkové morčata jako domácí zvířata, avšak hlavním důvodem jejich chovu bylo maso. Ve Španělsku a Jižní Americe se morčata pro tyto účely chovají dodnes. Morče je využíváno především pro laboratorní účely, aby se tak pomohlo pokroku a výzkumu v medicíně. Jako pokusné zvíře se používá mimo jiné při vývoji léků proti tuberkulóze, záškrtu a léků proti alergiím, protože na alergeny reaguje podobně jako člověk. Využití morčete a dalších zvířat se stále rozšiřuje. Morče nyní nachází své uplatnění v zooterapeutických programech pro děti a seniory. Je tomu předurčeno především malým vzrůstem, povahou a denní aktivitou.

Morče, původem z Jižní Ameriky, je roztomilý nenáročný hlodavec, vhodný k dětem. Aktivní je hlavně přes den. Morče je milé a společenské zvíře. Je dobrým společníkem ve hře, rádo se nechá hladit a také je mazlivé.

Různé názvy pro morče

Pro morče domácí (Cavia porcellus) existuje ve světě hned několik názvů. V angličtině se používá název „guinea pig“ (guinejské prasátko). Původ tohoto názvu není přesně znám, předpokládá se však, že pochází z mince guiney, za kterou se morčata dříve prodávala v Anglii. V anglicky mluvících zemích se pro morče často užívá i název „cavy“ nebo „cui“. Obvykle se tímto názvem však označuje spíše divoce žijící morče. Do němčiny se pak morče překládá jako „das Meerschweinchen“, česky mořské prasátko. Ve Francii je morče známé pod názvem „cochon d´Inde“ neboli prasátko indické a v Nizozemí je morče nazýváno „cavia“ podle svého latinského názvu. Ve Španělsku morčeti říkají „cobayo“ a v Rusku „morskaja svinja“.

Morče domácí je příbuzné osmákům degu a činčilám. Nejbližšími příbuznými morčat jsou nutrie, dikobrazi a kapybary. Přestože je čeleď morčatovití (Caviidae) nevelká skupina čítající 12-14 druhů hlodavců, patří k nejvýznamnějším zástupcům jihoamerické fauny. Tato čeleď se rozděluje na dvě podčeledi - morčata (Caviinae) a mary (Dolichotinae). Známá je mara slaništní (Dolichotis salinicola) a v zoologických zahradách hojně chovaná mara stepní (Dolichotis patagonum).

Plemena a zbarvení morčat

Bylo vyšlechtěno velmi mnoho zajímavých mutací morčat. Barevně jsou morčata velmi rozmanitá, mohou být jedno až tříbarevná. Divoké zbarvení morčat se nazývá „aguti“. Tato barva se dá srovnat se zbarvením divokého králíka nebo zajíce. U šlechtěných morčat najdeme zbarvení aguti zlatý, šedý, stříbrný, skořicový nebo lososový. Za zmínku stojí i akromelanisticky zbarvená morčata. Jsou to zvířata s tmavými koncovými částmi těla. Rodí se bílá a později jim začne srst kolem čenichu, uší a končetin černat nebo hnědnout. Oko je u této formy nepigmentované, působí tedy jako červené.

Čtěte také: Kočičí instinkty a přežití

Plemena morčat rozdělujeme podle srsti na krátkosrstá, dlouhosrstá a bezsrstá. Bezsrstá plemena jsou stále raritou, existují dvě - morče skinny a baldwin. Morče skinny má zbytky srsti na čumáku a tlapkách, kdežto baldwin je holý úplně.

Základní potřeby a chov morčat

Při chovu existuje několik potřeb, které bychom zvířatům měli naplnit, aby byl jejich život spokojený, a to zejména prostředí ve kterém budou žít. Mělo by být neměnné a především bez hlasitých zvuků, které by v morčatech vyvolávaly strach z přítomnosti predátora, a tím i stres. Je vhodné jejich klec vybavit něčím, co jim může sloužit jako nora k úkrytu, když se budou cítit ohrožená. Morčata jsou hodně sociální zvířata, takže další z potřeb je, jim zajistit možnost kontaktu s jinými morčaty, nejlépe je chovat harémovým způsobem, jak jsou zvyklá z přírody.

Jak chovat morče? Morčata domácí jsou velmi oblíbenými zvířecími společníky v českých domácnostech. Toto roztomilé zvířátko pochází z Jižní Ameriky, kde žije ve skupinách zhruba po dvaceti jedincích, proto je i pro domácí chov lepší, když si pořídíte morčata minimálně dvě, samotné morče se velmi trápí. Jsou to totiž velice společenská zvířata, která ke šťastnému životu potřebují mít interakci se svým druhem. Když se rozhodnete pořídit si morčata, je vhodné k sobě dát jedince stejného pohlaví, případně kastrovaného samce a kastrovanou samici (kastrací zamezíte zdravotním problémům, nežádoucímu chování a také nechtěnému a nekontrolovatelnému rozmnožování). Nejlepší volbou jsou dvě samičky. Lze chovat také dva samce společně v jedné kleci, ale musí být z jednoho vrhu a v domácnosti nesmí být samice. Na místě bude časem také kastrace obou samců. Morčata vždy seznamujeme na neutrálním území (tj. pokoj, kam již domácí morčata nechodí, což může být třeba koupelna). Klec musí být v tomto případě velmi prostorná.

Morčata by se neměla chovat samotná. Pokud vám v páru jeden jedinec uhyne a ten zbylý je již starý, pak mu pořiďte morče hned po odstavu. Samice se mezi sebou obvykle snáší dobře, ještě lépe pokud jsou kastrované. Roztržky mezi nekastrovanými samicemi se mohou objevovat v období ovulace, což je každých 15 dní. Pokud by se samice hodně hašteřily, kousaly, praly, nepouštěly se ke krmení a zabíraly si navzájem domeček (domečků by ale mělo být tolik, kolik je morčat), pak k nim můžete pořídit kastrovaného samečka. Taková skupinka odpovídá té, kterou morčata tvoří v přírodě. Jedná se o harém, kde je jeden samec a více samiček. Chovat samce ve dvou je možné pouze v případě, že jsou kastrovaní, ale ani tak není jistota, že se snesou. Pokud samce jednou oddělíte, již je k sobě nedávejte, jen byste jejich boje umocnili.

Chov morčat je obecně jednoduchý, morčata doporučuji i dětem, aby se naučily vztahu ke zvířatům a zodpovědnosti za ně. Samozřejmě je třeba na děti dohlížet, vést je k respektu ke zvířatům a péči o morčata je naučit. Morčata jsou velmi klidná, ráda se mazlí, občas na člověku i usnou. Morčata nemají vyvinutý reflex obrany kousáním, proto se nemusíte bát, že by vám nebo dítěti ublížila. Jestli si pořídíte samice nebo samce, je na vás. Samci bývají větší (záleží na plemeni), dosahují váhy přes 1 kg. Samice jsou menší, mívají okolo 850 g a jsou celkově jemnější, mají i jemnější srst.

Čtěte také: Nejsilnější v přírodě

Morče můžete chovat jak v bytě, tak venku, případně kombinovaně (v létě venku, v zimě doma). Jakmile teplota klesne pod 10 °C, je nutné morče přemístit domů (pokud nemáte zateplenou venkovní králíkárnu). Je důležité umožnit morčeti dostatek pohybu - doma pouštěním po bytě, venku v ohrádce. Jako ubikaci můžete zvolit klec s plastovou vanou nebo dřevěnou králíkárnu/morčatárnu.

Umístění ubikace

Ubikace by měla být umístěna na klidném místě, morčata mají jemný sluch a hluk je zatěžuje. Dále by měla být na světlém místě, ale ne na přímém slunci. Nesmí být umístěna tam, kde bývá průvan a také v blízkosti topení (morčata nemají ráda horko). Morčata ráda okusují, proto je důležité, abyste co nejlépe zabezpečili kabely od TV, PC a jiných spotřebičů, které by morče mohlo rozkousat a ublížit tak samo sobě, když volně běhá po bytě.

Klec nebo box s morčaty byste měli umístit někam, kde je klid, ne na zem kvůli otřesům při chůzi a rozhodně ne do průvanu, k topení nebo na přímé slunce. Taky se nedoporučuje morče chovat v kuchyni kvůli zvýšené vzdušné vlhkosti při vaření. Za sebe nedoporučuji ani chovat morčata v ložnici, protože bývají hlučná i v noci.

Vybavení klece

Nejvhodnějším bydlením pro morče je dostatečně prostorná klec nebo králíkárna. Uzavřené plastové boxy nebo skleněná terária nejsou příliš vhodná kvůli omezené cirkulaci vzduchu a riziku zdravotních problémů. Rozměry ubikace by měly být minimálně 60 x 40 x 35 cm (délka x šířka x výška) pro jedno morče. Díky širokému výběru klecí můžete vybírat mezi jednoduchými klecemi nebo klecemi s další výbavou (napáječka, miska, domeček,…).

Každá klec pro morče by měla být vybavena minimálně seníkem, miskou na krmení, napáječkou na vodu a domečkem. Morčata se ráda schovávají, tak jim tu možnost dopřejte ať už zmíněným domečkem nebo třeba dřevěným mostem. Nabídněte morčatům produkty z přírodních materiálů, tedy ze dřeva, proutí, sisálu, lufy, ratanu, mořské trávy nebo vodního hyacintu. Na rozdíl od králíčků se morčata nenaučí chodit na záchod, obvykle si pro tuto potřebu vyberou domeček, hamaku nebo všechny rohy klece, takže záchůdek není třeba pořizovat. Klec pro morče by měla být vybavena jednoduše, neměla by být přeplácaná. Morčata navíc změny v kleci moc nevítají, jsou velmi konzervativní. Největší radost jim uděláte společností druhého jedince. Zároveň by se morčata v kleci neměla nudit. V případě, že se morče nudí, začne kousat mříže, a tím si může způsobit zlomení řezáků.

Teplota a vlhkost

Morče by mělo bydlet v místnosti, kde je stálá teplota vzduchu mezi 18 a 24°C a jeho relativní vlhkost 50-60 %. Jak poznáte, že je morčeti zima nebo horko? Obvykle se takové morče méně pohybuje a méně žere.

Podestýlka

Jako podestýlka pod morčata se mi nejvíce osvědčil Asan, ale počítejte s tím, že je dražší. Případně můžete zkusit dřevěné pelety a na ně dát vrstvu hrubých bezprašných hoblin. Osobně morčata čistím denně tím způsobem, že vyhazuji znečištěná místa v kleci a podestýlku případně dosypu. Jednou za týden až 10 dní pak celou podestýlku vyměním a klec/box umyju a vydesinfikuju. Jedině tak se dá předejít zápachu od morčat. Pokud budete morčata čistit jednorázově jednou týdně, tak počítejte s tím, že budou dosr cítít, o to výrazněji v letních měsících. Navíc některá morčata mohou být citlivá na amoniak z moči a mohou kýchat.

Správná výživa

Správná výživa je také jedním z hlavních pilířů. Krmením kompletními granulemi je postaráno o jeho nutriční potřeby, protože vezmeme morčeti možnost vybírat si chutné kousky ze směsi. Je ale dobré mu poskytnout zelené krmení, seno, nakrájenou zeleninu nebo trochu ovoce, aby se mohlo krmit co nejpřirozeněji a také mu tím dopřát enrichment. Samozřejmě, pokud to podmínky dovolují, je pro ně nejpřirozenější venkovní pastva.

Morčata jsou i v krmení poměrně konzervativní. Pokud se jako malá něco nenaučí jíst, už nikdy to s největší pravděpodobností jíst nebudou. Základem krmené dávky morčete je seno, tráva a bylinky. Jako doplněk se podává zelenina a ještě méně granule.

Seno

Základní složkou potravy morčete je seno. Kopřivové seno mají morčata ráda, obsahuje mnoho živin a prospívá srsti. Seno je pro morče nepostradatelné a mělo by být neustále k dispozici. Je bohatým zdrojem vlákniny a podporuje správné trávení. Při koupi dbáme na to, aby bylo seno suché, voňavé a bezprašné.

Zelenina a ovoce

Kompletní krmiva pro morčata můžeme rozdělit na směsi a tzv. monokomponentní krmiva, což jsou pelety nebo extrudované granule. Směsi jsou pro morčata zábavnější a přirozenější, ale pokud směs morče přebírá a žere jen některé složky, může být jeho krmná dávka nevyvážená. Přebírání řeší monokomponentní krmiva, ve kterých je každý kousek stejný jak vzhledově, tak nutričně. Zelenina - je bohatá na minerální látky, vitamíny a vlákninu. Zejména v zimním období nahrazuje čerstvou trávu a bylinky. Zeleninu nedáváme přímo z lednice, pozor také na zapařenou, shnilou či plesnivou - tu zvířeti nedáváme nikdy. Některé druhy zeleniny mohou způsobovat nadýmání.

Ovoce - obsahuje hodně cukru a morčeti, proto podáváme pouze jako pamlsek v omezeném množství 2 - 3x týdně. Vhodné je odstranit jádra a pecky. Veškeré ovoce by mělo být bez chemického ošetření - vše raději před podáním řádně omyjeme. Ovoce také nedáváme morčeti, které trpí nadváhou.

Vitamín C

Ve výživě morčat je velmi důležité zmínit potřebu doplňování vitamínu C (kyseliny L-askorbové). Morčatům totiž chybí enzym L-gulonolaktonoxidáza, a proto si ho stejně jako my a další primáti nejsou schopna sama vyrábět a je třeba jim ho do stravy přidávat. V minimálním množství bývá vitamín C obsažen již v granulích pro morčata. I seno, pampelišky, ovoce a zelenina morčatům tento vitamín poskytnou. Morčata však nemohou získat dostatek vitamínu C ze stravy, je třeba jim ho doplňovat vitamínovými kapkami, které se jim dávají injekční stříkačkou přímo do tlamy nebo se jim kapou na zeleninu. Vitamín C totiž z vody rychle vyprchá a navíc mizí i při styku s kovovými částmi pítka. Nejlepší a nejstabilnější kapky s vitamínem C pro morčata jsou Oropharma C-VIT. Osobně tyto vitamínové kapky morčatům kapu na zeleninu a nemají s tím problém. Od svých klientů se však občas dozvím, že jim morčata kapičky doma odmítají. Pokud morče nechce přijímat vitamínové kapky, kupte mu tyto vitamínové granulky, po nich se utluče. Jako pamlsek můžete zkusit i tyto vitamínové peletky, dávejte je ale opravdu jen za odměnu, morčata by po nich mohla tloustnout. Další možností podávání vitamínu C morčatům ve formě pamlsku jsou tyto Oxbow pamlsky z Anglie.

Morčata musí mít neustálý přístup k čerstvé vodě, některá raději pijí z misky, jiná z napáječky.

Vitamín D3

Dále je třeba zmínit potřebu vitamínu D3. Pokud morče chováte doma a nevystavujete ho slunci, tedy UV záření, je třeba, abyste mu vitamín D3 doplňovali do krmné dávky, a to 400 U.I. jednou měsíčně do tlamičky, případně můžete morčeti svítit i UV lampou, kterou znáte z chovu plazů.

Hračky a zábava

Svému mazlíčkovi můžete poskytnout bohatou škálu hraček. Hračka morče zabaví, obohatí jeho fádní život v kleci, a přispívá tak k psychické pohodě zvířete. Mnoho hraček zároveň slouží jako materiál k okusu, čímž pomáhají v obrušování stále rostoucích zubů. Některé hračky jsou i kombinací hračky a pamlsku. Můžete vybírat z hraček ze dřeva, proutí a dalších přírodních materiálů. U barvených dřevěných hraček dbejte na zdravotní nezávadnost použitých barev.

Zdravotní péče

Celkem má morče 20 zubů. Morčata mají i mléčné zuby, ty ale odpadají už v děloze a mění se na trvalý chrup. Zuby morčat mají neukončený růst (tzv.

Morčata potřebují pravidelnou a systematickou preventivní péči, která pomůže předejít jejich zdravotním problémům a onemocněním. K další péči patří také pravidelné stříhání drápků a kontrola zubů, zda nepřerůstají. Nezapomínáme také na česání především u dlouhosrstých plemen a případně na koupání.

Prevence a nemoci

Morčata nebývají náchylná k nemocem, přesto se občas nějaký problém vyskytne. První příznaky nemoci můžete zpravidla zpozorovat sami - např. škrábání, kulhání, nechutenství, zácpa, průjem, … Jednou z nejčastějších nemocí bývá kožní onemocnění - plíseň, která se vyskytuje u morčat chovaných ve vlhkém prostředí s nedostatečnou obměnou podestýlky. Pravidelná výměna podestýlky je součástí každodenní péče.

Morčatům zuby nepřetržitě rostou, proto by měla mít neustále co hlodat, aby se zuby pravidelně „opotřebovávaly“. Dlouhé zuby morčeti vadí při žraní a musí být zkráceny odborně veterinářem. Morčata si obrušují zuby tvrdou stravou.

Stejně jako zuby i drápky neustále rostou. K obrušování může docházet přirozenou cestou, např. na hrubé podlaze, nebo zastřiháváním drápků. Ke zkracování můžete použít speciální kleště na stříhání drápků nebo speciální nůžky.

Vitamín C - jelikož si morče neumí samo vytvořit tento vitamín, je potřeba mu jej pravidelně dodávat ve formě zeleniny a ovoce, případně doplnit umělými přípravky (C- Compositum). Minerální kameny - existují solné nebo vápníkové a také s příchutí nebo přírodní (bez příchutě). Minerální kameny slouží jako doplněk pro morčata, která tyto látky nezískají z běžné stravy. Prevence bakteriálních onemocnění - vhodné ošetření napájecí vody je prevencí proti pomnožení nežádoucích bakterií. Vitamíny - existují ve formě prášku rozpustného v napájecí vodě nebo přímo v tekuté formě, která je jednodušší pro aplikaci. Vitamíny je vhodné podávat v období rozmnožování a zvýšeného stresu zvířat.

Péče o srst

Většinou se o srst postará morče samo. V době línání jej můžete kartáčovat jemným kartáčem. Pro některá morčata je česání velmi příjemné a ráda si to užívají, zároveň tato činnost slouží jako masáž kůže. Jak již bylo zmíněno, o svoji srst se morčata starají velmi dobře, proto není nutné je koupat.

Chov morčat celoročně venku

Morčata můžete chovat celoročně venku, přes zimu v zateplené králíkárně. Jakmile teplota klesne pod 10 °C, je dobré je přemístit na teplejší místo. Důležité je zajistit vhodné bydlení (nejlépe králíkárna), které bude situované na vhodném místě, tzn.

Díky pobytu venku bude mít vaše morče hustší a pevnější srst. Výhodou také je, že nebudete mít v domě nepříjemný zápach, který se často z morčecí klece line.

Morčata je potřeba umístit někam, kde se k nim nedostane vítr. Kotec by se neměl dotýkat země, protože od té jde chlad. Pro izolaci od země je dobré použít např. polystyrén. Kotec můžete vystlat senem, které stejně jako polystyren slouží jako výborný izolant. Stejně dobře, jako seno, vám poslouží také suché, čisté listí. Důležitá je čistota a sucho. Podestýlku byste měli měnit alespoň jednou týdně. Vhodné je podestýlku předem tepelně ošetřit. (např. v troubě na 80 °C 10 min.). Pak už do kotce přidáte nějaký ten kámen na broušení drápků a dáváte pozor, aby měla morčata stále dostatek čisté nezmrzlé vody a krmiva. Pokud do kotce neproniká žádný zdroj přírodního světla, tak ho nahraďte zářivkou. Hlavně, aby morčata nebyla celý den po tmě. Je dobré, aby v kotci bylo více morčat najednou. Pokud je počasí nevyzpytatelné, pak je v případě silných mrazů nutností být připraven přenést morčata zpět do domu. Teplota v kotci by neměla poklesnout pod 15 °C (uvnitř kotce je díky izolaci senem a polystyrenem cca o 6-8 °C tepleji než venku). Na nižší teploty si morče musí pomalu zvykat.

tags: #prezije #morce #ve #volne #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Programy SEVER
• Dopad lidské činnosti na klima
• Geografický, Přírodní a Kulturní Pohled na Ústí nad Labem
• Znečištění plasty
• Národní plán odpadového hospodářství ve Španělsku