Přídavná jména v přírodě: Příklady a využití

12.04.2026

Přídavná jména jsou slova, která popisují věci, lidi, zvířata. Pokud se můžeme zeptat: Jaký?, Který? Přídavná jména nám pomáhají upřesnit popis podstatných jmen, nelze je však použít samostatně.

Přídavná jména a podstatná jména, která k sobě patří, mají stejný pád, číslo a rod.

Při použití přídavného jména v jiných větách se mění jeho tvar: To je červená květina. Mám červenou květinu.

Přídavná jména nám pomáhají upřesnit popis podstatných jmen, nelze je však použít samostatně. (Mám velký hlad.

Přídavná jména jsou ohebná, protože tvar slov lze měnit.

Čtěte také: "Není zvěř jako zvěř" v Krkonoších

Žáci se seznamují s přírodou ve svém okolí.

Žáci si uvědomují, jak se mění příroda.

Žáci často pracují v terénu.

Žáci se seznamují se se zdravým životním stylem.

V tomto tematickém okruhu se dají přírodniny do výuky zařadit velmi často.

Čtěte také: Inspirace přírodou pro jména

Druhy přídavných jmen

Vlastnosti vystihují prostřednictvím přídavných jmen.

U podvojných zeměpisných jmen, sdružujících v jeden celek dvě různá zeměpisná jména, zachováváme psaní se spojovníkem i v odvozeném složeném přídavném jménu: Rakousko-Uhersko -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rakousko-uherský, Frýdek‑Místek -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ frýdecko‑místecký apod.

Také z formálního hlediska je u některých typů přídavných jmen možno připustit, že mohla být utvořena jak od obyvatelského, tak od zeměpisného jména, např. právě přídavné jméno italský můžeme chápat jako utvořené od Ital nebo od Itálie.

Přídavná jména zeměpisná se mohou významově vztahovat jak k názvu země, tak k obyvatelskému jménu, např. spojení italské těstoviny, italské železnice, italské fotbalové kluby apod. odkazují svým významem spíše k Itálii jako k zemi původu než k jejím obyvatelům, kdežto italský temperament, italskou domácnost (plnou hlasitých a temperamentních hádek) nebo italský šarm spojujeme spíše s obyvateli Itálie.

Od jmen složených z přívlastku (přídavné jméno vzoru „jarní“) a podstatného jména tvoříme přídavná jména pravidelně příponou ‑ský, přední člen je spojen s následujícím členem spojovací samohláskou ‑o‑.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Od víceslovných zeměpisných jmen tvoříme složená přídavná jména (Český Brod -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ českobrodský, Ústí nad Orlicí -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ orlickoústecký), která se v komunikační praxi uplatňují především tam, kde je nutná přesná identifikace objektu, např. pokud je třeba odlišit dvě zeměpisná jména lišící se pouze přívlastkem (Český Brod, Havlíčkův Brod).

Většina přídavných jmen od jmen zeměpisných se tvoří příponou ‑ský: Plzeň -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ plzeňský, Bochov -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bochovský atp.

Koncovka přídavných jmen tvrdých a přivlastňovacích: 1. a 5. p. rod muž. živ. č. mn.

Stupňování přídavných jmen

2. stupeň: Nejčastěji používáme příponu -ejší/ější.

3. stupeň: připojíme předponu nej- ke 2. stupni.

Vzory přídavných jmen

Správný vzor přídavného jména určíme tak, že si přídavné jméno převedeme do 1.

tvrdý rohlík - tvrdá houska - tvrdé dřevovzor MLADÝ - tvrdé: 7. p. č. mn. -ými
severní vítr - severní řeka - severní mořevzor JARNÍ - měkké: 7. p. č. mn. -ími
bratrův svetr - bratrova kniha - bratrovo autovzor OTCŮV - přivlastňovací 7. p. -ými
Alenčin pes - Alenčina kniha - Alenčino perovzor MATČIN - přivlastňovací 7. p.