Pojem světelné znečištění (anglicky light pollution) nemá striktní definici. Obecně je jím chápáno souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení. Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst kde to není žádoucí a závojový jas oblohy (populárně označovaný jako tzv. světelný smog).
Negativní dopady umělého osvětlení mohou být rozmanité a jistým způsobem se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Určitá míra světelného znečištění, zejména ve formě světla odraženého od osvětlovaných objektů, nevyhnutelně provází každé umělé osvětlení - tomu nelze zabránit. Většina světelného znečištění však vzniká zcela zbytečně. Dodržováním několika jednoduchých zásad při osvětlování je možné jeho nežádoucí důsledky do značné míry omezit.
Za Českou astronomickou společnost se světelným znečištěním zabývá odborná skupina Temné nebe. Více informací o hledání tmavé oblohy naleznete na stránkách svetelneznecisteni.cz.
Světelné znečištění způsobují umělé zdroje světla - veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty, nebo nákupní zóny. Dobrá nejsou ta svítidla, která svítí bez užitku do horního poloprostoru, lidem do oken bytů apod. Začátečníci, nebo laici si mohou myslet, že stačí vyjet pár kilometrů za město a tam již bude dobrá obloha. Realita je bohužel trochu jiná.
Světelné znečištění se netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách (např. světlo z Prahy je viditelné až z Krkonoš!). V České republice již bohužel nenajdeme jedinou lokalitu, kde by byla přírodně tmavá obloha, bez vlivu světelného znečištění!
Čtěte také: Více o světelném znečištění
Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem až stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. Na Šumavě, Jizerských horách, Beskydech, v NP Poddyjí a podobných odlehlejších lokalitách je to kolem 2000 hvězd. Za přírodně tmavou oblohou je nutno cestovat.
Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst).
Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.
Následující tabulka ukazuje orientační počet hvězd viditelných pouhým okem v závislosti na míře světelného znečištění:
| Lokalita | Počet viditelných hvězd |
|---|---|
| Velkoměsto | Několik nejjasnějších |
| Středně velké město | Desítky |
| Za městem | Stovky |
| Daleko od měst | Až několik tisíc |
| Odlehlejší lokality (Šumava, Jizerské hory, Beskydy, NP Podyjí) | Kolem 2000 |
Technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení (Reducing the undesirable side effects of outdoor lighting), která k 1. 3. 2023 vstoupila v účinnost, poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor, jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy.
Čtěte také: Příklady světelného znečištění
ČSN 36 0459 stanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků trvalého venkovního elektrického osvětlení na vnější prostředí v následujících aplikačních oblastech osvětlení:
Definice a členění pozemních komunikací, venkovních pracovišť a venkovních sportovišť jsou uvedeny v příslušných právních předpisech nebo technických normách. Předmětem tohoto dokumentu je také venkovní osvětlení stavenišť, které nemá trvalý charakter.
Pro ostatní venkovní osvětlení (např. u staveb pro bydlení a rekreaci) jsou požadavky této normy doporučující. Tento dokument nestanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků na vnější prostředí u dočasného venkovní osvětlení (např. vánoční dekorační osvětlení, osvětlení krátkodobých kulturních, společenských a sportovních akcí apod.) ani požadavky na parametry svítidel a světlometů u dopravních prostředků v silniční, železniční, letecké a lodní dopravě a u světelných návěstidel v dopravě obecně.
Čtěte také: Studie o světelném znečištění
tags: #astrofotografie #světelné #znečištění