Příroda České republiky: Charakteristika a ochrana

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR.

Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu.

„S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje.

Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. „Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali.

Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. „Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Přesto podle vědců Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou.

Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. „S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry.

Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci.

V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky.

Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky.

Lidská civilizace jak ji známe se celá rozvinula v současné době meziledové. Holocén je díky člověku specifická doba meziledová, nicméně po něm přijde opět doba ledová. Poslední dva miliony let se naše fauna a flóra vyvíjela v "savanové" krajině utvářené nejen klimatem, ale i velkými zvířaty.

Velká zvířata částečně pufrovala klima, čili i během dob meziledových nebyl v Evropě hustý les - a to pak ani během Holocénu, protože právě to dělal člověk svým drobným zemědělstvím - a to taky dělají ochranáři v péči o chráněná území. No a místo sekačky lze použít například koně, protože na něho jsou kytičky adaptované.

Myslím, že ohledně termínu "původní krajina" není třeba řešit problém, zda za referenční období vzít dobu Marušky Terezky, konec poslední doby ledové apod. Co takhle představit si podobu krajiny, jaká by tu nyní byla, když by tu nebyl člověk (?).

Chráněné oblasti České republiky

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy!

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

• Chráněná krajinná oblast Jizerské hory: krajinou prastarých lesů, rašelinišť i podhorských luk. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka.
• Žďárské vrchy: jedna z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.
• Chráněná krajinná oblast Lužické hory: do 13. století území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes kulturní krajina formovaná člověkem.
• Chráněná krajinná oblast Český kras: pestrá krajina s téměř 700 jeskyněmi, nalezišti zkamenělin a cennou květenou i zvířenou.
• Chráněná krajinná oblast Pálava: střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i osudy vojáků X. římské legie.
• Český ráj: první chráněná krajinná oblast Československa, malebná oblast skal, jezírek a vesniček s lidovou architekturou.
• Chráněná krajinná oblast České středohoří: rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe.
• Chráněná krajinná oblast Labské pískovce: tvořena řadou soutěsek a kaňonů, obklopených věžemi a masivy tvořícími skalní města.
• Chráněná krajinná oblast Beskydy: svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice.
• Chráněná krajinná oblast Jeseníky: patří k největším CHKO v České republice, významné jsou plochy vysokohorského bezlesí a smrkové pralesy.

Další zajímavosti přírody České republiky

• Komorní hůrka: nejmladší sopka na území Českého masivu.
• Sněžka: nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice.
• Obora Soutok: největší obora v České republice.
• Pulčínské skály: nádherný malý pískovcový labyrint na Valašsku.
• Jeskyně Na Turoldu: jedinou zpřístupněnou jeskyní v jurském vápenci v ČR.
• Brdy: nejvyšší ryze české pohoří u nás.
• Jizerská oblast tmavé oblohy: má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních.
• Skalní město Tiské stěny: leží na jižním okraji krušnohorského zlomu.
• Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště: největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších.
• Nejhlubší propast v České republice: a nejhlubší zatopená propast světa.

Legislativa a ochrana přírody

Zákon ze dne 19. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Definice:

• Územní systém ekologické stability krajiny: vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• Významný krajinný prvek: ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (lesy, rašeliniště, vodní toky, mokřady, stepní trávníky atd.).
• Planě rostoucí rostlina: jedinec nebo kolonie rostlinných druhů, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• Volně žijící živočich: jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně.
• Biotop: soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• Evropsky významná lokalita: lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu.
• Natura 2000: celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku, je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů.

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů.

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

tags: #priroda #ceske #republiky #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Umyvadla pro handicapované: Co je důležité?
• Řešení pro čistší národní parky
• Průvodce výběrem odpadkového koše 3 l
• Les a životní prostředí
• Spolky Jihlava - přehled