Krkonošský národní park: Ochrana přírody a krajiny

18.04.2026

Krkonošský národní park (KRNAP) je ochranným štítem křehké přírody Krkonoš. Střeží příběh jedinečné krajiny, který se píše již od období starohor a do nějž v posledních staletích zasahuje také lidská ruka. Kombinace v Evropě ojedinělých přírodních poměrů a působení člověka vytvořila z Krkonoš prostředí, které je neobyčejně různorodé.

Zonace KRNAP: Nástroj ochrany přírody

Zonace je nástroj ochrany přírody, který slouží k péči o velkoplošná zvláště chráněná území. Rozděluje celé území národního parku do oblastí se srovnatelně cennými přírodními hodnotami podle cílů jejich ochrany a péče o ně. Stávající vymezení zón ochrany přírody je provedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.

Nová managementová zonace neboli zonace péče, je přímo podřízená cílům jednotlivých zón. Ty asi nejlépe definují přímo jejich názvy.

Typy zón v KRNAP

Přírodní zóna: Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je tyto ekosystémy ponechat jejich přirozenému vývoji bez rušivých zásahů.
Přírodě blízká zóna: Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní.
Zóna soustředěné péče o přírodu: Sem jsou zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy - především nestabilní, člověkem na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav. Součástí této zóny jsou ale i květnaté krkonošské louky, kterou vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a které jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto zde bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu.
Zóna kulturní krajiny: Konečně poslední zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství, je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí.

Běžného návštěvníka nová zonace při výletech po Krkonoších neovlivní.

Společné logo KRNAP a KPN

Český Krkonošský národní park (KRNAP) a polský Karkonoski Park Narodowy (KPN) se od 17. 4. 2013 prezentují jedním společným logem. Tento mezi evropskými národními parky unikátní krok podtrhuje jednotnost celého území Krkonoš i dlouholetou spolupráci správ obou národních parků.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

"Krkonoše jsou jedno pohoří. Historicky jsme sice rozdělení státní hranicí, ale z hlediska ochrany přírody jsme přirozeně jedním územím. S kolegy na polské straně úzce a prakticky každodenně spolupracujeme a já osobně si toho velice vážím," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Toto partnerství mezi oběma národními parky se začalo prohlubovat v 90. letech. Máme řadu společných projektů. Spolupracujeme ve vědeckém výzkumu, v ekologické výchově i v propagaci. V roce 2013 jsme vyhlásili soutěž o grafický návrh loga KRNAP a KPN, do které jsme přizvali pět českých a pět polských grafických studií.

Jejich zadáním nebylo vytvořit úplně nové logo, ale naopak vyjít z tradice dosavadních log správ parků. Základní podmínkou byl kruhový tvar loga, mezikruží s textem Krkonošský národní park, resp. Karkonoski Park Narodowy pro polské území a označení MaB pro bilaterární biosférickou rezervaci Krkonoše/Karkonosze. Další podmínkou byl motiv Sněžky z pohledu od Úpského rašeliniště, který je společný jak pro KRNAP, tak pro KPN, jako jednotícího prvku.

Návrhy hodnotila odborná komise. Jejími členy byli externí odborníci Jiří Mikeš (lektor Vysoké školy ekonomické, bývalý ředitel Asociace reklamních agentur) a ak. mal. Bohumír Gemrot (ředitel Vyšší odborné školy a Střední umělecké školy Václava Hollara). Na výběru společného loga se všichni odborníci shodli.

Užití dvou motivů v logu je netradiční, ale zcela opodstatněné.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Pravidla pro návštěvníky KRNAP

Připomeňme si pár základních pravidel, která je třeba dodržovat, abychom uchovali poklady krkonošské přírody. Nejsou složitá a nebudou vás nikterak obtěžovat při vašem dobrodružství.

V klidových územích zůstaňte na cestě!
Dopřejte klid krkonošské zvěři.
Netrhejte planě rostoucí květiny (s výjimkou invazivních druhů).
Nevstupujte na neposečené louky.
Neničte les.
Chraňte prameniště a vodní toky.
V lese ani nikde jinde v Krkonoších nekempujte a nerozdělávejte oheň mimo k tomu vyhrazená místa.
Co si do přírody přinesete, to si zase odneste. Nezanechávejte stopy.
Na kole jezděte pouze za denního světla a pouze po vyznačených trasách. Na lyžích pouze po sjezdovkách a vyznačených skialpových trasách.
Drony nechte doma a pyrotechniku zrovna tak.

Klidové území pokrývá nejcennější partie národního parku, které tedy vyžadují nejpřísnější stupeň ochrany. Je to asi 20 procent z celkové rozlohy KRNAP. Že vstupujete do takové oblasti poznáte podle značení v terénu. U cesty vás na to upozorní zelená smaltové cedule na dřevěném sloupku. V terénu to je pak pásové značení je umístěno na stromech a má podobu červených pruhů. Horní je po celém obvodu kmene a spodní jen do poloviny.

Správa KRNAP vyhradila více než 400 km oficiálních cyklotras, protože zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že na kolech nelze v národním parku jezdit nikde jinde než po vyhrazených trasách.

Důležité informace pro návštěvníky

Vjezd motorových vozidel: Vjezd motorových vozidel na území Krkonošského národního parku je zákonem regulován. Pokud se chystáte k pobytu v chráněném území, kontaktujte ubytovatele, poradí vám, co a jak.
Aktuální informace: Na mapovém portálu Správy KRNAP najdete všechny aktuální uzavírky či omezení průchodnosti tras. Ať už z důvodu ochrany přírody či oprav.