Příroda na jaře: Podrobná charakteristika

Zima je ta tam a s jarem přichází nový život. Tak jako každý rok. Jaro je totiž mnohem víc než jenom obligátní kuřátka, králíčci a petrklíče. Kdepak. Jaro je velká věc, která se týká úplně všech. I nás.

Probouzení přírody

Venku zimu vystřídalo jaro a příroda se po zimním spánku pomalu probouzí do celé své krásy. Stromy začínají pučet a rozkvétají první kytičky. S jarními paprsky se do naší krajiny vracejí i tažní ptáci, kteří před zimou odletěli na jih. Symbolem jara a nového života je vajíčko. Přestože se velmi často používá rčení „podobný jako vejce vejci“, není to tak úplně pravda.

Letošní zima nebyla opět moc příjemná a „zimní“, a tak už se všichni turisté, cyklisté a milovníci přírody bezesporu těší až je příjemné počasí zláká na oblíbené procházky po našich lesích.

Naučná stezka Jelení žlíbek

Je volný den a konečně více sluníčka. Užijeme si klidu, pohody a krásné ještě čisté jarní přírody na lehkém výšlapu nad Brněnskou přehradou. Začátek naučné stezky Jelení žlíbek se nachází na parkovišti asi 30 metrů od autobusové zastávky Kozí horka u silnice č.384 z Brna Bystrce do Veverské Bítýšky. Tato naučná stezka byla zřízena na konci devadesátých let magistrátem města Brna. Její délka je asi 6 km, převýšení 120 m a projdeme ji klidným tempem za tři hodiny.

Stezka vede krásným prostředím smíšených lesů Přírodního parku Podkomorské lesy. Je na ní rozmístěno 6 informačních tabulí, kde návštěvník najde obecnější informace o lesích, jeho rostlinných a živočišných společenstvech, ale také poznatky konkrétnější vztahující se k Přírodní rezervaci Jelení žlíbek, po jejímž východním okraji stezka necelý kilometr prochází.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Prvních pár set metrů procházíme úvozovou cestou mezi zahrádkami, pak ještě necelý půlkikometr lesem příměstským, kde míjíme několik desítek chat, mnohé z nich jsou trvale obydlené a lesnické hospodaření zde občas není jednoduché. Cestou míjíme lesní autobusovou zastávku. Na příjezd autobusu bychom však čekali marně.

Naše další kroky stoupají po nedávno zrekonstruované lesní odvozní cestě, která prochází 160 - ti letým bukovodubovým porostem již intenzivně obnovně rozpracovaným. Přirozená obnova tohoto asi 16 - ti hektarového porostu se daří na převážné části plochy, problematičtější jsou pouze vysychavé části s dubem. Obnova porostu na jihozápad od cesty zatím nepokračuje. Nachází se zde totiž oku velmi lahodící dvouetážový bukovodubový porost. Přicházíme na křižovatku s malým zastřešeným posezením, kde se na chvilku zastavujeme a kocháme se nádherou ptačinců a hrachorů jarních.

Pokračujeme v cestě a nahlížíme do dvou v loňském roce vybudovaných oplocenek. Paseka se částečně přirozeně zmladila dubem zimním, část byla dosázena. Příměs habru je v této lokalitě téměř všudypřítomná, snažíme se ji redukovat ve prospěch kvalitnějšího dubu.

Kousek za čtvrtou informační tabulí již vidíme na stromech červené pruhy značící hranici Přírodní rezervace Jelení žlíbek. Byla vyhlášena roku 1992 na ploše 12 ha za účelem ochrany jednoho z nejzachovalejších fragmentů přirozených bukových doubrav a dubových bučin v okolí Brna.

Přes 90 % plochy rezervace, která je bezzásahovým územím, zaujímá 160 - ti letý dubovobukový porost, samovolně se obnovující na světlinách vzniklých rozpadem starých gigantických buků.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Na severovýchod od naší stezky míjíme další dubovou oplocenku částečně přirozeně zmlazenou, částečně dosázenou, ale mimo mladých doubků vidíme něco podezřelého. Země je tady modrá. Modrá záplavou pomněnek. Naše cesta se už začíná svažovat. Scházíme do údolí, jehož porosty tvoří převážně listnaté rozsáhlé mlaziny založené po kůrovcové kalamitě v devadesátých letech. Závěr stezky projdeme kolem bezejmenného potůčku klikatícího se v hluboce zaříznutém údolí.

U vodárny naše výprava končí, přicházíme na silnici.

Jaro na zahradě

Na jaře se příroda po dlouhé zimě probouzí. Ze země vylézají první kvítka a znovu ožívá i hmyz. A po dlouhé zimě tak přichází čas na péči o zahrádku. Abyste se v létě mohli radovat z bohaté úrody a krásných květů, vyplatí se začít s přípravou už v prvních jarních měsících. Jak na jaře pečovat o zahradu, aby se líbila nejen vám, ale i jejím drobným obyvatelům?

• Shrabání listí: Pokud jste již na podzim ponechali část listí na zahradě, na jaře je odklízejte postupně. Hromady listí poskytují úkryt užitečnému hmyzu, jako jsou berušky nebo motýli, kteří se v nich probouzejí ze zimního spánku nebo dokončují svůj vývoj.
• Prořez stromů a keřů: Jaro je ideální doba pro prořezání většiny dřevin, a to ideálně od února do dubna, než začnou pučet, ale zároveň teploty neklesají pod nulu.
• Zastřihávání trvalek a odstranění odumřelých částí rostlin: Na jaře přichází čas pro zastřihávání trvalek, jako jsou traviny, růže, šalvěj nebo třeba levandule a odstranění suchých a odumřelých částí jednoletých či dvouletých rostlin.
• Likvidace plevele: V záhonech je na jaře znát, že jste je pár měsíců nezbavovali plevele, který může bránit růstu žádoucích rostlin. Vyhněte se chemickým prostředkům a pusťte se do boje hezky postaru - ručně.
• Sekání trávníku: Trávník na jaře doslova ožívá - nejen svěží zelení a prvními kvítky, ale i drobnými obyvateli, pro které je domovem.

Ekologické aspekty

Biosféra Země se nevratně vyvíjí a spolu s ní procházejí vývojem i ekosystémy různé úrovně a komplexity. Popis struktury a funkce ekosystému je záležitost vysoce komplexní a komplikovaná, zatím v úplné podrobnosti neproveditelná.

Lužní lesy a Pístecký les

Biologicky velmi hodnotný komplex pravidelně zaplavovaných lužních lesů s odstavenými říčními rameny, periodickými mokřady a tůněmi je Pístecký les. Pístecký les patří mezi nejrozsáhlejší a nejzachovalejší lužní lesy dolního toku Ohře. Lesy vynikají mimořádně floristicky pestrým bylinným podrostem v časně jarním a jarním aspektu. Hojný je zde výskyt některých vzácných a zvláště chráněných rostlinných druhů (Scilla vindobonensis, Leucojum verum). Na lokalitě se také vyskytuje početná populace druhu lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus).

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Management na lokalitě se řídí schváleným plánem péče pro přírodní rezervaci Pístecký les. Dalším cílem péče o území je postupná přeměna části políček s vysokou hladinou spodních vod, situovaných v rámci lužního lesa na louky a postupné převádění měkkého luhu na tvrdý (podpora dub, javor, jasan na úkor topolu, olše a vrby).

Pístecký les je využíván k intenzivnímu chovu bažantů. Činností chovatelů jsou lesní porosty fragmentovány na menší celky a na vykácených plochách jsou pěstovány krmné plodiny, především kukuřice. Tento faktor má společně s lesním hospodařením nejvýraznější vliv na zhoršování stavu porostů. V tomto ohledu jsou nezbytná zásadní omezení. Oblast je také hojně využívána k rekreaci, zvláště v okolí řeky. Negativně působí roztroušená chatová zástavba, poškozování břehových porostů rybáři, skládky odpadků atd.

Dalším limitujícím faktorem pro přirozená nivní společenstva je umělá regulace výše vodní hladiny v řece.

Kulturní lesy

Jedná se o nejčastější typ lesního ekosystému v české přírodě. Jedná se zejména o monokulturní smrčiny. Tyto lesy ale mají nezanedbatelný význam pro rekreaci a výraznou protierozní funkci. Kulturní i přirozené lesy plní krom rekreační a protierozní funkce i funkci jakési zásobárny vody. Dokáží totiž rychleji pohltit, ale pomaleji vydat srážkovou vodu než volná krajina a zpomalí tak možné povodně.

Více jak polovina lesů u nás jsou kulturní smrčiny. Stejnověké monokultury smrku jsou díky mělkým kořenům velice náchylné k vichřicím, námrazám, návalům sněhu a podobným kalamitám. Vzhledem k tomu, že zde není hustý křovinatý porost, jsou kulturní lesy velice dobře přístupné lidem, kteří do lesů chodí relaxovat a načerpat nové síly. Velmi významnou roli hrají tyto lesy při ochraně půdy proti erozi. Silné kořeny stromů totiž dokáží tomuto problému zabránit.

Kulturní lesy jsou pěstované ve školkách ze semen. Podle stáří lze mladý les rozdělit na mlazinu, tyčkovinu, laťkovinu a kmenovinu. Z počátku se udržuje prořezávku, později probírkou. Kulturní lesy jsou pěstovány zejména za účelem produkce dřeva. Těžba se zde provádí buď holosečí nebo výběrovou těžbou. Citlivě provedená malá hloseč může pomoci při přirozené obnově lesa ze semen ponechaných stromů. U listnáčů se lze setkat i výhonky vyrostlými z pařezů.

Flóra a houby

Již jsem se zmínila o tom, že v kulturních lesích je méně rostlinného podrostu než v přirozených lesích. Především v listnatých lesích můžeme hlavně na jaře najít polšťáře kvetoucích rostlin, které v tomto období mají ještě dostatek světla na svůj růst. Nezastiňují je totiž listy stromů. Můžeme zde najít například kyselý šťavel, v mokřejších oblastech můžeme narazit na typicky jarní sněženky či bledule nebo také silně vonící, svým vzhledem však nenápadnou orchidej vemeník dvoulistý. Ten ale kvete v létě. Typické nejen pro tyto lesy jsou samozřejmě houby.

Díky náchylnosti na škůdce jsou nedílnou součástí lesů feromonové pasti, do kterých se lákají samečci dřevokazných brouků na feromony samiček. Takové kalamitní přemnožení lýkožrouta či podobných brouků může zlikvidovat vyrostlý, mnohahektarový les. Samičky pod kůru kladou vajička. Larvy z nich vylíhlé si pak vykusují do lýkové části chodbyčky, čímž přeruší lýkové pletivo a strom začne usychat. Zdravý strom se dokáže bránit zalitím těchto chodeb pryskyřicí, ale pokud je oslaben, například špatným ovzduším, velice snadno podlehne.

Fauna

V lesích obecně žijí druhově rozmanitá společenstva živočichů. Pro smrkové monokultury to však tolik neplatí. Je to zapřičiněno malou nabídkou potravy a mnohde i úkrytů. Nejvíce života spatříte zejména na okraji lesa a na pasekách. V centrální části lesa pak naleznete většinou jen drobnější živočichy jako jsou pavouci, korýši, hmyz.

Les je ideálním místem k odpočinku a relaxaci, proto, pokud máte tu možnost, navštěvujte je co nečastěji. Pokud budete patřičně tiší a pozorní, určitě se Vám podaří spatřit nebo uslyšíte nejednoho obyvatele tohoto prostředí a přijdete domů plní nové energie.

Šumava a kůrovec

Kůrovcem zničený les na hřebenech Šumavy značně nepříznivě ovlivnil lesy, charakter krajiny a celou přírodu. Plocha kůrovcem zničených lesů na Šumavě je již natolik rozsáhlá, že se nyní musí hodnotit její vliv nejen na lesy samotné, ale i na celé přírodní prostředí vůbec.

Mikroklima lesů

Jde o důležité meteorologické charakteristiky, kdy mrtvý les ovlivňuje mikroklima uvnitř odumřelých lesních částí. Je to např. vlhkost uvnitř porostů, neboť jen rozložení srážek je ve srovnání s dosavadním stavem živých porostů odlišné. Koruny mrtvých stromů nezadržují vertikální srážky, také horizontální srážky jako mlhy probíhají jinak a ukládají se do jiných míst. Značné rozdíly již vznikly a dále se budou prohlubovat, pokud jde o teploty.

Hydrické podmínky

Zvláště významné je zhoršení hydrických podmínek. Proti stavu se zdravým lesem již nyní vznikají rozdíly při ukládání sněhových srážek v mrtvém lese. Vysoké stromy, které sníh zadržovaly, mizí a vítr sníh odnáší jinam. Slunce pak zbylou sněhovou pokrývku rychleji rozehřívá a tání je rychlejší, voda pak místo vsáknutí do země odtéká po povrchu. To může změnit a výrazně zhoršit odtokové poměry a působit jarní povodně. Měření v NP Šumava (NPŠ) prokazují, že kulminační průtok z mrtvého lesa je 28krát vyšší než z lesa zeleného. Během suchého období odtéká naopak z mrtvého lesa třikrát méně vody než z lesa zdravého.

Mrtvý les zhoršuje kvalitu vody, zvyšuje její kyselost (pH) o 11 % a rozkladem mrtvé dřevní hmoty na zemi stoupá obsah oxidů dusíku (NOx), čímž se zhoršuje i jakost pitné podzemní vody.

Obnova lesa

Na MŽP převládají názory, že se plochy mrtvého lesa samy přirozeně obnoví a zmladí takovými dřevinami, které zaručí jejich přirozené složení. Doposud bylo zjištěno v mrtvém lese v NPŠ po kůrovci 214 ks náletových stromků o výšce nad 1 m na 1 ha, což je sotva desetina potřeby. Na plochách v mrtvém lese jsou sice i stromky nižší, ale jejich další existence je vzhledem k buřeni, zvěři, sněhu a mrazu nejistá. Nový nálet nemůže vzniknout, poněvadž dospělé plodící smrky zničil brouk.

Škodlivé látky v ovzduší

Mrtvý les po kůrovci zhoršuje čistotu ovzduší, a to nejen na území NPŠ, ale i daleko za jeho hranicemi. Hřebeny zalesněné Šumavy zajišťují filtraci ovzduší, neboť husté koruny stromů zachycují plynné i tuhé znečišťující látky ve vzduchu.

Lesnické zásahy

Jakmile se však proti kůrovcům po nátlaku MŽP přestalo zasahovat, začaly lesy hromadně usychat, kůrovec se stále více množil, a zásahy musely být proto silnější. Z toho vyplývá, že silné zásahy způsobilo právě MŽP a nyní se farizejsky snaží z tohoto postupu obvinit lesníky. Přemnožený kůrovec nyní ničí i vysokohorskou kleč, která je důležitou součástí rašelinišť.

Úbytek ptačích druhů

V mrtvém lese po žíru kůrovce však dochází k značnému úbytku velkého počtu ptačích druhů. Tak např. jen do roku 1999, tedy pouze za 3 roky existence mrtvého lesa se ve srovnáním s lesem zdravým snížil počet 56 druhů pták...

Biologické průzkumy

Aktuálním tématem, kterému se teď, na začátku jara, hodně věnuji, jsou biologické průzkumy, které právě v dubnu začínají. V podmínkách České republiky by biologické průzkumy měly obsahovat celé vegetační období, tedy minimálně od března do října, což je optimální stav. Existují různé verze biologických průzkumů, o kterých bych se v tomto příspěvku chtěla více rozepsat.

• Klasický průzkum: Postihuje celé vegetační období a provádí se v případě, že se v dané lokalitě plánuje nějaký záměr, nějaká stavba.
• Celoroční průzkum: Provádí se u zásadnějších investičních záměrů, kdy potřebujeme zjistit komplexnější informace, a to i o zimním období.
• Menší průzkumy: Zaměřují se na jedno období. Vegetační období se rozděluje na tři aspekty, jarní, letní a podzimní.
• Screening: Lze jej provést v jakémkoliv období, ale nejméně vhodná je zima. Screening se provádí na místech, kde investor uvažuje o využívání nějakého území.

Investor často neví, jak bude těžké jeho záměr prosadit tzv. přes úřady a přes různá povolení, a není si jistý, zdali se ho nebudou týkat nějaká omezení z hlediska ochrany přírody a krajiny. Screening je velmi užitečný, věnovala jsem mu proto i samostatný článek na svém blogu, protože dává investorovi informaci o území z hlediska ochrany přírody ještě před koupí pozemku a před investicí nejen financí, ale i času a energie. Díky screeningu investor ví, do jak velkého rizika se pouští.

Jarní cibuloviny v Kolovratech

Letos na jaře poprvé oživily tři travnaté plochy při ulici Mírová v Kolovratech rozkvetlé záhony jarních cibulovin (hyacinty, tulipány a narcisy). Barevné květy působí v brzkých jarních měsících velmi pozitivně a přinášejí novou energii obyvatelům cestou na MHD nebo do školy. Dle reakcí obyvatel byla tato jarní krása velmi pozitivně přijímána. Květinové záhony jsou též naprostým standardem v moderních městech plných betonu.

Na veřejných prostranstvích, na která se zaměřuje tento projekt, se nacházejí travnaté plochy. U návesního rybníka (křižovatka ulic Do Hlinek a U Jezu) je rozlehlá volná travnatá plocha s řídkou výsadbou stromů. V letních měsících se tam pravidelně konají kulturní akce, především tradiční Kolovratský parník, což znemožňuje umístění např. trvalkových záhonů.

V páteřní lipanské ulici Do Kopečka se podél chodníku nachází stromořadí listnatých stromů s menšími korunami. Mezi stromořadím a oplocením rodinných domů je přibližně osm až devět metrů široký travnatý pás.

Cíl projektu

Založení dalších pásů jarních kvetoucích cibulovin v lokalitě u návesního rybníka v Kolovratech (parc. č. 385/1, 386 a 387 k.ú. Kolovraty, ve správě MČ) a při ulici Do Kopečka v Lipanech (parc. č. 66/13 k.ú. Lipany, ve správě MČ).

Cibuloviny se vysazují na podzim do trávníku speciálním sázecím strojem, který odloupne travní drn a pod něj nasype vybranou směs cibulovin. Cibuloviny na jaře postupně vykvétají - celá doba kvetení trvá přibližně tři měsíce. Po odkvetení a zatáhnutí cibulovin se trávník udržuje klasickým sečením a nevznikají tedy žádné mimořádné nároky na údržbu.

Směs Natura Pleneuf:

• 10 x 1 000 cibulí ve směsi 19 druhů
• kvetení až 7 let po sobě
• délka kvetení 12 týdnů
• doba květu únor až květen
• husté sázení 100 cibulí/m² pro výrazný efekt při hlavní lipanské ulici, celková osázená plocha cca 100 m²

Komu je projekt určen?

Projekt je určen pro všechny obyvatele i návštěvníky naší městské části.

Odhadované náklady na realizaci projektu:

Rozpočet je vytvořen na základě relevantní nabídky specializované firmy.

Příroda v televizi

Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.

Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. S námi se seznámíte s příběhy těch, kteří žijí vedle nás a my o nich často ani nevíme. My lidé máme sklony si myslet, že naše životy jsou někdy komplikované, ale i životy zvířat jsou dramatické. Často je změní jediná náhoda. Leguán je netypickým domácím mazlíčkem, jelikož jeho chov je náročný.

Věděli jste, že většina našich ptáků se na zimu stěhuje do teplých krajin? A takové stěhování, to není jen tak. Ptáci musí překonat někdy i tisíce kilometrů, během kterých opustí evropský kontinent a přesídlí na čas do Afriky. Jak je možné, že takovou cestu dvakrát do roka zvládnou? A co se stane, když se nestihnou dostat do cíle včas?

Nejrozsáhlejší přírodní rezervace v ČR a naše druhé nejvyšší pohoří se jmenuje CHKO Hrubý Jeseník. Nachází se zde na 360 druhů vyšších rostlin, což nikde jinde v ČR nenajdeme. Arktoalpinská tundra neboli přírodní bezlesí bylo uměle člověkem zalesněno borovicí kleč. Nastal zde tak ekologický problém, který je třeba řešit už jen kvůli unikátům jako jsou kamenná moře či Petrovy kameny.

Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.

Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života.

Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce.

Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.

tags: #priroda #na #jare #plocha #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše kolibka
• Hluboký význam přírody
• Přeměna odpadů na zdroje
• Recenze ekologických kotlů na tuhá paliva
• Aktuální Galerie Tady Hospodaří Příroda