Obec Pňov se nachází přibližně na půli cesty mezi Kolínem a Poděbrady. Začíná (a končí) tu velice zajímavá naučná stezka Pňovský luh. Pokud budete mít tu možnost, zastavte se tu na jaře, když je celý lužní les rozkvetlý dymnivkami, sasankami, petrklíči a mnoha dalšími druhy jarních květin.
Na stezce je několik zajímavých zastavení, jedno z nich je u Oldřišského dubu, který byl svým obvodem přes 6,5 metrů daleko největším v celém kraji a podle pověsti pamatuje kněžnu Libuši. S dubem je spojená i pověst o nešťastné panně, která než by si vzala nechtěného ženicha, raději navždy zmizela v jeho dutině.
Kolem stezky se vinou bývalá ramena řeky Labe a hluboké tůně a mokřady. Obklopen a chráněn jedním takovým hlubokým ramenem stával bájný hrad Oldříš. Z něj se bohužel nezachovalo nic, množství záplav zcela změnilo labská koryta. Na dalším zastavení naučné stezky je napsána pěkná pověst vážící se právě k hradu Oldříš.
V dobách dávno minulých, snad ještě když kraji vévodil mohutný a bájemi opředený hrad Oldříš, řádila v okolí dnešního Pňova obávaná banda ukrutných loupežníků. Strach z nich šel. Oloupili každého, kdo se jim namanul do cesty. Tak se také jednoho dne stalo, že si lapkové troufli i na samotnou královskou družinu, směřující na koních do nedaleké Oldříše.
V tomto případě přecenili svoje síly a byli zbrojným doprovodem královské družiny lapeni a uvrženi do sklepů starého dvorce - tvrze, vzpínajícího se na labském ostrově. Pňovský luh tvoří spolu s nedalekým Veltrubským a Libickým luhem největší a nejzachovalejší komplex lužních lesů v Čechách.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Dub letní (Quercus robur) zasazený kolem roku 1480, který byl v srpnu 2000 vyvrácen vichřicí; dnes je to mrtvý strom. Torzo padlého stromu bylo v roce 2007 zakryto stříškou, ochrana stromu nebyla záměrně zrušena. Před vývratem byl strom vysoký 25 metrů a obvod jeho kmene činil 683 cm.
V sousedství vyvráceného stromu roste potomek Oldřišského dubu, dub letní zasazený kolem roku 1850. Důvodem ochrany torza stromu je jeho biologický význam z více hledisek, dále se jedná o významné torzo stromu výjimečného vzrůstu, který byl krajinnou dominantou. Oldřišký dub je jednou ze zastávek naučné stezky Pňovský luh.
Dub letní (také křemelák) se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. U nás je rozšířen od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených lesích, je to rozložitý strom s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Mladá borka je stříbřitě šedá až nahnědlá, lesklá, později silně rozpukaná a brázditá, hnědo až černošedá.
Krátce řapíkaté peřenolaločné listy jsou tuhé, kožovité a u řapíku vykrojené nebo uťaté. Květy jsou jednodomé, samičí jsou po dvou až pěti na dlouhých stopkách v paždí listů, mají červené blizny a sedí jednotlivě na číškách. Samčí květy tvoří až 4 cm dlouhé řídké převislé jehnědy, které se rozvíjejí současně s listy. Pyl je přenášen větrem. Kvete od května do června.
Plody, známé žaludy, jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní částí ve zdřevnatělých šupinovitých číškách po několika na dlouhých stopkách. Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnějším bohům - Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obětovali apod.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Pro léčivé účinky se sbírá dubová kůra, používá se jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má i protizánětlivé účinky. Ochrana byla vyhlášena usnesením Rady Středočeského krajského národního výboru v Praze ze dne 25.
V 10. století se v Libici nad Cidlinou nacházelo sídlo rodu Slavníkovců. Území dnešní obce bylo tehdy mimo Prahy nejvýznamnějším politickým a kulturním centrem v Čechách.
Přírodní rezervace Veltrubský luh se rozkládá na pravém břehu řeky Labe za vesnicí Veltruby. Byla vyhlášena z důvodu ochrany lužních lesů a mokřadů.
Kolínsko-Poděbradská cyklistická trasa s kvalitním povrchem vedoucí převážně po stezkách (a obcemi Veltruby a Velký Osek) je jednou z nejoblíbenějších v Čechách. Dá se jet od vlakové zastávky v Kolíně až do Poděbrad. Na stezce skrze lužní lesy pokryté kobercem lesních květin narazíte na jezero v Pňově-Předhradí, toto místo je alfou trasy, kde se můžete i vykoupat.
Nenáročný rovinatý výlet podél Labe. Vedle sebe jsou tu červená turistická cesta i cyklostezka. Cesta vede podél řeky a lužními lesy. V Libici můžeme navštívit i sídlo Slavníkovců.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Přívoz se nachází mezi Kolínem a Poděbrady, asi 3 kilometry před soutokem Labe s Cidlinou, u něhož Labe překlenuje most s dálnicí D 11.
Poděbrady leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Poděbrady jsou známé a vyhledávané lázeňské město. Město se rozkládá na pravém břehu řeky Labe v jižní části České tabule.
Zámek, který stojí při pravém břehu řeky Labe, je dominantou města Poděbrady na Nymbursku ve Středočeském kraji. Původní stavba zde stála již roku 1108. Do zámku v Poděbradech se vchází z náměstí hlavní zámeckou bránou. Dnešní renesanční vzhled brány vznikl renesanční přestavbou zámku v pol. 18. stol.
Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha. Na náměstí stojí také Mariánský sloup z roku 1765, postavený na památku morové epidemie roku 1714.
Květinové hodiny v Lázeňském parku v Poděbradech náleží již mnoho let ke koloritu města. Od roku 1932 byly námětem mnoha pohlednic.
tags: #příroda #Oldřišský #les