Příroda ukazuje na krušnou zimu: Pranostiky a jejich význam

03.04.2026

Na této stránce se v rámci lidové meteorologie věnujeme pranostikám o počasí, které mají za úkol podle průběhu počasí a chování přírody předpovědět další vývoj počasí. Na stránce prezentujeme pranostiky vztahující se k jednotlivým měsícům roku, obdobím i k některým dnům. V některé dny platí mnoho pranostik, v jiné dny méně a k některým se naváží žádné.

Pranostiky o počasí, související i s přírodou, nejsou v dnešní moderní meteorologii nijak využitelné a nelze se podle nich zejména nyní v době změny klimatu řídit. I přesto jim pozornost věnujeme a to zejména pro zajímavost, zda nějaká náhodou nevyjde. Existují pranostiky, které čas od času vycházejí a tyto většina z nás dobře zná. Poté jsou i méně známé pranostiky. Úkol stránky spočívá v tom, pro zajímavost hlavní pranostiky známé i méně známé prezentovat. Vyzkoušet si můžete podle nich a průběhu počasí, zda vycházejí nebo skutečně nikoli.

Pranostika je ustálené rčení, které vzniklo v minulosti a bylo používáno našimi předky na základě převážně se opakujícího průběhu počasí v určité době. To, že se dříve počasí často v daném období nějak chovalo na základě jevů a procesů před tím neznamená, že tomu tak musí být neustále a v dnešní době. Naopak mnoho pranostik nevychází a počasí se v dnešní době chová zcela jinak, často i opačně. Některé pranostiky mohou vycházet a tyto singularity také často pozorujeme. Možná proto si tyto pranostiky tohoto typu pamatuje většina z nás.

Jde zejména o určité dny či období, ke kterým se vztahují, ať už se jedná o Ledové muže (polovina května) nebo Svatou Annu (konec července) či Adama a Evu (Vánoce). Pranostiky je nutno vykládat s rezervou a nebrat je vážně doslova. Je nutné vyložit si, co chce daná pranostika říci. O to se níže pokoušíme v tomto přehledu hlavních pranostik.

Níže uvádíme pro zajímavost známé i méně známé důležité pranostiky s vazbou na počasí a případně chování přírody. Podle pranostik si můžeme do jisté míry udělat obrázek o tom, jak se může počasí dále chovat. Dnes nám ovšem nepřinesou v době měnícího se klimatu žádné spolehlivé podklady pro předpověď počasí. Každý bude znát pranostiky „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“, „Svatá Anna, chladna z rána“, „Na Adama a Evu, čekej oblevu“ a další pranostiky vázající se ke svatému Jiří, svaté Barboře, Lucii a podobným.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

V dnešní době dochází k relativně pravidelně se vyskytujícím specifickým druhům počasí v konkrétní době. Tyto pranostiky, které skutečně častěji vycházejí, nazýváme singularity počasí. Ke každému měsíci se váže několik pranostik. V některých měsících jich existuje mnoho, v jiných méně. Tyto se většinou zaměřují na odhad průběhu počasí v dalším měsíci, období nebo dokonce ve velmi dlouhém čase. Každou pranostiku níže objasňujeme, co je jí patrně myšleno, co chce přesně říci.

Například podle podzimního počasí a chování přírody je odhadován průběh zimy a její tzv. „tuhost“. Hodně pranostik slibuje příchod deštivého období. Mnohé mají ovšem základ v pouhých pověrách, to je nutno si před jejich studiem uvědomit jako první. Další pak vycházejí z průběhu počasí pozorovaném našimi předky z dávné minulosti a mohlo se jednat o náhody. Některé lze ale jednoznačně „podepsat“ a tyto odrážejí skutečně se často opakující meteorologické projevy.

Pranostiky pro jednotlivé měsíce

Leden

Je-li leden suchý, červen mokrý. Pranostika jednoznačně říká, že pokud nebude v lednu příliš pršet a bude převládat sucho, můžeme se „těšit“ za půl roku, tedy v červnu, na vlhké počasí. V lednu bývá v našem klimatu méně srážek, jde o jeden z nejsušších měsíců roku. V červnu je tomu přesně naopak, jde o měsíc nejvlhčí. Je velmi pravděpodobné, že bude červen převážně vlhčí. Zde nutno vykládat pranostiku ve vztahu k odchylkám od průměru. Pokud bude leden podnormální ohledně srážek, červen byl měl být naopak nadnormální.
Když v lednu hrom burácí, špatný rok se nám kruží. Tato pranostika sází na to, že pokud vykazují krtci v lednu aktivitu, převáží většinou teplé až velmi teplé počasí. Následně usuzuje, že pokud v tomto období nebude zima, začne poté později a protáhne se. Nutno brát s rezervou přesnou délku zimy, ale obecně lze tuto pranostiku vyložit tak, že pokud je v zimě dlouho teplo, tak poté tato přijde na konci období zimy a protáhne se do jara. O tom jsme se u nás v minulosti již několikrát přesvědčily. Pranostika se občas tedy může vyplnit, což poté dělá vrásky zemědělcům a zahrádkářům.
Když je v lednu teplo, bude bída a špatná úroda. Podobné pranostiky o lednovém teplu také říkají, že následuje poté bída a patrně špatný rok ohledně úrody. Když je v lednu zima jak má, určitě nás to potěší a bude následně dobrý rok ohledně úrod. Pokud je všude voda, tzn. nemrzne a srážky jsou kapalné, lze čekat naopak škody a špatný rok, špatnou úrodu.
Tři králové mosty staví, nebo je boří (6. ledna). Pranostika vázající se ke konkrétními datu, ke kterému se váže více podobných, říká že období bývá přelomovým. To si lze vysvětlit tak, že buďto začíná významně mrznout a tvoří se ledové bariéry nebo naopak dochází k oblevě.

Únor

Únor bílý, pole sílí. Těžko říci, kde autor pranostiky hledal spojitost, ale pranostika jasně říká že pokud se vyskytuje v únoru hodně oblaků, přijde v březnu významné sněžení. Možná to v dávné minulosti tak několikrát bylo a to je vše.
Teplý únor - studený březen. Zde je vyjádřena pro změnu spojitost slunečného a patrně teplejšího počasí v únoru a po něm přicházejícího studeného března. Místo příchodu jara během března by tak měla přicházet pravá zima. Pokud bude únor teplejší, určitě není vyloučeno, že v březnu se nějaké záchvěvy zimy objeví.
Zelené Hromnice - bílé Velikonoce (2. února). Ke svátku Hromnice připadajícím na 2. únorový den se váže více pranostik. V tomto přehledu vybíráme například pranostiku dávající do srovnání tento den a svátky velikonoční. V poslední době se spíše stává, že Vánoce jsou teplé a následuje ještě poměrně dlouho teplé počasí. Tím se zpozdí příchod zimy a protahuje se do jara. Protože svátky jara připadají většinou na přelom března a dubna a někdy i na polovinu března, tak jsou poté ještě až zimní a často v tyto dny i sněží v nížinách.
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna (14. února). Tato pranostika chce patrně ukázat, že kolem tohoto data přicházejí silné mrazy, kdy zmrzne snad vše. Otázkou je, podle čeho byla pranostika sestavena. V dnešní době nemůžeme v tuto dobu pozorovat žádný stabilně se opakující trend teploty vzduchu, který by spočíval ve významných mrazech.

Březen

Mlhavý březen - mokrý rok. Těžko usuzovat podle čeho pranostika předpokládá, že pokud přinese březen hodně mlh (jako že u nás oproti říjnu, listopadu či zimním měsícům už příliš mlhavý nebývá), tak bude následovat vlhký rok, tedy teplá část roku poté začínající.
Březen - měsíc bláznů. Pranostika, která říká pravdu. Počasí je v březnu „zrádné“ a když dokáže být poprvé opravdu teplo, rychle se též může ochladit. Napadnout může klidně i nejvíce sněhu z celé zimy. Počasí je v březnu převážně studené, významněji teplejší je pouze krátce.
Josef s Marií, zimu zaryjí (19. a 23. března). O tom, že koncem března se zima už většinou „vzdává své vlády“ svědčí pranostika vztahující se ke dni, v němž má svátek Josef a ke dni se svátkem Marie. K 19. březnu se vztahuje více pranostik. Některé tvrdí, že pokud je tento den vítr, potrvá ještě čtvrt roku. Opět těžko usuzovat o základu pranostiky, sloužit může jen pro zajímavost a ilustraci.

Duben

Pršívá-li prvního dubna, bývá mokrý máj (1. dubna). U každého začátku nějakého období, ať už měsíce nebo sezóny či roku, se říkává jak první den, tak po celé dané období. U této pranostiky to tak neplatí, ta hovoří o tom, že pokud první prvního apríla, tak je následující měsíc (květen) vlhký též. V tento den je většinou proměnlivé počasí, které v tuto dobu u nás panuje často. Začíná takové být už ke konci března.
Je-li Zelený čtvrtek studený, bude léto teplé. Tato pranostika se vztahuje obecně k Velikonocům, k Zelenému čtvrtku, který může být kdykoli a to v březnu i dubnu. Pokud je tento den studené počasí, má být následné léto teplé. Tak smýšlí tato pranostika, která má patrně základ v tom, že opožděná zima bude přecházet naopak v postupně teplé počasí.
Bouřka na Velký pátek - úroda na polích. Opět velikonoční pranostika, kdy bouřka na Velký pátek znamená následně vhodné povětrnostní podmínky během vegetačního období a úrodu na polích.
Deštivá neděle Velikonoční - vlhký květen. Pranostika opět ve vztahu ke svátkům jara. Deštivá neděle Velikonoční má přinést další týdny vlhké počasí, těžko říci proč tato pranostika vznikla.
Před Jiřím sucho, po něm mokro (24. dubna). Pranostika vztahující se ke dni svatého Jiří, která není zdaleka v tento den jediná, hovoří o tom, že pokud do tohoto dne je sucho, poté následuje vlhké počasí. Další pranostiky poukazují spíše na rozvíjející se vegetaci a přírodu, zejména růst trávy a známé vylézání hadů a štírů.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo (25. dubna). Tato pranostika ukazuje na to, že pokud tento den prší, následují ještě téměř dva měsíce vlhkého počasí. Podobná se Medardové kápi (viz dále). Další pranostika k tomuto dni opět usuzuje, že pokud je v tento den teplo, často se následně ochlazuje. V tomto období se stále ještě u nás střídají teplá a studená období a přílivy studeného vzduchu mohou být skutečně významnější po již o něco delších teplých epizodách, kdy jsou někdy i přesahovány letní teploty 25°C.

Květen

Mokrý máj - dobrý rok. Pranostika říká, že pokud je v květnu hodně srážek, bude dobrý rok a že se tedy obecně dobře urodí. V květnu je totiž většina vegetace v maximálním rozvinu a rozkvětu, mnoho keřů a stromů začíná postupně tvořit plody a proto je vláha nejvíce potřeba. V poslední době se ovšem potýkáme u nás v květnu a již v předcházejícím měsíci dubnu se suchem, což činí opak a tato pranostika se neuplatňuje. Pro úrodu je také důležitá teplota vzduchu.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů (4. května). Pranostika zaměřená na spojitost větru a sucha s požáry. Pokud fouká významný vítr 4. květnový den, tak je během léta podle této pranostiky sucho s častým výskytem požárů. Zda tato pranostika občas vyjde si může každý vypozorovat.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta (13. května). Tato pranostika se vztahuje k jednomu ze tří ledových mužů (Pankrác, Servác, Bonifác), kdy dochází často k významnému ochlazení s přízemními mrazy. U nás se tato pranostika občas vyplní a patří k singularitám našeho počasí. Přes těmito dny v posledních letech dokáže být i léto, nebo téměř léto, ale poté dochází k značnému ochlazení. To působí ještě větší škody na kvetoucích stromech a keřích, které se vlivem vysokých teplot před tímto období značně rozvinou. Po tomto datu bývá podle pranostiky s mrazy konec.

Červen

Jak červen stálý, tak prosinec proměnlivý. Co přesně tato pranostika míní těžko říci, ale zřejmě usuzuje, že podle stálosti počasí v červnu bude prosincové počasí takové jak má. Tedy že bude spíše zimní počasí, tj. mráz a sníh. Co je na této pranostice dnes pravdy je nutno vypozorovat. Možná někdy i vyjde.
Červen studený - září teplé. Tato pranostika naopak podle červnového počasí předpovídá to zářijové. Pokud se vyskytuje v červnu teplo, očekávat lze teplé i září. Můžeme jen spekulovat, zda zde v minulosti nějaká spojitost byla nebo pranostika vznikla jen proto, že se shodné slovo na konci vět jen pěkně rýmuje.
Chladný červen - špatné zrání. Pranostika s vazbou počasí na zemědělství jasně říká, že pokud není v červnu příliš tepla a převládá vlhko, plodiny nebudou dobře zrát. Naopak suchý a horký červen může úrodě též uškodit. Nicméně zrání vysoké teploty a častý sluneční svit jednoznačně podporují.
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu (6. června). Již opravdu definitivní konec studeného počasí má podle této pranostiky přinést právě tento den, svatý Norbert. Začíná definitivně letní část roku, ale do svaté Anny je už zároveň docela blízko (viz dále).
Medardova kápě, čtyřicet dní kape (8. června). K Medardovi, tedy 8. červnu, se vztahuje hodně pranostik. Ty známé jsou uvedeny a veškeré pranostiky spojují déšť v tento den s následně vlhkým obdobím, které trvá přibližně měsíc a dva týdny. Většinou se uvádí 6 týdnů nebo 40 dní. Otázkou je, proč má déšť zrovna v tento den znamenat delší vlhké období. Pranostika v dnešní době příliš nevychází, jak moc vychází lze vypozorovat.
Svatý Vít, dává trávě pít (15. června). Pranostiky vázající se k polovině měsíce také často uvádějí déšť. Svatý Vít podle nich přináší vlhké počasí, které způsobuje úrodu, ale kromě ječmene. Pokud vyplní medardovská pranostika (výše), tak není málo pravděpodobné, že bude i o týden později vlhké počasí. Opět lze polemizovat nad tím, proč tato pranostika uvádí zrovna tento den.
Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá (24. června). Pranostika spojuje počasí v tento den s počasím na svátek Michala, tedy 29. září. Je ji nutno brát orientačně, neboť se počasí v tento den nebude přesně krýt s tím za tři měsíce a pět dní. Nicméně pokud je pěkné a teplé počasí, předpokládá se takové úměrné období i za tři měsíce. Alespoň podle této pranostiky.
Prší-li ten den, prší celé tři dny (24. června). Podobné pranostiky jako k 8. červnu se váží též k tomuto datu. Jen zní trochu jinak a slibují deštivo na mnohem kratší období než v případě Medarda. Některé pranostiky hovoří o čtyřech dnech deště. Též je nutno vykládat je s rezervou, myšleno je zajisté tři až čtyři dny vlhkého počasí a nikoli deště v kuse.
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší (29. června). Velmi podobná pranostika jako pro 8. červen, tedy na Medarda, se váze k Petru a Pavlovi. Hovoří o tom, že pokud tento den prší, poté následuje třicetidenní vlhké období. Takto je nutno pranostiku vykládat. Takže pokud vychází pranostika Medardovy kápě, není problém aby pršelo zrovna v tento den. Pokud pak vyjde tato pranostika, původní Medardova kápě se jaksi prodlužuje. K tomuto datu se váže i několik dalších pranostik. O deštích znamenajících delší vlhké období ale pojednává i řada dalších červnových pranostik.
Jaký červenec, takový leden. V lednu asi nebude takové horko jako v červenci že? Takto tuto pranostiku asi chápat nelze. Lze ji ovšem pochopit ze dvou různých pohledů. První by znamenal, že pokud převládá v červnu hezké počasí a tepleji, tak leden bude také ve znamení spíše klidného a teplejšího počasí bez zimy. Nebo ji lze vyložit tak, že pokud se červencové počasí chová podle normálu, bude se tak chovat i to lednové.

Červenec

Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší (2. července). Další pranostiky slibující deštivé období, pokud se objeví déšť v konkrétní den. Tentokrát jde o druhý červenec, kdy má deštivé období trvat až do Zuzany (11. srpna), tedy čtyřicet dní, stejně jako v případě pranostiky Medardovy kápě. To by se přes Petra při vyplnění této pranostiky, původní „Medard“ prodloužil o dalších čtyřicet dní.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #ukazuje #na #krusnou #zimu #pranostiky