Bezpečnostní rizika na čerpacích stanicích

02.04.2026

Vzhledem k nepřetržitému dopravnímu provozu a přítomnosti hořlavých látek představují čerpací stanice zvýšené nebezpečí.

Oblast možných rizik

Čerpací stanice bohužel prochází napříč legislativou a zasahuje téměř do všech odvětví.

Čerpací stanice jsou důležitou součástí každodenního života lidí a stávají se nepostradatelným prvkem dopravní infrastruktury.

Vzhledem k legislativním změnám v oblasti bezpečnosti provozovaných zařízení v prostorách s nebezpečím vzniku výbuchu, výbušné atmosféry je nutné upozornit na požadavky na bezpečnost kladené na provozovatele a zaměstnavatele, kteří provozují výše uvedené zařízení.

Požární rizika a výbuchy

Největší nebezpečí požáru čerpacích stanic hrozí při zahoření a následné explozi benzinových par.

Čtěte také: Role distributora v provozu čerpacích stanovišť

V případě hořlavých kapalin a plynů platí, že až na specifické výjimky neexistují ochranné systémy, které by byly schopné v případě vzniku výbuchu dostatečně rychle a účinně zasáhnout.

Při tvorbě DOPV je tedy nutné zvážit a spolehlivě vyloučit alespoň jednu ze tří nutných podmínek pro výbuch - výbušnou látku, kyslík nebo iniciační zdroje.

Výskytu výbušné látky lze samozřejmě zabránit vhodnými technickými prostředky pouze vně technologie, tj. zajistit odpovídající úroveň ochrany před úniky těchto látek.

Páry hořlavých kapalin jsou obecně těžší než vzduch, takže je třeba zvýšenou pozornost věnovat zejména nízko položeným prostorách, jako jsou například šachty, sklepy, kanály apod.

Na rozdíl od prachovzdušných atmosfér u plynů a par hořlavých kapalin existuje reálné riziko vznícení výbušné atmosféry vlivem výboje statické elektřiny.

Čtěte také: Komponenty čerpacích stanic pro dálkovou dopravu vody

Během čerpání nebo stáčení hořlavých kapalin dochází i u nich vlivem tření látky o stěnu potrubí ke vzniku elektrostatického náboje, který je schopen páry vznítit.

Z tohoto důvodu jsou zde notoricky známé nápisy o potřebě zasunout výdejní pistoli co nejvíce do hrdla nádrže, aby bylo odsávání par nejúčinnější a nedocházelo ke vzniku oblaku par v okolí hrdla nádrže.

V takových případech může dojít k přeskoku jiskry mezi nabitou kapalinou a uzemněnou stěnou nádrže, zejména je-li trubka ústící do nádrže opatřena těsněním.

V takových případech se doporučuje potrubí zaústit tak, aby kapalina stékala po stěně nádrže, popř.

Jediným rizikovým bodem pak zůstává odvětrávací potrubí, které slouží pro vyrovnání tlaku uvnitř nádrže během plnění a vyprazdňování.

Čtěte také: O čerpací stanici

Toto potrubí je nutné zakončit ochranným systémem - neprůbojnou pojistkou (též zvaná plamenojistka).

Zejména v systémech, kde je více zařízení (například stáčecí technologie, různé míchárny hořlavých kapalin, výroba kosmetických a potravinářských směsí a podobně) je také nezbytně nutné oddělit jednotlivá zařízení mezi sebou tak, aby se hlavně propojovacím odvzdušňovacím potrubím nemohl šířit výbuch nebo iniciační zdroje (jiskry, plameny) mezi jednotlivými nádržemi.

I zde se používají protiexplozivní pojistky, ovšem v potrubním provedení.

Je velmi důležité, aby byly pojistky a zejména jejich umístění správně navrženy.

Pokud jsou hořlavé kapaliny skladovány v uzavřených přepravních obalech (sudy, IBC kontejnery nebo převozné nádrže), musejí být skladovány v odpovídajícím prostoru, který je zkolaudován jako sklad hořlavých kapalin.

Z hlediska ochrany před výbuchem je třeba dbát hlavně na správné uložení obalů (nikoliv stohované na sobě, zajištěné proti pádu), ochranu před jejich porušením a použití odpovídajících záchytných jímek.

Další věcí, kterou je třeba zkontrolovat, je systém větrání, kde se často vyskytují chyby.

Větrací otvory musí být umístěny diagonálně v protilehlých rozích nebo stěnách.

Nasávací otvor musí mít velikost volné plochy (napočítají se žaluzie, mříže apod.) o velikosti alespoň 1 % plochy skladu, výfukový otvor pak musí mít nejméně 1,3 % plochy skladu.

V případě hořlavých kapalin musí být výfukový otvor níže než nasávací (páry jsou těžší než vzduch).

Výfukový otvor musí ústit do atmosféry.

Častým prohřeškem je pak zakrývání otvorů, jejich zarovnání materiálem nebo obaly a také rozdělení prostoru například regály nebo příčkami, které neumožňuje plynulé větrání prostoru.

Možným řešením je pak také nucené větrání prostoru ventilátory.

Provozy s výskytem většího množství hořlavých kapalin představují značná rizika zejména s ohledem na následky případného výbuchu.

Vždy zde hrozí nebezpečí rozsáhlých požárů, které se jen velmi obtížně zvládají a vždy představují velké ekonomické ztráty.

V roce 2007 se provedlo celkem 1 980 kontrol a bylo zjištěno 6 850 závad (v průměru 3,5 závady na 1 kontrolu).

To je výsledek kontrolní akce HZS, kterým se potvrdil trend vyšší míry zanedbávání nebo neznalosti protipožárních opatření a předpisů ze strany provozovatelů čerpacích stanic ve srovnání s loňským rokem.

Kontroly měly podle hasičů především preventivní ráz, protože se v drtivé většině případů jednalo o „prkotiny“.

Legislativa a předpisy

Z hlediska zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění zákona č. 155/2000 Sb. podle § 134a odst. 2 a § 134e odst. 2, je vydáno nařízení vlády č. 406/2004 o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Toto nařízení vlády je v souladu s právem Evropských společenství a stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušného prostředí.

Na každé čerpací stanici se odpovídající zajištění před nebezpečím výbuchu, vzhledem k provozu zařízení, musí řešit formou organizačních a technických opatření, jejichž obsah je uveden níže.

Tato opatření se týkají všech osob, které provádějí práce v prostředí s nebezpečím výbuchu, proto se týkají nejen zaměstnanců, ale také servisních pracovníků.

V případě, že se při vyšetřování nehody či požáru prokáže, že některá opatření nebyla dodržena, je vyvozována vyšetřovacími orgány vůči zodpovědným osobám patřičná míra zodpovědnosti za zavinění mimořádné události.

Na tyto osoby (ve většině případů jde o provozovatele či nájemce čerpací stanice) v důsledku mohou být poté uvaleny podle závažnosti nehody i sankce v podobě pokut, úhrad škod na zdraví osob, hmotném majetku nebo životním prostředí.

Pro práce, údržbu i servis zařízení pracujících v prostorách s nebezpečím výbuchu musí být vydány písemné pokyny a příkazy k provedení práce - takzvaný příkaz „V“.

Vzhledem k nepřetržitému dopravnímu provozu a přítomnosti hořlavých látek představují čerpací stanice zvýšené nebezpečí a děti zde proto vyžadují zvláštní pozornost.

Děti by měly být na stanici pod neustálým dohledem dospělých.