Kostel sv. Mikuláše: Historie a Vývoj

Kostel sv. Mikuláše je zasvěcen svatému Mikuláši, patronu kupců, námořníků a dětí. V průběhu staletí se s kostely sv. Mikuláše pojí bohatá historie a architektonický vývoj.

Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě

Za nejstarší zmínku o kostele sv. Mikuláše ve Znojmě můžeme považovat denáry ražené ve Znojmě za knížete Lutolda asi r. 1103, na kterých je vyražena silueta kostela a nápis S. Jednalo se snad o kupecký dvůr na skalnatém ostrohu proti znojemskému hradu, jehož součástí byla také kaple sv. Mikuláše, patrona kupců.

Písemné zmínky jsou až z r. 1131 a pak z r. 1190, kdy byla kaple sv. Mikuláše svěřena patronátu nově zakládaného premonstrátského kláštera v Louce. Loucký klášter ji povýšil na farní kostel a král Přemysl Otakar I. kolem r. 1208 nově zbudoval větší kostelní budovu.

Při zakládání města Znojma r. 1226 byl tento kostel určen jako hlavní kostel farní. Po požáru města v r. 1335 byl zřejmě za přispění markraběte moravského, pozdějšího císaře Karla IV., založen v r. 1338 kostel úplně nově v katedrálním stylu rané gotiky, jak o tom svědčí pamětní kámen na jižním nároží kostela.

Stavba trvala s přestávkami až do r. 1440. Jedná se o trojlodní chrám sálového typu s klenbami stejně vysokými ve všech lodích s dlouhým presbytářem o celkových rozměrech 60 x 22 m. Chrám měl původně 2 věže v rozích přechodu lodě a presbytáře.

Čtěte také: Sv. Mikuláš a StB: Neobvyklá kombinace v historii

Severní věž byla očividně zakomponována do nové stavby z dřívějšího kostela, kde sloužila jako městská věž strážní a již r. 1422 musela být částečně zbořena pro špatný stav. Jižní věž byla taktéž zbourána a to až do základů když hrozilo zřícení v r. 1838. R. 1848 byla pak postavena nová věž v pseudogotickém stylu přímo za presbytářem v ose kostela.

Od poloviny 16. stol. se ve Znojmě pozvolna šířilo protestantské hnutí, postupně zabíralo znojemské kostely, až r. 1619 protestanté ovládli i kostel sv. Mikuláše, farář byl zavřen v městském vězení a vytrvalých katolíků bylo ve městě jen kolem 20.

Kolem celého kostela byl od nejstarších dob hřbitov s karnerem u jihozápadního nároží kostela a hřbitovními kaplemi některých rodin. Hřbitov byl zrušen asi r. 1786 a přenesen ke kostelu sv. Alžběty, před r. 1887 pak na Brněnskou ulici. Z původního hřbitova zde zůstala tzv. Svatováclavská kaple, budovaná r. 1521, kaple Zmrtvýchvstalého Krista před hlavním vchodem, socha P. Marie Bolestné z r. 1726 před restaurací Havelka a kamenný Veraikon za dveřmi vchodu do farní budovy.

Kostel sv. Mikuláše v Praze

Chrám sv. Mikuláše, nejslavnější barokní chrám Prahy, stojí spolu s bývalým jezuitským profesním domem uprostřed Malostranského náměstí. Na jeho místě stál až do roku 1743 gotický farní kostel, vysvěcený pražským biskupem Tobiášem roku 1283, a v sousedství románská rotunda sv. Václava, postavená jako připomínka zázraku, k němuž došlo při posmrtném převozu Václavova těla ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, jak se o tom zmiňují středověké legendy.

Profesní dům, vystavěný v letech 1672 až 1687 podle plánů Francesca Carattiho, Giovanniho Domenica Orsiho a Francesca Luraga, vytvořil ideální optickou podnož pro vznik budoucího chrámového dvojvěží. Daní bylo zbořených dvanáct domů včetně památné rotundy sv. Václava.

Čtěte také: Objevte Ponta Delgada

Dnešní chrám sv. Mikuláše patří k nejcennějším stavbám baroka na sever od Alp. Na díle, které se realizovalo přibližně sto let, se podílely tři spřízněné generace velkých barokních architektů - otec, syn a zeť: Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer a Anselmo Lurago. Ačkoliv stavba procházela vývojovými proměnami, ve výsledku se podařilo postavit dílo unikátní umělecké ceny.

Jak měl chrám původně vypadat, když se jezuité v roce 1673 rozhodli pro jeho stavbu dle počátečních plánů Giovanniho Domenica Orsiho a položili základní kámen, si lze částečně představit dle první kaple vlevo zasvěcené sv. Barboře, která byla postavena jako první, aby se v ní mohly slavit bohoslužby.

Rozhodující stavební fáze však nastala až po roce 1702, kdy se změnila celková koncepce. Nové plány směřovaly k složité geometrické soustavě vzájemně se prostupujících válců s centrální kopulí nad křížením lodí. Mohutný sálový prostor s bočními kaplemi a složitou zvlněnou klenbou, která je založena na systému protínajících se elipsoidů, vybudoval zřejmě Kryštof Dientzenhofer v letech 1704-1711.

Pilíře mezi široce otevřenými arkádami lodi nesoucími obvodové galerie měly ještě více vystupňovat dynamický účinek stavby. Poté byl chrám vysvěcen, ale na jeho výzdobě se pracovalo ještě dalších dvacet let. Po zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV. se v roce 1775 stává hlavním farním kostelem Malé Strany.

V lodi se nachází monumentální freska Zázraky a Apoteóza sv. Mikuláše z roku 1760 od Jana Lukáše Krackera. Malbu Oslava sv. Mikuláše za přítomnosti Nejsvětější Trojice a světců na 70 m vysoké kupoli zhotovil František Xaver Palko, který též autorem Svaté Cecílie nad kruchtou.

Čtěte také: Informace o svozu odpadu

Vnitřek chrámu sv. Mikuláše představuje nejhonosnější pražský vrcholně barokní interiér. Interiér je zdoben dřevěnými sochami pokrytými bílým štukem se zlacenými detaily od Ignáce Františka Platzera. Hlavní oltář s pozlacenou měděnou sochou sv. Mikuláš podle Platzerova návrhu doprovází sochy sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly.

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem

Pozdně románský kostel sv. Mikuláše byl vystavěn v 1. polovině 13. století na pahorku nad rozcestím při celnici na zemské stezce na úpatí vrchu Krudum asi 1,5 km západně od osady Třídomí (Dreihäuser). První zmínka o kostele pochází z roku 1253.

Kolem roku 1500 byl kostel opuštěn a následně vyhořel. Torzo kostela následně během staletí zcela zarostlo lesem.

V letech 2002-2006 následně provedlo Krajské muzeum Karlovy Vary ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže v Horním Slavkově rozsáhlý archeologický výzkum lokality pod vedením archeologa Mgr. Jiřího Klsáka. Po prvních sondážích a likvidaci původního porostu bylo provedeno celkové odhalení dochovaného zdiva zaniklé sakrální stavby.

Orientovaný jednolodní pozdně románský kostel s protáhlou obdélnou lodí na půdorysu o rozměrech 14,8 x 12,6 metru a na východě připojeným, odsazeným, zhruba pravoúhlým presbytářem o rozměrech 10,5 x 10,2 metru. Kněžiště je z osy kostela mírně vychýleno směrem k severu.

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Kostel svatého Mikuláše se nachází v Praze na Staroměstském náměstí. Byl postaven v barokním slohu stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Podle jeho plánů byla stavba provedena polírem Johannem Michalem Fitzem na náklady benediktinského opata Anselma Vlacha.

Původně zde stával románský farní kostel sv. Mikuláše německé kupecké osady, která se sem přestěhovala z oblasti Poříčí. První zpráva o kostele je z r. 1273 v listině břevnovského kláštera.

V letech 1649 - 69 byl kostel renesančně přestavěn, ale požár r. 1689 jej silně poničil. Za císaře Josefa II. Budovy konventu i kostel byly rozprodány, avšak později je magistrát odkoupil zpět pro obecní potřeby. V letech 1870-1914 sloužil pravoslavné církvi, poté byl využíván jako posádkový kostel či skladiště.

Na jižní straně je monumentální průčelí s hlavním portálem a dvěma věžemi, vyzdobené sochami Antonína Brauna. Mezi dvěma věžemi se tyčí ústřední kopule s lucernou.

V interiéru kostela stojí za pozornost varhany a nástropní fresky zobrazující životy světců sv. Mikuláše, sv. Benedikta a motivy ze Starého zákona. V letech 1735-1736 je vytvořil bavorský malíř Kosmas Damián Assam.

Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích

Mikulášovice měly kostel již od roku 1346, už před ním měla existovat malá kaple pro usedlost uhlířů, která byla zasvěcena sv. Mikuláši. Odtud pochází název Nikolausdorf, ves sv. Mikuláše. Roku 1551 bylo za vlády pána ze Šlejnic a dědičného rychtáře Jakobiho započato v Mikulášovicích se stavbou nového malého kostela s věžičkou. Stavba byla dokončena v roce 1555 a kostel téhož roku byl vysvěcen.

Byl položen základní kámen k novému velkému chrámu 29. dubna 1694. Při stavebních pracích na základech roku 1695 našel luteránský dělník kameninový obraz Matky boží , který byl uložen v kostele do oltáře sv. Jana. Od roku 1695 jsou známí i kněží, kteří v Mikulášovicích působili.

U kostelíka z roku 1555 byla v roce 1701 o 8 loktů zvýšena zeď věžičky a nad ní vlastní střecha o 30 loktů. K Mikulášovicím do roku 1713 patřila i obec Brtníky a boží dům pro své účely už skutečně nestačil.

Pro postavení důstojného chrámu dnešní podoby daroval 1 500 fl. a pod jeho vedením byl kostel dobudován do chrámových výšin. Wähner odvedl práci hodnou význačnějších stavitelů té doby. I když kompozice, především průčelí, spíše kopíruje styl uplatňující se počátkem století, je výsledek ve svém účinu monumentální. Je zde nápadná podoba s pražským kostelem sv.

Kostel je 50 metrů dlouhý, 20 metrů široký a 18 metrů vysoký. Nový trojlodní kostel protíná loď starého kostela k severu, je ukončený presbytářem se sakristií po jeho západní straně a s oratoří na východní straně. Z původního kostela se dochovala kaple Panny Marie na východní straně dnešního kostela, v úpravě z 19. století.

V roce 1751 byl slavnostně kostel vysvěcen za přítomnosti hraběte Leopolda ze Salm-Reifferscheidtu.

Přehled Kostelů sv. Mikuláše

tags: #kostel #sv #mikulass #historie

Oblíbené příspěvky:

• Objevte krásy britské přírody
• Podmínky ekologického chovu kuřat
• Výroba nádoby na tříděný odpad
• Vliv invazivních druhů na ostrov odpadků
• Problémy likvidace odpadu v Polsku