Je elektřina z obnovitelných zdrojů drahá? Srovnání cen v Evropě

Srovnání cen elektřiny pro běžné domácnosti dle metodiky Eurostatu obvykle vyvolává vlnu zděšení. Skutečně patří Česká republika mezi pět zemí, ve kterých lidé platí za energie nejvíc peněz?

Z tohoto porovnání vychází jako země s nejdražší elektřinou jednoznačně Irsko. Za každou kilowatthodinu tady domácnost zaplatí 0,3707 €. V České republice platíme 0,2511 € za kilowatthodinu i se všemi daněmi a poplatky, což je nad průměrem Evropské unie. Celkově jsme 6.

Zdroj: Eurostat, ceny pro 2. pololetí 2024 včetně daní a poplatků.

Ceny elektřiny v Evropě jsou převedeny z tabulky do grafu a odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh a 5 MWh ročně.

Při srovnání samotných ceníků dodavatelů a jejich obchodních cen, které se řídí vývojem na trhu, na tom Česko není zase tak špatně. V současnosti může tato regulovaná část tvořit 45 až 50 % z celkové ceny, a to je opravdu hodně.

Čtěte také: Dopad limitů na energetiku

I v těchto levných státech hrají důležitou roli daně, respektive jejich absence, kromě základních DPH. Eurostat využívá jednotku Purchasing Power Standard (PPS). Je to společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách a umožňuje tak srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Používá se při mezinárodních srovnáních.

Gavorova poradenská firma ENA pravidelně sestavila vlastní srovnání, které vychází z ceníků hlavních dodavatelů energií ve dvanácti evropských státech. Poslední srovnání cen je z poloviny loňského roku a ukazuje, že modelová domácnost se spotřebou 3,5 megawatthodiny (MWh) za rok v Česku platila 283 eur (7100 korun) za MWh včetně daní.

Lehce podprůměrné jsou v Česku dle údajů firmy ENA také ceny zemního plynu. Modelová domácnost se spotřebou 25 MWh za rok, což odpovídá běžnému rodinnému domu s plynovým vytápěním, platila 88 eur/MWh (2200 korun) včetně DPH. Evropský průměr se pohyboval okolo 100 eur.

Jak je patrné ze srovnání níže, Británie a Španělsko si „vypomohly“ snížením daně a dostaly se tak pod úroveň cen v Česku. Modelová domácnost se spotřebou 25 MWh plynu ročně.

Srovnání cen pro domácnosti v delším období ukazuje, že Česká republika si do roku 2020 vedla dobře a patřila k levnějším zemím v rámci EU.

Čtěte také: Emise CO2 v energetice

Jiří Gavor dále zmínil, že ve většině zemí západní a jižní Evropy mají jednotné ceníky pro všechny maloodběratele a nerozlišují tedy mezi sazbami pro domácnosti a malé firmy.

Elektřina v České republice je o 37 % dražší než průměr v EU. Důvod? Vysoké DPH, plné promítání poplatků za obnovitelné zdroje a minimální státní zásahy do regulovaných složek ceny.

Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol Energy, v rozhovoru pro pořad Industry in Motion na platformě FocusOn upozorňuje, že stát má nástroje, jak ceny snížit, ale nevyužívá je. Podle Jiřího Matouška tvoří liberalizace trhu s elektřinou základní příčinu drahé energie v České republice. Přestože cena silové elektřiny od roku 2023 klesá, spotřebitelé to zásadně nepociťují.

„Platíme 21 % DPH, což není v Evropě standardní. Některé státy mají nižší sazbu, a navíc české domácnosti plně hradí poplatek na podporu obnovitelných zdrojů. Podle něj státy v okolí více zasahují do regulované části cen, zatímco Česko vše ponechává na trhu.

Regulované složky, jako je distribuce a poplatek za obnovitelné zdroje, tvoří až polovinu koncové ceny. Zásahy státu by podle Matouška mohly ceny elektřiny snížit výrazně - až o tisíc korun za megawatthodinu.

Čtěte také: Zelená energie v České republice

„Kdyby stát přistoupil jen na inflační korekci výnosů z DPH, snížila by se sazba a cena elektřiny by klesla. Příkladem je podle něj žádost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o 20 miliard z modernizačního fondu na rozvoj sítí, z níž byla přidělena pouze polovina. Zbytek prostředků byl využit například na elektrifikaci železnice. „To je špatně.

Přestože současný stav nevyznívá optimisticky, Matoušek předpovídá pokles cen. Důvodem je konkurence mezi dodavateli a očekávaná stagnace regulovaných složek před volbami.

„Průměrné ceny elektřiny i plynu pro domácnosti budou v roce 2025 nižší. Podle jeho slov se regulovaná část sice může mírně zvýšit o 1-2 %, ale tento nárůst nebude mít zásadní dopad. „Snížení silové složky bude mít větší váhu. Domácnosti ušetří.

Způsoben mohl být podle spekulací obnovitelnými zdroji. Matoušek však tuto teorii vyvrací: „Obnovitelné zdroje spíš kladou větší nároky na řízení přenosové soustavy. Připomněl, že česká energetická síť je historicky robustní a plní i roli tranzitní cesty - například z Německa přes Česko na Balkán. To však klade vysoké nároky na stabilitu.

„Každý masivní přítok elektřiny testuje síťní infrastrukturu. Jako problém vidí především ideologické priority, kdy se nad energetickou bezpečnost kladou ekologické cíle.

„Potřebujeme to otočit. Bezpečnost musí být na prvním místě, nad ekologií. Rozhovor neřešil pouze českou energetickou politiku, ale i širší evropský kontext.

„Evropa je energeticky stále méně konkurenceschopná. Německo třeba dlouho dotovalo domácnostem ceny, zatímco firmy u nás platí plnou výši. Z jeho pohledu je nutné začít vnímat energii nejen jako ekologický, ale především ekonomický faktor.

„Energetika ovlivňuje, zda firmy zůstanou, nebo odejdou. Ovlivňuje zaměstnanost, výběr daní i životní úroveň občanů.

Z dat, která Fakta o klimatu analyzovala v novém explaineru „Jak rozvoj solárních a větrných elektráren ovlivňuje ceny elektřiny?“, vyplývá, že o ceně elektřiny pro koncové zákazníky rozhoduje především stát - svým nastavením daní, poplatků a tarifů. Rozvoj solárních a větrných elektráren cenu elektřiny sám o sobě podstatně nezvyšuje ani nesnižuje: v evropských datech není mezi podílem obnovitelných zdrojů a cenou pro domácnosti jednoznačná souvislost.

Data ukazují, že relativně vysoká cena elektřiny v Česku souvisí především s vysokou mírou zdanění a nízkou mírou státní podpory. Nový explainer Fakta o klimatu ukazuje, že klíčovým faktorem výsledné ceny elektřiny pro koncového zákazníka není cena silové elektřiny, ale nastavení tarifů, poplatků a daní, tedy rozhodnutí státu.

V roce 2024 platily české domácnosti v průměru 0,32 €/kWh (zhruba 8 Kč/kWh). V Česku tvoří daně a poplatky zhruba čtvrtinu konečné ceny elektřiny - DPH je 21 %, přičemž řada států EU ji snížila nebo zavedla nižší sazby pro domácnosti.

Krátkodobě může stát cenu elektřiny snižovat jedině tím, že část nákladů převezme - například přenesením poplatku za obnovitelné zdroje do rozpočtu nebo dočasným snížením DPH. Cena elektřiny pro domácnosti není jen otázkou trhu, ale především politiky. Česká republika dnes patří mezi země, které nechávají náklady nést spotřebitele více než jinde v EU.

Sdružená cena energie je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie. Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti. Hodnoty uvádíme v korunách za kilowatthodinu.

Graf ukazuje výrazný pokles nákladů větrných a hlavně solárních zdrojů, s výjimkou období určitého nárůstu mezi lety 2021-2025 (z důvodu celosvětových inflačních tlaků v důsledku pandemie COVID-19 nebo energetické krize). Graf nezobrazuje dodatečné náklady plynoucí z proměnlivé výroby1 solárních a větrných elektráren.

Uvedené ceny počítají s konstantním využíváním elektrárny po celou dobu její životnosti (tzv. koeficient využití). Větrné a solární elektrárny však mají minimální variabilní náklady (když svítí slunce, tak je „dodatečná“ elektřina skoro zadarmo), proto je levnější vyrábět v těchto zdrojích než spalovat drahou surovinu jako uhlí nebo zemní plyn. Důsledkem je, že s rozvojem obnovitelných zdrojů postupně klesá koeficient využití tradičních elektráren, což jejich cenu za kWh dále zdražuje.

Veličiny vstupující do výpočtu se většinou značně liší v závislosti na konkrétním regionu: různá je jak cena stavby zdroje, tak náklady spojené s jeho provozem, a stejně tak i množství vyrobené energie - což platí zejména pro obnovitelné zdroje. Graf ukazuje vývoj cen v běžných cenách, tedy není očištěn o inflaci.

Elektřina z jaderných elektráren je drahá (a vždy byla). Jde o obrovské projekty, které zpravidla nemohou vzniknout bez pomoci státu. Výstavba těchto elektráren také tradičně trpí na velká zpoždění a navýšení nákladů až o stovky procent. Další zdražení představují rostoucí nároky na bezpečnost.

Elektřina z uhelných i plynových elektráren je levnější než z jaderných zdrojů, srovnání v tomto grafu ovšem nezahrnuje zpoplatnění uhlíku např. ve formě emisních povolenek. Srovnání cen se započítáním emisních povolenek nabízí studie od společnosti Lazard (s. 11). Cena emisní povolenky odráží dodatečné náklady, které způsobuje uhelná elektrárna svým dopadem na životní prostředí (tzv. negativní externalita).

Solární a větrné elekrárny jsou ve velké části světa už dnes nejlevnějším zdrojem. V dalších letech se opět očekává pokles jejich cen, tato situace proto nastává ve stále více zemích. Solární a větrné elektrárny se tak v mnoha zemích budují čistě na základě jejich ekonomické výhodnosti (bez ohledu na změnu klimatu).

Elektřina ze střešní fotovoltaiky (nezobrazená v grafu) je přibližně dvakrát až třikrát dražší než z velkých elektráren. Pro české podmínky vychází výroba ze solárních a větrných elektráren o něco dráž, než je zde zobrazený světový průměr (kvůli nižšímu osvitu a nižším průměrným rychlostem větru v Česku).

Infografika čerpá z dat od společnosti Lazard. Jejich analýza LCOE spočívá ve vytvoření modelové elektrárny pro každý srovnávaný zdroj a dosazení reálných hodnot cen technologií, paliva, úrokové míry apod. - výsledkem je hodnota LCOE. To umožňuje porovnat jednotlivé zdroje, především z technologického a tržního hlediska.

Cena elektřiny na burze (velkoobchodní cena elektřiny) může mít podobu ceny elektřiny na spotovém trhu nebo ceny na termínovaných trzích, kde se obchodují tzv. futures (kontrakty s dodáním elektřiny v určitém období, například v následujícím roce).

Aktuální cena elektřiny na burze se liší podle termínu jejího dodání. Například cena elektřiny na spotovém trhu, na kterém se obchoduje elektřina s dodáním v následujících 24 hodinách, se může lišit v každou hodinu dne, a to až o stovky EUR/MWh.

Mluví-li se o aktuální ceně elektřiny, mluví se nejčastěji o kontraktu s dodávkou na nejbližší celý rok, tj. letos (2026) jde o kontrakt s dodáním v roce 2027.

Cenu elektřiny za kWh, kterou odběratelé platí na faktuře, účtuje každý dodavatel elektřiny v jiné výši. Tuto výši určuje podle toho, jak úspěšně (levně) nakoupil elektřinu na burze.

Průměrná denní cena elektřiny v tomto roce (2026) na kontraktu s dodáním v roce 2027 v ČR je 90,86 EUR/MWh (2 206 Kč/MWh).

Na spotu můžete nakupovat elektřinu levněji v době, kdy je jí na trhu dostatek, a naopak se vyhnout nejdražším špičkám. Pokud máte baterii, můžete svou spotřebu přizpůsobit těmto výkyvům a ušetřit tak i několik tisíc ročně. Sledujte vývoj cen elektřiny na 15-minutovém denním trhu OTE.

Ať elektřinu jen kupujete, nebo i vyrábíte - u nás si vyberete to pravé.

Spotové ceny elektřiny vycházejí z aktuální nabídky a poptávky na energetické burze. Možnost velkých úspor: Když jsou ceny nízké (např.

Nejste si jistí, zda je pro vás lepší spotový tarif nebo fixní tarif? Pokud máte průběhový elektroměr typu A nebo B, je pro vás vhodný spotový tarif.

Nízké ceny elektřiny a plynu pro slovenské a maďarské domácnosti nejsou až taková výhra, jak se na první pohled může zdát. Jejich dotování výrazně zatěžuje státní rozpočty obou zemí, které jsou i proto těžce deficitní (na Slovensku loni -5,3 % HDP, v Maďarsku -4,9 % HDP); důsledkem je růst státního dluhu. Navíc zde dochází ke křížovým dotacím, na které doplácejí ostatní spotřebitelé.

Rozdíl v cenách často souvisí s rozsahem státních zásahů do cen elektřiny, ať už jde o regulaci ceny, hrazení vícenákladů výroby z obnovitelných zdrojů nebo dočasné snížení sazby DPH v reakci na energetickou krizi.

tags: #je #elektřina #z #obnovitelných #zdrojů #drahá

Oblíbené příspěvky:

• Přírodě blízká řešení
• Environmentální řízení v automobilovém průmyslu
• Zbavte se odpadků na chodbě od sousedů
• Zákon 103/2004 Sb. o likvidaci vozidel
• Recenze plastových ratanových košů