Medvídek mýval: Život, zajímavosti a charakteristika


07.03.2026

Medvídek mýval pochází ze Severní Ameriky, ale již nějakou dobu se cítí doma i v našich končinách. Přebývá hlavně v lesích, nezřídka se však zatoulá až k lidským obydlím. Mýval severní (Procyon lotor), lidově nazývaný medvídek mýval, má poměrně dobře vyvinuté všechny smysly. Pochází ze Severní a částečně Střední Ameriky a do Evropy, hlavně do Německa, se dostal nejprve jako kožešinové zvíře.

V roce 1934 lesníci na popud vášnivého lovce a Hitlerova spolupracovníka Hermanna Göringa vypustili do volné přírody dva páry u vodní nádrže Edersee na Hesensku s tím, že obohatí repertoár zdejší lovné zvěře. Z dalších zvířat, která utekla z kožešinových farem zejména během 2. světové války, se rozšířil do dalších států.

Vzhled a chování

Mývala lze rozměry přirovnat k mohutnější domácí kočce. Od čumáku až po kořen ocasu měří od 40 do 70 centimetrů. Velmi charakteristická je pro něj obličejová maska - tmavé zbarvení kolem očí a světlé chlupy kolem čumáku.

Jako šikovný zlodějíček si drobný medvídek zaujatě přehazuje svou kořist v předních tlapkách. Následně ji dokonce strčí pod vodu, ne však proto, aby ji omyl, ale aby ji mohl ještě důkladněji prozkoumat. Mokré tlapky jsou extrémně citlivé a mýval je pak dokáže skvěle využít při lovu v mělké vodě. Svou kořist si vždy důkladně osahá.

Strava a životní styl

Co se týče stravy, není tato šelma vybíravá. Jde o všežravce, který si rád pochutná na ovoci, kukuřici, oříšcích, ale i hmyzu, žábách nebo myších. Dokáže ulovit také rybu v mělkých vodách či ukrást vajíčka z hnízda na stromě nebo na zemi. V Německu je proto pohromou pro ptačí svět, a nejen pro něj.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Mýval, který je nejvíc aktivní po setmění, se ve volné přírodě zpočátku příliš neprojevoval. A tak se pomalu, ale jistě rozmnožoval a zvětšoval svůj areál rozšíření. Delší dobu se už nevyhýbá ani blízkosti lidských obydlí. Nemá však příliš dobrou reputaci. Tento na první pohled roztomilý medvídek dovede být totiž pořádný prevít. Jeho nájezdy na odpadkové koše, izolaci domovní střechy, ovoce v sadu či ryby v zahradním jezírku dovedou lidem hodně znepříjemnit život.

Jeho přirozeným prostředím zůstávají husté listnaté a smíšené lesy a blízkost vody. Pro úkryt vyhledává zejména dutiny stromů, kde přes den spí. Často se spokojí i s větší dírou v zemi nebo se skalní štěrbinou. Ve městech s oblibou k bydlení využívá komíny. V zimě mýval omezuje své aktivity na minimum, do zimního spánku však nikdy neupadá. Jakmile sníh trochu opadne, vydává se za potravou. Následně se opět uchýlí do svého příbytku v dutině stromu a zachumlá se do tepla.

Rozmnožování

Období námluv probíhá mezi lednem a červnem. Samec pak odchází za další mývalí kráskou a výchova zůstává na samičce. Ta vyhledá vhodné místo, kde přivede na svět jedno až pět mláďat, která jsou první tři týdny po narození hluchá a slepá. Rychle však rostou a nemohou se dočkat, až se pustí ,máminy sukně‘. V osmi týdnech se poprvé vydávají na průzkum okolí.

Morfologie

Při pohybu na všech čtyřech mohou působit trochu nemotorně, zato ve vodě jsou ve svém živlu. Mývalí chrup je typický pro všežravce. Ostré řezáky a špičáky si poradí se živočišnou potravou, široké stoličky slouží zejména ke kousání rostlinné stravy. Mýval má velmi dobře vyvinutý hmat. Přispívají k tomu jemné smyslové chloupky na drápech. Tmavá vnitřní strana jeho předních nohou je pokrytá pouze tenkou vrstvou citlivé kůže.

Podobné druhy

Psík mývalovitý je další drobnou šelmou, která se rozšířila i na našem území. Patří do čeledi psovitých a jeho původní domovinou je Japonsko, Čína a východní Sibiř. V průběhu 20. století byl pro svou cennou kožešinu opakovaně vysazen v bývalém Sovětském svazu, konkrétně v Rusku, na Ukrajině a v Pobaltí, odkud se postupně rozšířil do Německa, Polska a také na naše území. Stejně jako mýval i toto zvířátko je všežravec a bývá aktivní zejména v noci. Na rozdíl od něj se lidským obydlím důsledně vyhýbá a vůbec neumí šplhat. Na všech čtyřech se pohybuje pružně a s rovnými zády. Mýval naopak působí na všech čtyřech velmi nemotorně a má ohnutý hřbet.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #zvirata #rostomila #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]