Přírodě Blízká Protipovodňová Ochrana v České Republice

Povodně jsou nebezpečný přírodní jev, který může ohrozit lidské životy a způsobit škodu na majetku. V reakci na ně se stále více prosazuje přírodě blízká protipovodňová ochrana (PPO), která kombinuje ochranu před povodněmi se zlepšením ekologické hodnoty území. Zatímco v minulosti se ochrana před povodněmi řešila téměř výhradně technickými opatřeními zaměřenými na zvýšení kapacity vodních toků, v současné době se dává přednost řešením bližším přírodě, které zpomalí průběh povodní a jsou schopny zadržet vodu v území.

Principy a Výhody Přírodě Blízké Protipovodňové Ochrany

Přírodě blízká protipovodňová opatření (PPO) se v současnosti v České republice začínají teprve prosazovat. Nejpoužívanější přírodě blízká opatření byla v praxi otestována pomocí metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie. Případová studie se zaměřuje na zhodnocení využití vhodného přírodě blízkého protipovodňového opatření ve střední části povodí řeky Berounky v CHKO Křivoklátsko. Hlavním zjištěním metaanalýzy je podstatné ovlivnění výšky povodňové vlny a rychlosti průtoku jednotlivými přírodě blízkými opatřeními při malých a středně velkých záplavách a minimální při extrémních 100letých povodních. Případová studie vymezuje oblasti podporující přirozenou retenci v nivě řeky Berounky. Retenční oblasti v CHKO Křivoklátsko by mohly mít pozitivní vliv na následky menších a náhlých povodní na dolním toku Berounky.

Základem je stanovení koncepce ochrany před povodněmi, předmětem studií protipovodňové ochrany je komplexní vyhodnocení aktuální situace zájmového území, stanovení slabých míst a vymezení cílů ochrany před povodněmi, včetně návrhu postupu řešení a konkrétních opatření. V daném území se na podkladě matematických modelů vyhodnocují povodňová rizika a vymezují záplavová území, ve kterých pak platí zákonná omezení v jejich využívání. Na tyto koncepční podklady pak navazují organizační opatření typu povodňových plánů.

Technická opatření jsou nadále významnou součástí protipovodňové ochrany a uplatňují se zejména v průchodu zastavěným územím. Jsou to zejména ochranné hráze, zídky a stěny, systémy mobilního hrazení a pod. Důležitou součástí staveb PPO je i řešení spodní stavby s ohledem na statickou a filtrační stabilitu podloží. Stavby PPO je nutno vždy řešit i s ohledem na problematiku vnitřních vod, tj vod, které se mohou soustřeďovat v chráněném území.

Přírodě blízká opatření na vodních tocích řeší protipovodňovou ochranu v úzké vazbě na vodní toky a jejich nivy. Rozšiřování, respektive obnovování šířky říčních perimetrů, je základem revitalizací jak ve volné krajině, tak v intravilánech. Revitalizace vodních toků ve městech však mají svá specifika. Základní úlohou je vytváření dostatečně kapacitních koryt, která však musejí odpovídat základním požadavkům na příznivý ekologický stav, vzhled, pobytovou a případně rekreační využitelnost.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Mezi klíčové principy patří:

• Preferovat přírodě blízká opatření, případně je vhodně kombinovat s nezbytnými opatřeními technickými.
• Využívat ekologická kompenzační opatření, která vyváží nepříznivé vlivy nezbytných technických opatření.
• Podporovat maximální retenci vody v krajině.

Realizované Projekty a Příklady Dobré Praxe

V současnosti Povodí Moravy realizuje řadu revitalizačních opatření a přírodě blízkých protipovodňových staveb. Tato opatření vedou k ochraně před povodněmi i posílení funkce krajiny zadržet vodu. Mezi nejvýznamnější aktuální projekty Povodí Moravy patří například dokončovaná revitalizace Bečvy u Ústí, která navázala na rozsáhlou revitalizaci Bečvy u Černotína a Skaličky, dále pak revitalizace Dlouhé řeky u Nedakonic či revitalizace Kyjovky u Moravské Nové Vsi. Mezi úspěšné nedávno dokončené projekty patří renaturace Moravy u Štěpánova, napojení odstavených ramen Dyje, revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, revitalizace Knínického potoka u Veverských Knínic nebo revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic.

Obec Herálec se brzy dočká lepší ochrany před povodněmi. Povodí Moravy v obci staví protipovodňová opatření, v rámci kterých dojde k rozvolnění koryta Svratky pod obcí a kompletní rekonstrukci protipovodňových zdí v obci. Přírodě blízké úpravy zajistí kromě zlepšení protipovodňové funkce také zlepšení hydromorfologického a ekologického stavu řeky Svratky.

Přírodě blízká úprava Svratky v intravilánu obce Herálec zahrnuje opravu kamenných zdí a jejich navýšení přibližně o 30 centimetrů. Zanesený obdélníkový profil vodního toku bude upraven na složený profil se zatravněnými bermami a kynetou, která zaručí vhodnou hloubku vodního toku i v období s nízkými průtoky. Návrat Svratky pod obcí Herálec do původního koryta prodlouží Svratku z původních 1550 metrů téměř o kilometr.

V Dolním Újezdě nedaleko Litomyšle se podařilo subtilními prvky ochránit zástavbu v blízkosti řeky Desné tak, aby dokázala odolat i stoleté vodě. Z nivy řeky se opět stal funkční a ekologicky stabilnější kus krajiny. V nivě vznikl také asi 1 metr vysoký retenční val, který z části lokality vytváří poldr. V území nad retenčním valem se podařilo obnovit říční krajinu v pravém slova smyslu - vytvořilo se zde paralelní koryto s malou protáhlou vodní plochou a břehovými porosty. V neposlední řadě zde realizátoři vybudovali mokřadní část a další stanoviště, jakými jsou broukoviště nebo plazníky.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Financování a Podpora

Realizace protipovodňových opatření bývá finančně velmi náročná a obce je jen zřídka dokážou pokrýt z vlastních zdrojů. Proto mají klíčový význam dotační programy státu a Evropské unie.

V současné době je otevřena 87. výzva Operačního programu Životní prostředí zaměřená právě na protipovodňová opatření. Výzva byla vyhlášena 30. července 2025, příjem žádostí probíhá od 13. srpna 2025 a potrvá až do 30. dubna 2026. Podpora je určena především na zpracování digitálních povodňových plánů, které zlepšují připravenost obcí a umožňují rychlou orientaci v krizových situacích. Významnou část tvoří také financování analýz odtokových poměrů, které odhalují místa s největším rizikem přívalových povodní a nebezpečného stékání vody do zástavby.

Míra financování činí max. 85 % celkových způsobilých výdajů s výjimkou projektů zaměřených na vybudování, rozšíření a upgrade varovných systémů, generel odtokových poměrů urbanizovaného povodí a plán odvádění extrémních srážek v urbanizovaném území, kde bude podpora poskytována ve výši max. 50 %.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #přírodě #blízká #protipovodňová #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Mechanismus emise peněz
• Služby odvozu odpadu
• Příčiny ohrožení Ještěrky Zelené
• Kutná Hora a odpadové hospodářství
• Ekologické dopady závislosti na potravinách