Písečná u Žamberka je příkladem obce, která se aktivně snaží řešit dopady klimatických změn. Nejméně 12 domů v obci bylo pravidelně ohrožováno velkou vodou a zvýšeným stavem zdejšího toku Potočnice. Obec se proto už v roce 2018 rozhodla jednat.
Na první pohled nenápadný projekt nedaleko Žamberka se v posledních letech ukazuje jako účinná protipovodňová ochrana. A nejen to. Systémové opatření počítá také s opačným extrémem klimatických změn - suchem.
V obci Písečná se obyvatelé dlouhodobě potýkali s problémy při zvýšeném stavu vody v místním toku Potočnice. Koryto bylo v minulosti nevhodně upraveno, úprava byla přírodě vzdálená a za vysokých průtoků koryto kapacitně nestačilo. Největší problémy tvořily dva úseky mezi říčními kilometry 4,508 až 4,972 a 5,771 až 6,034. Často tak docházelo k vylévání vody z břehů a ohrožení rodinných domů.
Na základě modelů proto hydrologové navrhli vybudování odlehčovacího koryta, které bude v případě povodní sloužit jako jakýsi přírodní by-pass. A tak vznikl projekt Přírodě blízká protipovodňová opatření v katastru obce Písečná. Cílem proto bylo navrhnout takové změny na toku, které při suchých obdobích zadrží vodu a při povodních odlehčí původnímu korytu.
Podél toku Potočnice nově vzniklo pravostranné odlehčovací koryto, respektive dvě koryta - jako kritické totiž autoři projektu vyhodnotili dva úseky Potočnice. Nová odlehčovací koryta mají přírodě blízkou podobu. Mají složený (postupně se svažující) profil s meandrující kynetou (nejužší prohloubenou částí ve dně koryta potoka). Za běžných průtoků jsou odlehčovací ramena sycena jen bezejmennými přítoky Potočnice. Vznikly na nich biotopové i sedimentační tůně, rámové propusti, které zajišťuje správnou distribuci vody, i protipovodňové zídky. Vyvýšený brod v podobě kamenné zídky vznikl v místě, kde potřebují projíždět auta či zemědělská technika.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Na místě vytvořili také koryto s tůněmi a přírodě blízké propustky. Realizací protipovodňových opatření však projekt zdaleka neskončil.
Už první velká voda prověřila, že toto řešení opravdu funguje. Krátce po ukončení prací prověřila projekt velká voda. Provedené úpravy toku zabezpečily ochranu nemovitostí v intravilánu obce. Zvýšila se navíc kvalita dříve degradovaných biotopů a zvýšila se estetická i rekreační hodnota území. Zadržením vody v biotopových tůních došlo ke zlepšení vodní bilance nivy a sedimentační tůně omezily přísun splavenin z okolních povrchů do toku.
„V reálu jsme viděli, jak důležitou funkci opatření plní a snad tyto výkyvy počasí přesvědčily i těch pár škarohlídů o tom, že investice do protipovodňových opatření byla správným rozhodnutím,“ řekla starostka obce.
Většinu částky, 8,1 milionů korun, poskytl Operační program životní prostředí. „Projekt byl z větší části financován formou dotace z Operačního programu životního prostředí, a to ve výši 7 590 194 korun. Náklady na údržbu by se podle předpokladů měly pohybovat kolem 20 tisíc korun za rok.
Protipovodňová opatření, kterou v Písečné realizovali, nyní míří do celorepublikové soutěže Adapterra Awards. Ten oceňuje inspirativní projekty, které reagují na klimatické změny, jako jsou zhoršující se sucho, horko nebo přívalové deště. „Jde o systémový přístup, který velmi dobře zohledňuje oba extrémní důsledky klimatických změn - povodně i sucho.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
„Opatření má navíc ještě jeden pozitivní efekt a tím je sociální faktor. Retenční opatření zvyšují schopnost krajiny hospodařit s vodou, zlepšují její estetický ráz a stala se oblíbeným místem pro procházky a odpočinek. Přirozeně se čistí voda, snižuje se eroze i splachy ze zemědělské půdy.
Jedná se o opatření, jejichž hlavním účelem je zajistit přístupnost pozemků, umožnění optimalizace hospodaření a zajištění zpřístupnění jednotlivých pozemků a případně jednotlivých bloků území obce a nebo propojení sousedních obcí. Jedná se o polní nebo lesní cesty, vybudování mostků, propustků, brodů, železničních přejezdů apod. Návrh cestní sítě musí respektovat kritéria dopravní, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická. zpřístupnění krajiny a prostupnost zemědělského území, vedení značených turistických cest, cyklistických stezek, příp.
Podle § 27 zákona 254/2001 Sb. O vodách jsou vlastníci pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zemědělskou půdu na svazích je třeba chránit před vodní erozí vhodnými protierozními opatřeními. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje jejich účinnost, požadované snížení dlouhodobé průměrné ztráty půdy a nutná ochrana objektů (vodních zdrojů, toků a nádrží, intravilánů měst a obcí atd.) při respektování zájmů vlastníků a uživatelů půdy, ochrany přírody, životního prostředí a tvorby krajiny.
opatření k odvádění povrchových vod z území (pokud není možné je v řešeném území zadržet nebo vsáknout),opatření k ochraně před povodněmi
Pod opatřeními navrhovanými ke zlepšení vodních poměrů si můžeme představit opatření, jejichž cílem je zvýšení retenční schopnosti krajiny - zadržení vody v krajině (zaměřeno zejména na zvýšení retenční schopnosti půdy), zpomalení povrchového odtoku (jeho zadržení a případné převedení do půdního profilu), ale také zlepšení půdních vlastností na zamokřených pozemcích (odvodnění pozemků). Dále se jedná o zlepšení vodnosti toků (v tomto případě drobných vodních toků) a případně doplnění malých vodních nádrží do krajiny.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
V řadě případů se jedná o víceúčelová opatření (protierozní funkce, ekologická apod.). Jedná se o opatření, jejichž vliv se projeví ve snížení plošného povrchového odtoku, a to v případech dešťů s průměrnými dobami opakování řádově do 10 let. Jsou navrhována v krajině bezprostředně navazující na osídlení.
Mezi opatření k odvádění povrchových vod z území můžeme zahrnout svodné příkopy nebo průlehy. Dále sem patří např. příkopy podél cest, ale hlavně nově navrhovaná zařízení plošného povrchového odvodnění pozemků (otevřené odvodňovací příkopy a kanály, soustavy odvodňovacích příkopů, včetně objektů). Jedná se o opatření, která zajišťují převedení zachycených povrchových vod do stávajících toků, případně nádrží.
V současné době některé stávající prvky v terénu nemají hranice v terénu shodné s hranicemi parcel. Např. jestliže vlastník vstupuje s výměrou 1000 m², má v současné době 170 m² pod stávající zaužívanou cestou, tak nyní užívá 830 m². Po pozemkové úpravě bude moci znovu užívat svých 1000 m² pouze v orné (nebo v louce).
tags: #protipovodňová #opatření #Písečná