Zahrada obklopuje náš dům a může být místem plným harmonie a krásy. Trendem se stává návrat k přírodě, k trochu „divočejším“ výsadbám, které působí přirozeně a evokují volnou přírodu.
Plánování permakulturní zahrady rozhodně neznamená, že když už nějakou zahradu máte, vezmete bagr a srovnáte všechno se zemí. Navrhování takové zahrady je hlavně o tom, smířit dané podmínky v místě se svými požadavky a představami.
První, co byste měli udělat, je vypravit se do vlastní zahrady. Osobně. Prohlédnout si ji pěkně zblízka. Prostor, který máte, bude totiž určující k tomu, jaké výsadby nakonec zvolíte. Jednoduše proto, že každá zahrada je jiná.
Posaďte se a sledujte:
V dalším kroku si sepište, co od své zahrady chcete:
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Rozdělte si zahradu na zóny podle toho, jak moc je která část udržovaná. Díky tomu můžete i na velmi rozlehlém pozemku vybudovat téměř bezúdržbový prostor.
Při výsadbě trvalkových záhonů orientujte výsadby stromů, keřů i trvalek podle světových stran. Výsadba by se měla od jihu k severu postupně zvedat. Tak budou moct rostliny zachytit nejvíce slunečního světla.
Vegetační střechy jsou prakticky bezúdržbové a velkou část z nich není nutné ani zavlažovat. Menší nároky na údržbu oproti původním trávníkům mají i plochy vysokobylinných mulčovaných trvalkových výsadeb. Sečou se většinou jen jednou v předjaří, jen u části se provádí také obnova vegetační části prostříháním přerostlých listů na konci léta. Odplevelení se v zásadě neprovádí, divoké rostliny se stávají součástí výsadeb.
Sama ráda používám jako skvělý mulčovací materiál vrstvu kvalitního uleželého kompostu. Ten na rozdíl od mulčování čerstvou borkou nebo štěpkou neodjímá z půdy při svém rozkladu dusík, který pak může rostlinám chybět, pokud se nedoplní jinou cestou.
Kompost nebo štěpku nám navíc začne časem dodávat zahrada sama, pokud se naučíme vzniklý biodpad správně zpracovávat v kompostéru nebo ostříhané větve naštěpkujeme a po zakompostování zpátky v zahradě použijeme. Myslím, že kompost má své místo v každé zahradě.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Začíná se prosazovat i trend zahradničení bez chemie. Každý člověk, který si tvoří zahradu, by měl mít vztah k přírodě a s ohledem na to by měl i uvážlivě a zodpovědně volit, co si do ní nasadí.
Na začátek si řekněme, že existuje plaketa Přírodní zahrada, kterou ale nutně nemusí mít všechny zahrady, které s filozofií přírodních zahrad pracují. Pokud plaketku chcete, potřebujete NEpoužívat chemické prostředky, NEpoužívat rašelinu a splnit určitý počet volitelných prvků v zahradě.
Máte sen o vlastní komunitní zahradě? Vůně půdy za okny vám nedá spát a o šťavnatých rajčatech se vám noc co noc zdá? Víte o místě, kde by mohla být? Výzva Zelené oázy je tu pro vás!
Ať už jste nezisková organizace, škola, domov seniorů, nebo jen komunita lidí, co chce pěstovat a kompostovat, připojte se k nám.
V rámci projektu Zelené oázy letos vznikne sedm nových komunitních zahrad v různých koutech Česka.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Estetika permakulturní zahrady je specifická - neučesaná, přírodní. Taková zahrada je přece krásná. Někdy je zkrátka potřeba přehodnotit naše estetické požadavky a hledat krásu v nečekaném, přirozeném, na první pohled nevzhledném.
Zkuste, když vstupujete do zahrady, odložit předsudky a zažité vzorce a podívat se na ni očima dítěte - možná zjistíte, že stromy nejsou vojáci, aby musely stát v řadě, a třeba taková kopřiva jen nejen velmi užitečná, ale zároveň i krásná.
Návštěvníci zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou procházeli původně areálem víceméně tradičního vzhledu. Mezi pavilony byly na krátko posekané trávníky, udržované stromy a keře, střechy pavilonů měly obvyklé krytiny. Pak ale v roce 2000 přišla změna celé koncepce a zoo se začala postupně proměňovat. Střechy nově postavených pavilonů jsou nyní pokryté rostlinami a trávníky postupně nahrazují pestré trvalkové plochy. Díky tomu se zvýšila schopnost celé oblasti zadržovat vodu a panuje zde příjemnější mikroklima pro zvířata, návštěvníky i zaměstnance.
Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody. Plocha zelených střech v celém areálu nyní dosahuje 1200 metrů čtverečních.
V roce 2013 se začalo také s postupným nahrazováním udržované travnaté plochy vysokobylinnými mulčovanými trvalkovými záhony. Z velké části se jedná o přírodě blízkou vegetaci umocňující zážitek z konkrétní expozice se zvířaty. Tyto plochy jsou na rozdíl od trávníků nenáročné na údržbu a ve velké míře samy zadržují dešťovou vodu.
tags: #prirode #blizke #trvalkove #zahony #navod