Přírodní a klimatické podmínky České republiky

Česká republika je vnitrozemským státem ležícím v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Její rozloha činí 79 000 km². Mírné podnebí České republiky je ovlivňováno nejvíce oceánským podnebím západní Evropy a kontinentálním podnebím Evropy východní. ČR leží v přechodné klimatické oblasti. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního klimatu. V mírném podnebném pásu převládá západní proudění, které přináší vlhký vzduch z Atlantského oceánu.

Hlavním činitelem podnebí v ČR je výšková členitost (s nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšují se srážky), rozdíly v zeměpisné šířce a délce nemají na podnebí zásadní vliv.

Podnebí v ČR i v celé Evropě ovlivňuje několik vzduchových hmot a směrů větrů - nejvýznamnější z nich:

• mořský polární vzduch (v zimě otepluje, v létě deštivo)
• mořský tropický vzduch (v zimě deštivo, v létě horko s bouřkami)
• kontinentální polární vzduch (v zimě mráz, v létě suché horko)

Převládající směr větru v naší republice je západní.

Charakteristika klimatických poměrů

Na klima České republiky má rozhodující vliv její geografická poloha ve střední Evropě (mírný pás, přechodné podnebí mezi oceánských a kontinentálním). Zeměpisná šířka ani délka se regionálně téměř neprojevuje. Pro rozložení teplot a srážek, převládající vegetaci a zastoupení půdních typů má určující vliv výšková stupňovitost a směr horských soustav. Výsledkem těchto vlivů je převažující západní proudění, které přináší od Atlantiku tlakové níže s atmosférickými frontami, z nichž vypadávají srážky. Toto převažující vzdušné proudění působí na silnou proměnlivost počasí u nás.

Čtěte také: Matrace z přírodních materiálů

Teplotní charakteristiky

Rozložení teplot závisí od polohy místa a nadmořské výšky. Průměrné měsíční teploty vzduchu dosahují minima převážně v lednu a maxima v červenci. K nejteplejším oblastem ČR patří jižní Morava, střední Polabí a Praha s průměrnými ročními teplotami okolo 9° C (Hodonín 9,5° C). Naopak nejchladnější i nejdeštivější jsou vrcholy nejvyšších hor.

Nejteplejší oblasti ČR najdeme v Praze a jejím okolí, dále na Hodonínsku a jižní Moravě. Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C. Teplotní extrémy v ČR: - 42,2 ° C bylo naměřeno 11. 2. Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách. proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované.

Srážkové poměry

Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek na území ČR činí 679 mm. K nejsušším oblastem patří jižní Morava, Žatecko a Kladensko ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, kde roční úhrny srážek nepřevyšují 450 mm.

Zajímavostí našeho podnebí je zřetelný a v mapách snadno dohledatelný (minimum srážek za rok) srážkový stín Krušných hor. Nejvíce srážek mají v Jizerských horách, kde roční úhrny dosahují i více než 1 700 mm, na Šumavě,v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydách.

Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin). Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší.

Čtěte také: Více o částečně obnovitelných zdrojích

Sluneční svit

Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší.

Roční období

Česká republika leží v mírném podnebném pásu a je pro ni typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Když budeme cestovat po našem území zjistíme, že podnebí na horách se odlišuje od podnebí nížin.

• Jaro (březen, duben, květen) - Jaro začíná 21. března, tento den je dnem jarní rovnodennosti. V tomto období dochází k nárůstu teplot. Průměrné teploty jarních měsíců (v nížinách) se pohybují kolem 10-15°C.
• Léto (červen, červenec, srpen) - Léto začíná 21. června, tento den je dnem letního slunovratu. Obvyklé denní teploty se pohybují kolem 20-25 °C (nejvyšší denní teploty se mohou vyšplhat přes 30 °C). Letní měsíce však bývají často deštivé.
• Podzim (září, říjen, listopad) - Podzim začíná 23. září, tento den je dnem podzimní rovnodennosti. Začátek podzimu bývá ještě poměrně teplý (kolem 18 °C) a vyskytuje se méně srážek, teplé září označujeme jako „babí léto". V říjnu poklesnou průměrné teploty na 10-15°C a listí na stromech se začíná pestře zbarvovat a následně opadávat.
• Zima (prosinec, leden, únor) - Zima začíná 21. prosince, tento den je dnem zimního slunovratu. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, kdy průměrná teplota klesá pod 0°C (může být až -10°C). Ve vyšších nadmořských výškách leží zpravidla celou zimu sníh.

Dopady klimatických změn

Nevídané extrémní změny počasí nebo stále častější vlny veder nepovažujeme za příznivé životní, resp. klimatické podmínky. Změna klimatu se začíná projevovat na zdraví (především starší) populace a ovlivňuje kvalitu života.

S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu.

Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden.

Čtěte také: O korálových útesech

Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter - teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc). Voda se vylévá z koryt a způsobuje škody. Ve městech a obcích, kde je množství zpevněných ploch, voda rychle odtéká do kanalizace.

Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci.

Vlivem změn klimatu a rozložení srážek, specifickými vodohospodářskými úpravami a hospodařením bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Voda tak do toků nebude přitékat v časech, kdy neprší, a jejich hladina se bude snižovat. Zároveň bude klesat i množství vody, což je přímá hrozba pro výrobu energie v ČR, která se bez vody neobejde - palivo je spalováno v reaktorech, ohřívá se voda a pára roztáčí turbíny, které generují elektřinu. Týká se to zejména uhelných, plynových, biomasových a jaderných elektráren v podstatě veškerá výroba elektřiny v ČR.

Nedostatek vody povede také ke zvětšování sociálních rozdílů. Už dnes je do některých sídel v České republice třeba vodu dovážet, například v okolí obce Louny. S dopady klimatické změny se budou muset potýkat mladí lidé a právě ti se budoucnosti a klimatických změn obávají nejvíce.

Ochrana životního prostředí

V oblasti ochrany životního prostředí máme každý ústavou zaručená práva, včetně práva na příznivé životní prostředí a práva na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Kromě respektování našich základních práv ukládá Ústava státu, aby dbal o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. To znamená, že stát má povinnost chránit naše přírodní bohatství za všech okolností: ať už je původce rizika znám, nebo ne.

Česká republika je signatářem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Obě mezinárodní smlouvy jsou součástí právního řádu a mají přednost před českými zákony. Česká republika je jako subjekt mezinárodního práva povinna plnit své mezinárodní závazky, což potvrzuje i čl. 1 odst. 2 Ústavy.

Česká republika se v Paříži v roce 2015 zavázala přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C. Jako člen EU se přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Vláda ČR přijala v roce 2004 koncepční dokument Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Návrh dalšího strategického materiálu - Politiky ochrany klimatu v České republice byl uveřejněn v květnu 2009. Dokument se zaměří jak na postupné snižování emisí skleníkových plynů, tak na zmírňování dopadů změny podnebí v České republice.

Pravděpodobné dopady změny podnebí na lesní ekosystémy

Změny klimatu mohou bezesporu zásadně ovlivnit lesní společenstva a lesní porosty, a to jak z hlediska jejich ochrany, tak i z hlediska jejich obhospodařování. Z tohoto pohledu mezi nejrizikovější patří pasečně obhospodařované převážně smrkové lesy v nižších a středních polohách, a to většinou mimo oblast přirozeného výskytu smrku ztepilého (Picea abies). Začíná v nich působit řada patogenních hospodářsky významných organismů (škůdců) ovlivňující všechny věkové stupně lesa. Přestože se dřevinná skladba lesů v ČR pozvolna mění a na úkor smrku se zvyšuje podíl listnatých dřevin a jedle bělokoré (Abies alba), zůstává současný podíl smrku (přibližně 53 %) i nadále vysoký. Vzniká tak značné nebezpečí rychlého spontánního rozpadu nevhodných smrkových monokultur mimo areál přirozeného rozšíření a další oslabení jejich ekologických a zejména dřevoprodukčních funkcí.

Nejvýznamnějším rizikovým činitelem pro lesní ekosystémy z hlediska klimatické změny zůstává sucho, které vyvolává řadu typů chřadnutí. Sucho mj. destabilizuje smrkové porosty na oglejených a vodou ovlivněných stanovištích. Jakýkoli pokles vodní hladiny způsobuje v obdobném prostředí přísušky, které vedou k infekci červenou hnilobou a ke snížení odolnosti smrkových porostů vůči působení větru. Jako červenou hnilobu označujeme poškození dřevní hmoty smrkových porostů houbou kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum). Na oslabení dřevin potom reagují jiné ekonomicky závažné druhy (především podkorní hmyz) a další skupiny organismů (zejména endofytické houby, které se mohou projevovat jako vaskulární mykózy, vesměs přenášené podkorním hmyzem - Jankovský 2002).

tags: #přírodní #a #klimatické #podmínky #ČR #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Požadavky na ovzduší v dílnách
• Přírodní krásy v Česku
• Zbavte se objemného odpadu v Kadani
• Udržitelná móda pro každý den
• Recyklace baterií v ČR