Přírodní Látky z Přírody: Seznam a Využití

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. S jarem přichází stav označovaný jako jarní únava, kdy organismus potřebuje získat potřebné vitamíny, minerály a další látky, nezbytné k jeho zotavení po zimním období. Je s tím spojený pojem “jarní únava”. Jarní únava není jen tak společenská fráze, jarní únava představuje signál našeho těla, že se cítí vyčerpané a oslabené po proběhlé zimě.

Vzhledem k slabšímu slunečnímu svitu v tomto období máme méně vitamínu D. Více času jsme v místnostech a méně chodíme venku. V zimě také mnozí z nás naberou více kilogramů, stačí jen připomenout opulentní vánoční hody. Vše je navíc v současnosti komplikováno vlnou respiračních onemocnění, se kterými se oslabený organismus po zimě hůře vyrovnává.

V tomto článku bych se rád zmínil o některých z nich. Rozdělil bych je do dvou skupin: adaptogeny a očišťující bylinky.

Adaptogeny: Posílení Odolnosti Organismu

Termín adaptogeny je termín přírodní medicíny a označuje ty léčivé rostliny (ale i léčivé houby či přírodní látky jako je mumio), které pomáhají připravit, adaptovat organismus vůči stresu a učinit ho odolnější proti nepříznivým vlivům z okolí, ať už fyzickým nebo psychickým. Toto působení se netýká konkrétně jedné látky obsažené v rostlině, ale obvykle komplexu více látek, někdy označovaných jako fotochemikálie (saponiny, slizy, minerály atd.) v rostlinné droze připravené z léčivé rostliny.

Jako příklad lze uvést asi dva nejznámější adaptogeny - echinaceu (třapatka nachová, echinacea purpurea) a ženšen (ženšen všehoj, panax ginseng). Dále můžeme takto najít v přípravcích samostatně rozchodnici růžovou (rhodiola rosea), mumio (shilajit), housenici čínskou (cordyceps sinensis), reishi (lesklokorka lesklá, ganoderma lucidum) a další.

Čtěte také: Matrace z přírodních materiálů

Ženšen všehoj (Panax ginseng)

K velmi známým a oblíbeným přírodním látkám patří ženšen všehoj (Panax ginseng). Spadá, stejně jako echinacea do skupiny adaptogenů a za jeho pozitivním působením na náš organismus stojí látky označované jako ginsenoidy. Ginsenoidy (též někdy označované jako ginsenosidy) patří mezi saponiny. Ginsenoidy pomáhají regulovat energetické zabezpečení funkcí orgánů a orgánových systémů a zvyšují adaptační možnosti centrálního nervového systému.

Moringa

Listy moringy jsou zdrojem mnoha minerálů, vitamínů, bílkovin a proteinů. Obsahují mimo jiné vitamín C nebo betakaroten, vápník, draslík a antioxidanty. Vitamin C se podílí na antioxidační obraně buňky, neboť dokáže redukovat tokoferylový radikál. Tím se se řadí k tzv. antioxidantům, které pomáhají chránit náš organismus proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí.

Housenice čínská (Cordyceps sinensis)

K léčivým houbám patří housenice čínská (cordyceps sinensis), která si v současnosti získává stále více na oblibě nejen mezi příznivci přírodní medicíny. Tato houba je vlastně cizopasník, který se vyskytuje v horských oblastech Číny a Tibetu. Obecně zmírňuje únavu, zlepšuje jak fyzickou, tak psychickou odolnost, takže se dá řadit také mezi adaptogeny. Používají ji i sportovci, protože zlepšuje okysličení organismu a tím, že pomáhá rozšiřovat dýchací cesty. Toto působení napomáhá k regeneraci po zvýšené fyzické aktivitě při sportu. Housenice čínská se také tradičně doporučuje pro harmonizaci funkce jater a ledvin (pozitivně ovlivňuje funkci ledvin a chrání jaterní tkáň). Housenice čínská má všeobecně regenerační působení.

Očišťující Bylinky: Detoxikace a Podpora Cirkulace

Druhá skupina obsahuje léčivé rostliny s působením, které se dá volně označit jako detoxikační či očišťující. Stejně tak jako termín adaptogeny, tak termín detoxikace pochází z oblasti přírodní medicíny. Můžeme použít i termín “očištění”. jedná se opět o komplexní působení (působí více složek v rostlině), tyto byliny tak pomáhají podpořit krevní a lymfatickou cirkulaci a tím dochází k výraznějšímu odstranění toxinů, odpadních látek a dalších nežádoucích komponent (kyselé látky) v našem organismu.

Některé z nich stimulují imunitu a některé odplavují odpadní látky díky působení obsažených saponinů (lidově řečeno umyjí jako “saponát” cévy), jako příklad takové látky lze zmínit juku (yucca shidigera). z domácích bylinek lze zmínit kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), smetanku lékařskou (Taraxacum officinale) či sedmikráska obecná (Bellis perennis).

Čtěte také: Více o částečně obnovitelných zdrojích

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

V nati kopřivy dvoudomé lze najít lze najít histamin, serotonin, acetylcholin, kyselinu mravenčí a leukotrieny. Leukotrieny podporují protizánětlivé procesy. V celé nati kopřivy dvoudomé jsou obsaženy flavonoidy, silice, křemičitany a rovněž vysoký obsah draslíku a nitrátů. V kořenu kopřivy jsou obsaženy steroidy (beta sitosterol a další), lektiny, hydroxykumariny, polysacharidy, lignany a další látky.

Z dalších přírodních látek obsahuje ještě vitamíny (C, A, B2 neboli riboflavin a rovněž B čili pyridoxin), minerální látky (železo, vápník a další), karotenoidy (lutein, β - karoten, lykopen a zeaxantin), slizy a další látky. Extrakt z jejího kořene je vhodným doplňkem léčby benigní hyperplazie prostaty. Čaj z kopřivy dvoudomé je možné pít jako doplněk léčby onemocnění močových cest, ledvinových a žlučníkových kamenech a revmatismu. Působí diureticky (močopudně).

Smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

V mladých listech této léčivé rostliny je obsaženo značné množství vitaminu C a kyseliny křemičité. V květech jsou obsaženy flavonoidy, karotenoidy, silice atd. Smetanka lékařská působí příznivě na tvorbu žluči a vylučování slin. Má rovněž diuretický účinek. Pro tyto zmíněné účinky je součástí čajových směsí, které se pijí při chorobách žlučníku a cukrovce (napomáhá snižovat hladinu krevního cukru). V ní obsažený inulin je důležitý sacharid pro diabetiky.

Yucca shidigera

Yucca obsahuje celou řadu důležitých přírodních látek. Nejdůležitější obsažené přírodní látky jsou ovšem steroidní saponiny. Saponiny (je to jeden z druhů glykosidů, které jsou deriváty monosacharidů-jednoduchých cukrů) jsou látky, jejichž vodné roztoky silně pění. Právě pro tuto vlastnost byl jejich název odvozen od latinského názvu pro mýdlo (“sapo”). Pěnivost jejich roztoků je dána schopností snižovat povrchové napětí v heterogenních systémech.

Tyto heterogenní (zhruba řečeno “různorodé”) se skládají ze dvou odlišných fází-plynné a kapalné. Právě mezi těmito dvěma systémy vytvářejí saponiny pěnu. Mohou ale působit i v systémech, které mají tekutou a tuhou fázi či dvě kapalné fáze (například olej/voda). To je velmi důležité pro působení saponinů z yuccy v našem organismu, protože saponiny působí jako takzvané tenzidy (dříve nazývané saponáty). Stejně jak saponáty pomáhají při čištění špinavého nádobí od mastnoty, tak přírodní saponiny v yucce pomáhají při odstraňování “nečistot” zejména ze, řečeno obrazně, “stěn” našeho organismu. Jak bylo zmíněno, jedná se o steroidní saponiny čili o jeden z druhů saponinů, který dostal pojmenování pro svoji strukturní podobu s některými druhy hormonů-například pohlavních (steroidů) nebo kortikoidů.

Čtěte také: O korálových útesech

Uňa de Gato (Kočičí dráp)

Při fytochemické analýze bylo nalezeno kolem 60 přírodních látek. Nejvýznamnější z nich jsou oxindolové alkaloidy a glykosidy kyseliny quinové. Přispívají k posílení celkové obranyschopnosti. Dá se užívat jako vhodný doplněk stravy u chronických zánětů a pro celkové posílení imunity. V doplňcích stravy se také vyskytuje pod názvem Uňa de Gato nebo kočičí dráp. Vědci uvažují o něm také jako o potencionálním pomocníku v boji proti borelióze.

Kudzu (Pueraria montana var. lobata)

Kudzu je vlastně název pro zpracovaný kořen rostliny puerarie laločnaté (Pueraria montana var. lobata). Patří do rodu Pueraria, který je součástí čeledi bobovitých (Fabaceae). Všechny jsou to popínavé rostliny nebo keře s trojčetnými listy. V kořenech puerarie laločnaté byly zjištěny některé zajímavé přírodní látky jako jsou glykosidy se silnou antioxidační aktivitou (brání tělo proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí) nebo izoflavony. Mezi nejdůležitější z nich patří: daidzin (aglykon), daidzein (glykosid), puerarin a genistein. A právě tyto izoflavony stojí za tím, že kudzu pomáhá snižovat potřebu alkoholu (ale také například rovněž potřebu kouření).

Příznivě působí i to, že látky obsažené v kudzu (tedy vlastně kořenu puerarie laločnaté) zvyšují hladinu serotoninu a dopaminu v mozku, což jednak ke snižování nutnosti konzumace alkoholu, jednak ke zmírnění napětí a úzkostí. Izoflavony rovněž ale působí jako fytoestrogeny. Fytoestrogeny jsou zhruba definovány jako látky rostlinného původu, které se v zažívacím traktu mění na látky s estrogenními účinky.

Guarana (Paulinia cupana)

Matečná rostlina, z níž je guarana získávána, je Paulinia cupana, paulinie opojná. Paulinie opojná je rostlina vyskytující se v Jižní Americe (jediným státem na světě, kde roste, je Brazílie, vyjma malé oblasti ve Venezuele). Hlavní účinnou složkou guarany je kofein. Ve srovnání s kofeinem, obsaženým v kávě, se vstřebává postupně. Kofein působí jako stimulátor centrálního nervového systému, zvyšuje rychlost a sílu srdečních stahů. Působí také mírné zvýšení krevního tlaku a snižuje srážlivost krve. Působením na žaludek zvyšuje tvorbu žaludeční šťávy. Zvyšuje tvorbu moči.

Guarana dále obsahuje jako účinné látky guaranin či další energetické látky jako teobromin a teofylin (jsou obsaženy také v kávě a čaji). Všechny tyto složky účinkují společně s kofeinem jako stimulanty centrálního nervového systému, což má za následek odstranění psychické a fyzické únavy, zlepšení mentálních funkcí, zvýšení výkonu organismu, chuti do cvičení a zlepšení sportovního výkonu. Současně má pozitivní vliv při snižování nadváhy zvýšením rychlosti metabolismu tuků a omezením chuti k jídlu. Při běžných dávkách jsou nežádoucí účinky minimální (záleží ovšem také na zdravotním stavu a užívaných lécích, v případě léků je nutné se poradit s lékařem). Předávkování guaranou může působit bolesti při močení, žaludeční nevolnost až zvracení. Kofein v ní obsažený může způsobit neklid, nervozitu, pocit bušení srdce, křečové stavy a bolesti hlavy. Vysoké dávky obsahující více než 250 mg kofeinu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku. Kofein ovlivňuje účinky řady léčiv.

Přírodní Barviva: Návrat k Tradičním Metodám

Výhradně přírodní barviva byla u nás používána k barvení oblečení a ostatního textilu do poloviny 18. století. V Čechách a na Moravě se barvíři dělili na tzv. černobarvíře (barvili na černo, na modro a na hnědo) a krasobarvíře (barvili na žluto, červeno a zeleno). Byly proto využívány zdroje některých přírodních barviv, které se nacházely i u nás. Například mořena barvířská se pěstovala v okolí Prahy a Brna už v 17. století. Po celý středověk se v Čechách a na Slovensku pěstoval také boryt a šafrán (na Moravě už od 13. století). Na zušlechtění lněných výrobků se tak podíleli nejen barvíři pláten, ale taky běliči a mandlíři.

Po rozvoji syntetických barviv (po roce 1860) došlo k likvidaci porostů barvířských rostlin. Od této doby místo nich začal chemický průmysl vyrábět syntetické náhražky. Začátkem 21. Zájem o přírodní barviva však v poslední době stoupá, protože si veřejnost začíná stále víc uvědomovat zdravotní a environmentální problémy související s používáním umělých barviv, kterých se celosvětově spotřebuje asi milion tun ročně. Základním zdrojem surovin pro výrobu syntetických barviv je ropa a černouhelný dehet, který se získává z koksu, amoniaku a suchou destilací černého uhlí.

Rostliny používané pro barvení

Pro barvení je možné využít velké množství divoce rostoucích i pěstovaných rostlin.

• Světlice barvířská (Carthamus tinctorus): Její květy obsahují červené barvivo karthamin a žluté barvivo zvané saflorová žluť.
• Rezeda žlutá (Reseda luteola): Obsahuje ve všech částech rostlinného těla trvanlivé žluté barvivo luteolin (tetrahydroxyflavon).
• Boryt barvířský (Isatis tinctoria): Získat z něho můžeme látku zvanou indoxyl, jejíž oxidační produkty jsou převážně modře nebo purpurově zbarvené.
• Kručinka barvířská (Genista tinctoria): Kvetoucí vrcholky větviček i s květy mořené kamencem dávají krásně žlutou barvu.
• Mořena barvířská (Rubia tinctorum): Obsahuje v kořenech barviva alizarin a purpurin.
• Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare): K barvení na růžovo se používají plody.
• Řešetlák počistý (Rhamnus cathartica): Jeho plody s kamencem a vinným kamenem dávají zeleň řešetlákovou.

Nejen kvůli nedostupnosti standardizovaných barviv na trhu a jejich nízké stálosti, ale taky kvůli omezenému výběru odstínů a nahraditelnosti umělými barvivy se zatím přírodní barviva špatně prosazují.

Současné využití přírodních barviv

Jako příklad ale může posloužit indická firma Alps Industries, které se podařilo některé nevýhody překonat tím, že vyrábí látky už z přírodně barvených vláken, čímž zajišťuje jejich opakovatelnost a umožňuje jí to i vyrobit velkou škálu odstínů s poměrně dobrou stálostí barev. Přírodní barviva vyvinutá v této firmě můžou být použita k barvení všech typů přírodních i syntetických tkanin, jako jsou vlna, hedvábí, nylon, polyester atd.

Firma vyrábí sedm základních barev: modrou, zelenou, purpurově červenou, hnědou, žlutou, lněnou a černou. V České republice zatím nepůsobí žádná specializovaná firma, která by se zabývala přímo využitím tohoto cenného obnovitelného zdroje. Pořádají se ale například kurzy barvení přírodními barvivy (Rosa) a v poslední době bylo vydáno několik knih s touto tématikou.

Přírodní Postřiky: Ekologická Alternativa v Zahradě

V době, kdy si stále více uvědomujeme dopady chemických látek na přírodu i naše zdraví, přicházejí na scénu přírodní postřiky jako ekologická a bezpečnější alternativa k tradičním chemickým prostředkům. Přírodní postřiky nejsou jen módním výstřelkem pro ekologicky smýšlející zahradníky, ale účinnou alternativou ke klasickým chemickým postřikům. Tyto postřiky jsou dnes snadno k dostání a na jejich výrobu se zaměřuje spousta firem. Kromě nákupu již hotových přípravků si můžete jednoduché přírodní postřiky vyrobit i doma. Obvykle se jedná o různé maceráty z rostlin, které najdete přímo na zahradě nebo v přírodě.

Přírodní postřiky nejsou tolik radikální a jejich účinnost často závisí hlavně na správné a pravidelné aplikaci. Přírodní látky nezatěžují půdu ani spodní vody, ale i ony mohou rostlinám uškodit. Přírodní postřiky fungují na různých úrovních - mohou škůdce odpuzovat, narušit jejich vývoj, nebo je přímo zneškodnit.

Výhody a Nevýhody Přírodních Postřiků

Výhody:

• Ekologický přístup - přírodní postřiky neobsahují syntetické chemikálie, které mohou být škodlivé pro životní prostředí.
• Bezpečnost pro zdraví - přírodní složky, jako jsou oleje a byliny, jsou mnohem méně toxické pro lidi a domácí zvířata.

Nevýhody:

• Náročnost na aplikaci - správné dávkování a načasování aplikace jsou často zásadní.
• Omezená dostupnost - některé přípravky nebo jejich součásti nemusí být tak snadno dostupné, případně jsou k dostání pouze v sezóně.

Druhy Přírodních Postřiků

• Neemový olej: Získává se z plodů a listů stromu neem a působí jako přírodní insekticid.
• Spinosad: Přírodní insekticid vyráběný z fermentovaných produktů bakterií Saccharopolyspora spinosa.
• Mýdlový roztok: Smícháním jemného mýdla s vodou vznikne ideální domácí postřik na mšice nebo molice.
• Bylinné odvary: Kopřivový nebo česnekový nálev mají odpuzující účinky a posilují imunitu rostlin.
• Jedlá soda: Působí jako preventivní opatření proti plísním.

Tipy pro Aplikaci Přírodních Postřiků

1. Aplikujte postřiky brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy jsou teploty nižší a sluneční záření není tak intenzivní.
2. Pro domácí postřik na mšice je doporučeno aplikovat postřik každých několik dní, dokud se situace nezlepší.
3. Při aplikaci je důležité důkladně pokrýt všechny části rostliny, včetně spodních stran listů, kde se často skrývají škůdci.
4. Pravidelně kontrolujte stav svých rostlin, abyste zjistili, jaký účinek má aplikovaný postřik.
5. Pro dosažení nejlepších výsledků můžete zkombinovat různé přírodní postřiky.

Recepty na Domácí Přírodní Postřiky

• Mýdlový postřik: 1 lžíce jemného mýdla nebo mycího prostředku na nádobí a litr čisté vody.
• Česnekový postřik: Rozmačkaný česnek vložte do vody a nechte louhovat 24 hodin. Po uplynutí doby přeceďte roztok a nalijte do postřikovače.
• Kopřivový postřik: Kopřivy vložte do vody a nechte louhovat po dobu několika dnů, ale klidně i dvou týdnů.

tags: #přírodní #látky #z #přírody #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Princip chytrého svozu odpadu
• Emise CNG ve Východních Čechách
• Moderní třídění odpadu v Mladé Boleslavi
• Výsadby ve městech
• Nenechte se překvapit absencí složenky za odpad